SOCIÁLNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ - Analýza sociálních farem v České republice

SOCIAL AGRICULTURES - Analysis of social farms in the Czech Republic

Barbora Matulová - Petra Potměšilová

Abstrakt: Sociální zemědělství je v českém prostředí na vzestupu. Pod záštitou zapsaného spolku Asociace sociálního zemědělství realizují sociální farmy aktivity, které se zaměřují na 4 cílové skupiny. Předkládaný článek shrnuje dnešní stav sociálního zemědělství v České republice. Zároveň shrnuje výsledky analýzy, která sleduje současnou situaci sociálních farem. Celkem 28 statků bylo podrobeno zkoumání v kategoriích místo působení, cílová skupina a zaměření farmy.

Klíčová slova: Sociální zemědělství, sociální farma, ergoterapie, animoterapie, zaměstnávání, enviromentální výchova, osoby znevýhodněné na trhu práce.

Abstract: Social agriculture is in the Czech environment to rise. Social farms implement activities for four target groups under the auspices of the registered Social Agriculture Association. The present article summarizes the state of social agriculture in the Czech Republic. It summarizes the results of an analysis, which monitors the current situation of social farms at the same time. Twenty-eight Farms examined were in the categories instead of action, target group and farm focus.

Keywords: Social agriculture, social farm, occupational therapy, animotherapy, employment, environmental education, people at a disadvantage on the labour market.

1. Uvedení do problematiky

V moderní kapitalistické společnosti je běžné, že se v ní vyskytují osoby, které jsou označovány za tzv. znevýhodněné na trhu práce. Podle Komory sociálních podniků a společensky odpovědných organizací (dále jen KSP) mezi tyto osoby patří: osoby se zdravotním postižením, mládež a mladí dospělí (tzn. osoby ve věku 15–26 let), osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení ústavní, ochranné výchovy či osoby po výkonu trestu odnětí svobody, oběti trestní činnosti, domácího násilí, obchodu s lidmi či komerčně zneužívané, osoby pečující o osobu blízkou z různých příčin ohroženou sociálním vyloučením, osoby se zkušeností se závislostí na návykových látkách; osoby dlouhodobě nezaměstnané, další nespecifikované sociálně vyloučené nebo ohrožené osoby, které jsou uživateli registrované sociální služby. (https://www.komora-socialnich-podniku.cz/socialni-podnikani/osoby-znevyhodnene-na-trhu-prace/ [cit. 2021-02-23]) Jedná se tedy o cílovou skupinu, která spadá do oblasti práce sociálního pedagoga. Jednou z možností, jak s těmito osobami může sociální pedagog pracovat, je nabídnout jim účast v tzv. sociálním zemědělství.

2. Sociální zemědělství

Sociální zemědělství bývá definováno různým způsobem, a to s ohledem na kulturní souvislosti. Hassink (2003) vnímá sociální zemědělství jako užití komerčních farem a zemědělské krajiny pro podporu mentálního a psychického zdraví prostřednictvím běžných farmářských aktivit. Z tohoto pojetí vycházejí odborníci ve Velké Británii a toto pojetí doplňují o charakteristiku cílové skupiny. Tou je dle Hinese, Reacocka a Pretty (2008, s. 6) široká škála obyvatel s nejrůznějšími zdravotními či sociálními potřebami, lidé trpící stresem v zaměstnání, nebo lidé se špatnou životosprávou. Britové dokonce ve svém konceptu sociálního zemědělství hovoří o jakémsi partnerství, které by mělo mezi aktéry sociálního zemědělství (zemědělci, sociálními pracovníky, klienty, popřípadě zdravotníky) existovat. V České republice (dále jen ČR) při Ministerstvu zemědělství České republiky vznikla Pracovní komise sociálního zemědělství, která definovala zkoumanou oblast zájmu jako: souhrn činností využívajících zemědělské zdroje, rostlinné i živočišné, za účelem tvorby adekvátního prostředí pro různě zdravotně nebo sociálně znevýhodněné osoby a širokou veřejnost s cílem poskytovat jim možnost pracovního uplatnění, napomáhat jejich integraci do společnosti nebo prostřednictvím vzdělávání a volnočasových aktivit přispívat k jejich vztahu k venkovu a přírodě. (Hudcová a kol., 2019, s. 6) Při vymezení termínu sociálního zemědělství se komise opírala o definici z Evropského hospodářského a sociální výboru z roku 2012. Výbor ve svém prohlášení pokládá za nutné vytvořit podmínky v zemědělském podniku či v zemědělských aktivitách, které by umožnily zapojení osob se specifickými potřebami do běžných hospodářských aktivit s cílem zajištění jejich rozvoje, podpory a zlepšení blahobytu. (https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/eesc-opinion-social-farming) Chovanec, Hudcová a Moudrý (2015, s. 7) spatřují v pojetí sociálního zemědělství jistou multifunkčnost. Zmiňují se o tom, že v sociálním zemědělství se prolínají sociální, zdravotní, pracovně integrační a vzdělávací faktory. Kromě termínu sociální zemědělství je možné se v zahraniční literatuře setkat s dalšími termíny jako je Green Care, Social Farming, Green Care Farming, Farming for Health, Social Agriculture, Farming Therapy apod. Tyto termíny pak lépe vystihují podstatu sociálního zemědělství právě v českém prostředí.

2.1 Legislativní ukotvení

Sociální zemědělství spadá do gesce hned čtyř ministerstev: Ministerstvo zemědělství České republiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Mezi základní zákony, které souvisejí se sociálním zemědělstvím, můžeme zařadit zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, který v § 2e definuje zemědělského podnikatele a veškeré činnosti, jež se ho dotýkají; a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Především se jedná o § 3, který postupně definuje termíny sociální služba, nepříznivá sociální situace, dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, přirozené sociální prostředí, sociální začleňování, sociální vyloučení, dále pak o § 4, odst. 2 kde je uvedeno kdo má právo na sociální služby a §6, v němž jsou charakterizováni poskytovatelé služeb. V paragrafech 32 až 96 jsou postupně vymezovány druhy sociálních služeb. Podrobnější informace o jednotlivých kategoriích podává vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Mezi další legislativní opatření, která souvisejí se sociálním farmařením lze zařadit zákon O zaměstnávání osob se zdravotním postižením a o aktivní politice zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., konkrétně pak paragrafy 67 až 104 o zaměstnanosti. Osoby s postižením však nepředstavují jedinou cílovou skupinu, které se sociální zemědělství věnuje. Do oblasti zájmu spadá celá řada dalších skupin jedinců, kteří v rámci procesu socializace potřebují pomoc (viz uvedení do problematiky).

2.2 Cíle sociálního zemědělství

Chovanec, Hudcová a Moudrý (2015, s. 9-10) vymezují tři základní cíle sociálního zemědělství:

• zaměření se na produkci (nová pracovní místa na běžných i chráněných pozicích za podpory nejrůznějších finančních i nefinančních příspěvků),
• zaměření se na podporu a služby (aktivity zaměřené na integraci osob na trh práce – běžný i chráněný; aktivizační a sociálně rehabilitační intervence s terapeutickým charakterem pro lidi s nízkou možností integrace na pracovní trh),
• zaměření se na komunitní a vzdělávací aktivity (jednorázové i dlouhodobé zemědělské činnosti, které mají za cíl podpořit danou komunitu a rozvíjet kognitivní a afektivní složky učení; dále sem spadají aktivity, které podporují komunitní život v oblastech venkova a přispívají k zachování tohoto kulturního bohatství).

Mezi hlavní přínosy sociálního zemědělství tak můžeme řadit: lepší dostupnost sociálních služeb na venkově, kontakt klienta s přírodou, kreativní práce v podobě sezónních činností, doplňkový zdroj příjmů pro zemědělskou společnost, zlepšení životního prostředí, péče o okolní krajinu, získání hodnoty podnikání pro instituci, vtažení osob se zdravotním či sociálním znevýhodněním do děje obce a společenského života, nová pracovní místa na venkově, více pracovních míst v zemědělství, snižování odlivu obyvatel z obcí do měst, rozvoj regionu, udržení kulturního rázu krajiny, obnova okolní přírody atd.

Všechny programy a činnosti, které sympatizují s myšlenkou sociálního zemědělství, jsou většinou iniciovány zdola, tzn. ze sociálních farem a organizací. I přesto by měly mít podle Chovance, Hudcové a Moudrého (2020) vždy dva společné prvky:

• aktivity mají úzkou vazbu na zemědělské činnosti nebo zemědělský podnik a zároveň
• jsou určeny všem, kteří mají dočasně nebo trvale specifické potřeby.

V jednotlivých činnostech se pak využívá celá řada metod z oblasti sociální práce, pedagogiky, psychologie, sociální pedagogiky apod. Ministerstvo zemědělství České republiky proto uvádí čtyři kritéria pro snazší rozlišení toho, co lze považovat za prvek sociálního zemědělství, a co pouze za obdobnou činnost. Tyto parametry byly odvozeny od hlavních cílů: zemědělská činnost; zaměstnávání; péče a příprava na zaměstnávání; vzdělávaní a ostatní činnost.

2.3 Poskytovatelé sociálního zemědělství

Veškeré činnosti sociálního zemědělství uskutečňují právnické i fyzické osoby. Realizace probíhá na sociálních farmách a zařízeních, které v rámci svých programů využívají prvky sociálního zemědělství:

• Zemědělec – fyzická či právnická osoba, která podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, podniká v této oblasti a dle § 2e coby fyzická osoba provozuje zemědělskou činnost jako samostatnou a soustavnou činnost. Z pohledu sociální problematiky se jedná o osobu nebo podnik umožňující v rámci svého podnikání zdravotně a sociálně znevýhodněným lidem podílet se na chodu podniku – na přímých nebo specifických činnostech.
• Registrovaný poskytovatel sociálních služeb – představuje registrovanou fyzickou nebo právnickou osobu, jež má podle zákona č. 108/2002 Sb., o sociálních službách, požadované kompetence. Jedná se o aktéra s odbornými znalostmi a kompetencemi potřebnými pro danou cílovou skupinou. Pro ni vytváří a realizuje programy a služby.
• Sociální pracovník – člověka s profesí, kterou definuji zákon č. 108/2002 Sb., o sociálních službách. Hraje v oblasti sociálního zemědělství důležitou roli. Je prostředníkem mezi zemědělcem, či zemědělskou společností, a klientem, včetně jeho sociálního zázemí. Jeho úkolem se pak stává navrhování vhodných podpůrných opatření za účelem zlepšení klientovy životní situace. Sociální pracovník pracuje v souladu s principy sociální práce.
• Sociální podnik – jedná se o instituci nacházející se vně zemědělského zařízení. Má na starosti tvorbu nových pracovních míst a příležitostí pro vymezenou cílovou skupinu.
• Nestatní neziskové organizace – představuje organizace s cílem propojit myšlenku sociálního zemědělství se širokou veřejností, a to ať v oblasti vzdělávání či ve volnočasových aktivitách. Obvykle sídlí v blízkosti farem, se kterými spolupracují v rámci sociálně zemědělských činností.
• Lokální samosprávy – především máme na mysli obce a kraje. V jejich zájmu je zřizování, koordinace, podpora a rozvoj sociálních služeb na místní úrovni.
• Realizátor projektů ESIF – pokud se jakákoliv aktivita sociálního zemědělství uskutečňuje na základě projektů z Evropských sociálních a investigativních fondů, je nedílnou součástí aktérů sociálního zemědělství i tato pozice. Jedná se nejčastěji o právnickou osobu, která příslušný program připravuje, realizuje a po finanční stránce se stará o veškeré činnosti, které jsou součástí příslušného projektu.
• Úřad práce ČR – včetně konkrétních pracovišť
• Zapsané spolky a jiné instituce – s působištěm v okolí sociální farmy a se zájmem o navázání spolupráce.

3. Sociální farmy v ČR

V České republice existuje velké množství statků a farem, z nichž 34 splňuje státu sociální farmy. Jedná se tedy o zemědělské usedlosti, které zastávají myšlenky sociálního zemědělství a ve svých aktivitách tento koncept využívají. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky tyto statky označuje podpůrnými zařízeními pro sociálně vyloučené jedince. V prostředí sociálních farem mohou tito lidé nalézt podporu, přijetí, ale pracovní uplatnění, rehabilitaci atd. Taktéž zde mají možnost se naučit novým dovednostem, nasbírat vědomosti, získat zkušenosti nebo strávit čas na čerstvém vzduchu, v méně formálním prostředí a v okruhu druhých lidí. Všechny tyto sociální farmy byly osloveny. Informace o sociálním zemědělství se podařilo získat od 28 farem. Tyto farmy pak byly podrobeny analýze.

3.1 Analýza

Prostřednictvím webového portálu „Sociální zemědělství“ a webového prohlížeče „Google“ byly (leden 2020–prosinec 2020) vyhledávány informace o zařízeních, které mají statut „sociální farma“ (viz parametry výše). Nejdříve byly shromažďovány základní informace: název farmy, místo farmy, kontaktní údaje. V této fázi se podařilo najít 34 farem. Poté následovalo dohledávání informací na webových stránkách a telefonické či emailové kontaktování zástupců sociálních farem. Od prosince 2020 až do února 2021 se podařilo získat podrobné informace od 28 farem. Ze zbývajících 6 farem 3 ukončily činnost a od 3 se nepodařilo získat žádné podrobné informace. Do podrobné analýzy tak bylo zařazeno 28 farem. Pro analýzu sociálních farem byly zvoleny tři základní kategorie:

• místo působení farmy,
• cílová skupina sociální farmy,
• zaměření sociální farmy.

