| Ročník: 2025 | Volume: 2025 |
| Číslo: 1-2 | Issue: 1-2 |
| Vyšlo: 31. ledna 2026 | Published: Jan 31st, 2026 |
| Marková, Tereza - Slatinská, Bianka.
Vliv dobrovolníků na trávení volného času uživatelů vybraných sociálních služeb – protokol k výzkumu.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#3
Zpět na obsah / Back to content
Vliv dobrovolníků na trávení volného času uživatelů vybraných sociálních služeb – protokol k výzkumu
The impact of volunteers on the leisure time activities of users of selected social services – research protocol
Abstrakt: Efektivní a smysluplné trávení volného času je jedním ze základních kamenů sociální pedagogiky, jedná se o důležitou součást lidského života, který přináší pocit uspokojení a uvolnění, a zároveň rozvíjí tělesné i duševní schopnosti. Jednou z forem kvalitního trávení volného času je dobrovolnictví, které může významně přispět i k efektivnímu využívání volného času uživatelů sociálních služeb. Příspěvek se zabývá tématem vlivu dobrovolníku na trávení volného času uživatelů sociálních služeb.
Klíčová slova: Volný čas, vliv dobrovolníků, dobrovolnictví, sociální služby.
Abstract: Effective and meaningful use of leisure time is one of the fundamental pillars of social pedagogy. It is an important part of human life that brings a sense of satisfaction and relaxation while developing physical and mental abilities. One form of quality leisure time is volunteering, which can also significantly contribute to the effective use of leisure time by users of social services. The article focuses on the topic of the impact of volunteers on the use of free time by social service users.
Keywords: Leisure time, impact of volunteers, volunteering, social services.
Úvod
Jedním z klíčových témat sociální pedagogiky je efektivní a smysluplné trávení volného času, který je neoddělitelnou součástí lidského života. Volný čas přináší nejen relaxaci a pocit uspokojení, ale zároveň podporuje rozvoj fyzických a duševních schopností. Jednou z možných forem aktivního trávení volného času, která zároveň přináší přidanou hodnotu pro společnost, je dobrovolnictví.
Dobrovolnické aktivity mohou významně ovlivňovat kvalitu života cílových skupin v oblasti sociálních služeb. Přínos dobrovolnictví byl zvláště patrný během koronavirové pandemie, kdy se dobrovolníci stali nepostradatelnou součástí jednorázové, ale i dlouhodobější spolupráce s jednotlivými službami. Význam dobrovolníků je však širší a hraje klíčovou roli v mnoha oblastech, a to od kulturních či sportovních událostí, přes sociální programy až k vzdělávacím aktivitám.
Výzkum, kterému se článek věnuje, se zabývá zkoumáním vlivu dobrovolníků na trávení volného času ve vybraných sociálních službách.
Cílem je prozkoumat vliv dobrovolníků na využívání volného času uživatelů vybraných sociálních služeb.
Dobrovolnictví
Dobrovolnictví je altruistická činnosti, která se vyznačuje třemi společnými znaky, a to že není povinná, není placená a je primárně vykovávána ve prospěch druhých (Trutnovská, 2016).
Znamená to tedy, že veškerá dobrovolná činnost je vykonávána bez možné finanční odměny. I přestože zde není možná odměna formou financí, nese s sebou několik možností benefitů, které jsou zároveň považovány za motivační činitele. Tyto benefity jsou využívány v praktických aspektech osobního života, ale i seberozvoje. Řadí se sem například získání nových zkušeností, zážitků, ale i nových kontaktů (Tošner, 2001 in Švestková, 2005).
Dobrovolníci uzavírají smlouvy s tzv. vysílajícími organizacemi a následně svou činnost vykonávají v přijímacích organizacích (Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů).
V odborné literatuře se však setkáváme s valnou kritikou tohoto zákona, který vymezuje právní úkony dobrovolnictví pouze vůči organizacím podporovaným státem, tedy těm, které spadají pod tzv. akreditovaný režim. Kritika se snáší na nepřehlednost a logickou neprovázanost, který vyplývá z aplikace právních norem do praxe (Krátká a kol. 2010; Frič a Pospíšilová, 2010; Hladká, 2008; Švestková, 2005).
Přínos dobrovolníků v sociálních službách
Každý dobrovolník svým jedinečným přístupem ovlivňuje chod organizace a aktivně se podílí na naplňování cílů a poslání. Podle Friče (2010) je na dobrovolnících přímo závislý chod organizace. Jsou součástí, a mnohdy i iniciátory, příležitostných akcích, kterou jsou pořádány za účelem propagace či aktivizace klientů.
Dobrovolníci svou přítomností mohou poskytovat nové pohledy na řešení specifických situací či zpětnou vazbu zaměstnancům a managementu organizace (Hladká, 2008). Zkrátka přinášejí nového ducha a nadšení, což může mít pozitivní vliv na výkon činnosti zaměstnanců a předcházení stereotypního výkonu činnosti.
Přítomnost dobrovolníků může vést k podpoře naplňování Standardů kvality, které apelují na zachování důstojného života a schopnosti si prosadit svá práva. Plnění tohoto standardu probíhá například skrze vnímání a naslouchání potřeb uživatelů a následné aplikování při trávení volného času (Hestia, 2012).
Cíl výzkumu
Výzkum si klade za cíl prozkoumat vliv dobrovolníků na trávení volného času uživatelů vybraných sociálních služeb.
Dílčí cíle zahrnují popis zkušeností dobrovolníků s možnostmi trávení volného času u uživatelů vybraných služeb při výkonu dobrovolnické činnosti. Dále se výzkum zaměřuje na zjištění, jaký vliv má dobrovolnická činnosti na rozvoj dovedností a sebedůvěry uživatelů vybraných sociálních služeb. V neposlední řadě je cílem zjistit, jak dobrovolníci ovlivňují sociální interakce a budování vztahů mezi uživateli v rámci volnočasových aktivit.
Výzkumné otázky
Bylo stanoveno několik následujících otázek:
Metodologie
Pro výzkum byl, s ohledem na charakter stanovených cílů a výzkumných otázek, zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal především formou polostrukturovaných rozhovorů a studiem dokumentů (Reichel, 2009 a Hendl, 2005).
Jako výzkumný design byla využita vícepřípadová studie. Case study je definována podle Mareše (2015) jako: „přístup celostní, holistický, jenž se snaží poznat konstitutivní složky případu, zachytit zkoumaný případ (či několik případů) v kontextu reálného života a dospět k jeho hlubšímu porozumění.“
Jednotkou zkoumání je případ, obvykle se jedná například o osobu, organizaci, instituci, komunitu či program, postup anebo proces (Yin, 2014, s. 237 in Mareš 2015)
Termín vícepřípadová studie je přejat z angličtiny pod názvem multiple-case study, a v češtině se setkáváme s různými překlady, jako např.: mnohopřípadová studie (Hendl, 2005), vícečetná případová studie (Walterová a Starý, 2006) a další, jedná se však o synonyma. Jedním ze základních kritérií rozlišení různých typů případových studií je počet zkoumaných případů, a právě u vícepřípadové studie se jedná o studii s více něž jedním případem.
Data byla analyzována a interpretována skrze otevřené kódování a následně tematickou analýzu, která si klade za cíl odhalit opakující se témata a myšlenky a vysvětlit základní vzorce v souborech dat (Zaveri, 2023).
Participanti a způsob získávání dat
V úvodní fázi výzkumu byla oslovena koordinátorka dobrovolníků, za účelem poskytnutí základních dat týkajících se spolupráce s dobrovolníky. Dále byla stanovena kritéria výběru účastníků výzkumu na základě kterých, došlo k jejich oslovení dobrovolníků. Participanti museli splňovat tato kritéria:
Jako způsob získávání participantů výzkumu byla užita metoda sněhové koule (Reichel, 2009). Získávání participantů a sběr dat probíhal následovně.
Nejprve byla e-mailem oslovena vybraná koordinátorka dobrovolníků se žádostí o poskytnutí kontaktu na dobrovolníky. Z důvodu ochrany osobních údajů (GDPR) však koordinátorka kontaktovala dobrovolníky sama. Na tuto výzvu žádný z oslovených dobrovolníků nereagoval. Následně autorka kontaktovala koordinátorku telefonicky se žádostí o informace týkající se spolupráce s pobytovými sociálními službami zaměřenými na uvedenou cílovou skupinu. Během opakovaných telefonických hovorů vedla autorka několik neformálních rozhovorů s koordinátorkou, která jí rovněž nabídla možnost osobního setkání v rámci pravidelných schůzek dobrovolníků. V průběhu tohoto setkání autorka vedla rozhovor se zmiňovanou koordinátorkou a také s jedním z dobrovolníků (Hendl, 2005).
Na základě získaných informací autorka vybrala spolupracující organizaci a oslovila vedoucí pobytových služeb. Ta poskytla autorce kontakt na dobrovolníka, který projevil zájem o účast ve výzkumu. Následně autorka telefonicky kontaktovala vybraného dobrovolníka, který ji udělil předběžný souhlas s realizací rozhovoru. Vedoucí pobytových služeb jí rovněž poskytla přístup k šesti Dohodám o dobrovolnické činnosti a přidruženým dokumentům (např. školení BOZP, docházkové listy apod). Dále doporučila kontaktovat Domov pro seniory s předpokladem, že do něj dobrovolníci pravidelně docházejí.
Po telefonickém kontaktu s koordinátorkou daného Domova pro seniory však autorka zjistila, že v současné době do organizace dobrovolníci nedocházejí.
Souběžně s popisovaným sběrem dat, autorka získala (díky osobním kontaktům) spojení na bývalou vedoucí koordinátorů dobrovolníků, která jí poskytla data pro výzkum formou neformálních rozhovorů realizovaných prostřednictvím 3 telefonických hovorů.
Žádný z neformálních rozhovorů, který byl realizován skrze telefonický kontakt, nebyl nahráván. Rozhovory probíhající osobně, byly nahrávány skrze mobilní diktafon na základě podepsaného informovaného souhlasu.
Analýza dat
Před zahájením analýzy získaných dat došlo k přepisu rozhovorů do elektronické podoby. Následně byla data zpracována pomocí techniky otevřeného kódování, konkrétně metodou papír a tužka. V procesu kódování docházelo k opakovanému poslechu a čtení textu (Švaříček, Šeďová, 2010). Tím byly v datech odhalovány určité tematické celky a kódy, které měly vztah k výzkumným otázkám a související literatuře.
Odhalené kódy byly následně kategorizovány do jednotlivých kategorií, a to v elektronické podobě s cílem dosažení větší přehlednosti a systematičnosti.
Zkoumání a interpretace dat byla provedena skrze tematickou analýzu. Tematická analýza je: „zaměřena na identifikaci opakujících se témat a vzorců v datech (…). Zkušenosti, perspektivy a vyprávění účastníků jsou důkladně zkoumány, což výzkumníkům umožňuje pochopit rozsah a rozmanitost pohledů (Zaveri, 2023).“ Autorka si kladla za cíl identifikovat opakující se témata a myšlenky vycházející z popsaných zkušeností účastníků výzkumu. Analýza těchto témat probíhala v elektronické podobě, a to prostřednictvím vytvoření dokumentu obsahujícího klíčová témata, která byla určena na základě výzkumných cílů a opakujících se vzorců v datech. Tato témata byla následně označena vhodnými slovními spojeními a interpretována.
Průběžné výsledky výzkumu
Průběžné výsledky výzkumu naznačují, že dobrovolníci rozšiřují nabídku volnočasových aktivit uživatelů sociálních služeb, což přispívá k rozmanitosti jejich trávení volného času. Dosavadní zjištění ukazují, že dobrovolníci umožňují uživatelům zapojit se do nových činností, které by bez jejich přítomnosti nemusely být dostupné, a to především z důvodu absence odborných znalostí či nedostatečné časové dotace personálu. Zjištěné informace rovněž naznačují, že tyto aktivity podporují nejen zábavu, ale také socializaci mezi uživateli či dobrovolníky a jejich zapojení do místního komunitního života.
Dobrovolnická činnost podporuje rozvoj dovedností jedinců, zejména díky zapojení do aktivit přizpůsobených jejich potřebám a schopnostem. Podle dosavadních poznatků dobrovolníci přispívají ke zvyšování sebedůvěry uživatelů, a to především tak, že k nim přistupují individuálně a budují s nimi pozitivní vztahy. V průběhu realizace různorodých aktivit, uživatelé získávají nové zkušenosti a zažívají úspěchy, což přináší radost a posílení osobního růstu. Dobrovolník tedy úzce spolupracuje se zodpovědnou osobou, která ho metodicky vede, což znamená, že mu poskytuje zpětnou vazbu, popis specifických projevů uživatelů a apeluje na dodržování zásad etického kodexu.
Z výsledků také vyplývá, že dobrovolníci vytvářejí příležitosti pro sociální interakce mezi uživateli, což posiluje navazování vztahů jak mezi nimi, tak mezi uživateli a dobrovolníky samotnými. Díky navazování blízkých vazeb je tak tvořeno bezpečné a příjemné prostředí pro výkon dobrovolnické činnosti, během které může docházet k rozvíjení sociálních dovedností jedinců.
Dle průběžné analýzy zkušeností samotných dobrovolníků je zřejmé, že přinášejí své zájmy a koníčky do sociálních služeb a díky tomu dochází k obohacení nabídky aktivit pro uživatele. Tyto činnosti například zahrnují hru na hudební nástroje, výtvarné či dramatické aktivity nebo canisterapii. Dobrovolníci vnímají svou činnost jako příležitost k obohacení běžného života uživatelů a zároveň oceňují pozitivní zpětnou vazbu od uživatelů i personálu služeb. Na základě průběžné analýzy zkušeností, bychom mohli konstatovat, že dobrovolnictví hraje významnou roli v poskytování a zkvalitňování sociálních služeb.
Impakt do praxe
Na základě výsledků výzkumu můžeme tvrdit, že dobrovolnická činnost obohacuje volnočasové aktivity uživatelů sociálních služeb, přispívá k rozvoji jejich sociálních či odborných dovedností.
V praxi by se organizace měly soustředit na rozšíření volnočasových aktivit, které budou odpovídat individuálním zájmům a potřebám uživatelů, jelikož dobrovolníci mohou významně přispět k rozvoji jejich dovedností a sebedůvěry. Na základě pravidelných evaluací by mohlo docházet k identifikování oblastí, ve kterých dobrovolníci dosahují největšího vlivu a podle toho by organizace měly podporovat právě ty aktivity, které posilují rozvoj dovednosti jedinců.
Pro udržení kvalitní spolupráce mezi vysilující a přijímající organizací je stěžejní nastavení efektivní a komplexní kooperace, který vytvoří pro dobrovolníky podmínky usnadňující výkon jejich činnosti. Tím se podpoří nejen jejich motivace a spokojenost, ale i pozitivní vliv na uživatele a personál organizace. Organizace by zároveň neměly opomíjet pravidelně vyjadřovat různými formami uznání za dobrovolnickou činnost, což pomůže udržet vysokou míru motivace a spokojenosti dobrovolníků.
Příprava článku byla podpořena z projektu IGA_CMTF_ 2024_001.
Literatura
[1] ČESKO. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) - znění od 5. 6. 2014.. Zákony pro lidi.cz. [online], [Citováno 14. 12. 2024] © AION CS 2010–2024. Dostupné na www: <https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-198#p2-1>.
[2] FRIČ, P., - POSPÍŠILOVÁ, T. a kol. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století. Praha: Agnes, Hestia, 2010. 263 s. ISBN 978-80-903696-8-9.
[3] HESTIA. Metodika dobrovolnictví v sociálních službách. [online], [Citováno 14. 12. 2024] 2012. Dostupné na www: <https://www.hest.cz/cdn/public/001597.pdf>.
[4] HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 4. přepracované vydání. Praha: Portál., 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.
[5] HLADKÁ, M. Význam dobrovolnictví jako specifického lidského zdroje. Aktuální otázky sociální politiky-teorie a praxe. [online], [Citováno 14. 12. 2024] 2008, 2. Dostupné na www: <https://ojs.upce.cz/index.php/aosp/article/view/32>.
[6] KRÁTKÁ, K., - PERNICOVÁ, H. a kol. Historie a současnost dobrovolnictví v České republice . [online], [Citováno 14. 12. 2024] Tišnov: Za sebevědomé Tišnovsko, o.s., 2010. Dostupné na www: <http://sebevedome.tisnovsko.eu/download/dobrovolnictvi_CR_final.pdf>.
[7] MAREŠ, J. Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika. [online], [Citováno 22. ledna 2025] 2015, 65, 2. 113–142 s. Dostupné na www: <http://userweb.pedf.cuni.cz/wp/pedagogika/>.
[8] REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.
[9] ŠVAŘÍČEK, R., - ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 2. vydání. Praha: Portál., 2014. 386 s. ISBN 978-80-262-0644-6.
[10] ŠVETSKOVÁ, R. Zdravotné sociální vědy. Minulost a současnost dobrovolnictví. 2005, 7. S. 200-398. ISSN 1212-4117.
[11] TRUTNOVSKÁ, R. Fungování dobrovolnictví v ČR—současné trendy a dobrovolnické program. [online], [Citováno 14. 12. 2024] 2016. Dostupné na www: <http://hdl.handle.net/20.500.11956/96477>.
[12] ZAVERI, A. Obsahová analýza vs. tematická analýza: Bližší pohled na analýzu. Mind the Graph. [online], [Citováno 23. ledna 2025] 2023. Dostupné na www: <https://mindthegraph.com/blog/cs/analyza-obsahu-a-tematicka-analyza/>.
Zpět na obsah / Back to content