#4

Zpět na obsah / Back to content

Konzumace pornografického obsahu katolickou mládeží

Consumption of pornographic content by the young Catholics

Kateřina Derflová - Petra Potměšilová

Abstrakt: Pornografie je celospolečenský fenomén, který se nevyhýbá ani mladým lidem hlásícím se k římskokatolické církvi, a to i přes odmítavý přístup církve k pornografii, jak ukázal provedený výzkum. Výzkum zkoumá vztah mladých katolíků k pornografii, dále pak vztah prevence a konzumace pornografie. Do výzkumu se zapojilo přes 140 mladých z katolické církve. Získaná data byla vyhodnocována pomocí testu dobré shody a také zpracovávána a prezentována v rámci popisné statistiky.

Klíčová slova: Pornografie, konzumace pornografie, římskokatolická církev, mladí katolíci.

Abstract: Pornography is a society-wide phenomenon, so it is not avoided even by young people who belong to the Roman Catholic Church, despite the Church's rejection of pornography, as the research showed. The research examines the relationship of young Catholics to pornography, as well as the relationship between prevention and consumption of pornography. Over 140 young people from the Catholic Church participated in the research. The obtained data were evaluated using the goodness-of-fit test and processed and presented in the framework of descriptive statistics.

Keywords:  Pornography, consumption of pornography, Roman Catholic Church, young Catholics.

Úvod

Pornografie se ve společnosti objevovala odjakživa. Postupně však dochází k snaze o jasné vymezení tohoto fenoménu. Více k této problematice Chmelík (2003). Za zajímavý mezník v rozvoji pornografie lze považovat 21. století, a to rozvoj internetu. S rozvojem internetu se pornografický obsah ve všech svých podobách stává dostupným široké veřejnosti, a to doslova na pár kliknutí myši. Tento fenomén se přirozeně nevyhýbá ani mladým lidem hlásícím se k římskokatolické církvi, a to i přes odmítavý přístup církve k pornografii.

Výzkum, kterému se článek věnuje, se zabývá vztahem mladých katolických křesťanů k pornografii. Cílem je zmapovat vztah prevence a následné konzumace pornografie. Dílčím cílem je pak otevření tohoto, často tabuizovaného tématu.

Pornografie – definice

Co se týká definice, je velmi těžké, ne-li nemožné pornografii dobře definovat. Obecně jsou věci týkající se lidské sexuality těžko definovatelné, vzhledem k různosti kultur, norem, tradic... Snahy o definice se zde střetávají s odlišným vnímáním studu, lidské sexuality, toho, co je a není normální, přípustné, nebo vhodné. Nejen jednotlivé kultury, ale i rodiny, nebo jednotlivci se budou v názorech na tato témata lišit. Nemluvě o historických rozdílech ve vnímání lidského těla, sexuality, nebo intimity. Na tom, co to pornografie je, se tedy většina autorů neshodne. V čem se shoduje je to, k čemu pornografie slouží, nebo by měla sloužit. Účelem pornografie je tedy vyvolání sexuální vzrušení jedince. (Hartl, 1993) (Kraus, 2017) (Weiss a kol., 2010)

Katolická církev a pornografie

Katolická církev účel pornografie odsuzuje a k pornografii se staví odmítavě. Jedním z hlavních důvodů pro odmítnutí pornografie je narušování manželské intimity. Jde o celkový církevní pohled na pohlavní styk, jako na něco, co je vyhrazeného pouze manželům, a jehož cílem je dovršení a naplnění manželské lásky. Jedná se o akt odevzdání a darování se. Církev přikládá manželské intimitě velkou váhu a je tedy nemyslitelné ji zneužívat pro vytváření pornografického obsahu, který slouží k pobavení, nebo sexuálnímu vzrušení třetí osoby. (Katechismus katolické církve, 2000. odst.2361)

V kontextu církve se s pornografií pojí pojem „hřích“. Mnoho mladých katolíků vnímá sledování pornografie, nebo konzumaci jakéhokoli jiného pornografického obsahu jako hříšné. Odkazují se zejména na šesté přikázání. Tedy přikázání „nesesmilníš“, doslova nezcizoložíš. (Slovo na cestu, 2019. Ex 20,14)

