Abstrakt: V posledních letech se české školy musely vypořádat s problémy zcela novými pro současné generace. Postcovidová situace, válečný konflikt na Ukrajině, ale např. i diskuse kolem genderové identity způsobují společenské napětí, které se logicky odráží na mentálním zdraví dětí i dospělých, neboť čelíme situaci, kdy se společnost v pohledu na výše uvedená témata polarizuje. Děti v tomto nelehkém období hledají samy sebe a je nevyhnutelné, aby své možnosti a zdroje přehodnotily i školy. Právě ve školách děti z různého sociokulturního prostředí tráví nejvíce času mimo rodinu a je zde velký prostor pro prevenci, ale i včasnou identifikaci vážných a akutních potíží dětí. V posledních několika dekádách se zaměření, ale i komplexnost poradenského procesu v rámci škol proměňuje. Školní poradenská pracoviště jsou přetížená a personálně nedostatečně obsazená. Samostatnou zásadní otázkou je nedostatek dětských psychologů. K závislosti na alkoholu, tabáku, drogách, k otázce prospěchu, a problémům záškoláctví či inkluze se přidaly nové výchovně-vzdělávací problémy. Pedagogové se ve svých třídách navíc setkávají s následky sebepoškozujícího, depresivního či suicidálního chování, s novými formami šikany (včetně kyberšikany), závislostmi na sociálních sítích apod. V neposlední řadě jsou školy pod vlivem událostí nejen posledního roku nucené řešit také otázku bezpečnosti ve vzdělávání – konkrétně bezpečnost školních budov, ale i bezpečnost v online prostoru. Témata jako rizikovost, závislost a bezpečnost jsou v současnosti intenzivně diskutována na národní i mezinárodní úrovni. Školy potřebují v rámci své připravenosti na uvedené situace více než kdy jindy efektivní a konkrétně zacílené systémy prevence a jejich kvalitní aplikaci. Následující text prezentuje možnosti, jak k řešení uvedených výzev na školách může přispět pozice sociálního pedagoga. Dále prezentovaná analýza poukazuje na přiblížení výhod působení sociálního pedagoga na škole vyplývajících z jeho velmi specifické pozice v rámci školního poradenského pracoviště, školní i lokální komunity.

Klíčová slova: Školní vzdělávání, výzvy, sociální pedagog, financování, rizikové chování, duševní zdraví.

Abstract: In the recent years Czech schools had to deal with challenges completely new for current generations. Postcovid situation, war conflict in Ukraine, but also a discussion that arised in relation to gender identities result in social tension, which is naturally reflected in mental health of both children and adults. We are facing a social polarization when discussing the issues mentioned above. Children are looking for their own place in the world and it is inevitable for schools to reconsider their own options and resources. The school environment is a space where children of various social background meet and spend here the most of their time out of their families. Therefore schools have great opportunities for prevention but also early identification of serious and urgent problems. The focus and complexity of councelling process has changed in the last few decades. School advisory centres are overwhelmed and understaffed. Another essential topic is the lack of children psychologists. Nowadays it is not only addiction on alcohol, tobacco, drugs, the issue of a low school attainment, truancy or inclusion – there are new educational issues. Moreover, pedagogues have to process the results of self-harming, depressive or suicidal behaviour, new forms of bullying (incl. cyberbullying), social network addiction etc. Schools are under the circumstances of (not only) the last year forced to come up with solutions in the field of security in education – particularly security of school buildings and online security. The discussions on the themes such as risk behaviour, addiction or security are intense on both national and international level. Schools must be ready for these situations more than ever before, and should be provided with effective and particularly targeted systems of prevention (and their application). The following text presents options, how the position of a social pedagogue can help in solving the mentioned challenges. Furthermore, the text highlights the advantages of the work of a social pedagogue at schools in relation to their specific role in the frame of the school advisory centre, school and local community.

Keywords: School Education, Challenges, Social Pedagogue, Funding, Risk Behaviour, Mental Health.

Abstrakt: S ohledem na rostoucí populaci starších dospělých je stále důležitější zaměřit se na pohodu této věkové skupiny. Divadelní tvorba se jeví jako jedna z perspektivních cest k posílení duševního zdraví těchto osob. Kvalitativní studie zkoumá zkušenosti účastníků dramatických kurzů divadla "Na cucky" se zaměřením na benefity pro duševní zdraví. Účastníci kurzu uvádějí, že získávají nástroje a dovednosti pro účinnější zvládání samoty, boji s depresí a pro podporu v situacích ztráty blízké osoby či zdokonalují své umělecké cítění a kreativitu. Výzkum nasvědčuje, že systematické začlenění divadelní tvorby do programů pro seniory může mít pozitivní dopad na jejich duševní zdraví.

Klíčová slova: Divadlo, wellbeing, starší dospělí, mentální a duševní zdraví.

Abstract: Given the growing population of older adults, it is increasingly important to focus on the wellbeing of this age group. Theatre-making appears to be one promising avenue for enhancing these individuals' mental and emotional health. This qualitative study explores participants' experiences in 'Na Cucky' drama classes, focusing on the benefits to mental and emotional health. Course participants report gaining tools and skills to cope more effectively with loneliness, combat depression, and navigate situations involving the loss of a loved one or improve their artistic sense or creativity. Research suggests that systematically incorporating theatre production into programs for seniors can positively impact their mental and emotional health.

Keywords: Theatre, wellbeing, older adults, mental and emotional health.

Abstrakt: Efektivní a smysluplné trávení volného času je jedním ze základních kamenů sociální pedagogiky, jedná se o důležitou součást lidského života, který přináší pocit uspokojení a uvolnění, a zároveň rozvíjí tělesné i duševní schopnosti. Jednou z forem kvalitního trávení volného času je dobrovolnictví, které může významně přispět i k efektivnímu využívání volného času uživatelů sociálních služeb. Příspěvek se zabývá tématem vlivu dobrovolníku na trávení volného času uživatelů sociálních služeb.

Klíčová slova: Volný čas, vliv dobrovolníků, dobrovolnictví, sociální služby.

Abstract: Effective and meaningful use of leisure time is one of the fundamental pillars of social pedagogy. It is an important part of human life that brings a sense of satisfaction and relaxation while developing physical and mental abilities. One form of quality leisure time is volunteering, which can also significantly contribute to the effective use of leisure time by users of social services. The article focuses on the topic of the impact of volunteers on the use of free time by social service users.

Keywords: Leisure time, impact of volunteers, volunteering, social services.

Abstract: Modern information technology and economic development have facilitated the spread of mainstream culture but have also impacted and marginalized non-mainstream culture. Tibetan dance education, as the core of Tibetan culture, has become essential for better passing it on to the next generation and enhancing their ability to live in the future. Correctly understanding Tibetan dance education can maintain cultural diversity and provide a theoretical basis for social development and talent cultivation. It is recognized as an educational process that enhances the intelligence and emotion of human life and is closely related to human life, experience, and emotion.

Keywords: Tibetan dance, education, significance.