Abstrakt: Otázka jak využít skrytý potenciál religiozity a spirituality při posílení zdraví jedince a společnosti se zdá být jedním z relevantních témat ve vzdělávacím procesu. V úvodní části našeho příspěvku se zabýváme vymezením konstruktů religiozity a spirituality z pohledu psychologie náboženství. V další části jsme se zaměřili na komunitní/sociální aspekt náboženské spirituality, který podle zahraničních výzkumů zvyšuje účinek běžné sociální opory. Role místní komunity, kterou dříve reprezentovala místní církev, hraje při posilování duševního zdraví nezanedbatelnou roli, ačkoli možná nebývá její pozitivní vliv dostatečně rozpoznán či doceněn. V jiných zahraničních výzkumech jsou v posledních letech objevovány další salutoprotektivní proměnné, které jedinečným způsobem posiluje právě religiozita a spiritualita, a proto se v poslední části příspěvku zabýváme některými z nich. Religiozita/spiritualita může zlepšovat resilienci mladých lidí např. tím, že povzbuzuje takové charakteristiky jako je optimismus, naděje, vděčnost, odvaha, nadšení, schopnost odpuštění aj. Dále může přispívat k uvědomění si smyslu života, posilovat schopnosti seberegulace, navozovat pozitivní emoce, přispívat k porozumění a kontrole nad událostmi, budovat silné morálně-etické osobnostní charakteristiky a v neposlední řadě může cestou každodenní praxe (meditativní) vést i k lepší koncentraci, sebereflexi, k přijetí zdravého životního stylu apod.. V důsledku rostoucí sekularizace a záporných postojů většiny české společnosti vůči církvím/ církevním institucím, které byly dříve nositelkou kultury „duše a ducha“ se jeví jako aktuální diskutovat o tom, v jaké podobě by se měl tento kultivující morálně – etický, harmonizující či „spirituální“ rozměr ve výchově objevit. Jednou z cest „spirituality mimo náboženské instituce“ mohou být různé programy, které využívají technik koncentrace, vhledu a sebereflexe.

Klíčová slova: religiozita, náboženská spiritualita, náboženská sociální opora, resilientní charakteristiky (buffer proti stresu), sebe-regulace, self-efficacy, pozitivní emotivita, volně jdoucí myšlení „flow thinking“,

Abstract: The quesiton of how to use the hidden potential of spirituality in enhancing the individual and public health in generall seems to be one of the relevant topics in the educational process. In the beginning of our paper we deal with the definitions of religiosity and spirituality from a psychological point of view. In the other part of our paper we focuse on social/communal aspects of spirituality connected to the Church that - according to the great body of research - enhances the effect of social support except and beyond its usual effect. The role of the local community represented in the past by the local Church was playing subtle yet important role in enhancing mental health although its positive influences might not be well might not be well acknowledged or appreciated. The reason why we deal with some buffering variables in our paper is to give an understanding of the exceptional role of religiosity and spirituality in improving them. The resilience of young people can be risen by religiosity and spirituality and can encourage such characteristics as optimism, hope, gratitude, bravity, zest, forgiveness etc. Religiosity and spirituality can build the other following characteristics: self-awareness of meaning in life, strenghtening ability of self-regulation, enhancing of positive emotionality, getting better understanding and control over the situation, building stronger moral and ethical characteristics and can be helpful in improving concentration, self-reflection and life style through methods of everyday practice. Thanks to the growing process of secularization and the existence of negative attitudes in majority of the Czech population toward the Church it seems to be important to discuss how education today can include elements of spirituality and morality previously espoused by the Church. One way how to teach spirituality without apparent pillar of the the Church institution could be adopting various methods of concentration, meditation and/or self-reflection.

Keywords: religiosity and spirituality, mental health, buffering factors, religious social support, self-regulation, self-efficacy, self-reflection, positive affectivity, free-flowing thinking,

