PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2021Volume: 2021
Číslo: 1Issue: 1
Vyšlo: 31. ledna 2022Published: Jan 31th, 2022
Hanáková, Adéla - Hudcová, Bianka - Kroupová, Kateřina - Navrátilová, Ingrid - Pazourková, Lucie - Potměšil, Miloň - Růžičková, Veronika - Špinarová, Gabriela - Urbanovská, Eva - Zvědělíková, Jana. Vliv úpravy prostředí na život člověka se zdravotním postižením. Paidagogos, [Aktualizováno: 2022-1-31], [Citováno: 2022-05-17], 2021, 1, #2. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2021/1/article.php?id=2>

#2

Zpět na obsah / Back to content

Vliv úpravy prostředí na život člověka se zdravotním postižením

The impact of environmental regulation on the life of a person with a disability

Adéla Hanáková - Bianka Hudcová - Kateřina Kroupová - Ingrid Navrátilová - Lucie Pazourková - Miloň Potměšil - Veronika Růžičková - Gabriela Špinarová - Eva Urbanovská - Jana Zvědělíková

Abstrakt: Existují oblasti úpravy prostředí, do kterých je možné zaměřit speciálněpedagogickou intervenci? Cílem příspěvku je deskripce postojů a obav, které se v souvislosti s nevyhovujícími podmínkami v prostředí vynořují. Domníváme se, že vhodným uspořádáním prostředí lze eliminovat některé příznaky nemoci či zdravotního postižení, proto je dílčím cílem výzkumu tvorba vlastního návrhu úprav prostředí oslovenými respondenty se zdravotním postižením. Výsledky by měly být promítnuty do plánování dalších výzkumných aktivit, praktických aktivit v terénu a také do přípravy budoucích speciálních pedagogů.

Klíčová slova: Člověk s postižením, úprava prostředí, speciálněpedagogická intervence.

Abstract: Are there areas of environmental management in which it is possible to focus on special pedagogical intervention? The paper aims to describe the attitudes and concerns that arise in connection with unsatisfactory conditions in the environment. We believe that a suitable arrangement of the environment can eliminate some symptoms of illness or disability, so the partial goal of the research is to create your proposal for environmental modifications addressed by respondents with disabilities. The results should be reflected in the planning of further research activities, practical activities in the field, and also in the training of future special educators.

Keywords:  A person with a disability, adjustment of the environment, special pedagogical intervention.




1. Úvod

Předmětem tohoto článku je prostředí pohledem osob se zdravotním postižením. Jako východisko je proto nevyhnutelné prostředí co nejpřesněji definovat. Poměrně známé problémy týkající se vymezení tohoto pojmu však toho definování značně komplikují. Ztotožňujeme se s definicí Hartla a Hartlové (2010, 450), kteří definují prostředí jako „celkový souhrn fyzikálního a sociálního světa, který ovlivňuje jedince nebo skupinu; soubor všech objektů, jejichž vlastnosti se mění podle chování daného systému.“ Baštecká (2015) definuje prostředí jako přirozený životní prostor, žitý svět.

Při hlubším zkoumání tohoto pojmu se však dostáváme také k pojmu prostor. O aktualitě Patočkova pojetí prostoru hovoří Dadejík (2013, 71). Uvádí, že „prostor a prostředí jsou pojmy v běžném užití v mnoha ohledech zaměnitelné. Na první pohled se zdá, že předmět prvního pojmu je samozřejmým předpokladem možnosti existence předmětu pojmu druhého, že tvoří jakési zvláštní univerzální konkrétum jako podmínku možnosti jakéhokoli individuálního, konkrétního prostředí.“

V souvislosti s klíčovým spojením úprava prostředí zmiňme také adaptaci. Koncept adaptace má dva odlišné významy. Jeden je vnímán jako biologická nebo evoluční adaptace, která se vtahuje k funkčním nebo strukturálním změnám části nebo celého organizmu. Individuální adaptace se zaměřuje na vztahy mezi požadavky prostředí a tím, co člověk musí udělat, aby tyto požadavky splnil. (Krivošíková, 2011)

Hagedorn (1997) úpravu prostředí popisuje jako speciálně navrženou úpravu prostředí, která má za cíl pomáhat jedinci při provádění potřebných denních úkolů. Cílem úpravy prostředí je podpora soběstačnosti a bezpečné provádění potřebných denních činností.