Stejně jako smilstvo je ale pornografie zařazována do kategorie hříchů, které odporují čistotě. (Katechismus katolické církve, 2000. odst.2396) Každý křesťan je povolán k čistotě křtem, tedy „oblečením se v Krista“. (Slovo na cestu, 2019. Gal 3,27) S čistotou souvisí vůle. Právě slabá vůle a touha po dosažení fyzické lásky a rozkoše jinak, než v manželství vede podle katechismu ke hříchům proti lásce. (Katechismus katolické církve, 2000. odst.2352)

Cíl výzkumu

Tento výzkum si klade za cíl zmapovat postoje mladých katolických křesťanů k pornografii. Cílem výzkumu je zjistit, zda je téma pornografie pro tuto skupinu lidí aktuální, a zda má smysl se jím zabývat podrobněji. Dalším cílem výzkumu je zmapovat situaci v oblasti prevence pornografie a vlivu prevence pornografie na její další konzumaci v katolických rodinách. Zároveň zjistit vztah mladých katolíků k pornografickému obsahu a jejich vnímání pornografie ve vztahu ke pravidlům katolické církve.

Základní výzkumné otázky

Bylo stanoveno pět výzkumných otázek, kterými se výzkum zabýval. Všechny otázky jsou vnímány ve vztahu k referenční skupině výzkumu, to znamená k mladým katolickým křesťanům.

1. Jak ovlivňuje prevence pornografie v rodině věk prvního kontaktu jedince s pornografií?
2. Jak ovlivňuje prevence pornografie v rodině pozdější konzumaci pornografie u jedince?
3. Jaký vliv má věk prvního osobního kontaktu s pornografií vliv na její pozdější konzumaci?
4. Jaký je vliv pohlaví na první kontakt s pornografií?
5. Jaký je vliv pohlaví na četnost konzumace pornografie?

Metodologie

Pro vlastní výzkum byl zvolen kvantitativní výzkumný design. Sběr dat probíhal pomocí dotazníkového šetření, a to v online podobě. Z dat získaných z dotazníků k výzkumu vznikla také popisná statistika.

Dotazník

Dotazník se skládal z otevřených, uzavřených i polouzavřených položek. Počet otázek v dotazníku pro jednotlivé respondenty se mohl lišit, neboť další otázky se v dotazníku zobrazovaly podle předem zodpovězených. Maximálně mohl respondent odpovědět na 33 otázek.

Respondenti

V prvním kroku se jednalo o záměrný výběr. Respondenti museli splňovat tato kritéria:

• Víra
• Věk

Do výzkumu se zapojilo 142 respondentů z 11 krajů České republiky. 61 % respondentů byly ženy a 39 % muži. Věkový průměr všech respondentů byl 21 let, přičemž věkové rozprostření všech respondentů bylo téměř pravidelné. Nejzastoupenější věkovou skupinou, která na dotazník odpovídala byli respondenti mezi 18 a 20 lety.

Způsob získávání a analýza dat

Data k výzkumu byla sbírána pomocí dotazníku skrz platformu Google formuláře. Dotazníky byly šířeny prostřednictvím sociálních sítí, nejhojněji využívanou sítí byl Facebooku, případně Instagram, nebo email.

Respondenti se do výzkumu zapojovaly formou záměrného výběru, vzhledem k posílání emailů konkrétním lidem a šíření přes vybrané skupiny na sociálních sítích.

Návratnost tohoto dotazníku nejde přesně určit, neboť při šíření přes sociální sítě nebylo možné sledovat kam všude se dotazník dostal. Odhadem, podle počtu členů ve facebookových skupinách, kam byl sdílen, nebo podle počtu emailových adres, na které byl rozeslán měl potenciál oslovit přes 550 lidí. Poměrově k tomuto číslu je pak návratnost okolo 26 %.

Data byla dále zpracovávána v excelových tabulkách. Z fixovaných dat byla nejdříve zpracována popisná statistika a grafy popisující zkoumanou problematiku. Dále pak byla data statisticky zpracována. Nejprve bylo určeno, zda mezi vybranými daty existuje statisticky významná souvislost. To se testovalo pomocí testu pro chí kvadrát. Z důvodu ne úplně vysokého počtu odpovědí bylo nutné sloučit některé kategorie, což mohlo mírně ovlivnit výsledky výzkumu.

Výsledky výzkumu

Popisná statistika vyhotovená na základě dat z dotazníku ukazuje, že pornografie je pro katolické mladé tématem, kterému je potřeba věnovat pozornost. 93 % respondentů uvádí, že se někdy osobně setkalo s pornografií. Průměrný věk tohoto prvního kontaktu je 12,8 let. Tento věk je z hlediska prevence velmi zajímavý vzhledem k datům, která ukázal výzkum. Z něj, i z popisné statistiky totiž vyplývá, že lidé, kteří se setkají s pornografií ve věku 11-13 let konzumují později pornografický obsah významně více než jiní. Dalo by se tedy říci, že věk 11-13 let je z hlediska pozdější konzumace pornografie nejrizikovější.