Abstrakt: Tento text se zabývá poměrně novým fenoménem, který se autor dlouhodobě pokouší zkoumat a aplikovat primárně v oblasti pohybových aktivit. Jedná se o rozvoj sekularizované spirituality. Jde o model, který vychází z tradičních konceptů spirituality a propojuje je s konkrétními potřebami danými aktuálními poměry v České republice. Tato specifika jsou dána především okolností, že současná česká společnost je velmi sekulární. Cílem textu je hledání některých možností jak tento model aplikovat na prostředí středoškolského vzdělávání. Autor zde vychází ze svých, vice než dvacetiletých, zkušeností učitele na gymnáziu. Problémy, s nimiž se nejčastěji setkáváme, jsou formalismus, extrémní pozitivismus a velmi úzké zaměření většiny vyučovacích předmětů. Spirituální přístup podmíněný určitými sekularizovanými rysy podporuje interdisciplinární povahu vzdělávacího procesu a rozvíjí zorný úhel učitele i studenta směrem k všestrannějšímu přístupu. Projevy spirituality by měly mít spíše implicitní než explicitní charakter. Spiritualita by měla představovat určitou formu ochrany před mechanickým a netvořivým přístupem k vyučování i učení. Autor uvádí několik vybraných příkladů toho, jak lze podpořit spirituální přístup v některých vyučovacích předmětech a dokládá je osobní zkušeností.

Klíčová slova: sekularizovaná spiritualita, pozitivismus, faktografický přístup, univerzalita

Abstract: The paper deals with quite a new approach which the author has been trying to examine and apply primarily in the sphere of movement activities. It consists of the secularized spirituality development. This model uses some traditional concepts of spirituality and it interconnects them with the up-to-date conditions in the Czech Republic. The specific situation is done by the fact that it is a very secular country. The aim of this paper is to search for some possibilities how to use this model on the level of the secondary education. The author has got more than a twenty-year experience with teaching at the grammar school. The problems often appearing here are formalism, an extreme positivism and a very narrow focus of majority of the school subjects. The spiritual approach coming from our model can support the interdisciplinary character (and develop a more versatile teachers´ and students´ viewpoints) of education. These applications should be more implicit than explicit and they present a kind of prevention from the mechanical way of teaching and learning. The author gives some concrete examples how to support the spiritual approach in some selected school subjects including his personal experience with this effort.

Keywords: secularized spirituality, positivism, faktographical approach, versatility,

Abstrakt: Ačkoliv naše společnost vnímá vzdělávání jako proces, který se uskutečňuje především orální formou a formalizovaným způsobem, stále více lidí vyhledává alternativní způsoby, které přesahují tuto běžnou zkušenost. Někteří z nich se vydávají na daleké cesty do oblasti jihoamerické Amazonie, aby zde podstoupili zkušenost s halucinogenem ayahuaskou v kontextu rituálu. Tento fenomén je natolik známý a rozšířený, že má již od 80. let 20. stol. své označení – šamanský turismus. Příspěvek informuje o výzkumu probíhajícím na katedře psychologie FF UP v Olomouci, který byl zaměřen právě na tento fenomén. Informuje nás o motivaci osob k vyhledávání tohoto druhu zkušenosti („učení se od rostlin“ aneb užívání halucinogenu ayahuasky v rámci rituálu v zemích Jižní Ameriky), o jejím průběhu a o především přínosech pro naši společnost i možných rizicích. Do výzkumu bylo zapojeno 69 respondentů z ČR a dalších zemí světa. Sběr dat probíhal v ČR a v peruánské Amazonii na místech známých jako centra ayahuaskového šamanského turismu (Tarapoto, Iquitos) formou polostrukturovaných rozhovorů, screeningových dotazníků a zúčastněného pozorování. Výzkum byl hrazen z grantu FPVČ FF UP. SPP: 452100061, Název: Ayahuaskový šamanský turismus - analýza aktuálního fenoménu.

Klíčová slova: šamanismus, ayahuasca, šamanský turismus, spiritualita

Abstract: Although in our society education is perceived as a process realized mainly by the oral and formalized form, more and more people are looking for alternative ways that go beyond the normal experience. Some of them undertake a long journey to the South American Amazon to undergo experience with a hallucinogen ayahuasca in the context of ritual. This phenomenon is so well known and widespread that it has since the 80th 20th century his name - shamanic tourism. The paper informs about ongoing research at the Department of Psychology of Palacky University in Olomouc. It informs about the motivation of people to search for this kind of experience (" learning from plants" or use of the hallucinogen ayahuasca in the context of ritual in South American countries), about the process, about benefits for our society and potential risks. The data were collected in the Czech Republic and in the Peruvian Amazon in places known as the centers of ayahuasca shamanic tourism (Tarapoto, Iquitos) through semi-structured interviews (included screening questionnaires) with 69 respondents from the Czech Republic and other countries of the world and through participant observation.

