Ročník: 2021 | Volume: 2021 |
Číslo: 1 | Issue: 1 |
Vyšlo: 31. ledna 2022 | Published: Jan 31th, 2022 |
Nováková, Lenka.
Recenze: Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí .
Paidagogos, [Aktualizováno |
#16
Zpět na obsah / Back to content
Recenze: Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí
Review: Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí
Publikace je monografií psycholožky Marie Vágnerové, přední odbornicí v oblasti vývojové psychologie a psychologie handicapu. Autorka v publikaci do hloubky pojednává o problematice pozornosti, exekutivních funkcí a jejich vývoji. Samotné tématice, na kterou se publikace zaměřuje, předchází obecné teoretické ukotvení, charakterizující strukturální i funkční složení mozku a jeho vývoj. Nahlédnutí do zákonitostí vývoje mozku a oblastí, podílejících se na daných funkcích, umožňuje čtenáři lépe porozumět popisované oblasti a uvědomit si vzájemné souvislosti. Kniha má celkem osm kapitol, které se dále člení do podkapitol a podpodkapitol. V jednotlivých kapitolách nalezneme obrázky, grafy, ale také tabulky či jiná schémata, která doplňují teoretické ukotvení. Závěrečnou kapitolu tvoří seznam použité literatury.
V první a druhé kapitole nalezneme obecné, avšak poměrně detailní pojednání o struktuře a fungování lidského mozku, o vývoji mozku o oblastech mozku, podílejících se na regulaci a řízení pozornosti, pracovní paměti a myšlení. Obsahuje také, mimo jiné, krátké pojednání o senzitivních fázích a jejich významu pro vývoj mozku.
Nejrozsáhlejší kapitola třetí, nese název Pozornost a svým rozsahem umožňuje hlubší proniknutí do problematiky. Čtenář se zde postupně seznámí s vymezením pozornosti, s funkčními systémy pozornosti, případně s jejími vlastnostmi, jako jsou koncentrace, stabilita, selektivita či vytrvalost. Součástí této kapitoly jsou také podkapitoly, zaměřené na vývoj pozornosti od raného věku až po školní věk, ve kterých nalezneme popis řady testů a metod hodnocení pozornosti.
O vymezení exekutivních funkcí pojednává kapitola čtvrtá. Autorka uvádí definici, jejich vlastnosti a charakterizuje jednotlivé exekutivní funkce, jako je pracovní paměť, inhibiční kontrola nebo např. plánování. V rámci vývoje jednotlivých exekutivních funkcí, tedy kapitoly páté, čtenář nalezne odpovědi na vývoj v předškolním a školním věku a jaké faktory se na tomto procesu podílejí. Opět je zde uvedena řada testů a metod k hodnocení.
Kapitola šestá nese název Vývoj autoregulace a ovládání emočních projevů. Nalezneme zde informace o schopnosti řídit a regulovat vlastní chování, rovněž zejména s ohledem na dětský věk. Součástí jsou také podkapitoly, věnující se metodám pro měření schopnosti rozhodovat se, nebo schopnosti odložit momentální uspokojení.
V poslední teoretické kapitole a jednotlivých podkapitolách je pojednáno o ADHD syndromu, jeho výskytu, etiologii, komorbiditě, projevech, sebepojetí dětí s tímto syndromem. Čtenář zde stejně jako v přechozích kapitolách najde informace o diagnostice dané problematiky s uvedením jednotlivých testů, škál a základní charakteristice k jejich hodnocení. Autorka kapitolu uzavírá charakteristikou proměn příznaků ADHD v průběhu života a věnuje se také projevům ADHD v dospělosti.
Monografie může být přínosná širokému okruhu osob z řad psychologů, speciálních pedagogů, pedagogů, případně také studentů daných oborů. Vzhledem k tomu, že v ní nalezneme konkrétní doporučení, příklady a informace o způsobu hodnocení jednotlivých funkcí, může publikace i přes odborné uchopení textu posloužit jako inspirace pro rozvojové cvičení i rodičům.
Literatura
[1] VÁGNEROVÁ, M. Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí. Praha: Raabe, 2020. ISBN 978-80-7496-441-1.
Zpět na obsah / Back to content