PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2022Volume: 2022
Číslo: 1-2Issue: 1-2
Vyšlo: 30. listopadu 2023Published: Nov 30th, 2023
Braumová, Zdeňka . Recenze: Pohledy na diagnostiku školní připravenosti . Paidagogos, [Aktualizováno: 2023-11-30], [Citováno: 2024-03-03], 2022, 1-2, #16. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2022/1-2/article.php?id=16>

#16

Zpět na obsah / Back to content

Recenze: Pohledy na diagnostiku školní připravenosti

Review: Pohledy na diagnostiku školní připravenosti

Zdeňka  Braumová

Školní úspěšnost spadá do problematiky vzdělávání v celé jeho šíři, pro preprimární pedagogiku je stěžejní příprava na budoucí školní úspěšnost. Kdy v popředí zájmu zůstává rozvoj těch oblastí, které přímo (či nepřímo) souvisí s připraveností dětí na vstup do primární školy. Kniha s názvem Pohledy na diagnostiku školní připravenosti představuje diagnostiku, která je považována za základ pro práci s těmito dětmi, které stojí na prahu přechodu z mateřské do základní školy. Díky diagnostice, znalosti dosažené úrovně v jednotlivých oblastech každého dítěte, může být vstup do základní školy snazší. Vědomí, co dítě zná, dovede, umí, …, vede bezesporu k lepšímu nastartování (pokračování) výchovně-vzdělávacího procesu.

První kapitola uvádí čtenáře do tématu, kdy je zdůrazňováno dvojí hledisko školního úspěchu – neúspěchu, a to individuální a systémové. Obecně se zde uvažuje nad úkoly učitelů, kteří s těmito dětmi pracují. Zmiňuje se povinné předškolní vzdělávání a jeho opodstatnění, pracuje se s termíny školní zralost, školní připravenost, odklad školní docházky, a to na pozadí srovnávání s evropskými zeměmi. Kdy rozdíly v přístupech jednotlivých států nejsou hodnoceny, jsou představeny. Je ovšem vyzdvihována nezbytnost přípravy dětí na vstup do základní školy.

Druhá kapitola je zaměřena na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy autorky usilují o stručné uchopení specifik při vstupu těchto dětí do základního vzdělávání (včetně statistických údajů). Zmiňován je zde odklad školní docházky a neexistence jednotného diagnostického nástroje pro všechny účastníky preprimárního vzdělávání.

Třetí kapitola uvádí možnosti diagnostiky v předškolním věku. Otázka, zda by měla existovat ucelená a jednotná metoda určení školní připravenosti, se prolíná celou knihou, pochopitelně není zodpovězena, vede k zamýšlení se. Dochází zde ke snaze uchopit základní diagnostické nástroje, které se používají v České republice, například Diagnostika dítěte předškolního věku, PREDICT, MATERS, iSophi, … Úloha učitelů mateřských škol není snadná, většina zmíněných nástrojů je určena psychologům nebo speciálním pedagogům, mateřské školy využívají materiály spíše nahodile, mnohdy provádějí diagnostiku intuitivně, bez podpory materiálů k tomu určených. Vedle České republiky, pro srovnání pochopení kontextu, autorky představují hodnocení školní připravenosti ve vybraných státech, včetně užívaných diagnostických nástrojů: USA, Německu, Polsku, Rakousku.

Úlohou rodičů při přípravě dětí na vstup do základní školy se zabývá kapitola čtvrtá, nesoucí název Podíl rodiče na školní připravenost dítěte, a to velmi okrajově. Autorky ukazují studie, která podporují tvrzení, že jedním z faktorů, které se podílejí na budoucí školní úspěšnosti dětí, je rodinné prostředí: Úloha rodiny nemůže být zpochybňována.

Stěžejní kapitolou monografie je pátá kapitola, věnující se diagnostickému nástroji iSophi. Tento nástroj je zde podrobně představen na pozadí výzkumu. Byl testován dětmi v mateřských školách a přípravných třídách a rodiči těchto dětí, nechyběl pohled učitelů mateřských škol na diagnostický nástroj. Rozsah výzkumu zajistil uchopení problematiky ze tří pohledů, a to dětí, rodičů, učitelů, což podporuje snahu o ucelenost v nazírání a může vést k nastavení kvalitních opatření směrem k dětem, rodičům a škole. O což autorky zajisté usilují. Zjištění, že diagnostický nástroj iSophi je uživatelsky vhodný pro učitele mateřských škol (z jejich pohledu), může vést k častějšímu provádění diagnostiky ne nahodile, ale cíleně, metodicky správně, srovnatelně. Může docházet k přenosu informací směrem k rodině, zkvalitnění přípravy na vstup do nového školního prostředí přímo v mateřských školách.

Kniha se komplexně věnuje problematice diagnostiky v předškolním věku dětí. Teoretická část by si zasloužila hlubší kritické nazírání, mnohdy jsou témata pouze naznačena, což ale autorky nejspíš zamýšlely. Jádrem monografie zůstává představení výzkumu, který trval dva roky, a je zde ukázáno, jakým způsobem lze nahlížet na školní připravenost českých dětí, jak důležité je hledat cesty a možnosti ke kvalitní diagnostice, ať už užíváním nástroje iSophi, či nikoliv.

Knihu lze považovat za určitý úvod, vhled do problematiky. Čtenáři, kteří chtějí získat určitý přehled o diagnostice školní připravenosti, neudělají chybu, zařadí-li monografii do své knihovny.

Literatura

[1] VÍTOVÁ, J.  - MANĚNOVÁ, M.  -  WOLF, J.  Pohledy na diagnostiku školní připravenosti. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021. ISBN 978-80-7465-508-1. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Zdeňka  Braumová, Ph.D.

Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci

Studentská 2

461 17  Liberec

Česká republika

zdenka.braumova@tul.cz

Zpět na obsah / Back to content