PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2014Volume: 2014
Číslo: 1Issue: 1
Vyšlo: 21.července 2014Published: July 21st, 2014
Potměšilová, Petra. RECENZE: Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Paidagogos, [Aktualizováno: 2014-07-21], [Citováno: 2024-12-09], 2014, 1, #10. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2014/1/article.php?id=10>

#10

Zpět na obsah / Back to content

RECENZE: Kyberšikana: průvodce novým fenoménem

REVIEW:

Petra Potměšilová

Šikana je nebezpečný sociálně patologický jev, který se v posledních letech stále více vyskytuje v různé míře ve výchovně-vzdělávacích institucích. V současné době se šikana vyskytuje v různých formách. V souvislosti s rozvojem informačních technologií pak souvisí konkrétní forma šikany a to kyberšikana. Právě tomuto specifickému typu šikany je věnována kolektivní monografie autorů Aleny Černé, Lenky Dědkové, Hany Macháčkové, Anny Ševčíkové a Davida Šmahela

Kolektivní monografie má rozsah 142 stran textu, který je doplněn slovníčkem základní pojmů, který se vztahuje k dané problematice. Recenzovaná kniha je rozdělena na šest základních kapitol, které na sebe obsahově plně navazují. Každá kapitola sice tvoří samostatný celek, který je ukončen shrnutím a použitou literaturou, v celém textu je však patrná základní jednotící linka, která z něj činí skutečně monografii, nikoliv soubor textů na jedno téma.

V první kapitole je čtenář postupně uveden do řešené problematiky. Nejdříve jsou zde uvedeny širší souvislosti kyberšikany: problematika dětí a dospívajících, informační technologie a agrese. Následně jsou pak uvedeny základní pojmy, které souvisejí s kyberšikanou. Jednotlivé pojmy jsou charakterizovány na základě odborné tuzemské, ale i zahraniční literatury. Za velmi pozitivní je možné považovat úvodní kazuistika, která čtenáře uvádí do problematiky kyberšikany.

Výskyt kyberšikany je název druhé kapitoly. V této kapitole jsou pak již podrobněji charakterizovány jednotlivé typy kyberšikany, dále jsou zde uvedeny znaky, které mohou sloužit okolí k rozpoznání kyberšikany. Zajímavou část kapitoly pak tvoří zprávy z různých šetření a výzkumů, které byly zaměřeny na zmapování výskytu kyberšikany.

Třetí kapitola „Aktéři kyberšikany“ se zabývá kyberšikanou z pohledu oběti i z pohledu agresora. Autoři se zde zmiňují o faktu, že stejně jako šikana, tak kyberšikana není jen záležitostí jednotlivce – agresora, ale častěji se jedná o tzv. skupinový fenomén. Kromě výše zmíněných fenoménů se autoři zabývají i další skupinou: přihlížejícími. Jednotliví aktéři kyberšikany jsou porovnáváni s aktéry šikany; za vhodné pak považujeme uvedení konkrétních případů kyberšikany z praxe z pohledu oběti, agresora a přihlížejících.

Ve čtvrté kapitole se pak autoři zabývají dopadem kyberšikany. Hned v úvodu ke kapitole (s. 83) je uvedena důležitá myšlenka: přestože se na první pohled může zdát, že dopady kyberšikany se týkají pouze obětí, ukážeme si, že celá situace má důsledky nejen pro všechny aktéry, o kterých jsme se bavili v kapitole minulé – tedy oběti, agresory i přihlížející, ale také pro širší sociální okolí. Jednotlivé dopady tak autoři dělí nejen dle výše uvedených skupin, ale především dle dopadu na jednotlivce či na libovolnou skupinu. Konkrétní dopady kyberšikany jsou pak opět doplněny kazuistikami.

Strategie zvládání kyberšikany tvoří název, ale i obsah páté kapitoly. Autorka kapitolu uvádí krátkým příběhem z praxe, který má pozitivní vyznění. Dále se pak zabývá nejdříve obecně tím, co je to strategie zvládání různých situací, později pak již konkrétními strategiemi zvládání kyberšikany. Mezi tyto strategie autorka řadí (s. 108-109): technicky zaměřené strategie, vyhýbání se, zástupné aktivity, sociální oporu, ale také přímou konfrontaci s agresorem či odplatu. K jednotlivým strategiím pak autorka dodává, že odplata patří k těm, které nejsou voleny tak často. Naopak, sociální opora, zástupné aktivity či technicky zaměřené strategie jsou voleny velmi často. Celá kapitola je pak doplněna o další příklady z praxe a o grafické zpracování četnosti strategií zvládání kyberšikany.

V poslední, šesté kapitole se autoři zabývají možnostmi prevence a intervence. Doporučení jsou zde rozdělena dle jednotlivých cílových skupin: aktéři kyberšikany, rodiče a škola. Autoři se zde znovu vracejí k zásadní věci, která byla již uvedena v první kapitole: základní specifika „života na internetu“, ze kterých je možné vyvodit zásady „chování na internetu“.

Celkově je možné říci, že kolektivní monografie Kyberšikana: průvodce novým fenoménem je zdařilou publikací, která podává základní a ucelený pohled na tento fenomén. Knihu je možné doporučit široké veřejnosti jako inspiraci pro prevenci kyberšikany či jako návod co dělat v případě, že se někdo v okolí stane obětí či agresorem kyberšikany. Současně je publikace vhodným doplňkem pro studium pro studenty různých pedagogických oborů.

Literatura

[1] ČERNÁ, A. et al.  Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Praha: Grada, 2013. 150 s. ISBN 978-80-210-6374-7. 

Kontaktní informace / Contact informations

PhDr. &Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content