PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2020Volume: 2020
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 29. prosince 2021Published: Dec 29th, 2021
Jonášková, Marta - Potměšilová, Petra. VÝZNAM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ŽIVOTĚ DĚTÍ VE VĚKU 10-14 LET. Paidagogos, [Aktualizováno: 2020-12-21], [Citováno: 2022-01-22], 2020, 2, #4. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2020/2/article.php?id=4>

#4

Zpět na obsah / Back to content

VÝZNAM SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ŽIVOTĚ DĚTÍ VE VĚKU 10-14 LET

THE IMPORTANCE OF SOCIAL NETWORKS IN THE LIFE OF CHILDREN 10-14

Marta Jonášková - Petra Potměšilová

Abstrakt: Sociální sítě jsou nedílnou součástí života jedinců téměř na celém světě. Z tohoto důvodu je nutné se na sociálních sítích chovat zodpovědně. V současné době se hovoří o tom, že právě děti ve věku 10–14 lety jsou aktivními uživateli, kteří mohou být zranitelní. Jedním z úkolů sociální pedagogiky je tak vést tyto děti k bezpečnému chování na internetu. Článek je zprávou z části výzkumu. Cílem výzkumu bylo získat prvotní informace o tom, jaký mají význam sociální sítě v životě dítěte ve věku 10–14 let. Samotný výzkum se zaměřuje na otázky zda, a jaké sítě tito mladí používají. Konkrétněji se autorka pak věnuje Facebooku a Instagramu jakožto jedněm z průkopníků sociálních sítí, jak je známe dnes. Pro výzkum byla použita kvantitativní metoda získávání dat. Tato metoda vychází z předpokladu, „že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat“. (Hendl, 2005 str. 46). Jako vhodný prostředek pro získání dat byl zvolen dotazník. Výzkum přinesl podstatnou informaci, a to, že si žáci při založení účtu na sociálních sítích upravují věk dle „pravidel“ dané sítě. Vyplývá z toho, že sociální sítě děti používají, i když ještě nepřekročili oficiální věkovou hranici.

Klíčová slova: sociální sítě, děti, věk 10–14, prevence.

Abstract: Social networks are part of the life of people almost all over the world. It is a reason why we have to be responsible. Nowadays, we speak about dangers in social networks. Especially children and young people between 10–14 are abnormally active and can be harmed. One of the parts of social pedagogy is prevention – for example, to be safe on the Internet. This article is part of the first research. The aim was to find information, which social networks children use. The research focuses on the questions of whether and what social networks these young people use. More specifically, the author focuses on Facebook and Instagram as one of the important of social networks as we know them today. A quantitative method of data acquisition was used for the research. This method is based on the assumption "that we can measure and predict human behavior to some extent." (Hendl, 2005 p. 46). A questionnaire was chosen as a suitable means of obtaining data. Survey gave some important information like children use social networks and change their age according to rules networks.

Keywords:  Social networks, children, prevention.




ÚVOD

Každodenní život lidí na planetě je ovlivněn internetem. Podle dat uvedených na internetových stránkách internetworldstats.com [cit. 2020-01-13] z června roku 2019 je celkový počet internetových uživatelů přes 4,5 miliardy, což je 58,8 % obyvatel naší planety. V Evropě je pak tento počet odhadován až na 87 % obyvatel.

Aktivity, které nám tato technická vymoženost umožňuje, se různí. Závisí mimo jiné na pohlaví, věku, zaměstnání a dalších okolnostech. Většina z nás se na internetu setkává s používáním sociálních sítí, ať už jako více či méně aktivní uživatel nebo jen pozorovatel.

Influencer Kovy (2019) ve svém příspěvku Sociální sítě a informační nerovnosti, který přednesl na konferenci Kritické myšlení Praha 2019, říká, že „průměrný Čech stráví na sociálních sítích každý den přes dvě hodiny, generace Z 1 je online až 10 hodin denně.“ Odkazuje na data z výzkumu stenmark.

Autorky Losekoot a Vyhnánková (2019) v knize Jak na sítě, uvádějí 143 minut jako průměrný denní čas strávený na sítích v České republice. Bavíme – li se o sociálních sítích, je dobré si uvědomit, že „nejde pouze o jednu aplikaci, ale jedná se o celou řadu služeb dostupných na internetu“ (Zounek, 2006 str.131). Tyto aplikace mají za úkol spojit uživatele podobných zájmů, umožnit jejich vzájemnou komunikaci a dát možnost zveřejňování a sdílení textů, fotografií nebo videí. Na oplátku od nás získávají informace o našich zájmech, lokalizaci, zvycích a další data, která o sobě napíšeme, nebo nějakým způsobem dovolíme, aby se k nim aplikace dostala.

Mezi nejpoužívanější sociální sítě v České republice patří:

Každá z těchto výše zmíněných sociálních sítí má stanovenou věkovou hranici pro své uživatele. Tedy věk, od kterého je umožněno založení profilu. Facebook, Instagram a Snapchat má určenou věkovou hranici na 13 let, LinkedIn měl hranici vyšší, nicméně se přizpůsobil a v roce 2013 ji také snížil na 13 let. Snapchat, vědom si mladšího věku svých uživatelů, založil speciální formu i pro mladší uživatele. Na všech těchto sítích, ale existují profily, jejichž majitelé jsou mladší. Problémem je, že tito uživatele porušují pravidla. Obsah, který jim je předkládán, cílí na starší. Ještě horší se však zdá být chování těchto dětí na sítích. Podle youtubera Jirky Krále je jeden ze základních principů ochrany nastavení svého soukromí, neboť „většina účtů u těch, kterým ještě nebylo 13 let, nemá nastavené žádné soukromí." (Král in Mičke, 2019) Právě Král se svou činností momentálně podílí na prevenci. Natáčí videa a přednáší na téma bezpečného chování na internetu a sítích.

Sítím a jak s nimi zacházet se věnuje publikace autorek Losekoot a Vyhnánkové (2019), které se zmiňují na čtyři klíčové principy: „Umění zaujmout, umění naslouchat, umění vyprávět a umění vyhodnocovat“. Tyto zásady by mohly být jistým vodítkem i pro práci pedagogů v rámci nespecifické prevence. V nespecifické prevenci jde o posilování pozitivních vazeb a vztahů tak, aby se předcházelo potenciálním hrozbám. V případě práce s dětmi ve věku 10–14 let by se pedagogové v rámci nespecifické prevence měli zaměřit na mediální gramotnost, kritické myšlení či tvořivost, což jsou základní faktory pro bezpečné chování právě na internetu.

Kritické myšlení je jedna z dovedností důležitá pro orientaci v dnešním světě. Jde o umění si vybrat a ověřit správnost a věrohodnost nám podávaných informací. Kritické myšlení je schopnost pomocí rozumu a logiky rozpoznat, rozlišit pravdivé a pro nás podstatné informace. Dále jde o umění vytvářet si vlastní názor podložen argumenty, ale i respektovat názory ostatních. (Špirudová, 2015)

Mediální gramotnost nás učí schopnosti „chápat, analyzovat, hodnotit a produkovat sdělení masové komunikace (televize, filmu, hudby, rozhlasu, billboardů, inzerce, public relations, novin a časopisů, knih, webových stránek a blogů, internetových konverzačních a diskusních skupin).“ (Devito, 2008 str.14)

V případě tvořivosti jde o samostatnou činnost, aktivní hledání své vlastní cesty, zkoušení více možností a nápady na individuální ztvárnění daného jevu či vyřešení situace. (Pecina, 2008)

VÝZKUM

Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda, kterou pro pedagogické disciplíny formuloval Chráska „jako záměrnou a systematickou činnost, při které se empirickými metodami zkoumají (ověřují, verifikují, testují) hypotézy o vztazích mezi pedagogickými jevy.“ (Chráska, 2016 str. 11) Tedy v případě kvalitativního výzkumu vycházíme z teorie, kterou podrobíme redukci, abychom získali hypotézy. Hypotézy jsou tvrzení, která definují vztah dvou proměnných. Proměnné jsou měřitelné hodnoty, které mohou určité jevy nabývat. Teorii v tomto procesu po porovnání proměnných s naměřenými daty následně přijímáme nebo vyvracíme, tedy falzifikujeme. V této části byl jako vhodný prostředek pro získání dat použit dotazník. Cílem kvantitativního výzkumu bylo zmapovat situaci v prostředí sociálních sítí se zaměřením na Facebook a Instagram.

Základní výzkumnou otázkou bylo, zda děti ve věku 10–14 let tyto platformy používají. Na základě této výzkumné otázky byly následně stanoveny dílčí otázky:

  1. Proč tyto sítě používají a proč ne?
  2. Souvisí profil dětí na Facebooku s tím, že tuto síť používají rodiče?

K odpovědím na tyto otázky byl sestaven dotazník, který je důležitým vhledem do situace na síti. Může být odrazovým můstkem pro další výzkumy. Podle čísel udávaných Facebookem počet nových uživatelů ve věku 13–15 let nepřibývá natolik rapidně, jak bylo prezentováno v dřívějších letech, avšak počet mladých na Facebooku je stále dostatečně vysoký.

POSTUP TVORBY DOTAZNÍKŮ

V úvodu dotazníku byl uveden záměr, pro který dotazník vznikl, dále ujištění o anonymitě a následně instrukce k vyplnění. Dotazník byl vytvořen ve více variantách a to tak, aby v něm svou část měli respondenti vlastnící profil na Facebooku či Instagramu, respondenti používající obě sítě, ale také respondenti nepoužívající ani jednu z jmenovaných sítí. Před samotným výzkumem, a rozdáním dotazníků dětem, bylo ve skupině 12 dětí, žáků šesté třídy základní školy, zjišťováno, jaké sociální sítě a jak často používají. Dále byly dotazovány, jestli mají účet na Facebooku a Instagramu. Následně se vyjadřovaly ke srozumitelnosti jednotlivých položek v chystaném dotazníku. Tyto získané poznatky byly porovnány s literaturou a následně vznikla konečná verze dotazníku.

CÍLOVÁ SKUPINA

Do výzkumu bylo zahrnuto sedm tříd. Dvě děti odmítly dotazník se zaměřením na sociální sítě vyplnit. Následně se vrátilo 111 vyplněných dotazníků. Tři dotazníky musely být vyřazeny z důvodu vyplněné pouze úvodní sady otázek na věk, pohlaví a třídu. Pro výzkum tak posloužily odpovědi 108 dětí ve věku od 10 do 14 let v době sběru dat. Jedná se tedy o žáky 4.–7. třídy. Dotazník děti vyplňovaly během měsíce června. Při sběru dat byla dodržena anonymita.

1. Analýza dat

Z celkového počtu respondentů N = 108 bylo 49 chlapců, což představuje 45,4 %, a 59 dívek, tedy 54,6 %, jejichž věkové složení je 10–14 let.

Graf 1: Věkové složení respondentů

Celkem bylo v dotazníku uvedeno 38 nebo 47 otázek, podle varianty, kterou respondent vyplňoval. Jestliže uvedl, že používá pouze Facebook, pouze Instagram, nebo ani jednu z uvedených sítí obsahoval jeho dotazník 38 otázek.

Každý dotazník měl stejný úvod, kde byly otázky charakterizující respondenty. Následovaly otevřené otázky zaměřené na plusy, mínusy sítí a jaké sítě respondenti používají. Dále mě zajímalo, kdo z blízkých rodinných příslušníků také používá danou síť. Poté respondent pokračoval v zodpovězení dotazníku podle toho, jaké sítě sám využívá. Respondent tak odpovídal na otázky týkající se důvodů založení, čí nezaložení a frekvence návštěv. Třetí blok tvořily otázky, jak moc s daným tvrzením souhlasí nebo ne. Šlo o škálu pěti bodů (1 - úplně souhlasím, 2 - souhlasím, 3 - nejsem si jistý/á, 4 - nesouhlasím, 5 - vůbec nesouhlasím). V případě, že žák používá obě platformy, byl jeho dotazník rozšířen o výběr ze dvou možností. Tedy sadu otázek, ve kterých vybíral, zda daná situace podle něj platí pro Facebook nebo naopak platí pro Instagram.

Pro potřeby článku byly vybrány společné otázky, které ukazují, jaké sítě jsou mezi žáky populární a potvrzují, že děti ve věku 10-14 jsou aktivními uživateli Facebooku a Instagramu.

Ve volné otázce, jaké sociální sítě používají, se sešlo několik variant odpovědí. Jako nejpoužívanější je u respondentů Facebook a Instagram, ale překvapivě poměrně značná část odpovědí byla žádné.

Graf 2: Používané sociální sítě

V souvislosti s výše uvedenými daty je nutné vzít v úvahu fakt, že odpovědi mohou být ovlivněny aktuální náladou respondentů, jelikož některou síť už nenavštívili delší dobu, a tak ji neuvedli nebo je jen nenapadlo, že by ji sem měli zařadit, příkladem může být YouTube, Skype nebo Messenger. Tyto důvody vyplývají z následného neformálního povídání s dětmi, které dotazník vyplňovaly. Dokazuje to také fakt vyplývající z konkrétně položených otázek: Máš Facebook? Máš Instagram?

Graf 3: Odpovědi dětí ve věku 10-14 let na otázku: Máš Facebook?
Graf 4: Odpovědi dětí ve věku 10-14 let na otázku: Máš Instagram?

