Abstrakt: Rozvoj technologií, které umožňují podporu adaptabilního či personalizovaného učení má nesporný potenciál změnit některé přístupy k procesu vzdělávání a k jeho struktuře, přičemž se musí opírat o seriózní myšlenková stanoviska vycházející na jedné straně z filosofie výchovy, na straně druhé z problémů a možností, které přináší reálně existující svět. Rádi bychom se pokusili alespoň o úvodní fragmentární komentáře k celé oblasti.

Klíčová slova: humanismus, autonomie, heutagogika, Kant, technologie, konstruktivismus, autonomní učení, sebeurčené učení, andragogika.

Abstract: The development of technologies that enable support for adaptive and personalized learning has undoubted potential to change some approaches to the educational process and its structure, and it must be based on serious ideological opinions based on one side of the philosophy of education, on the other hand, the challenges and opportunities that bring real existing world. We wanted to provide initial fragmentary commentary on whole issue.

Keywords: humanism, autonomy, Kant, technology, constructivism, autonomous learning, self-management learning, andragogy, heutagogy.

Abstrakt: Problematika šoa je ve společnosti stále aktuálnější, a to především vzrůstající mírou rasismu, xenofobie, nesnášenlivosti a setrvávajícími předsudky. Česká společnost by se měla snažit změnit tento alarmující stav, přičemž transformace by měla začít od nejmladší generace, žáků základních škol. Pro integraci tematiky šoa do výuky na vymezeném stupni institucionálního vzdělávání jsou vhodné různé vzdělávací obory. Mezi stěžejní obory, vedle zásadního postavení průřezových témat v dané oblasti, patří dějepis, občanská výchova a literární výchova. Příspěvek představuje výzkumné šetření, jehož hlavním cílem je zjistit názory učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy. Výzkum sestává ze tří fází. První a poslední fáze mají kvalitativní charakter, fáze druhá je kvantitativní. Článek popisuje výzkum, podrobně představuje jeho metodologii a konkretizuje vzorek respondentů. Kromě představení teoretické koncepce výzkumného šetření příspěvek prezentuje konkrétní data z již realizované první fáze výzkumu. Polostrukturované rozhovory přinesly zajímavé výsledky, ve kterých lze nalézt určité názorové tendence učitelů v oblasti implementace vymezené tematiky do výuky literární výchovy.

Klíčová slova: Šoa, holokaust, výzkumné šetření, literární výchova, učitel, druhý stupeň základní školy.

Abstract: The issue of Shoah is becoming more and more popular in society, especially with an increasing rate of racism, xenophobia, intolerance, and persistent prejudices. The Czech society should try to change this alarming state, with the transformation starting from the youngest generation, pupils of primary schools. In order to integrate the Shoah into teaching at a defined level of institutional education, various fields of study are appropriate. Among the core fields, besides the fundamental position of cross-cutting themes in the given area, are history, civic education and literary education. Contribution is a research survey, whose main aim is to find out the opinions of teachers of Czech language and literature at the second level of elementary schools on the implementation of the theme of Shoah in the teaching of literary education. The research consists of three phases. The first and final phases have a qualitative character, the second phase is quantitative. The article describes the research, details its methodology and specifies the sample of respondents. In addition to presenting the theoretical concept of the research, the contribution presents specific data from the first phase of the research. Semi-structured interviews have yielded interesting results in which some teachers' tendencies in the implementation of the defined theme can be found in the teaching of literary education.

Keywords: Shoah, holocaust, research investigation, literary education, teacher, second grade of primary school.

Abstrakt: V úvodu článku jsou představeny základní pojmy, které se vážou k problematice mezipředmětových vztahů (interdisciplinarita, intradisciplinarita, intermedialita), a to na příkladu předmětu český jazyk a literatura. Další část článku přináší výsledky analýz školních vzdělávacích programů vybraných základních škol na Opavsku a Ostravsku se zaměřením na výskyt a uplatnění pojmů týkajících se pojetí mezipředmětových vztahů v literární výchově. Závěr je věnován vyhodnocení výsledků analýz, hledání příčin současného stavu zacházení s uvedenými pojmy a doporučením do školské praxe.

Klíčová slova: Kurikulární dokumenty, interdisciplinarita, intradisciplinarita, intermedialita, jazyk a jazyková komunikace, český jazyk a literární výchova, základní škola.

Abstract: The introduction to the article introduces the basic concepts which relate to interdisciplinary relations (interdisciplinarity, intradisciplinarity, intermediality), on the example of Czech language and literature. Another part of the article brings the results of analyzes of school education programs of selected elementary schools in the Opava and Ostrava regions, focusing on the occurrence and application of concepts related to the concept of interdisciplinary relations in literary education. The conclusion is devoted to the evaluation of the results of the analyzes, the search for the causes of the current state of treatment with these terms and the recommendation in the school practice.

Keywords: Curricular documents, interdisciplinarity, intradisciplinarity, intermediality, language and language communication, Czech language and literary education, elementary school.

Abstrakt: Příspěvek se zabývá sérií příběhů pro mládež s názvem Zakázaná zóna (Forbidden Doors). Vzhledem k tomu, že se tato dvanáctidílná série v současné době těší mezi křesťanskou mládeží velké oblibě, pokusíme se poukázat na její kladné stránky a nedostatky, tak aby byla přínosem i pro naše, zejména křesťanské, prostředí. Protože je to beletrie s určitou autorskou licencí z evangelického prostředí považujeme za nutné a přínosné poukázat také na tyto odlišnosti, aby nepochopení nezpůsobilo mladým ještě více zmatků v oblasti duchovního života.

Klíčová slova: Beletrie, mládež, čtenářství, okultismus, magie, Bůh.

Abstract: Paper deals with a series of stories for youth called Forbidden Doors. Given that the 12-part series is currently enjoying great popularity among Christian youths, we will try to point out its positive aspects and weaknesses, so that it will also benefit our, especially the Christian, environment. Because it is a copyrighted work from an evangelical environment, we consider it necessary and beneficial to point out these differences, so that the misunderstanding will not cause young people even more confusion about the spiritual life.

Keywords: Book series, young, reading, occultism, magic, God.

Abstrakt: Žákovské otázky bývají vedle učitelských otázek v pedagogické komunikaci opomíjeny. Tato teoreticko-empirická studie si klade za cíl popsat žákovskou otázku jako možný aspekt k tvorbě žákovského autoregulovaného učení. Text je členěn do tří částí. V úvodní části textu se pokusíme zpřístupnit poznatky k pojmu pedagogická komunikace a výuková komunikace. Budeme se orientovat na tu část v edukaci, kde žák svou otázkou zaujímá pozici identifikujícího neznámá místa a situace, kterým se snaží porozumět. Pokusíme se vysvětlit pojem autoregulované učení žáka mladšího školního věku. Ve druhé části budeme prezentovat pilotáž výzkumu, ve kterém poukážeme na fakt, že pokud učitel zvolí vhodnou pedagogickou komunikaci, může vytvořit prostor pro žákovské otázky. Ty mohou pomoci žákovi být autoregulující ve svém učení. Na závěr studie se pozornost přesouvá na žákovskou otázku jako na základní lidskou schopnost, která je produktem myšlení žáka mladšího školního věku a může být prostředkem k proniknutí do žákovy autoregulace učení.

Klíčová slova: Pedagogická komunikace; výuková komunikace; žákovská otázka; autoregulace učení.

Abstract: Pupil questions tend to be neglected next to teaching questions in pedagogical communication. This theoretically-empirical study aims to describe the pupil question as a possible aspect of creating a pupil self-regulated learning. The text is divided into three parts. In the introductory part we will try to make the knowledge of pedagogical communication and learning communication accessible. We will focus on the part in education where the pupil by his question occupies the position of the identifier of unknown places and the situations he seeks to understand. We will also attempt to explain the concept of self-regulated learning of a pupil of younger school age. In the second part we will present piloting research, pointing out that if a teacher chooses the appropriate pedagogical communication, he can create a space for pupil questions and can help the pupil to be self-regulating in his learning. At the conclusion of the study, attention is transferred to the pupil question as a basic human ability, which is the product of the thinking of a pupil of a younger school age, and it can be a means of penetration into the pupil's self-regulation of learning.

Keywords: Pedagogical communication; learning communication; pupil question; self-regulation of learning.