Abstrakt: Povolání pedagoga – učitele a vychovatele – patří mezi náročná povolání. Tato náročnost je dána mj. tím, že podstatným „pracovním nástrojem“ pedagoga je jeho osobnost. Z toho plyne nutnost komplexně pečovat o „tento nástroj“ – nejen proto, aby výsledky práce byly co „nejefektivnější“ a aby tímto nástrojem neškodil těm, kdo jsou mu svěřeni, ale hlavně proto, že nedbání zásad psychohygieny, nedostatečná sebereflexe a práce na sobě vedou nejen k nemožnosti vykonávat dobře toto povolání, ale v těžších případech až ke stavu psychické a fyzické vyčerpanosti, k syndromu vyhoření, jehož překonání vyžaduje mnoho energie a bohužel toto úsilí nemusí být vždy zakončeno úspěchem. Z hlediska vynaložené energie s ohledem na kvalitu života pedagoga a jeho okolí je proto nezbytné se zaměřit na prevenci tohoto nežádoucího stavu.

Klíčová slova: pedagog, výchova, sebevýchova, učitelský stres, syndrom vyhoření, prevence

Abstract: The profession of a pedagogue – a teacher or an educator – is ranked among exacting professions. The reason for this is, inter alia, the fact, that the significant „working tool“ of the pedagogue is his/her personality. Hence the need for comprehensive care of this „tool“ – not only for the results of the pedagogue’s work to be the most effective and „the tool“ brings no harm to those who are consigned to him. The main reason is that disregard of mental hygiene, lack of self-reflection and self development lead not only to inability to perform this profession well, but in severe cases even to the state of mental and physical exhaustion, to burnout. To overcome these, it requires a lot of energy, and, unfortunately, the efforts may not always be successful. In terms of energy input with regard to the quality of life with the pedagogue and its environment, it is therefore necessary to focus on prevention of this undesirable state.

Keywords: pedagogue, education, self-education, teacher stress, burnout, prevention

Abstrakt: Nástup spirituality do pomáhajících profesí v 90. letech 20. století je součástí společenského pohybu, který dnes ústí do zdůrazňování kulturní kompetence a úcty k rozmanitosti. Díky tomu se spirituální uvědomění a vnímavost (jako příklad projevů kulturní kompetence) stávají jedním z požadovaných výstupů vzdělávacích programů v pomáhajících profesích. To platí dvojnásob u studijních oborů, které jsou nabízeny na půdě teologických fakult. Ukazuje se však, že znalostně (informativně) pojaté vzdělávání, kdy se člověk setkává s reáliemi spirituálního světa druhých, nezachycuje podstatu duchovní zakotvenosti ve víře a samo ji studentům nenabízí. Autoři příspěvku, motivováni rostoucími nároky právě na spirituální a kulturní kompetence v pomáhajících profesích, přicházejí s dalším pokusem o zdůvodnění naděje, že v dialogu při reflektované identitě jeho stran je možné učit víru a učit se věřit i na teologické fakultě, která je univerzitním prostorem otevřeným všem, tedy i těm, kteří zkušenost vlastní reflektované víry nemají.

Klíčová slova: teologie, víra, důvěra, spiritualita, identita

Abstract: In the nineties, spirituality has gradually entered helping professions. As a result of this move in the society we witness certain emphasis on cultural competencies and one’s respect to plurality and diversity. Therefore, sensitivity to spirituality and spiritual sensitivity, as examples of cultural competences, gradually become one of the expected outcomes of curricula in helping professions. This is even truer in study programmes offered by theological faculties for these target groups. Nevertheless, it seems that contents-oriented education, which deals with spiritual realities of others, does not sufficiently cover the essence of spiritual groundings in personal faith and cannot offer them to the students. Authors of the paper, inspired by growing demand for spiritual and cultural competencies in helping professions, come with further attempt to justify their hope, that it is possible to teach faith. Namely, that it is possible to teach students to believe also in Theological faculties that are university spaces open to everyone, regardless their experience with religious faith, – as long as it happens in exercising mutual dialogue on the proviso that identities of its parties are clearly expressed.

Keywords: Theology, belief, faith, spirituality, identity

Abstrakt: Cílem příspěvku je připomenout několik Masarykových myšlenek, jež mají souvislost se současnými úvahami o výchově ke spiritualitě. Jde zejména o úvahy z Hovorů s TGM věnované mravnosti a kulturnosti člověka ve světě, z něhož postupně mizí náboženský prožitek a smysl pro tradici. Masaryk nemluví o spiritualitě či duchovnosti, ale spíše o mravnosti člověka a o vlivech, jež na ni působí. Jako sociolog přemýšlí nad rozdíly života na venkově a ve městě a analyzuje vliv různorodých prostředí na formování individuálního hodnotového řádu. Pro formování mravní stránky člověka vidí Masaryk jako klíčovou rodinu a školu. V masarykovské „pedagogice“ lze vysledovat několik základních hodnot či principů, jež jsou pro Masaryka univerzálním klíčem k hledání lidskosti: pravda, milosrdenství a humanismus. Všechny tyto hodnoty jsou vzájemně propojeny a odkazují jak k českým reformačním a obrozeneckým snahám, tak k ježíšovské, a do jisté míry i starozákonní tradici. Otázka náboženská je pro Masaryka otázkou celoživotní především ve smyslu určení pravé podstaty reformace. Uvědomuje si, že žije v přechodné době, v době hluboké náboženské krize: tradiční náboženský postoj se jeví v podmínkách moderního světa jako neudržitelný. Masaryk má však za to, že krize náboženství je zároveň krizí kultury, neboť evropské dějiny byly formovány zejména křesťanstvím. „Reformovat“ pro Masaryka neznamená zdokonalovat a pročišťovat doktrínu, ale změnit především sám sebe a vlastní život ve světle usilovného poznávání vlastní kulturní minulosti a toho, co je z ní ještě živé a nosné pro budoucnost.