Keywords: shamanism, ayahuasca, shamanic tourism, spirituality

Abstrakt: Štúdia približuje zdroje osobného zmyslu života súčasných adolescentov vo veku od 16 do 22 rokov. Vo výskume participovalo 131 adolescentov, ktorých zdroje osobného zmyslu života boli sledované dotazníkom Profil osobného zmyslu P. T. P. Wonga. Výsledky ukázali interpohlavné rozdiely v zastúpení jednotivých zdrojov osobného zmyslu života okrem sebaakceptácie a zaobchádzania zo strany druhých. Diferencie sa objavili i v profile osobného zmyslu života mladších a starších adolescentov. Zdroje zmyslu života ako dosahovanie výkonu, náboženstvo, vlastná transcendencia a dobré zaobchádzanie zo strany druhých sú dôležitejšie pre 21 a 22-ročných adolescentov v porovnaní so skupinou 16 až 20-ročných. Naopak, pre mladších adolescentov majú väčší význam vzťahy, sebaprijímanie a intimita. Preferenciou zdrojov osobného zmyslu života, hlavne pri faktoroch výkon, náboženstvo a transcendencia, sa líšia i študujúci adolescenti v porovnaní s pracujúcimi. Získané výsledky prinášajú podnet do diskusie, akým spôsobom ich možno využiť v školskom poradenstve a vo výchove.

Kľúčové slová: zdroje osobného zmyslu života, adolescent, vek, pohlavie

Abstract: The study presents sources of personal meaning in life of contemporary adolescents, aged 16 to 22 years. Total 131 adolescents with a balanced representation of women (N = 66) and men (N = 65) participated in the survey. The Personal Meaning Profile by P. P. T. Wong was used as a research tool for measurement of sources of the meaning in life. Results have show gender differences in the sources of personal meaning in life in all its dimensions except self-acceptance and fair treatment. The differences are shown in the sources of personal meaning in life of younger and older adolescents too. Category sense of life achievement, religion, self-acceptance and fair treatment are important for 21 and 22 year old adolescents compared with group of younger adolescents. The younger adolescents aged 16 to 20 years are more meaningful relationships and intimacy. Sources of personal meaning of life especially factors as achievement, religion and transcendence are different in studying adolescents compared with working adolescents. The implications of the present findings for school counselling and education were discussed.

Keywords: sources of personal meaning in life, adolescent, age, gender

Abstrakt: Ač je multikulturní vzdělávání povinnou součástí kurikul základních a středních škol, v terciární oblasti vzdělávání svému významu stále uniká. Nicméně ve vzdělávání pracovníků pomáhajících profesí má své neoddiskutovatelné místo. Pozastavíme se nad jeho možnostmi v oblasti regenerace duchovních hodnot ve vzdělávání a výchově. Proces sekularizace české společnosti nabízí otázky, mezi něž patří hodnotová orientace mládeže, skrze niž se zrcadlí většinový názor společnosti. V současné, na výkon orientované společnosti se skrze xenofobní nálady projevuje absence duchovních hodnot, jako jsou respekt k druhému, empatie a solidarita. Vedení odborné přípravy pracovníků pomáhajících profesí k solidaritě a toleranci vůči odlišné etnicitě a kultuře, tedy formám jinakosti, prostřednictvím multikulturní výchovy podporuje chápání každého člověka jako důstojné lidské bytosti, proto považujeme její implementování do výuky studentů těchto oborů za zásadní.

Klíčová slová: hodnoty, multikulturalismus, multikulturní výchova, pomáhající profese, vzdělávání

Abstract: Multicultural education is the part of mandatory curriculum in elementary and secondary education nowadays, but it is still underestimated in tertiary education. Nevertheless education of helping professions has its unquestionable place. We discuss its possibilities in restoration of spiritual values in education and nurture. Secularization process of Czech society reveals questions about the value orientation of youth which mirrors the prevailing opinion of whole society. In the current society focused on performance and influenced by xenophobic atmosphere, there is a lack of spiritual values (e.g.: faith, hope, love etc.). Leading of professional training of workers in helping professions to solidarity and tolerance towards different ethnicity and culture—the forms of distinction through the multicultural educating, support understanding of every person as dignified human being , and that is why we consider very important to implement this multicultural education for students of these disciplines.