Respondenti uvádí, že nejčastěji narazili na pornografii omylem, nebo jim ji ukázali spolužáci, nebo kamarádi.

Na základě výsledků testování můžeme dále prohlásit, že muži se dostávají k pornografii v průměru dříve než ženy. Popisná statistika tento výzkum také potvrzuje, vyplývá z ní, že ženy se v průměru poprvé s pornografií setkávají ve věku 13,2 let. Muži již ve věku 12,5 roku. Ze znaménkového schématu pak vyplývá, že velký rozdíl mezi ženami a muži nastává mezi 16. a 17. rokem života. V tomto věku se dívky dostávají k pornografii výrazně častěji než chlapci. Z výsledků popisné statistiky pak můžeme odvozovat, že chlapci se k pornografii dostávají výrazně dříve, než v 16. a 17. letech, proto tam dochází k tak velkému rozdílu.

Test také potvrdil hypotézu, že muži konzumují pornografii častěji než ženy, a to významně.

I přesto, že téměř všichni respondenti se s pornografií ve svém životě setkali, většina z nich nezažila v rodině žádnou prevenci, co se pornografie týče. Pouze 27 % respondentů uvádí, že s nimi jejich rodiče někdy o pornografii hovořili. Výzkum nicméně ukazuje, že mezi prevencí pornografie v rodině a věkem prvního osobního kontaktu s pornografií neexistuje statisticky významná souvislost. Zároveň z výzkumu nevyplývá, že by měla prevence pornografie v rodině vliv na četnost její pozdější konzumace u jedince.

Přes 80 % respondentů pak udává, že někdy sami vyhledali pornografický obsah. Z žen vyhledalo někdy pornografický obsah 69,5 %, u mužů to bylo přes 96 %.

Ohledně dalšího vyhledávání pornografického obsahu se respondenti ve výzkumu vyjádřili následovně: Pornografický obsah nadále nevyhledává 32 % respondentů. Dalších 32 % respondentů se vyjádřilo tak, že pornografický obsah pravidelně nevyhledává, ale jednou za čas nějaký vyhledají. Asi 13 % respondentů uvádí, že pornografický obsah vyhledává cca 1x za měsíc. 1 x za týden pak vyhledává pornografický obsah necelých 9,5 % respondentů. 7,5 % respondentů udává, že vyhledávají pornografický obsah vícekrát za týden. Denně vyhledávají pornografii skoro 4 % respondentů a vícekrát za den pak 1 % respondentů.

Ve výzkumu bylo několik položek zaměřených směrem k nauce církve. V otázce, zda je dobré vyznávat pornografii ve svátosti smíření uvedlo 74 % respondentů, kteří pornografii konzumují, že ano, nebo asi ano. Reálně to pak dělá pouze 44 % respondentů.

Co se týká otevřené diskuse o pornografii v církvi, odpovědělo 84 % respondentů, že by se mělo o pornografii v církvi více mluvit.

86 % respondentů do výzkumu uvedlo, že se někdy snažili s konzumací pornografie přestat. Z těchto respondentů jsou všichni nadále pravidelnými, nebo příležitostnými konzumenty pornografie.

Diskuse

Výsledky našeho výzkumu pak potvrzují i další výzkumy zkoumající se podobná témata. Například výzkum z roku 2020, zabývající se pornografií na internetu u studentů ve věku 13-20 let bez ohledu na náboženské vyznání, ukazuje velmi podobná data, jako výzkum provedený mezi katolickou mládeží (Martincová, Sejbalová, 2020). Z toho tedy vyplývá, že náboženské vyznání zásadně neovlivňuje konzumaci pornografie u dětí a mládeže.