Místo působení farmy

Sociální farmy se vyskytují po celém území České republiky, jejich rozmístění však není rovnoměrné. Nejvíce sociálních farem (5) se vyskytuje v Pardubickém kraji, v Jihočeském kraji jsou 4 a v Moravskoslezském kraji 3. Dvě sociální farmy se nacházejí v Královehradeckém, Olomouckém, Středočeském a Ústeckém kraji a v Kraji Vysočina. A po jedné sociální farmě lze najít v kraji Praha a v Jihomoravském, Karlovarském, Libereckém, Plzeňském a Zlínském kraji. Z toho tedy vyplývá, že v každém kraji lze najít minimálně jednu sociální farmu.

Obrázek 1: Rozmístění sociálních farem v ČR (https://www.google.com/maps/d/u/0/edit?mid=10IRsTvWuzi8E5pqWfWBlJKC6RlSdNbk7&ll=49.61922044483444%2C15.417959025787745&z=8)

Cílová skupina sociální farmy

V České republice lze sociální farmy s ohledem na cílovou skupinu (viz kap. 1) rozdělit do čtyř základních oblastí: osoby znevýhodněné na trhu práce, uživatelé sociálních služeb, účastníci dotačních programů a široká veřejnost.

K práci s osobami znevýhodněnými na trhu práce se hlásí 20 farem, k práci s uživateli sociálních služeb pak 15 farem. Účast na dotačních programech deklarují 4 farmy a na práci se širokou veřejností se pak zaměřuje 13. farem. Stejně jako u předchozího kritéria, i zde se cílové skupiny překrývají.

Zaměření sociální farmy

V souladu s platnou legislativou a vymezením poslání sociálních farem (viz výše) lze zaměření sociálních farem rozdělit na čtyři základní oblasti: zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, terapeutická činnost, tvorba projektů a osvětové a vzdělávací aktivity. V některých případech se pak tyto oblasti v rámci jedné farmy prolínají.

Zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu je nejčastějším zaměřením sociálních farem v České republice. Na základě analýzy získaných informací lze konstatovat, že z 28 farem se tomuto zaměření věnuje 20 zařízení ve 12 krajích. Z těchto 20 farem se jich 10 zaměřuje na práci s lidmi se zdravotním postižením, 2 farmy pak nabízejí podporu lidem s různým druhem závislosti a další 2 se zaměřují na mladé lidi, kteří vycházejí z různých ústavních zařízení. Zbývajících 6 farem se hlásí k práci se skupinou se specifickými potřebami, kam řadí klienty se zdravotním oslabením, jedince po výkonu trestu, ale napři. i cizince.

Zaměření na terapeutickou činnost pak deklaruje celkem 15 farem. Nejčastěji je nabízena ergoterapie, tedy terapie, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince, které jsou nezbytné pro zvládání jeho každodenních, pracovních, zájmových a rekreačních aktivit. (Krivošíková, 2011, s. 18) Tu nabízí 4 statky. Další z nabízených terapií je animoterapie, tedy léčba pomocí kontaktu a práce se zvířaty. Pouze 1 farma nabízí samotnou animoterapii. Zbylých 10 hospodářství nabízí obě terapie.

Tvorba projektů je pro většinu sociálních farem základním kamenem práce. Aktuálně se však k této aktivitě hlásí pouze 4 farmy, které jasně deklarují a popisují běžící projekty. Jedná se o BIO zpracovnu ovoce, zeleniny a bylinek, dále pak o Aktivizační program pro azylový dům pro muže v Opavě, Zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce a projekt Ekozahrada.

Na osvětové a vzdělávací aktivity se přímo zaměřuje 13 sociálních farem v České republice. Cílem těchto aktivit je péče o krajinu v jednotlivých regionech, vysazování alejí, sadů či chov zvířat, a to vždy v souladu s danou krajinou. 10 ze 13 farem se dále podílejí na environmentální výchově pro žáky různých škol, převážně mateřských a základních.

Pro úplnost analýzy je zde uveden abecední seznam analyzovaných sociálních farem v České republice (v závorkách jsou uvedeny názvy měst a obcí, kde jednotlivé statky sídlí):

1. Apolenka, z. s. (Spojil)
2. Armáda spásy v Opavě – Farma Strahovice (Strahovice)
3. Biostatek – Area viva (Valeč)
4. Centrum Slezský Norik, z. s. (Pěčín)
5. Domov „Na zámku“, o. p. Nezamyslice (Nezamyslice)
6. Domov pod hradem Žampach (Žampach)
7. Ekologická zemědělská farma Branná (Branná)
8. Ekozahrada a statek Raková (Raková)
9. Elementy, z. s. (Lozice)
10. Envira, o.p.s. – Toulcův dvůr (Praha)
11. Etincelle, o. s. – Farma Ledce Štemberk (Ledce)
12. Farma Bovine (Heřmanovice)
13. Farma Wenet Broumov (Broumov)
14. Chaloupky-středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, o.p.s. - Farma Zašovice (Zašovice)
15. Koňský dvorec Chmelištná (Chmelištná)
16. Květná zahrada Květná (Květná)
17. Lipka (Brno – Jundrov)
18. Magdaléna, o.p.s. (Mníšek pod Brdy)
19. Malonty, Bemagro (Malonty)
20. Nadace Tábor (Nová Ves nad Popelkou)
21. Pomoc Týn nad Vltavou, z. s. - Dvůr Čihovice (Týn nad Vltavou – Čihovice)
22. RTK Grunt, z. s. (Březnice)
23. Svobodný statek na soutoku, o.p.s. – projekt Camphill na soutoku (Terezín)
24. Školní statek Humpolec (Dusilov)
25. Šťastný domov Líšnice, z. ú. (Líšnice)
26. Terapeutická komunita Karlov – Sananim (Smetanova Lhota)
27. Terapeutická zeleninová zahrada Prevalco, o. s. (České Budějovice)
28. Zemědělská usedlost Bludička (Nový Jičín – Bludovice)

4. Závěry

Provedená analýza sociálních farem v České republice ukázala, že tyto farmy lze najít po celé republice. Cílové skupiny i zaměření činnosti jednotlivých farem je v souladu s platnou legislativou. Analyzované farmy na svých webových stránkách poskytují jasné, ale stručné informace o svých aktivitách a pro koho jsou určeny. Zájemci aktivit sociálního zemědělství jsou směřovány ze všech informačních portálů k osobnímu kontaktu s pracovníky.

Sociální farmy svou činností ukazují, že zájem o jednotlivé programy ze strany cílových skupin i veřejnosti roste. S přibývajícím zájmem, viditelnými výsledky, podporou státu i soukromých podporovatelů a viditelných prospěšných změn v okolních krajinách, můžeme očekávat, že sociální zemědělství v naší zemi své místo bude mít i v následujících letech. Podrobnější seznam a charakteristika činností 28 sociálních farem viz Příloha č. 1.

Článek byl podpořen z projektu IGA_CMTF_2020_008 Sociálně pedagogické otázky v interdisciplinárním kontextu.

Příloha

(1) Příloha

Literatura

[1] HASSINK, J. Combining Agricultural Production and Care for Persons with Disabilities: a New Role of Agriculture and Farm Animals. Netherlands: Wageningen University, 2003. 

[2] HINE, R. - PEACOCK, J. - PRETTY, J. Care farming in the UK: Evidence and Opportunities. University of Essex, 2008. 

[3] HUDCOVÁ, E. - MOUDRÝ, J. - VESELÁ, T. - CHOVANEC, T. Sociální zemědělství a podnikání v českých regionech. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2019. 

[4] CHOVANEC, T. - HUDCOVÁ, E. - MOUDRÝ J. Sociální zemědělství: Dokument zpracovaný v rámci Pracovní komise sociálního zemědělství při Ministerstvu zemědělství. Ministerstvo zemědělství, 2015. 

[5] KRIVOŠÍKOVÁ, M. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada, 2011. 

[6] MOUDRÝ, J.  - CHOVANEC, T.  - HUDCOVÁ, E. (eds.).  Možnosti využití konceptu sociálního zemědělství v politikách sociálního začleňování ve venkovském prostředí.  [online], [Citováno 2020-11-04] Dostupné na www: <http://www.socialni-zemedelstvi.cz/wp-content/uploads/2017/10/asz-soczem-v-cr-final358415541.pdf>.

[7] Sociální zemědělství. Stanovisko EHSV NAT/539 ze dne 22. 11. 2012.  [online], [Citováno 2021-02-24] Dostupné na www: <https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/eesc-opinion-social-farming>.

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. et Mgr. Barbora Matulová

Sociální pedagogika, navazující magisterské studium CMTF UP v Olomouci

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

doc. PhDr. Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz