#9

Zpět na obsah / Back to content

RECENZE: Odměny a tresty ve školní praxi

REVIEW: Odměny a tresty ve školní praxi

Marcela Fojtíková Roubalová

V loňském roce vydalo nakladatelství Grada přepracovanou publikaci dr. Roberta Čapka zabývající se odměnami a tresty ve školním prostředí. Na problematiku odměn a trestů se autor snaží nahlédnout z různých úhlů pohledu a kromě popisu situace je v knize velké množství námětů a rad, jak se s touto složkou pedagogické práce vypořádat. Žádná kniha není dokonalým návodem jak řešit tu či onu krizi, která při výchovně vzdělávacím procesu nastane, ale tato publikace může být inspirující v tom ohledu jak se postupně učit jinak se na žáky a celý pedagogický proces dívat a přemýšlet o pedagogickém působení.

Kniha je rozdělena na 12 částí. V úvodní části autor objasňuje, co ho vedlo ke zpracování druhého přepracovaného vydání a čím se toto druhé vydání liší od prvního. V celém textu autor používá ikony, kterými odlišuje příklady z praxe nebo úryvky z jiných odborných prací, čímž se text stal přehlednějším.

Ve druhé části autor popisuje vztah školního prostředí a kázně, jak se vzájemně ovlivňují a jak nedostatky v klimatu zhoršují kázeň žáků. Největší selhání vnímá zejména v tom, že škola nedrží krok s vývojem a to nejen technickým, ale také v oblasti používaných metod nebo stereotypů v posuzování žáků. Na základě své praxe, rozhovorů s pedagogy a odkazem na výzkumy popisuje některé zažité stereotypy. Jedním z nich je úbytek „záživných“ metod ve vyšších ročnících, s čímž se ale zvyšuje počet kázeňských přestupků. Autor dává tyto dva faktory do příčinné souvislostí a snaží se dojít k tomu, proč tomu tak je.

Jako jednu z hlavních součástí školního prostředí vnímá autor školní klima a kázeň chápe jako jednu ze složek klimatu. Analyzuje problematiku kázně i komparací s jinými autory a postupně se dostává k příčinám nekázně. Tu rozděluje podle několika faktorů, tedy příčin, které nekázeň „vyvolávají“. Mezi nimiž je mimo jiné rodinné prostředí, učitelé se svými osobnostními vlastnostmi, jejich způsobem vedení výuky a komunikace se žáky a v neposlední řadě také osobnost žáka. Na příkladech ze škol ukazuje jak je nekázni možné předcházet a co pro to mohou pedagogové udělat, případně jak daný stav napravit.

Ve třetí části se autor věnuje odměnám a trestům jako regulátorům chování žáků. Definuje, co je to odměna a co trest, co je jejich cílem a jaký je efekt jejich působení. Zmiňuje pozitivní i negativní vliv odměn a trestů. Zamýšlí se nad jejich smyslem a následky, tedy tím, co by mělo následovat, je-li odměna nebo trest pojímán jako projev zpětné vazby. Musíme žákovi v případě trestu ukázat, jaké je žádoucí chování či jednání a proč. Autor se dotýká také problematiky stereotypů a předsudků při posuzování žáků.

Kratší čtvrtá část se zabývá odměnami, tedy pozitivním hodnocením žáků. Autor se zamýšlí nad způsobem odměňování žáků a upozorňuje na nešvary, které s odměnami souvisí. Jedním z nich je pochvala za všech okolností nebo pochvala srovnáním s ostatními žáky.

Nejvíce prostoru je v publikaci věnováno tématice trestů. V rozsáhlé páté části nejprve pohlíží na tresty v obecné rovině, vymezuje určité zásady trestání, rozděluje tresty na fyzické, psychické a tresty odepřením oblíbené činnosti. Uvádí řešení nevhodného chování žáků podle Pettyho se stupňující se vážností a důrazností. Rozebírá typy nevhodného chování od těch lehčích a méně závažných, jako je napovídání přes krádeže ve třídě až k šikaně a agresivnímu chování žáků. U každého typu nevhodného chování navrhuje strategie jejich řešení. Zamýšlí se zde krátce také nad problematikou tělesných trestů a nabízí názory také jiných odborníků pedagogů a psychologů.

Další část nazvaná Hodnocení navazuje na předchozí kapitolu, více než by se mohlo zdát. Hodnocení je také formou odměny nebo trestu, a proto způsob hodnocení velmi významně ovlivňuje motivaci žáka. Autor zde poukazuje na úskalí tradiční klasifikace a odkazuje zde na svou další knihu, kde se tématu věnuje podrobněji. Nezavrhuje klasifikaci úplně, ale zdůrazňuje její správné používání. Vnímá ji spolu s dobrým klimatem třídy jako pozitivně motivující prvek.

Sedmá a osmá část se zabývají zjišťováním třídního klimatu. Uvádí několik ukázek výzkumů, které mohou být pro pedagogy inspirací. Nechává čtenáře nahlédnout do sociometrie, jako poměrně snadno dostupného nástroje pro zjišťování školního klimatu pro většinu vyučujících. Prezentuje výzkumné šetření a na jeho analýze se snaží pedagogům ukázat možnosti a důležitost výzkumů třídního klimatu.

Malým exkurzem do mravní výchovy ve škole je devátá část. Představuje zde Lickonův výchovný program, jehož cílem je výchova k hodnotám, jako je respekt nebo odpovědnost.

Desátou částí je téma pomalu uzavíráno. Autor se zde zmiňuje o podporujícím vyučování jako posilování školního klimatu, ve kterém vidí prevenci nevhodného chování žáků. Zmiňuje se zde také o metodách suportivní výuky.

Závěr publikace věnuje autor učitelům a nabízí jim zde Desatero dobrého učitele, tedy náměty, které by měly pomoci učiteli být dobrým pedagogem.

Díky srozumitelnému jazyku, věcnému řešení dané problematiky a odkazům na další odborné texty a množství příkladů z praxe by se publikace mohla stát pomocníkem nejednoho pedagoga. Svým přiměřeným rozsahem nabízí pedagogům praktické náměty s dostatečným odborným pozadím a studentům učitelských oborů nabízí nahlédnutí do reality.

Literatura

[1] ČAPEK, R. Odměny a tresty ve školní praxi. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2014. 186 s. ISBN 978-80-247-4639-5. 

Kontaktní informace / Contact informations

Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová, PhD.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

marcela.fojtikova@upol.cz