Ročník: 2020 | Volume: 2020 |
Číslo: 2 | Issue: 2 |
Vyšlo: 29. prosince 2021 | Published: Dec 29th, 2021 |
Potměšilová, Petra.
Recenze: Učitelské vyhoření. Proč vzniká a jak se proti němu bránit .
Paidagogos, [Aktualizováno |
#13
Zpět na obsah / Back to content
Recenze: Učitelské vyhoření. Proč vzniká a jak se proti němu bránit
Review: Učitelské vyhoření. Proč vzniká a jak se proti němu bránit
V knize autorský kolektiv zpracovává téma, které je ve společnosti stále aktuální. Téma však zužuje na učitelskou profesi, což lze považovat za důležitý počin. Publikace je rozdělena do osmi kapitol, které lze vnímat jako samostatné, i přesto však kniha působí uceleně. Jednotlivým kapitolám je předřazen úvod. V úvodu autoři seznamují čtenáře s obsahem a smyslem knihy. Dále je zde popsán autorský kolektiv, který je tvořen šesti psychology, kteří mají všichni zkušenosti jak z akademické, tak i praktické sféry. Autoři si zvolili několik jasných cílů publikace:
V neposlední řadě je zde popsán průběh výzkumu. Uvádějí, že do výzkumu o syndromu vyhoření u pedagogických pracovníků se ochotně zapojilo více než 2400 učitelů. Stěžejní část úvodu tvoří „návod“ na to, jak knihu číst a jak je kniha rozdělena. Na str. 17 – 19 je přehledná tabulka s názvy kapitol a s tím, co jednotlivé kapitoly obsahují. Kapitoly jsou nazvané:
V knize se tak lze nejdříve seznámit s deseti kazuistikami, v nichž konkrétní pedagogové popisují svůj příběh. Jedná se jak o příběhy syndromu vyhoření, tak o příběhy dobré praxe. Další dvě kapitoly jsou spíše obecného rázu. Jedná se o charakteristiku syndromu vyhoření a popis hlavních příčin stresu v učitelské profesi. Jsou zde uvedeny i charakteristiky, které mohou ovlivnit vyhoření, jako je např. profesní jistota či sebedůvěra. Dále zde autoři uvádějí znaky učitelské profese a její pojímání ve společnosti.
Náročnost učitelské profese je dána tím, že učitel musí vstupovat do různých vztahů: učitel – žák, učitel – rodiče žáků, učitel – kolegové, učitel – vedení školy. Autoři pak uvádějí, že z hlediska míry stresu a rizika syndromu vyhoření jsou klíčové pedagogické vztahy, tedy vztahy s žáky a žákyněmi a jejich rodiči. Za velmi přínosné lze považovat to, že se autoři nevyhýbají tématu „negativní emoce ve vztahu k žákům“. Může se jednat o žáky, s nimiž má učitel dlouhodobé konflikty, ale může jít i o celé třídy, kam prostě učitel nechodí rád. Dále se může jednat o žáka s různými problémy či žáka, který demonstruje svůj nezájem o práci.
Důležité je uvést, že míra stresu je výrazně individuální. To, co jeden učitel vyhodnotí jako výrazně stresující, jiný nevnímá jako problém. Poznatky o této problematice jsou přehledně shrnuty do jednotlivých kategorií, které odpovídají „typům učitelů“. V neposlední míře je dán důraz na prevenci, která je uvedena formou praktických cvičení.
Na závěr se pak autoři zamýšlejí nad vizí „nové učitelské profesionality“ a uvádějí „stavební kameny spokojené profesionality“: vývoj a učení se, důvěra v kolegy, učitel je profesionální průvodce, rodiče nejsou zákazníci ani problém, nebrat si věci osobně, nesnažit se vše udělat hned a potřeba stanovit si hranice a priority.
Kniha je psaná velmi čtivě, ale zůstává i na vysoké odborné úrovni. V knize je velmi dobře propojena praxe a teorie. Kniha se tak může stát dobrým pomocníkem nejen pro učitele, ale i pro studenty – budoucí pedagogy.
Literatura
[1] Smetáčková, I. - Štech, S. a kol. Učitelské vyhoření. Proč vzniká a jak se proti němu bránit. Praha: Portál, 2020. ISBN .
Zpět na obsah / Back to content