Dalším podobným výzkumem byl výzkum v rámci projektu EU Kids Online. Do části výzkumu, prováděné v České republice se zapojilo 2 825 dětí od 9 do 17 let bez ohledu na vyznání. Sběr dat od respondentů trval od října 2017 do února 2018. Pro srovnání s naším výzkumem se zaměříme na otázku zaměřenou na „seeing sexual images“, tedy shlédnutí obrazů (videí, obrázků…) se sexuálním obsahem (nemusí se tedy nutně jednat čistě o pornografii). Děti zde uváděly, že na takovýto obsah narážely na internetu významně častěji než v televizi, nebo ve filmech. 30 % z nich uvedlo, že se s takovým obsahem setkává alespoň jednou do měsíce. 12 % z respondentů uvádí, že se se sexuálním obsahem na internetu setkává denně. Zkušenosti s takovým obsahem pak rostou spolu s věkem dětí s tím, že chlapci inklinují k pravidelné konzumaci pornografie více než dívky, což se potvrdilo i v našem výzkumu. (Bedrošová, Hlavová, Macháčová, Dědková, Šmahel, 2018)

Zajímavé je, že většina dětí, účastnících se výzkumu v rámci projektu EU Kids Online uvedla, že setkání s takovým druhem obsahu nijak významně negativně neovlivnila jejich pocity. Nicméně pět procent dotazovaných dětí uvedlo, že byly po shlédnutí sexuálního obsahu velmi rozrušení (smutní, rozzlobení). (Bedrošová, Hlavová, Macháčová, Dědková, Šmahel, 2018) Pro srovnání s naším výzkumem, většina našich respondentů (77 %) uvádí, že vnímá pornografii jako něco špatného, nebo velmi špatného a 86 % z těch, kteří pornografii v současné době konzumují by s tím rádo přestalo. Pocity viny (špinavosti, hříšnosti…) v kontextu pornografického obsahu katolické konzumenty výrazně odlišuje od většinové populace. Toto zjištění vnímáme jako velmi zajímavé a vhodné k dalšímu zkoumání.

Impakt do praxe

Celý výzkum má potenciál stát se podkladem pro přednášky, workshopy a další programy pro lidi v katolické církvi. Primárně pro mladé, kterých se bezprostředně týká, ale zároveň pro rodiče, vychovatele, kněze, nebo katechety. Může být zpracována metodika prevence pornografie v kontextu nauky církve (společenství mladých, výuka náboženství…), nebo brožurka pro rodiče s tipy, jak mluvit o pornografii s dětmi.

Získaná data mohou posloužit pro představu o situaci, která je v církvi zatím často tabuizována. Výzkum může mít vliv na otevírání tématu a nabídnutí pomoci těm, kteří to potřebují.

Celkově výzkum cílí na prevenci a osvětu, jak s tímto tématem pracovat nejen v církevním prostředí.

Příprava článku byla podpořena z projektu IGA_CMTF_ 2022_004.

Literatura

[1] BEDROŠOVÁ, M.  - HLAVOVÁ, R.  - MACHÁČOVÁ, H.  - DĚDKOVÁ, L.  - ŠMAHEL, D.  Czech children on the internet: Report from a survey at primary and secondary schools.  [online], [Citováno 25.2.2023] Project EU Kids Online IV – the Czech Republic, Brno: Masaryk University, 2018. Dostupné na www: <https://irtis.muni.cz/media/3137007/eu_kids_online_report_2018_en_main.pdf>.

[2] DERFLOVÁ, Kateřina.  Konzumace pornografického obsahu katolickými mladými.  [online], [Citováno 24.6.2023] Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce doc. PhDr. et Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D., 2023. Dostupné na www: <https://theses.cz/id/ang00f/>.

[3] HARTL, Pavel Psychologický slovník. Praha: Budka, 1993. ISBN 80-90-15-49-0-5. 

[4] CHMELÍK, Jan a kol. Mravnost, pornografie a mravnostní kriminalita. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-739-6. 

[5] KATECHISMUS KATOLICKÉ CÍRKVE. 2.vydání. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. 817 s. ISBN 80-7192-488-1. 

[6] KRAUS, Blahoslav, a kol. Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017. ISBN 80-27-10-59-9-4. 

[7] MARTINCOVÁ, Jana - SEJBALOVÁ, Petra Děti ohrožené pornem a lovci na síti – výsledky průzkumu u dospívajících. Babyonline.cz: Dítě od AZ.  [online], [Citováno 2022-02-10] 2020. Dostupné na www: <https://www.babyonline.cz/vysledkysexualniho-pruzkumu>.

[8] SLOVO NA CESTU-Bible s poznámkami. Praha: Česká biblická společnost, 2012. 1935 s. ISBN 978-80-87287-48-4. 

[9] WEISS, Petr, a kol. Sexuologie. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-24-72-49-2-8. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr.  Kateřina Derflová

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

doc. PhDr. Mgr.  Petra Potměšilová, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz