RECENZE: Výzkumné metody v pedagogické praxi

REVIEW:

Marcela Fojtíková Roubalová

Kolektiv autorů převážně z katedry sociální pedagogiky Masarykovy univerzity v Brně představuje v publikaci jejich několikaleté výsledky na poli sociálněvědního výzkumu. Publikace vychází z několika projektů a jejím cílem je představit v současnosti velmi známé a používané výzkumné přístupy spolu s těmi méně známými.

V první kapitole, kterou editor uvádí jako jedinou teoretickou, je čtenář seznámen s pojetím výzkumu na již zmíněné katedře a v současnosti v oblasti sociální pedagogiky vůbec. Každá následující kapitola uvádí do jednoho typu výzkumu a představuje jeho praktickou ukázku. Jednotlivé výzkumy byli součástí různých projektů řešených na katedře sociální práce MU v posledních několika letech. Uvedení do jednotlivých výzkumů předpokládá již částečně poučeného čtenáře, ale díky odkazům na primární literaturu k jednotlivým typům výzkumu je možné podrobnější informace snadno dohledat.

Třetí kapitola přináší ukázku zakotvené teorie podle Strausse a Corbinové, kterou na příkladu výzkumu angolských pedagogů představuje Lenka Gullová. Postup výzkumu v jednotlivých fázích je velmi přehledný a i pro začínajícího výzkumníka nebo studenta může být cenným pomocníkem. Případová studie Martina Stanoeva analyzuje sociální konsekvence životních příběhů drogově závislých a teoreticky vychází z Milese a Hubermanna (Qualitative Data Analysis 1994). Opět autor velmi dobře systematicky popisuje jednotlivé kroky výzkumu.

Mezi méně známé výzkumné metody patří MCA (Meaning Constitution Analysis) analýza konstituce významů, kterou představuje Barbara Strobachová na příkladu výzkumného šetření Fenomenologický pohled na vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Autorka této kapitoly vychází z díla psychologa Rogera Sagese, tomuto typu výzkumu věnuje dlouhodobě a její snahou je tento výzkumný přístup postupně zpřesňovat pro naše podmínky.

V šesté kapitole představuje Veronika Šuráňová další metodu vycházející z fenomenologie, kterou je IPA (Interpretative Phenomenological Analysis) interpretativní fenomenologická analýza. Teoretický základ této kapitoly vychází z díla Smitha, Flowerse a Larkina Interpretative Phenomenological Analysis: Theory, Method ans Research (2009). Autorka vymezuje rozdíly mezi IPA a klasickou fenomenologií a tím jasněji ukazuje její specifika a možnosti využití.

V sedmé kapitole je předložena stále více oblíbená narativní analýza. Autorka této kapitoly Andrea Preissová Krejčí obsáhleji vymezuje teoretický rámec, který zakončuje riziky této metody. Příklad šetření je z výzkumu, který se snaží odpovědět na otázku „Jak se žilo na vesnici v době vlády jedné strany?“.

Kvalitativní obsahovou analýzou (KOA) textu se zabývá Dušan Klapko v osmé kapitole. V teoretické části kapitoly se autor podrobněji zabývá sémantikou a hermeneutikou ve vztahu k analýze textu. Jako ukázka výzkumu byla zvolena analýza kurikulárních dokumentů, konkrétně školních vzdělávacích programů dvou vybraných brněnských základních škol pro sociálně znevýhodněné žáky. Druhá ukázka výzkumu v této kapitole je analýza textu knihy Guye Gilberta Evangelium podle svatého lotra. Jehož životní povolání kněze mezi mládeží na okraji společnosti bylo pro sociálněpedagogický výzkum vhodným materiálem.

V deváté kapitole uvádí tentýž autor do diskurzivní analýzy. V teoretické části se vztahuje zejména k Foucaltovu odkazu a sociální konstrukci reality Bergera a Luckmana. Uvádí ale také množství dalších autorů, kteří se diskurzivní analýzou v nějaké podobě zabývají. Dvě praktické ukázky vycházejí z výzkumů romské komunity žáků, ze závěrečných prací studentů PdF MU.

V poslední kapitole se může čtenář seznámit s KST (Knowledge Space Theory) Teorií vědomostního prostoru. Denisa Denglerová uvádí do psychometrické teorie na základě Doignona a Falmagneho (Knowledge Spaces, 1999). Tuto poměrně snadnou metodu, ale výtěžnou metodu autorka dokládá dvěma příklady jejího využití, kdy kombinuje kvalitativní a kvantitativní přístup. V prvním příkladu představuje část výsledků z výzkumu zabývajícího se porozuměním dotazníkovým položkám u studentů středních a vysokých škol a jejich učitelů pomocí osobnostního inventáře NEO FFI. Druhou ukázkou je Analýza výsledků testu percepce u dětí na počátku školní docházky. Autorka zde prezentuje část dlouhodobého záměru tzv. Perception test.

Všechny příklady výzkumů jsou doplněny o nezbytné tabulky a grafy, které dokreslují jednotlivé typy výzkumů. Díky tomu, že jsou předkládané výzkumy aktuální, dodávají publikaci širší rozměr než jen seznámení se s méně známými typy výzkumu nebo ukázka běžně používaných typů, ale pro studenty sociální pedagogiky i jiných oborů se publikace může stát cenným zdrojem informací v širokém spektru předmětů. Na aktuálních příkladech se mohou studenti učit pronikat do některých sociálněpedagogických problémů současně při seznamování se s určitými typy výzkumů.

Kladně lze hodnotit také jazyk publikace, který je dostatečně odborný, ale přitom čitelný pro široké spektrum čtenářů. Celkově je společná monografie velmi dobrým počinem a jistě najde využití u mnoha studentů a začínajících výzkumníků stejně jako u těch zkušených.

Literatura

[1] GULLOVÁ, L. - ŠÍP, R. (eds.).  Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013. 248 s. ISBN 978-80-247-4368-4. 

Kontaktní informace / Contact informations

Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

marcela.fojtikova@upol.cz