| Ročník: 2021 | Volume: 2021 |
| Číslo: 2 | Issue: 2 |
| Vyšlo: 7. února 2023 | Published: Feb 7th, 2023 |
| Zetková, Tereza - Potměšilová, Petra.
Zhodnocení sociální izolace v době lockdownu – protokol k výzkumu.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#3
Zpět na obsah / Back to content
Zhodnocení sociální izolace v době lockdownu – protokol k výzkumu
Coping with social isolation in times of lockdown - research protocol
Abstrakt: Sociální izolace je stav, kdy je jedinec odříznut od běžných sociálních kontaktů. Cílem výzkumu je zjistit, zda tímto stavem jsou postihnuti i jedinci ve věku mladé dospělosti. Dále se zaměřuje na zjištění, zda a do jaké míry má na tento jev období krize jako je například lockdownu v období pandemie Covid-19.
Klíčová slova: Sociální izolace, socializace, krize, vývojová psychologie.
Abstract: Social isolation is a condition in which an individual is cut off from normal social contact. The aim of the research is to find out whether individuals in young adulthood are also affected by this condition. It also aims to determine whether and to what extent a period of crisis such as the lockdown during the Covid-19 pandemic has an impact on this phenomenon.
Keywords: Social isolation, socialization, crisis, developmental psychology.
Úvod
Sociální izolace je v poslední době velmi probíraným tématem. Nejčastěji se o ní hovoří v souvislosti se staršími lidmi, kteří jsou běžně vystavováni většímu osamění než mladší jedinci. Z důvodů probíhající krize, způsobené koronavirem Covid-19, však pocit osamění a sociální izolace pocítilo daleko více lidi z různých věkových skupin.
Žáci základních škol, stejně tak jako studenti sekundárního a terciálního vzdělávání, byli několikrát donuceni ustoupit od prezenční výuky, která byla nahrazena on-line či distanční výukou. Dospělí jedinci byli mnohdy nuceni omezit nebo zcela ukončit svojí výdělečnou činnost, jakožto i zájmové a jiné aktivity. Někteří, ač do práce docházet mohli, museli zůstat doma a pečovat o členy domácnosti. V domovech pro seniory, dalších domovech se zvláštním režimem a jiných odlehčovacích službách, stejně tak jako v léčebnách dlouhodobě nemocných a v dalších zdravotních zařízeních byla omezena možnost návštěv.
Na základě výše uvedeného byla položena základní výzkumná otázka: Do jaké míry se cítili jedinci v období mladé dospělosti sociálně izolováni v období lockdownu?
Sociální izolace
Sociální izolace je stav, kdy je jedinec odříznut od běžných sociálních kontaktů. To může být způsobeno mnoha faktory. „Izolace může zahrnovat dlouhodobé setrvávání doma, absenci přístupu ke službám nebo zapojení do komunity a malou nebo žádnou komunikaci s přáteli, rodinou a známými.“ (No Isolation, 2021) Sociální izolaci prožíváme v důsledku nedostatku sociálního kontaktu, může vést až k osamělosti. Přesto však někdo může být osamělý a nebýt sociálně izolován. (CDC 24-7) Tyto pojmy bývají často zaměňovány. (No Isolation, 2021)
Můžeme vnímat různé faktory sociální izolace, a to například nezaměstnanost, ekonomické problémy, domácí násilí, zdravotní problémy jako je například dlouhodobá nemoc či zdravotní postižení. Mezi další faktory můžeme řadit i problémy s dopravou, nepříznivou sociální situaci, depresi, péče o blízkou osobu či její ztrátu. (No Isolation, 2021) Problémem může být i rozdílnost náboženského vyznání. Se sociální izolovaností mohou mít problém i přistěhovalci, lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové či menšiny. (CDC 24-7) Tyto všechny faktory mohou mít za důsledek neschopnost vytvářet a udržovat sociální kontakt a vedou k osamělosti a následné izolaci. (No Isolation, 2021)
V publikaci The National Academies Press (2020) se uvádí, že sociální izolace může vést k zvýšenému riziku demence, srdečních onemocnění a mrtvice. Také může být spojována s vyšší mírou depresí a úzkostí, které mohou vést až k sebevraždě. Často se můžeme setkat i s nedostatečným pohybem či jinou fyzickou aktivitou daného jedince.
Cíl výzkumu
Cílem tohoto výzkumu je zjistit, do jaké míry se jedinci ve věkové kategorii 20 až 35 let, tedy v období mladé dospělosti cítili být sociálně izolováni v době Covidu -19, případně jak tuto sociální izolaci zvládali. Dalším úkolem je zjistit, zda jsou patrné sociální změny v důsledku prožívání celospolečenské, zdravotní, socio-ekonomické krize.
Základní výzkumná otázka
Ze stanoveného cíle je vyvozena následující základní výzkumná otázka, kterou má za úkol tento výzkum objasnit.
Metodologie
V souvislosti se stanovenou výzkumnou otázkou bylo zapotřebí vybrat pro sběr dat takovou metodu, která by zajišťovala sesbírání velkého množství dat se zaměřením na širší okruh lidí. Proto bylo zvoleno dotazníkové šetření. Jde o metodu velmi rozšířenou, pro snadnou analýzu získaných dat
Dotazník, celkový počet otázek, ukázka vybraných
Dotazníkové šetření bylo založeno jak na standardizovaných částech, tak i na otevřených otázkách. Takto vytvořený dotazník byl zasílán přes webové rozhraní vybraným respondentům. Celkově se dotazník skládat z 24 otázek, z nichž stěžejní otázky se týkali těchto témat:
Respondenti
V rámci předvýzkumu byli vytipováni jedinci spadající do zkoumané věkové kategorie, napříč pohlavím a socio-kulturním prostředím. Bohužel ne všichni souhlasili s vyplněním tohoto dotazníku. Pro zajištění dostatečně reprezentativního vzorku, a aby nebyla nikterak narušena validita výzkumu, je očekáváno, že dotazník vyplní alespoň 200 jedinců ve věku mladé dospělosti. Z výše uvedeného důvodu však muselo být osloveno mnohem více potencionálních respondentů. Těch bylo zhruba 280.
Každý oslovený jedinec obdržel, prostřednictvím webového rozhraní, dotazník spolu s úvodním slovem a prosbou o vyplnění. V průběhu vyplňování se někteří respondenti dotazovali na podrobnější vysvětlení otázek z dotazníku. Bylo tedy patrné, že jej vyplňují opravdu svědomitě a výsledky budou validní.
K dnešnímu dni (prosinec 2021) se zatím výzkumu zúčastnilo 167 respondentů. Již nyní lze však z vybraných dotazníků předjímat, jakým směrem se budou výsledky výzkumu ubírat.
Způsob získávání a analýza dat
Jak již bylo výše zmíněno, dotazník byl vyplňován přes webové rozhraní. Konkrétně přes on-line dotazníkový server survio.com. Veškerá získaná data byla pomocí programu zanalyzována a vyhodnocena. Z výsledku bylz vytvořeny automaticky jednotlivé grafy ukazující rozlišnost míry sociální izolace v období krize a mimo ni, vývoj sociálních vztahů a dalších zkoumaných jevů.
Průběžné výsledky
K dnešnímu dni se výzkumu zúčastnilo 167 respondentů. Z toho téměř 70 % dotázaných uvedlo, že se v době lockdownu cítilo v sociální izolaci. Nyní, v době mírnějších opatření, má tento pocit 17 % dotázaných. Lze předpokládat, že tento stav zapříčinilo zhoršení vztahů, neboť 18 % respondentů uvedlo, že se v době lockdownu zhoršili jejich kolegy či spolužáky, zrovna tak jako s přáteli. Téměř 7 % uvedlo i zhoršení vztahů se členy rodiny. Dalším faktorem, který mohl mít vliv na vznik sociální izolace těchto jedinců je to, jak sami respondenti v dotazníku uvádějí, že v době lockdownu neměli možnost vykonávat své zájmové aktivity a vídat se s větším okruhem lidí mimo své bydliště.
Impakt do praxe
Aby byl tento výzkum přínosný pro společnost a nebyl jen pouhým zhodnocením, že i mladí jedinci se v době krize cítí v sociální izolaci, je třeba uvést alespoň několik typů, jak v takového době sociální izolaci předejít případně co dělat pro snížení pocitu sociální izolace.
Jednou z možností, co dělat pro zmírnění pocitu sociální izolace je vyhledat odbornou pomoc terapeuta. Tuto možnost však využívají lidi většinou až ve fázi, kdy u nich dlouhodobě přetrvávají pocity beznaděje mísící se se sklony k sebepoškozování. (Cohen, 2019)
Pokud se však budeme bavit o mírnějších projevech sociální izolace, stačí pro její zmírnění dodržovat několik osvědčených rad. Americká asociace proti úzkosti a depresím ADAA, stejně tak jako Americká asociace psychologů, uvádějí hned několik bodů, kterými by se měli jedinci, jímž hrozí pocity sociální izolace řídit:
Článek byl podpořen z grantu CMTF_2021_001
Literatura
[1] American Psychological Association: Keeping your distance to stay safe. [online], [Citováno 2021-11-22] 2020. Dostupné na www: <https://www.apa.org/practice/programs/dmhi/research-information/social-distancing>.
[2] BHATIA, Richa. Anxiety and Depression Association of America: 10 Tips to Manage Re-Entry Anxiety Related to the COVID-19 Pandemic. [online], [Citováno 2021-11-22] 2020. Dostupné na www: <https://adaa.org/learn-from-us/from-the-experts/blog-posts/consumer/10-tips-manage-re-entry-anxiety-related-covid-19>.
[3] CDC 24-7. Loneliness and Social Isolation Linked to Serious Health Conditions. [online], [Citováno 2021-10-20] 2020. Dostupné na www: <https://www.cdc.gov/aging/publications/features/lonely-older-adults.html>.
[4] COHEN, Ilene S. Therapytrible: Social Isolation. [online], [Citováno 2021-11-22] 2019. Dostupné na www: <https://www.therapytribe.com/therapy/social-isolation/>.
[5] National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine Social Isolation and Loneliness in Older Adults: Opportunities for the Health Care System. Washington, DC: The National Academies Press, 2020.
[6] No Isolation. What is social isolation? . [online], [Citováno 2021-10-20] 2021. Dostupné na www: <https://www.noisolation.com/research/what-is-social-isolation>.
Zpět na obsah / Back to content