Klíčová slova: výchova, tradice, náboženství, mravnost, ideál humanitní

Abstract: The aim of this paper is to recall some of Masaryk's ideas, which are associated with the current thinking on education to spirituality. The focus is on the reflections on morality and cultivation of man in the world, and the gradual evaporation of religious experience and sense of tradition. Masaryk talks about morality of man and the influences which form it rather than about spirituality or religious experience. As a sociologist, he ponders over the differences of life in the countryside and in the city, and he analyzes the impact of diverse environments on the formation of individual value order. Masaryk views family and school as the key elements of the moral aspects of man. In Masaryk's "pedagogy", a few basic values and principles can be recognized which represent the universal key to finding humanity: truth, mercy and humanism. All these values are interrelated and refer both to the Czech Reformation and the Enlightenment efforts, and to the New Testament and, to some extent, the Old Testament tradition. The problem of religion in terms of determining the true nature of the Reformation is a lifelong preoccupation for Masaryk. He realizes that he lives in a period of transition, in a time of a deep religious crisis when the traditional religious attitudes seem to be unsustainable when faced with the modern world. Masaryk considers the religious crisis to be the crisis of culture, too, as European history has been shaped by Christianity in particular. For him, to reform is not to improve and refine the doctrine but, above all, to change onerself and one's own life in the light of intensive learning about one's cultural heritage and that of it which is still alive and inspirational for the future.

Keywords: education, tradition, religion, morality, the idea of Humanities

Abstrakt: Současná česká (ale nejen česká) pedagogika je nesmírně pokročilá. Ale i stagnující. Je rozvinutá i zavinutá. V rozmachu i v krizi. Progresivní i regresivní. Kráčí mílovými kroky kupředu, ale i dozadu. Cílem této studie je objasnit tuto ambivalenci. Problém současné pedagogiky a školství nespočívá až tolik v přehmatech, omylech či selhání profesionálních pedagogů, ale v proměně filosofického paradigmatu či tzv. metanarace, která zásadním způsobem předefinovala sociální normy, priority, hodnoty, struktury, vztahy atd. naší západní společnosti. Tyto změny se týkají i peadagogiky. Dílčím cílem je nastínit metanarativní rámec, ve kterém Jan Amos Komenský utvářel svůj pedagogický projekt formování humanity a srovnat jej s převládající metanarací současnosti.

Klíčová slova: škola, výchova, pedagogika, didaktika, člověk, lidství, metanarace, modernita postmodernita, pokrok, krize, paradigma, Komenský.

Abstract: Contemporary Czech (but not only Czech) pedagogy is enormously developed and stagnating at the same time. She is advanced, but also decaying. Flowering, but also declining. She is in progress, but also in regress. How could it be? The goal of this essay is to explain this ambivalence. The problem which contemporary school and education experience is not a result of mistakes or failures of professional teachers and educators, but it is related to the change of philosophical paradigm or meta-narrative, which significantly affected social norms, priorities, values, structures, relations etc. of our western society. These changes affect the area of pedagogy as well. Partial goal of the work is to outline the meta-narrative framework in which Jan Amos Comenius developed his outstanding educational project of forging-place of humanity, and to compare it with the contemporary meta-narrative.

Keywords: school, education, pedagogy, didactic, human being, humanity, metanarrative, modernity, postmodernity, progress, crisis, paradigm, Comenius.

Abstrakt: Autor sa vo svojej práci venuje kvalite života seniorov, ktorí žijú v sociálnych zariadeniach, a možnostiam jej ovplyvňovania edukáciou, ktorú možno považovať za jeden z indikátorov, resp. faktorov, ovplyvňujúcich prežívanie života v starobe. Cieľom predkladanej štúdie je vedecky podložiť širšie využitie seniorskej edukácie v rezidenciálnych zariadeniach, ako aj potrebu jej profesionalizácie, t. j. odborného zabezpečovania (sociálnym) andragógom, a to v kontexte pro futuro.

Kľúčové slová: kvalita života seniorov, sociálne zariadenia, seniorská edukácia, (sociálny) andragóg

Abstract: The author focuses on the quality of life of seniors in social facilities, and on possibilities of their influence by education which can be considered as one of the indicators, respectively factors affecting the experiencing of lives in old age. The aim of the study is to prove scientifically a wider use of senior education in residential facilities, as well as the need for its professionalism, i.e. professional assurance by (social) andragogue in the pro-futuro context.

Keywords: quality of life of seniors, social facilities, senior education, (social) andragogue

Abstrakt: Sociálnu kompetenciu jednotlivec nadobúda v priebehu ontogenézy postupne. Jej kvalita je do značnej miery determinovaná kultúrou, v ktorej človek žije, sociálnou skupinou, do ktorej patrí, učením. Ide o nepretržitý proces, ktorý môže pokračovať nielen do dospelosti, ale i v období dospelosti a staroby. Výcvikové programy na rozvíjanie a modifikáciu sociálnej kompetencie preto nachádzajú opodstatnenie nielen v (re)edukácii detí, mládeže a dospelých, ale aj v rámci celoživotného záujmového vzdelávania seniorov. Účastníci vzdelávacích programov univerzity tretieho veku (ďalej U3V) tak tvoria dôležitú skupinu, ktorá môže predchádzať negatívnemu vplyvu psycho-sociálnych problémov v staršom veku.

Kľúčové slová: sociálna kompetencia, sociálna obratnosť, sociálno-psychologický výcvik; edukácia seniorov, univerzity tretieho veku

Abstract: An individual gradually acquires social competence during ontogeny. Its quality is largely determined by the culture in which human lives, social group to which he belongs, and learning. It is a continuous process that can not only continue into adulthood, but in old age period, too. Training programmes for the development and modification of social competence are therefore justified not only in the (re)education of children, youth and adults, but also in lifelong interest-based education of seniors. Participants of training programmes in the University of the Third Age (farther U3A) are members of important group which may prevent negative effects of psycho-social problems in old age.

Keywords: social competence; social agility; socio-psychological training; education of seniors; the University of the Third Age

Abstrakt: Príspevok pojednáva o teoretických zdrojoch výchovy k manželstvu a rodine, ktoré nachádza v témach a riešeniach v oblasti skúmania filozofickej antropológie, spirituálnej teológie a spirituality. Kľúčové témy ako pojem osoby, otázka slobody, ale tiež motív vtelenia súvisia aj s ideou človeka, ktorý vo vzťahu rozvíja svoj potenciál a spoznáva sám seba. Ich reflexia je základom pre pochopenie významu manželského zväzku a úlohy rodiny ako priestoru rozvoja ľudskej osoby, a tak i perspektívou pre ďalšie vzdelávanie v tejto oblasti a potrebnú pastoračnú prax.

Kľúčové slová: eros, túžby, Ricoeur, Lacroix, filozofická antropológia, spiritualita

Abstract: The article considers theoretical sources of upbringing to a marriage and a family life. They maybe found in topics and solutions of research in the philosophical anthropology, the spiritual theology and the spirituality. Key themes such as the idea of a person, a question of freedom and also the Incarnation motive come together with the idea of a man who in a relationship develops his own potential and recognizes himself. The reflection is a basis for an understanding the meaning of marital union and the task of a family as a space for human development. Thus it opens also a perspective for further education in this area and a necessary pastoral approach.

Keywords: eros, desire, Ricoeur, Lacroix, philosophical anthropology, spirituality

Abstrakt: Bolesti je možno porozumět prostřednictvím tří odlišných diskursů (Loland, 2006): karteziánským paradigmatem (deterministické řazení příčin a účinků), sociálním a kulturním konstruktivismem (odlišné society vnímají bolest různou optikou) a v náhledu fenomenologie, která se neptá po příčinách, ale po smyslu bolesti. Osobnostní růst jako jedna ze základních pedagogických kategorií poukazuje na nezbytnost překonávat překážky a tím i bolest. Patrné je to na fyzické rovině lidského způsobu bytí (bolest jako průvodní znak rozvoje a zvyšování tělesné zdatnosti). Méně srozumitelná je však bolest charakterizující rozvoj psychický a spirituální. Spirituální (nenáboženská) dimenze, jak bude příspěvek deklarovat na případové studii kurzu pobytu v přírodě v rámci neformálního vzdělávání, napomáhá akceptaci života v celku, a může tak napomoci vnímání života bez vyčleňování bolesti z jeho strukturace. Tím se částečně blíží i akcentaci zásady Franklovy logoterapie, že utrpení a bolest (jako součást života) může být přetvořena v oběť, a tím zhodnocena. Spirituální diskurs jako nezbytná součást plného rozvoje osobnosti pomáhá hlubšímu porozumění i negativních stránek života. Stejně jako k sobě patří světlo a stín, nemůžeme přitakat většinovému mínění postmoderní společnosti, bažící výlučně po výkonu, růstu, pozitivních stránkách prožívání, ale musíme být schopni přijmout i úpadek, stáří, bolest jako součást života jedince i společnosti, včetně dopadů, jež taková akceptace znamená pro nezbytnou proměnu edukačních procesů.

Klíčová slová: bolest, smysl, neformální vzdělávání, spiritualita

Abstract: Pain may be understood by means of three different discourses (Loland, 2006): the Cartesian paradigm (the deterministic concept of cause and effect), social and cultural constructivism (various societies perceive pain in different perspectives), and phenomenological approach, which does not question the causes, but the meaning and purpose of pain. Personal growth as one of the fundamental pedagogical categories refers to the necessity to overcome obstacles, including pain. It is apparent on the physical level of human way of being (pain as a symptom of the development and improvement of physical condition). Less comprehensible, however, is the pain which characterizes mental and spiritual development. Spiritual (non-religious) dimension—as demonstrated by a case study of an outdoor expedition course conducted as an informal education program—facilitates the acceptance of life in its entirety and thus may be helpful in the perception of life without the detachment of pain from our life’s structuring. This may be partly associated with the principle of Frankl’s logotherapy emphasizing that pain and suffering (intrinsic to life) may be recreated into a sacrifice and thus become valuable. Spiritual discourse as a necessary part of full personal development enables us to deepen the understanding of negative aspects of our lives. Just as light and shadow complement each other, we cannot agree with the prevailing attitude of postmodern society, with its craving exclusively for performance, growth, and positive aspects of experience, because we must be able to accept even decline, old age, and pain as an inherent part of life of both the individual and the society, including the impacts of such acceptance in terms of an unavoidable transformation of educational processes today.

Keywords: pain, meaning, informal education, spirituality

Abstrakt: Systemické konstelace jsou metodou, technikou či nástrojem, který se využívá zejména v psychoterapii a v koučinku. Příspěvek (po základním představení hlavních rysů systemických konstelací) referuje o využití této transracionální, svojí podstatou bytostně spirituální metody v rámci možností univerzitního vzdělávání, konkrétně při výuce předmětu „filosofie přírody“. Tradiční výukové metody (byť překračující model obvyklé frontální výuky propojením s kurzem pobytu v zimní přírodě), spočívající ve výkladu základních témat a pohovorů o četbě, byly doplněny několika konstelačními náhledy. Tyto vizualizace byly zaměřeny na individuální, osobnostně jedinečné vnímání vybraných fenoménů z oblasti přírodních procesů u jednotlivých studentů, zadavatelů konkrétních konstelačních případů. Ilustrativní příklad, který tímto zpřístupňujeme širší veřejnosti, se zaměřoval na hlubší porozumění zadavatelky (nejenom racionální, ale zejména existenciální) v jejích vztazích k přírodě, k ohni, zimě, životu a ke smrti. Hluboký prožitek, který je dosvědčen popisem studentky s odstupem 9 měsíců po realizaci výuky, dokládá možnosti, jimiž spirituální diskurs může obohacovat vzdělávání zaměřené nejenom na získávání znalostí a proces vysvětlení, ale zejména na možnosti hlubšího porozumění sobě samému i svého vztahu k přírodě, k druhým lidem, ke světu.

Klíčová slová: systemické konstelace, spiritualita, příroda, filosofie přírody, smrt

Abstract: Systemic Constellations are a method, technique, or tool used mainly in psychotherapy and coaching. The contribution introduces the most fundamental aspects of Systemic Constellations and then focuses on the application of this trans-rational and intrinsically spiritual method within the possibilities of academic education, specifically in the course entitled Philosophy of Nature. Traditional educational methods (albeit exceeding the model of frontal teaching due to interlinking with a winter expedition course) which involve presentations of basic themes and discussions on relevant texts, were complemented with several Constellation visualizations. These visualizations focused on the individual, personally unique perception of selected phenomena in the area of natural processes; the course participants had their own Constellations visualized. An illustrative example of a Constellation visualization is thus made available to wider public; its aim was to enable the individual Constellation seeker to deepen her (rather existential than rational) understanding of her relationship with the natural world, winter, life, and death. Such a deep experience, as confirmed by the description of the student participant 9 months after the course had been conducted, documents the possibilities of how spiritual discourse may enrich educational models aimed at the acquisition of knowledge and processes of explanation—as well as models providing a deeper understanding of ourselves and our relationship with the world of nature, other people, or the whole world.

Keywords: systemic constellation, spirituality, nature, philosophy of nature, death

Abstrakt: Tato studie se zabývá problematikou spirituality ve vzdělávání z hlediska postpozitivistické epistemologie. Přestože se zájem o spiritualitu ve vzdělávání objevil především jako kritická reakce na pozitivistické redukování učení a vzdělávání na empiricky měřitelné jevy, nedomníváme se, že je možné podobným způsobem omezit poznávání spirituality na různé varianty hermeneutických přístupů: fenomenologii, interpretativismus či konstruktivismus. Text argumentuje, že lze tento jev zkoumat i za pomoci inovovaných forem pozitivismu, jež překračují jeho někdejší nedostatky – zejména přehlížení vír a přesvědčení (beliefs) v lidském chování a užívání neadekvátních modelů kauzality, sloužících vysvětlování spirituálních jevů. Pro tento účel nabízíme postpozitivistickou epistemologii v podobě analytického a kritického realismu. Oba tyto přístupy by měly umožnit nahlížet spiritualitu ve vzdělávání v rámci programu pozitivistických analýz, a tak doplnit a rozvíjet teoretickou heuristiku daného fenoménu.

Klíčová slová: vzdělávání a učení, pozitivismus, postpozitivismus, hermeneutika, kritický realismus, analytický realismus, mechanismy

Abstract: This study deals with the issue of spirituality in education from postpositivist epistemology. Although the interest in spirituality in education appeared primarily as a critical response to the positivist reduction of education and learning to empirically measurable phenomena, we do not think that it is possible to reduce spirituality in the same way to various forms of hermeneutical approaches: phenomenology, interpretativism or constructivism. This article argues that this phenomenon can be studied by innovative forms of positivism which transcend its former shortcomings – especially ignoring beliefs in human behavior and the use of inadequate models of causality used for explanation of spiritual phenomena. For this purpose we offer postpositivist epistemology in the form of analytical and critical realism. Both of these approaches should enable to see spirituality in education in the frame of postpositivist program and thus support and develop a theoretical heuristic of this phenomenon.

Keywords: education, learning, positivism, postpositivism, hermeneutics, critical realism, analytical realism, mechanisms

Abstrakt: Současný filozof Arno Anzenbacher navrhl tabulku hodnot. Tato tabulka vrcholí tzv. filozofickou vírou, kterou Anzenbacher chápe jako druh spirituality. Naproti tomu úplně přehlíží náboženskou praxi jako jednu z hodnot každodenní lidské praxe. Článek se zabývá otázkami, které souvisí jak se spiritualitou, tak také s religiozitou či náboženskými projevy. Autor článku si klade otázku, zda můžeme pohlížet na náboženství jako na jednu z hodnot, a pokud ano, jak tato hodnota koreluje s ostatními etickými hodnotami. Dále si autor klade otázku, je-li možné kromě hodin výuky náboženství přenést etickou problematiku hodnoty náboženství do výuky etiky. Jaké předpoklady by pak taková výuka o hodnotě náboženství musela splnit, aby se předmět, ve kterém se tato problematika objeví, tématicky neroztříštil?

Klíčová slová: etika, hodnoty, náboženství, pedagogika, spiritualita, víra

Abstract: The philosopher Arno Anzenbacher proposed the table of values. Philosophical faith is considered to be the most important and Anzenbacher understands it as a kind of spirituality. The problem seems to be his misunderstanding of religion as a part of everyday life. The article deals with spirituality, religion and religiosity as a part of practical human life. The author of the article suggests that religion is the value among other values. He poses the question whether it is possible to teach religion in ethics classes and what kind of conditions must be fulfilled in order to implement religious topics successfully.

Keywords: ethics, values, religion, pedagogy, spirituality faith

Abstrakt: Světy sociálněvědního výzkumu vzdělávání a vzdělávací politiky k sobě mají evidentně přirozeně blízko minimálně díky společnému předmětu zájmu. Mohou je rovněž spojovat i některé (většinou obecné a dlouhodobé) cíle, k nimž se jejich tvůrci hlásí. Zároveň ale mezi oběma oblastmi musejí existovat rozdíly a z nich vyplývající určitá forma napětí. V případě, že výzkum podřizujeme politice, toto napětí zastíráme, nebo dokonce potlačujeme. To se následně negativně odráží i na výsledcích uplatňované vzdělávací politiky.

Klíčová slová: sociální vědy, výzkum, vzdělávací politika, globalizace, celoživotní učení

Abstract: The social scientific research of education and the research of educational policy are obviously naturally close to each other due to their common objects of interest. They may also be connected by some (mostly general and long-term) goals followed by the researchers. At the same time, however, there must be differences between both areas and a certain tension resulting from them. If the research conforms to policy-making, this tension is masked or even suppressed. Consequently, this may be negatively reflected in the results of the applied educational policy.

Keywords: Social sciences, research, educational policy, globalization, lifelong learning

Abstrakt: Tento příspěvek vychází z lidskoprávních cílů vzdělávání, výchovy a z procesu lidskoprávního vzdělávání v kontextu pluralitní společnosti. Načrtává následně impulsy či odůvodnění základních obsahů takového vzdělávání z hlediska křesťanské spirituality. Pohybuje se proto od hlubin lidské osoby, přes meziosobní vztahy až po celky, struktury společného života. Poukazuje v rámci celostního rozvoje osobnosti na možný přínos křesťanské spirituality k růstu mravní kompetence v osobním i profesním životě a k humánnímu utváření lidského soužití. Dotýká se tím i vztahu křesťanské spirituality a mravnosti.

Klíčová slová: lidskoprávní vzdělávání, křesťanská spiritualita, křesťanská etika a mravnost

Abstract: This paper is based on those goals of education and upbringing related to human rights, as well as on the process of human rights education in context of the pluralistic society. It outlines the motions or reasons for basic contents of such education in terms of christian spirituality. The scope of this paper reaches from the depths of the human being over the interpersonal relations up to the structures and complexes of the life in society. Within the scope of holistic development of personality, it points out potential contribution of the christian spirituality to the growth of moral competence in personal as well as professional life and to the humane formation of the co-existence of people. The paper also gets to the relationship of the christian spirituality and morality.

Keywords: Human Rights Education, Christian spirituality, Christian ethics and morality

Abstrakt: V České republice není tématika smrti společností sdílena. Společnost je směřována k hédonistickému až konzumnímu způsobu života a snaží se vytlačit skutečnost smrti ze svého vědomí, strach ze smrti je vytěsňován z mezilidské komunikace. Setkání se smrtí tak může být startem na cestě ke spiritualitě a k duchovním hodnotám. Právě ve zkušenosti smrti blízkého člověka dochází k silnému prožitku, doprovázenému vědomím vlastní smrtelnosti, otázkami po smyslu života, přemítáním o „tragičnosti“ lidské existence, uvědoměním si důležitosti duchovních – hodnot: tolerance, solidarity, altruismu apod. i pocitem odpovědnosti vůči životu. Otevírání problematiky smrti a umírání ve výuce nabízí způsob jak vést současné adolescenty k nemateriálním hodnotám.

Klíčová slová: hodnoty, smrt, tabu, umírání, výchova, vzdělávání

Abstract: The issue of death is not discussed in the society of the Czech Republic. The society is directed towards a hedonistic, almost consumerist, way of life, attempting to eradicate the fact of death from consciousness, fear of death is also displaced from interpersonal communication. Thus, an encounter with death may be a beginning of a path towards spirituality and spiritual values. It is in the confrontation with the death of a closely related person that a strong experience occurs, coupled with an awareness of one's own mortality, questions about the meaning of life, pondering the “tragedy” of human existence and a realization of important spiritual values: tolerance, solidarity, altruism, etc. as well as a sense of responsibility for one's life. Introducing the issues of death and dying in education offers a method of leading today's adolescents towards non-material values.

Keywords: values, death, taboo, dying, nurture, education

Abstrakt: Příspěvek představuje vybrané teze celoživotního učení, které jsou uplatněné ve strategických dokumentech vzdělávací politiky a které jsou určitým způsobem vztaženy ke komunitnímu vzdělávání. Tyto teze prezentují teoretická východiska celoživotního učení a jsou proto kritériem pro komparaci se sociální praktikou komunitního vzdělávání. Deskripce komunitního vzdělávání se zaměřuje rámcově na sociální pole praxe v ČR a Velké Británii. Vybrané dostupné informační zdroje pak interpretují problematiku komunitního vzdělávání v konkrétních souvislostech a to vůči teoretickým východiskům.

Klíčová slová: Komunitní vzdělávání, komunitní škola, celoživotní učení, strategické dokumenty vzdělávací politiky, Česká Republika, Velká Británie, Coventry.

Abstract: The paper presents selected theses of lifelong learning, which are applied in strategic documents on educational policy and which are also related to community education. These theses present theoretical foundations of lifelong learning and are therefore a criterion for comparing the social practice of community education. Description of community education generally focuses on the field of social practice in the Czech Republic and the UK. Selected information sources avaiable interpret the issue of community education in specific contexts and to the theoretical background.

Keywords: Community education, community college, lifelong learning, educational policy strategic documents, Czech Republic, United Kingdom, Coventry.

Abstrakt: Příspěvek reflektuje teoreticko-metodologické aspekty uvedených výzkumných metod. Zaměřuje se na otázku, zda sémantický diferenciál a Q-metodologie patří do skupiny metod kvantitativních nebo kvalitativních. V této souvislosti představuje argumentaci M. M. Bergmana, který poukazuje na problematičnost rozlišení kvalitativních a kvantitativních metod. Autorky příspěvku se na tomto základě snaží legitimizovat kvalitativní, ale i kvantitativní ukotvení sémantického diferenciálu a Q-metodologie v rámci jejich možných aplikací ve smíšeném výzkumném přístupu ve společenských vědách.

Klíčová slová: Q-metodologie, sémantický diferenciál, smíšený design, argumenty M. M. Bergmana.

Abstract: The paper reflects theoretical and methodological aspects of research methods in title. It focuses on the question of whether semantic differential and Q-methodology belongs to the quantitative or qualitative methods. In this context, arguments MM Bergman, who points out the problematic resolution qualitative and quantitative methods, are presented. The authors are trying to legitimize qualitative and quantitative anchor of semantic differential and Q-methodology in the context of their possible applications in a mixed-research approach in social sciences.

Keywords: Q-methodology, semantic differential, mixed design, M. M. Bergman’s arguments.

Abstrakt: Jak ve filosofické antropologii, tak v existencialistické filosofii byl položen důraz na jednání v těsném sepjetí s tématem osoby. K promýšlení klíčových problémů lidské existence je dodnes hodno pozornosti personalistické východisko: nejsem osobou, pokud nejednám, tj. pokud se aktivně nerozhoduji a k učiněným rozhodnutím se nepřihlašuji. Pedagog se v této perspektivě pohybuje mezi Skyllou a Charybdou: je tím, kdo by se měl pokoušet o nenásilné vedení k odpovědnému aktivismu, ale ve své činnosti by neměl sklouznout k indoktrinaci, manipulaci a nátlaku. Otevření otázky spirituality a výchovy k duchovnímu životu znovuoživilo téma, které nechal vyhasnout pozitivismus a které nepatří ani mezi leitmotivy vlivných proudů postmoderní filosofie: téma nezpředmětnitelných skutečností, označovaných v Marcelově filosofii jako tajemství. Je třeba, aby se i v pedagogickém diskursu reflektovalo napětí, které existuje mezi koncepcí reality jako souboru problémů na jedné straně a pojetím skutečnosti jako celku, v němž ne vše (a možná právě to nejdůležitější) může být objektivizováno v problém. Právě spiritualita netvoří samostatnou předmětnou oblast, nýbrž spíše nepředmětný předpoklad našeho postoje k životu a světu. Pokud se nemá stát výchova ke spiritualitě ideologickým či dokonce prázdným pojmem, je třeba její koncepci řádně promyslet. K projasňování této úvahy může pedagogika nalézt podnětná východiska v personalistické (marcelovské) inspiraci, jejíž krédo lze snad zformulovat takto: je bytostně důležité tváří v tvář ohrožením moderního světa hledat nejen prostředky minimalizace jejich dopadu na dítě, ale též probouzet v nastupující generaci naději, že svět je místem, jemuž lze „otevřít kredit“ – jemuž lze důvěřovat navzdory „pokušení beznaděje“.

Klíčová slová: spiritualita, výchova, bytí, tajemství x problém, naděje, první x druhá reflexe, být x mít

Abstract: In both philosophical antropology and existential philosophy, the emhasis is on acting as being closely related to the theme of person. Personalistic point of departure in relation to reflecting on key problems of human existence is noteworthy even today. I am not a person unless I act, i.e. unless I actively participate in decision-making process and take responsibility for the decisions made. In this respect, a pedagogue is somewhere between Scylla and Charybdis: he is the one that should be trying to guide the young spontaneously towards responsible activism without slipping into indoctrination, manipulation and pressurizing. By opening the problem of spirituality and education towards spiritual life, Marcel’s subject-matter that was quitened by positivism and ignored by influential post-modern philosophical trends has been revived. The subject-matter of non-objectifiable realities that Marcel refers to as mystery. It is quite essential that the pedagogical discourse reflects the tension that exists between the concept of reality as a set of problems and understanding reality as a whole/totality in which some things cannot be objectified into a problem. Spirituality does not stand as an independent subject or theme but it is rather an non-objectifiable premise of our attitude to life and the world. In order to prevent education towards spirituality from becoming ideological or even from becoming an empty concept, it is necessary to think its conception through properly. Pedagogy could find stimulative departure points that would help clarify this contemplation in (Marcelian) personalistic inspiration. Its credo can be defined as follows: face to face to the perils of the modern world it is absolutely essential not only to search for ways to minimalize their impact on the coming generation but also to inspire hope that the world is a place which can be trusted despite the "temptation of despair".

Keywords: spirituality, education, existence, mystery x problem, hope, primary and secondary reflection, to be x to have

Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na problematiku zrakové percepce dětí předškolního věku a na možnosti jejího rozvoje v rámci předškolního vzdělávání. Cílem výzkumu bylo vytvořit systematický herní program a experimentálně ověřit jeho vliv na rozvoj zrakové percepce dětí předškolního věku. Výzkum byl realizován prostřednictvím experimentu u 20 dětí ve věku 57 let, využito bylo dvou testů. Významné rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou se projevily v posunu celkové úrovně zrakové percepce dětí předškolního věku, v dílčích částech v posunu v oblasti rozlišování figury a pozadí, optické analýzy a syntézy a zrakové paměti. Realizovaný herní program má vliv na rozvoj zrakové percepce zkoumaných dětí předškolního věku, čímž pozitivně přispívá k úspěchům v procesu dalšího poznávání a učení.

Klíčová slová: zraková percepce, děti předškolního věku, herní program, rozlišování barev, figura a pozadí, optická diferenciace, optická analýza a syntéza, zraková paměť, experiment, testování

Abstract: The paper focuses on the issue of visual perception in preschool children and its possible enhancement in the course of preschool education. The aim of the research was to develop a systematic play activity programme and to verify its impact on the development of visual perception in preschool children. 20 children aged 5-7 years were involved in the two tests constituting the research experiment. Significant differences between the experimental and the control group were manifested as a progress in the overall level of visual perception of preschool children. In the sub-sections a shift in the area of the differentiation of figure and background, of the optical analysis and synthesis, and of the visual memory was found. The implemented play activity programme proved to be of a positive influence on the development of visual perception in the research sample of preschool children. Thus it can positively contribute to the further success of the cognitive and learning processes.

Keywords: visual perception, preschool children, play activity programme, colour distinguishing, figure and background, optical differentiation, optical analysis and synthesis, visual memory, experiment, testing

Abstrakt: V příspěvku se věnujeme jedné z opomíjených oblastí geragogiky v České republice, jakou je péče o duchovní rozvoj ve stáří. Hledáme odpověď na otázku, zda a proč je tato oblast nezbytnou součástí celoživotního vzdělávání nejen seniorů, ale i pracovníků profesí, které práci se seniory předpokládají. Argumentujeme závěry několika současných studií zabývajících se významem a specifiky spirituality a religiozity ve stáří s ohledem na možnosti vzdělávání. Reflektujeme realitu péče o duchovní potřeby v praxi i ve vzdělávání v českém prostředí a Rakousku. Jako příklad péče o duchovní rozvoj osobnosti v celoživotním vzdělání uvádíme dva typy vzdělávání nabízené Teologickou fakultou Jihočeské univerzity. Cyklus Univerzity třetího věku s názvem Péče o duchovní rozměr člověka, který je určený seniorům, a seminář Duchovní potřeby ve stáří pro studenty oboru Sociální a charitativní práce a Pedagogika volného času.

Klíčová slová: duchovní rozvoj, duchovní potřeby, spiritualita ve stáří, vzdělávání seniorů, vzdělávání pomáhajících profesí, Univerzita třetího věku

Abstract: In the paper we discuss one of the neglected areas of geragogy in the Czech Republic, such as focus on the spiritual development in old age. We are looking for whether and why this area is an essential part of the education of the elderly and thecare occupations. Czech environment reality we reflect in comparison with the practice in Austria. We are looking for the answer to the question of whether and why is the area of spiritual development necessary part of the education of these two groups. We present the conclusions of several recent studies dealing with the significance of spirituality and religiosity in old age, and mention some specifics of spirituality in old age in relation toeducational activities with regard to the lifelong development of personal spirituality we considerthe possibility of pedagogical activity in this area. As example we introduce two models of education offered at the University of the Third Age in the Faculty of Theology in Ceske Budejovice. The study program called Fokus on the spiritual dimension of life oriented on the elderly and the course Spiritual Needs in Old Age for student of the Social and charity caring and Leisure pedagogic.

Keywords: spiritual development, spiritual needs, spirituality in old age, education of the elderly, education of the care occupations, University of the Third Age

Abstrakt: Autorka sleduje užívání řeckého pojmu PAIDEIA od Aischyla, přes Antisthéna, Platóna, Isokrata, Xenofóna, Septuagintu, Filóna Alexandrijského, novozákonní, apoštolské a apokryfní spisy, Klémenta Alexandrijského a Órigena, až k Řehořovi z Nyssy. V jednotlivých příkladech jsou zkoumány významové hodnoty pojmu a hledány proměny či návaznosti různých koncepcí.

Klíčová slová: Alexandrijská škola, Filón Alexandrijský, PAIDEIA, Platón, Septuaginta, výchova, vzdělávání

Abstract: Author tracks the use of the Greek term PAIDEIA from Aeschylus over to Antisthenes, Plato, Isokrates, Xenophon, the Septuagint, Philo of Alexandria, the New Testament, the Apostolic Fathers´ and apocryphal writings, Clement of Alexandria and Origen, to Gregory of Nyssa. In each of the examples, the study explores the semantic values of the term and searches for the transformation or linkeage of various concepts.

Keywords: School of Alexandria, Philo of Alexandria, PAIDEIA, Plato, Septuagint, education, training

Abstrakt: Předkládaná studie představuje konkrétní projekty rozvíjení čtenářství, které je možné využít v rodinné edukaci, a to i u dítěte se zdravotním handicapem a SPU. Sestavení projektů vychází z pečlivé práce s konkrétními rodinami, věnována je pozornost i fázi realizační a evaluační. Projekty reagují na výsledky analýz výzkumných šetření zaměřených na sledování úrovně čtenářské gramotnosti v České republice a jsou výsledkem dlouhodobé pedagogické zkušenosti autorky s realizací projektů osobnostního rozvoje u různých cílových skupin.

Klíčová slová: Čtenářství, projekty osobnostního rozvoje, rodinná edukace

Abstract: This study presents the specific projects to develop reading, which can be used in family education, even for children with physical disabilities and learning difficulties. The project are based on the careful analysis of anamnetic datas of specific families, attention is also paid to the stadium of implementation and evaluation. The projects correspond to the results analyses that focus on monitoring literacy levels in the Czech Republic and are based on results of long-term teaching experience of the author with the implementation of development projects at various target groups.

Keywords: Reading, projects of personal develepment, family education

Abstrakt: Empirická studie je dílčím výstupem z projektu Didaktické znalosti obsahu u učitelů výchovy k občanství a učitelů společenskovědního vzdělávání. V úvodní části je stručně vymezen termín didaktické znalosti obsahu a popsán jeho přínos pro oborové didaktiky. Dále jsou zde nastíněny aktuální problémy didaktiky společenskovědních předmětů a je zde popsána metodologie šetření didaktických znalostí obsahu na konkrétním příkladu učitelky společenskovědního předmětu.

Klíčová slová: didaktické znalosti obsahu, Výchova k občanství, Q-metodologie, rozhovor, RVP ZV, oborová didaktika

Abstract: The empirical study presented a goal from the project Pedagogical content knowledge in Teachers of Citizenship Education and Teachers of Basics of Social Sciences. In preliminary part is shortly defined the term pedagogical content knowledge and described its contribution to the subject didactics. There are distance described current problems of civics subject and is described the methodology survey pedagogical content knowledge to concrete example civics teacher.

Keywords: pedagogical content knowledge, Civics, Q-methodology, dialogue, Framework Education Programme for Elementary Education, subject didactics

Abstrakt: Spiritualita ve vzdělávání – jako možnost otevření se širšímu pojetí učení se – představuje ve střední Evropě poměrně nové a zároveň i kontroverzní téma. Jako takové si zaslouží pozornost: kontextuálně a historicky zdůvodnit, a představit jeho základní ideové zaměření, včetně příkladu praktické aplikace. S ohledem na to předkládá příspěvek nejvýznamnější koncepty, zaměřuje se přitom spíše na implicitní podobu spirituality ve vzdělávání, a v kondenzované podobě shrnuje dosavadní poznání anglosaských autorů. V českém edukologickém prostředí tak přispívá k diskuzi o možnostech holističtějšího přístupu ve vzdělávání.

Klíčová slová: vzdělávání, učení se, spiritualita, holismus, implicitní spiritualita ve vzdělávání

Abstract: Spirituality in education—as a possibility of opening to a broader concept of learning—represents a relatively new and controversial theme in Central Europe. As such, it deserves critical attention in order to provide a contextual and historical explanation and an introduction of its ideological background, including an example of its practical application. The contribution therefore introduces the most significant concepts, focusing rather on the implicit application of spirituality in education, and sums up concisely the current state of knowledge among English-speaking scholars. Thus it contributes to the debate about the possibilities of a more holistic approach in education in the context of Czech educational sciences.

Keywords: education, learning, spirituality, holism, implicit spirituality in education

Abstrakt: Nezisková organizace Prázdninová škola Lipnice (PŠL) navazuje na poměrně bohatou tradici české výchovy v přírodě (skauting, woodcraft, Foglar, tramping atd.), již po několik desetiletí pořádá vícedenní projekty (kurzy) využívající metod zážitkové pedagogiky a touto svou činností zapadá do konceptu neformálního vzdělávání. Na těchto kurzech instruktoři usilují o všestranný rozvoj osobnosti účastníka. Tato studie se zaměřuje konkrétně na projekt Život je gotickej pes 2011 (ŽGP 2011), tedy putovní kurz odehrávající se v zimní přírodě. Tento kurz je specifický blízkým sepětím s přírodou, společenstvím lidí a možností zamyslet se nad svým životem z nadhledu. Studie se zabývá individuální zkušeností účastníka kurzu ŽGP 2011, kterým je hlavní autor studie sám. Pro účely výzkumu je využit kvalitativní přístup, metoda interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) je použita pro kvalitativní analýzu několika typů dat: rozhovor, zpětnovazební esej z kurzu, účastnický deník. Z analýzy vyplývá několik hlavních kategorií, které jsou jádrem účastnické zkušenosti. Těmito hlavními kategoriemi jsou: bytí v přítomnosti, autenticita, sebepřekonání, otevřenost ve vztahu k lidem, hledání smyslu a přenos do pokurzovního života. Diskuze se věnuje objasnění těchto kategorií v kontextu zážitkové pedagogiky a v kontrastu turistiky a poutnictví.

Klíčová slová: zážitková pedagogika, zkušenost, informální vzdělávání, kvalitativní přístup, spiritualita

Abstract: Non-profit organization Vacation School of Lipnice (VSL) follows quite rich tradition of Czech outdoor education (scouting, woodcraft, Foglar, tramping etc.), it organizes multi-day projects (courses) using the method of experiential education and it fits in the concept of non-formal education with this activity. Instructors strive for all-sided personal development of the participants. This study aims concretely at the project Život je gotickej pes 2011 (ŽGP 2011) the expeditionary course taking place in winter nature. This course is specific with close relationship with nature, community of people and the opportunity to think about one´s life from higher perspective. This study concerns with individual experience of the participant of the course ŽGP 2011, who is the main author of the study himself. Qualitative approach is used for the purposes of the research. Method of interpretative phenomenological analysis (IPA) is used for qualitative analysis of several types of the data: interview, feedback essay from the course, participant´s diary. Several main categories, which are the core of the participant experience, emerge from the analysis. These categories are: being in presence, authenticity, self-transcendence, openness towards people, seeking the meaning of life and transfer to the life after the course. Discussion deals with the clarification of the categories in the context of experiential education and in the contrast of tourism and pilgrimage.

Keywords: experiential education, experience, informal education, qualitative approach, spirituality

Abstrakt: Jedním z aspektů, které lze sledovat v oblasti školské integrace, je začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mezi skupinu intaktních vrstevníků. Konkrétní pozice dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami ve vrstevnické skupině vypovídá o jeho sociálních interakcích, spokojenosti a nespokojenosti ve vztazích. Předkládaný článek prezentuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření v 5. třídách základních škol, které navštěvují integrovaní žáci.

Klíčová slová: školská integrace, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, specifické vývojové poruchy učení, ADHD, třídní klima

Abstract: One of the aspects that can be observed in the area of educational integration is the inclusion of pupils with special educational needs among the group intact peers. The specific position of children with special educational needs in the peer group is representative of its social interactions, satisfaction and dissatisfaction in relationships. This paper presents the qualify results of an investigation on the 5th classes of elementary school students who attend integrated.

Keywords: school integration, a pupil with special educational needs, specific learning disabilities, ADHD, classroom climate

Abstrakt: Celoživotné učenie je v dnešnej modernej spoločnosti jeden z prostriedkov, ktorý umožňuje človeku stať sa socializovanou, autentickou vnútorne integrovanou osobnosťou. Edukácia, pod ktorou chápeme nielen vzdelávanie, ale aj výchovu, je dôležitým prostriedkom kultivácie osobnosti všetkých vekových kategórií. Aktivizácia, motivácia či kultivácia seniorov prostredníctvom edukácie je nesmierne dôležitá pre zachovanie zmysluplnosti a kvality ich života. Ak spoločnosť bude podporovať (seba)vzdelávanie, sebazdokonaľovanie, celoživotné vzdelávanie, rozvíjanie a kultiváciu osobnosti, potom naša spoločnosť môže dostať prívlastok moderná a kultivovaná.

Kľúčové slová: osobnosť seniora; kultivácia osobnosti; edukácia; celoživotné vzdelávanie

Abstract: Lifelong learning is a mean which enables one to become socialized, authentic, and internally integrated personality in today's modern society. Education, we understand not only learning, but up-bringing, too; is an important mean of personality cultivating in all ages. Activation, motivation and cultivation of seniors through education are extremely important because they preserve the meaningfulness and the quality of their lives. If the society will support the (self-)education, self-improvement, lifelong learning, development, and personality cultivation, then our society can get the adjective modern and cultivated.

Keywords: senior`s personality; personality cultivation; education; lifelong learning

Abstrakt: The purpose of this study was to identify primary mainstream teachers’ attitudes toward inclusive education when working under conditions of inclusion in Olomouc region of Czech Republic. The study was also designed to examine whether these teachers perceived themselves capable of implementing inclusive education in their regular classes and what support they most needed to help them carry out inclusive education in practice. The study mainly relied on quantitative methods. Questionnaire was designed to obtain needed data and was distributed to primary mainstream teachers involved in inclusive programs and working in 16 public basic schools (Grade 1 to 5) in Olomouc region. Analysis of data collected indicated these respondents’ attitudes toward current inclusive education seemed to be complicated: on one side, they did not completely admit the advantages of inclusive education; on the other side, they did not deny the benefits of segregated special settings; at the same time, they still kept neutral standpoints about if inclusive education could work well in practice. Also, they felt they were not capable of implementing inclusive education in their regular classes. All data seemed there were lots of difficulties which hindered carrying out “full” inclusive education in Olomouc region of Czech Republic.

Keywords: Inclusive education, primary mainstream school, teachers, attitudes, Olomouc region, Czech Republic

Abstract: The role of the teacher is the most important one not only in the process of cognitive education but also in the process of personal formation of students. From this standpoint, a teacher is not only the one conveying the information but he/she serves as a personal example for the students, too. In this respect, a person who is deeply involved in religious matters bears clear signs of the religious beliefs and spiritual experiences in their everyday life, including the process of teaching. The organic connection between spirituality and religiosity serves as a healthy base for more effective approach to the students, inviting them, in a very sensitive and non-offensive way, first to consider the possibilities of their own life, and second, to grow and to mature in a very personal way.

Keywords: Religiosity, spirituality, teacher, student, values, norms, experience