Jedna z dalších otázek dotazníku směřovala na to, zda respondenti ví, jaká je věková hranice, od které mohou oficiálně používat platformu Facebook a Instagram. Otázka byla s volnou odpovědí, proto je zde široký rozptyl možností, které uvedli respondenti.

Graf 5: Věková hranice pro založení si účtu podle respondentů

Dalším jevem vyplývajícím z dotazníků je vnímání věkové hranice na dvou výše zmíněných, nejpoužívanějších platformách. V průměru se jedná o rozdíl 1,4 roku To znamená, že na otázku v kolika letech si můžeš založit profil na Facebooku odpovídali respondenti vyšším věkem než na tu samou otázku v případě Instagramu. V druhém případě se dokonce objevily odpovědi, že žádnou hranici nemá.

Během výzkumu bylo testováno několik hypotéz například, zda je statisticky významný rozdíl mezi četností používání Facebooku ve vztahu k pohlaví.

Tato hypotéza byla ověřována na základě testu dobré schody Chí – kvadrát.

H0 Mezi četností používání Facebooku ve vztahu k pohlaví není statisticky významný rozdíl.

HA Mezi četností používání Facebooku ve vztahu k pohlaví je statisticky významný rozdíl.

Tabulka 1

Hodnota testového kritéria je po zaokrouhlení 0,3. Kritická hodnota testového kritéria Chí-kvadrát je na hladině významnosti 0,05 a jednom stupni volnosti 3,841. (z tabulek Chrástka, 2016 str.234) Vypočítaná hodnota testového kritéria je menší než hodnota kritická, proto neodmítáme nulovou hypotézu. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v četností profilů mezi chlapci a děvčaty.

Test nezávislosti chí – kvadrát pro čtyřpolní tabulku

H0 Mezi četností Facebookového profilu dětí a rodičů není statisticky významná souvislost.

HA Mezi četností Facebookového profilu dětí a rodičů je statisticky významná souvislost.

Tabulka 2

Vypočítaná hodnota testového kritéria je po zaokrouhlení 11,71. Kritická hodnota testového kritéria Chí-kvadrát je na hladině významnosti 0,05 a jednom stupni volnosti 3,841. (z tabulek Chrástka, 2016 str. 234) Vypočítaná hodnota testového kritéria je větší než hodnota kritická, proto odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme hypotézu alternativní. Jestliže mají profil na Facebooku rodiče existuje větší pravděpodobnost, že ho mají i děti.

Můžeme tak říci, že existuje souvislost mezi profilem dětí na Facebooku se skutečností, že tuto síť používají jejich rodiče.

Pomocí testu dobré shody Chí-kvadrát rozhodneme, jestli četnost příspěvků na zdi závisí na pohlaví.

H0 Mezi četností příspěvků na Facebookové zdi chlapců a dívek není statisticky významný rozdíl.

HA Mezi četností příspěvků na Facebookové zdi chlapců a dívek je statisticky významný rozdíl.

Tabulka 3: Tabulka četnosti přidávaných příspěvků na Facebookovou zeď

Testové kritérium Chí (4,15) je větší než kritická hodnota testového kritéria (vypočítaná v excelu pomocí funkce CHINV) (3,36), proto odmítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní. Mezi četností příspěvků na Facebookové zdi chlapců a dívek je statisticky významný rozdíl.

Z tabulky znaménkového schématu vychází, že mezi pozorovanou četností a očekávanou četností není statisticky významný rozdíl.

Koeficient kontingence C se používá jako míra závislosti v kontingenční tabulce. Nabývá hodnot od 0 do + 1, platí, že čím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je stupeň závislosti. V našem případě C = 0,28. Z tohoto výsledku vyplývá, že závislost je malá.

ZÁVĚRY A DALŠÍ VYUŽITÍ

Z uvedených výsledků je patrné, že nejvíce používanou sítí mezi dětmi je Instagram. Jedná se o 69,4 % respondentů, na druhém místě je Facebook, který byl zmíněn v 54 odpovědích, tedy v 50 %. Ze získaných dat lze také vyčíst, že 43,5 % respondentů používá obě jmenované sítě. Při porovnání s výzkumem, který provedla pedagogická fakulta v Olomouci České děti a Facebook 2015, je tento výsledek o něco menší než před pár lety. Tehdy výzkumníci uvedli, že téměř 60 % dětí mladších 13 let aktivně požívá Facebook. (Kopecký, 2015) Výsledky výzkumu také potvrzují fakt, že údaje o věku na profilech jsou zkreslené, jelikož oficiální hranice pro založení účtu je 13 let, ale jak vyplývá z dotazníkového šetření, respondenti jsou mladší a už nějakou dobu tyto sítě využívají. Podobné závěry vyplývají také z výzkumu EU Kids Online II, kde se uvádí, že „celkem 72 % českých dětí ve věku 9-16 let uvedlo, že mají profil na sociální sítí“. (Ševčíková, 2014 str. 23)

Důvodem, pro který si zakládali účet na Facebooku a zdá se být podstatný i pro setrvání zde, je jednoznačně spojení s přáteli. Ke stejnému závěru dochází také výzkum České děti a Facebook 2015, kdy je za základní důvod pro založení si účtu považována možnost být v kontaktu s kamarády. Respondenti díky Facebooku mají pocit, že ví, jak se daří jejich kamarádům. Kopecký ve výše zmiňovaném výzkumu uvádí, že „velké množství dětí nezná skutečnou identitu virtuálních přátel a na požádání si přidá neznámé osoby mezi své přátele.“ (Kopecký, 2015) Virtuální přátelství se tak zdá být důležitou součástí životů dnešních mladých, přesto však přes 70 % z nich uvedlo, že ve skutečnosti mají více přátel než na síti.

Práce může sloužit jako prvotní vhled do situace na síti, být určitou inspirací pro další výzkumy, které se mohou zaměřit na konkrétní jev na Facebooku či Instagramu a tomu se dále věnovat. Nedílnou součástí je také zamyšlení nad způsobem vedení prevence, která v případě nespecifické prevence může mít opravdu širokou škálu aktivit. Základem je bezpečné chování na internetu. Na toto téma existuje mnoho návodů a rad. Například: Desatero bezpečného chování na internetu převzato z www.bezpecnyinternet.cz

Článek byl podpořen ze SIVV projektu CMTF_2019_006 Sdílení výzkumných aktivit v oblasti sociální pedagogiky.

Poznámky

1. Generace Z = mladí lidé narození po roce 1998 (http://generace.forbes.cz/tabulka/)

Literatura

[1] DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada, 2008. 502 s. 

[2] LOSEKOOT, M. - VYHNÁNKOVÁ E. Jak na sítě. Brno: nakladatelství Jan Melvin, 2019.  s. ISBN . 

[3] MIČKE, D.  Zajímejte se o online svět dětí, doporučuje rodičům Jirka Král.  [online], [Citováno 22.1.2020] 2019. Dostupné na www: <https://www.budsafeonline.cz/blog/zajimejte-se-o-online-svet-deti-doporucuje-rodicum-jirka-kral>.

[4] MICHL, P.  Infografika: Sociální sítě v Česku v roce 2019.  [online], [Citováno 6. 1. 2020] 2019.  s. ISBN . Dostupné na www: <https://www.focus-age.cz/m-journal/aktuality/infografika--socialni-site-v-cesku-v-roce-2019__s288x14828.html>.

[5] KOVÁŘ, K.  Sociální sítě a informační nerovnost.  [online], [Citováno 22.1.2020] 2019. Dostupné na www: <https://slideslive.com/38921197/socialni-site-a-informacni-nerovnost>.

[6] PECINA, P. Tvořivost ve vzdělávání žáků. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 111. 99 s. 

[7] ŠEVČÍKOVÁ, A. Děti a dospívající online: vybraná rizika používání internetu. Praha: Grada, 2014. 183 s. 

[8] ŠPIRUDOVÁ, L. Doprovázení v ošetřovatelství I: pomáhající profese, doprovázení a systém podpor pro pacienty. Praha: Grada, 2015. 143 s. 

[9] ZOUNEK, J E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas philosophica, 2009, 386. 161 s. 

[10] Forbes speciál Práce, jídlo, peníze a vztahy Návod na použití generací.  [online], [Citováno 13. 1. 2020] Dostupné na www: <http://generace.forbes.cz/tabulka/>.

[11] Desatero bezpečného internetu.  [online], [Citováno 17. 2. 2020] Dostupné na www: <http://www.bezpecnyinternet.cz/deti/rady-pro-tebe/desatero-bezpecneho-internetu.aspx?kurz=true>.

[12] CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2016. 254 s. 

Kontaktní informace / Contact information

Bc. Marta Jonášková

Sociální pedagogika, navazující magisterské studium CMTF UP v Olomouci

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

doc. PhDr. Mgr. Petra Potměšilová, PhD.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content