Keywords: values, multiculturalism, multicultural education, helping professions, education

Abstrakt: Inkluzivní vzdělávání patří bezpochyby mezi jedno z nejcitlivějších témat diskutovaných s ohledem na současné vzdělávání nejenom v České republice. Tento koncept je prosazován jako jednoznačně pozitivní a respektující práva jedinců s postižením nebo znevýhodněním, a to i v globálním měřítku a s výraznou politickou podporou. Ne zcela jednoznačně je tento trend ovšem v prostředí českého školství akceptován těmi, kterých se bezprostředně týká – tedy učiteli, poradenskými pracovníky, ale i některými rodiči žáků bez zdravotního postižení nebo zdravotního či sociálního znevýhodnění. Autor se v článku pokouší formulovat alespoň některé ze zásadních otázek, na které je v souvislosti s inkluzivním vzděláváním nezbytné se zaměřit a hledat relevantní odpovědi nejenom v obecné rovině, ale vždy i ve vztahu ke konkrétnímu případu dítěte, žáka nebo studenta se speciálními vzdělávacími potřebami.

Klíčová slová: inkluze, inkluzivní vzdělávání, škola, hodnoty

Abstract: Inclusive education is in no doubt one of the most sensitive topics discussed with regard to the current education not only in The Czech Republic. This concept is reinforced as clearly positive and respecting the rights of individuals with disabilities or handicaps, even on a global scale and with a strong political support. On the other side, it is not accepted as much positively by those, who are directly concerned with this topic – the teachers and school consultants, and also some parents of children without handicap. The article tries to formulate at least some of the essential questions connected with inclusive education which should be relevantly answered not only in general sense, but always concretly for every case of student with special educational needs.

Keywords: inclusion, inclusive education, school, values

Abstrakt: Podle dat získaných v rámci vlastního výzkumu v prostředí Ústavu religionistiky Filozofické fakulty v Brně někteří studenti religionistiky spojují studium tohoto oboru s duchovním hledáním. Pro část studentů se tedy sekulární (nenáboženské) akademické studium náboženství stává prostředkem osobního spirituálního rozvoje. Text si klade otázku, jakou roli v tom vlastně hraje jeho sekulárně-vědecká povaha. K uchopení problematiky vztahu osobní spirituality a sekulárního studia religionistiky je v příspěvku použit koncept reflexivní spirituality. S jeho pomocí se článek snaží ukázat, že religionistika zprostředkovává pro reflexivní spiritualitu klíčová témata v podobě náboženského pluralismu a reflexivity. Vlastní spirituální světonázor je zde utvářen nejen z transcendentních významů různých náboženství, ale i z racionalizovaného odborného vědění. Sekulárně-vědecký charakter religionistiky pak poskytuje odstup od jednotlivých náboženských perspektiv, což umožnuje jejich kritické srovnávání. Získávání nových poznatků (vědění) o náboženství pak souvisí s osobním posunem/rozvojema v některých případech slouží i k vyjasňováním si vlastní víry jakožto sebereflexivního projektu duchovního hledání.

Klíčová slová: religionistika, studenti religionistiky, spiritualita, duchovní hledání, reflexivita, náboženský pluralismus, vzdělávání

Abstract: According to data obtained during my own internal research in the environment of the Department for the Study of Religions, Faculty of Arts in Brno, some students of the Study of Religions directly link this field of study with their own spiritual seeking. It can be supposed that for a part of the students, secular (non-religious) academic study of religions becomes a means of personal spiritual development. The contribution tries to answer the question of what is then the role of secular-scientific nature of Study of Religions. To grasp the problem of the relationship of personal spirituality and secular study of religions the concept of reflexive spirituality is used. With its help, the aim of the text is to show that the Study of Religions provides for reflexive spirituality key themes in the form of religious pluralism and reflexivity. Individual spiritual worldview is shaped not only with transcendent meanings of religions, but also with expert knowledge. Secular-scientific nature of the Study of Religions then provides distance from various religious perspectives, which enables their critical comparison. Acquiring new knowledge about religions is related to the personal shift / development and in some cases serves for the clarification of their own faith as a self-reflexive project of the spiritual seeking.

Keywords: study of religions, students of the study of religions, spirituality, spiritual seeking, reflexivity, religious pluralism, education

Abstrakt: The objective of this paper is to demonstrate, by means of the example from FH Wien, how team skills of students of the bachelor level studies of tourism can be increased by means of the method of problem-based learning. The activity of the so-called Competence Center for Problem Based Learning is introduced in this paper, which realises the education with the method of problem-based learning for students of FH Wien in the cooperation with experts from the application sphere. In this method of learning, real problems from practice are solved according to the requirements of the contracting organization.

Keywords: team skills, problem-based learning, tourism