2. Teoretická východiska

Úprava prostředí se stává stále více diskutovanou oblastí, protože je zřejmé, že není potřebou jen skupiny osob se zdravotním postižením, ale týká se i skutečně početné skupiny seniorů. Vzhledem k tomu, že každý druh, stupeň a důsledky zdravotního postižení přináší jiné potřeby a požadavky na úpravu prostředí, byl vytvořen tříetapový výzkumný projekt „Úprava prostředí pro jedince se zdravotním postižením I.–III.“, aby byl prostor na hloubkovou analýzu všech klíčových témat.

Jak je vidět na schématu níže, první část výzkumného projektu je zaměřena na jednu ze tří uvedených oblastí – úpravu prostředí pohledem osob se zdravotním postižením (IGA_PdF_2020_007). Dalším krokem pro rok 2021 bude charakteristika přístupnosti (tras, komunikací, objektů, e-přístupnosti, přístupu k informacím apod.). Pro třetí rok (2022) je plánován výzkum zaměřený na bezpečnost osob se zdravotním postižením v kontextu úpravy prostředí.

Obrázek 1: Schéma tříetapového výzkumného projektu

Teoretická východiska naší práce jsou, na základě dosavadních odborných zkušeností a prostudování odborné literatury, sestavena do níže uvedeného schématu, které obsahuje klíčové pojmy, které jsou i jednotlivými kapitolami v připravované monografii.

Obrázek 2: Teoretická východiska

3. Výzkumný záměr

Cílem výzkumu je charakterizovat výše uvedené faktory prostředí, které vnímá cílová skupina osob se zdravotním postižením jako problematické, popsat postoje, obavy, které se v souvislosti s nevyhovujícími podmínkami v prostředí vynořují. Při tvorbě výzkumného nástroje jsme si kladli následující otázky:

Jak se odráží charakteristiky osobnosti daného jedince v postojích, obavách a potřebách vzhledem k úpravě prostředí? Orientují se respondenti, ve svém prostředí bezpečně? Cítí se ve svém prostředí svobodně? Je možné, aby se vhodným prostředí zmírnili příznaky jejich obtíží? Mají obavy, když mají vstoupit do prostředí, které neznají? Zvykají si rychle na změnu prostředí?

Na základě teoretických východisek jsme distribuovali dotazník vlastní konstrukce, který byl vytvořen pomocí Google formuláře a respondenti ho vyplňovali kliknutím na odkaz. Nabízena byla i možnost modifikace pro specifické požadavky nositelů jednotlivých druhů zdravotních postižení.

Pro účely tohoto článku chceme prezentovat pouze dílčí data – data výzkumného vzorku, který tvoří osoby se zdravotním postižením ve věku 15+.

Sběr dat probíhal od května do srpna 2020. Získali jsme data od 235 osob se zdravotním postižením ve věku 15+. Dotazník se skládal z několika částí. První část obsahovala otázky demografického typu, v druhé části respondenti vyjadřovali míru nesouhlasu/souhlasu s tvrzeními (názor na pomůcky, architektonické bariéry, dopravní prostředky, dostupnost kulturního vyžití, asistenci, úpravu oblečení a obuvi, režim ve škole či v práci, komunikaci, apod.). V poslední části měli respondenti vyjádřit na Likertově škále míru souhlasu/nesouhlasu s tvrzeními, jako např. „V prostředí, ve kterém žiji, se cítím bezpečně. V prostředí, ve kterém žiji, se dobře orientuji. V prostředí, ve kterém žiji, se cítím svobodně. Vhodným uspořádáním prostředí lze zmírnit příznaky mých obtíží. Moji spokojenost v životě určuje vztah ostatních ke mně. Mám obavy, když mám vstoupit do prostředí, o kterém nevím, jak vypadá. Na změnu prostředí si zvykám velmi rychle. Jsem samostatný a zvládám nároky každodenního života. Nejvíce mi vyhovuje komunikace přes sociální sítě. S překážkami v prostředí se potýkám denně. Cítím se izolovaně. Jsem soběstačný. Jsem závislý na okolí. V mém životě je důležitá přítomnost další osoby (asistenta, průvodce, tlumočníka).“

4. Dílčí výsledky

Z oslovených respondentů N = 235 bylo 65,1% žen a 34,9% mužů.

Graf 1: Pohlaví respondentů

Nejvíce oslovených respondentů (26 %) bylo z věkové skupiny 21–29 let. Tento výsledek je možné přičítat tomu, že byl dotazník distribuován v online verzi. Další rozložení dle věku respondentů ukazuje graf níže.

Graf 2: Věk respondentů

Dotazník vyplňovali respondenti z celé České republiky, největší zastoupení (17,9 %) měl moravskoslezský kraj. Podrobné rozložení respondentů dle jednotlivých krajů ukazuje graf níže.

Graf 3: Kraje ČR

Zajímavé výsledky v části výroků, přinesla položka „Vhodným uspořádáním prostředí lze eliminovat některé příznaky nemoci či zdravotního postižení“. S tímto výrokem souhlasilo 73,6 % respondentů (46,4 % uvedlo zcela souhlasím a 27,2 % respondentů uvedlo spíše souhlasím). V našem výzkumu se potvrdilo to, co ve výzkumu zmiňuje Tomandl a Šestáková (2016). Autoři uvádí, že příznaky jako bradykineze, hypokineze, akineze, poruchy spánku, tremor, posturální poruchy a poruchy chůze – freezing of gait (náhlá, epizodická porucha chůze, ztráta schopnosti udělat efektivní krok), festinace, pády, zhoršená paměť, deprese, apatie, únava, lze úpravou okolního prostředí eliminovat. Tentýž výzkum dokonce ukázal, že posturálním poruchám a poruchám chůze, jako je freezing of gait, festinace a pády, lze úpravou okolního prostředí předejít.

Graf 4: Názor na úpravu prostředí v kontextu zmírnění obtíží

Respondenti měli prostor pro vlastní návrh úpravy prostředí. Konkrétně jim byla předložena následující položka: „Dostanete do ruky kouzelnou hůlku a máte teď MOŽNOST navrhnout prostředí, ve kterém se Vám bude spokojeně žít. Napište 1-3 VÝROKY, které by charakterizovaly pro Vás IDEÁLNÍ/PERFEKTNÍ PROSTŘEDÍ.“

Za všechny výroky vybíráme některé z nich:

Muž, 21–29, DMO: „Přístupné pro všechny, důraz na univerzální design a na práva v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.“

Muž, 30–39 let, paraplegie: „Bezbariérovost, možnost práce na flexibilní úvazky, z domova, apod. Konečně zahodit předsudky, že postižení jsou spokojeni doma s důchodem! Většina chce pracovat, živit rodiny a být samostatná a nezávislá.“

Žena, 21–29 let, úplná nevidomost: „1. Lidé, zdraví i s handicapem, by upustili od všech předsudků a očekávání a brali každého takového, jaký je. 2. Lidé, zdraví i s handicapem, by nehledali důvody, proč něco nejde, ale spíš způsoby, jak by to mohlo jít. (např. zaměstnávání handicapovaných, navazování vztahů ... ) 3. Vlastně nevím, zdá se mi, že se mi daří kolem sebe optimální prostředí tvořit. Občas sice potřebuji pomoc okolí, ale zase dokážu recipročně pomoc vrátit.“

Žena, 40–49 let, emočně nestabilní porucha osobnosti, obsedantně kompulzivní porucha: „Snadná možnost najít práci bez tlaku na výkon a stresu. Vyšší invalidní důchody, nižší ceny bydlení a levnější potraviny.“

Žena, 21–29 let, Neslyšící: „Přístupnost informací, vzájemný respekt a otevřená společnost.“

Žena, 30–39 let, spinální atrofie typ 3: „Prostředí, kde bude vše bezbariérové, plné zeleně, zvířat, hodných lidí, kterým si mimo jiné budu moci říct o pomoc a ideálně také vhodných kompenzačních pomůcek. Jednoduše ovladatelné zvedáky, skvěle promyšlené elektrické vozíky, robotické ruce (dlahy, které podepírají moje ruce a pomohou mi udělat to, co mé svaly již nedokáží).“

Žena, 30–39 let, dyslexie, dysortografie, dysgrafie: „Prostředí, kde by nebyl takový tlak rychlost jako kritérium výkonu, kde by byli lidé vůči sobě trpělivější, případně kde by výkon nebyl kritériem hodnoty člověka.“

5. Závěr

Ve světle dosažených výsledků věříme, že výsledky budou promítnuty do plánování dalších výzkumných aktivit a praktických aktivit v terénu, které přispějí také přípravě budoucích speciálních pedagogů.

Úprava prostředí v kontextu osob se zdravotním postižením je často zúžena jen na vnímání, resp. odstraňování bariér (především architektonických). Přejeme si, aby vstřícné prostředí pro osoby se zdravotním postižením nebylo vnímáno pouze z pohledu dodržování příslušných norem, vyhlášek a doporučení, ale také z pohledu prostoru – prostředí, kde se lidé cítí dobře, bezpečně a snadno se v něm orientují.

Literatura

[1] BAŠTECKÁ, B. a kol. Klinická psychologie. Praha: Portál, 2015. 

[2] DADEJÍK, O.  Prostor a prostředí: o aktualitě Patočkova pojetí zkušenosti prostoru.  [online], [Citováno 2021-1-10] Dostupné na www: <www.academia.edu>.

[3] HAGEDORN, R. Foundations for Practice in Occupational Therapy. Edinburgh: Churchill Livingstone, 1997. 

[4] HARTL, P. - HARTLOVÁ, H. Velký psychologický slovník. 4.vyd., V Portálu 1. Praha: Portál, 2010. 

[5] KRIVOŠÍKOVÁ, M. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada, 2011. 

[6] TOMANDL, J. - ŠESTÁKOVÁ, I. Principy tvorby prostředí pro osoby s Parkinsonovou nemocí. In Štěpánková, H. - Šlamberová, R. (Eds.) Stárnutí 2016: Sborník příspěvků z 3. Gerontologické mezioborové konference.  [online], [Citováno 2021-1-10] Praha: Univerzita Karlova, 3. lékařská fakulta, 2016. 161–167 s. Dostupné na www: <www.konferencestarnuti.cz>.

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Adéla Hanáková, PhD.

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

adela.hanakova@upol.cz

Mgr. et Mgr. Bianka Hudcová

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

PhDr. Kateřina Kroupová, PhD.

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

katerina.kroupova@upol.cz

Mgr. Ingrid Navrátilová

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

Mgr. Lucie Pazourková

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

prof. PhDr. PaedDr. Miloň Potměšil, PhD.

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

milon.potmesil@upol.cz

Mgr. Bc. Veronika Růžičková, PhD.

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

veronika.ruzickova@upol.cz

Mgr. Gabriela Špinarová

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

Mgr. Eva Urbanovská, PhD.

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

e.urbanovska@upol.cz

Mgr. Jana Zvědělíková

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40  Olomouc

Česká republika

jana.zvedelikova01@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content