| Ročník: 2022 | Volume: 2022 |
| Číslo: 1-2 | Issue: 1-2 |
| Vyšlo: 30. listopadu 2023 | Published: Nov 30th, 2023 |
| Vachalová, Veronika - Špinarová, Gabriela - Růžičková, Veronika - Kroupová, Kateřina.
Bezpečnost na internetu u dětí se zrakovým postižením.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#10
Zpět na obsah / Back to content
Bezpečnost na internetu u dětí se zrakovým postižením
Internet safety for children with visual impairments
Abstrakt: Text příspěvku je zaměřen na bezpečnost dětí se zrakovým postižením na internetu. Jeho obsah vychází z příruček a studií, které jsou aplikovány především na intaktní děti, žáky a studenty. Je však možné s nimi pracovat i u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, v našem případě u žáků se zrakovým postižením. Předložený text pojednává o problematice kyberšikany a kybergroomingu jako nejčastějších jevů spojených s rizikovým chováním na internetu u dětí. Dále jsou charakterizována specifika dětí se zrakovým postižením při pohybu na internetu ve vztahu k bezpečnosti. S rozvojem technologií a jejich využíváním nejen v rámci vzdělávání, ale především ve volném čase je bezpečnost zcela zásadní. Technologie a internet s sebou přinášejí řadu pozitivních, ale také negativních dopadů. V daném kontextu však není zapotřebí pohyb na internetu u dětí eliminovat nebo zcela omezovat. Podstatné je znát možná rizika, která se s užíváním internetu pojí a způsoby, jak daným problémům předcházet.
Klíčová slova: Děti se zrakovým postižením, bezpečnost, internet, kyberšikana, kybergrooming.
Abstract: The contribution's text focuses on the safety of children with visual impairment on the Internet. Its content is based on manuals and studies applied mainly to intact children, pupils, and students. However, it is also possible to work with them for pupils with specific educational needs, in our case pupils with visual impairments. The presented text discusses the issue of cyberbullying and cybergrooming as the most common phenomena associated with risky behavior on the Internet among children. Furthermore, the specifics of children with visual impairments when moving on the Internet in relation to safety are characterized. With the development of technology and its use not only in education but especially in free time, safety is absolutely essential. Technology and the Internet bring with them a number of positive but also negative impacts. In this context, however, there is no need to eliminate or completely limit children's use of the Internet. However, it is important to know the possible risks associated with using the Internet and ways to prevent these problems. This contribution was created as part of the solution of project IGA 2022_007 Safety in the context of people with specific needs.
Keywords: Children with visual impairment, safety, Internet, cyberbullying, cybergrooming.
1. Úvod
Bezpečnost může být vnímána velmi subjektivně. Je ovlivněna prostředím, ve kterém se nacházíme, lidmi, se kterými se setkáváme, ale také atmosférou v daném prostředí. O bezpečnosti také hovoří legislativní řád, jenž stanovuje určitě normy a pravidla, která by občanům měla zajišťovat pocit bezpečí a veřejného blaha. Úkolem státu je zajistit bezpečí jeho občanů, ochranu životů a zdraví. Strategický dokument ČR nazvaný Indikátory kvality života v oblasti bezpečnost (© ČR 2030) označuje bezpečnost následovně: „Vlastní termín bezpečnost se používá v obecné mluvě i v přírodních, technických společenských vědních disciplínách (medicína, ekologie, strojírenství, informatika, politologie, sociologie, psychologie, ekonomie)“. Míra pocitu bezpečí může ovlivňovat život každého z nás.
Pojem bezpečnost je spojena také s rozvojem technologií a virtuálního světa. O bezpečném pohybu na internetu pojednává Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, v platném znění (zákon o kybernetické bezpečnosti). Zákon o kybernetické bezpečnosti pak upravuje práva a povinnosti osob jakož i pravomoc a působnost orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti. Uvádí příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů (NÚKIB, © 2022). I přesto, že internet je skvělým místem pro získávání informací, komunikaci a trávení volného času, setkáme se zde s mnoha riziky. Jedná se např. o kyberšikanu, kybergrooming, sexting, podvodné chování na internetu, hoaxy, fake news, kyberstalking, nebezpečné výzvy, phishing a další. V následujícím textu se budeme věnovat především prvním dvěma zmíněným (kyberšikana, kybergrooming) - jako nejčastějším rizikům spojených s užíváním internetu u dětí.
Kyberšikana
Kyberšikana označuje, „nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti” (Kopecký, Krejčí, 2010). V prvé řadě se zde setkáváme s agresorem neboli útočníkem, popřípadě skupinou útočníků a obětí či skupinou obětí. Jedná se tedy o opakované jednání ze strany útočníka s cílem zastrašit, urazit, ohrozit či vyhrožovat oběti, které je takové jednání nepříjemné, trápí ji a ubližuje jí. Motivy k útočnému a nežádoucímu chování směrem k oběti mohou být různé. Nejčastějším rizikovým faktorem, který může vyvolat kyberšikanu je pomsta. Jedná se především o útočníky, jenž sami zažili nějakou křivdu ze strany druhých či byli sami obětmi šikany či kyberšikany. Bohužel mnohdy se jejich oběťmi stávají i ti, kteří se vůči útočníkovi nedopustili špatného jednání, ovšem jsou zranitelnou skupinou, jenž v něm může vyvolávat případnou chuť po další pomstě a moci. Velmi často se také stylizují do pozice jedince, který napravuje nespravedlnost jenž vůči němu byla spáchána a chrání tak sebe, případně také ostatní proti jiným “ničemům”. Dalším důvodem může být pocit, že si oběť takové jednání zaslouží. Např. se liší jakýmkoliv způsobem od ostatních (vzhled, sociální postavení, zdravotní stav, národnost, sexuální orientace, školní prospěch a mnoho dalšího). Roli útočníka vnímají jako oprávněnou bez pocitu viny. Zároveň se může jednat o skupinový nátlak, kdy chce dítě zapadnout do party, která se takového jednání již dopouští, případně ho ke kyberšikaně donutí, jako podmínky pro přijetí do skupiny. Velmi často vzniká kyberšikana omylem / náhodou, kdy jedinec nedomyslí důsledky svého chování. Jedná se např. o umístění “trapné” fotografie či videa na internet, což bylo primárně zamýšleno pouze jako žert a útočník tak neměl v úmyslu oběti ublížit více než pouhým posměškem. Bohužel i “nevinné” sdílení obsahu druhých je může zraňovat, vyvolat u nich psychické problémy či je v těch nejhorších případech donutit k sebepoškozování nebo sebevraždě. Portál E-bezpečí (© 2022) také uvádí další podněty, které mohou zapříčinit nežádoucí projevy chování na internetu, jako jsou nuda, nedostatek empatie, pocit, že se to nikdo nedozví (mylná představa anonymity na internetu jako pocitu bezpečí) či názoru, že to dělá každý jiný, tak proč ne já. Kyberšikana může být celkově zinscenována za zábavou, vzrušením, možností na sebe upozornit a následnou popularitou (Kopecký, © 2019).
V odborných publikacích se setkáváme s mnoha projevy, jak může kyberšikana probíhat. První z nich může mít podobu verbální kyberšikany, která v sobě zahrnuje zasílání urážlivých zpráv či pomluv za účelem poškodit, ponížit či urazit potencionální oběť. Velmi často se také setkáváme s pořizováním fotografií či videí, které danou oběť ponižují. Tento materiál je umisťován na internet, kde se dále šíří, objevují se pod ním komentáře, které mohou mít hanlivý charakter a případné kyberšikany se tak dopouštějí i další jedinci na internetu, kteří fotografii či video nasdílejí nebo okomentují za stejným, dehonestujícím účelem. Stejně tak vzniká i řada internetových stránek, které velmi často cílí na specifické skupiny osob, jak již bylo zmiňováno výše. Jedná se o kohokoliv, kdo se podle útočníka liší od ostatních, např. jednici s výborným prospěchem (tzv. šprti), jedinci s jinou národností, s jinou barvou pleti, jiným náboženským vyznáním, jedinci se zdravotním postižením či různí politikové, celebrity nebo i ti, kdo nosí brýle nebo mají rádi růžovou barvu apod. Důvodů proč se dopouštět posměšného chování vůči druhým si takový agresor najde mnoho. Obdobným způsobem může docházet také ke zveřejňování cizích tajemství. Tedy intimních materiálů či informací, které si mezi sebou daní jedinci sdělí a jeden z nich je z různých důvodů, např. pomsta, zveřejní na internetu. Velmi často k takovému jednání dochází i u dospělých, kteří si v rámci partnerského vztahu pořídí své intimní fotografie, pouze pro soukromé účely, ale v hádce, po rozchodu či jiném afektu je jako strůjce pomsty rozešlou do světa. Mezi další projevy kyberšikany se řadí krádež identity. Dochází k ní velmi často v podobě zneužití cizího účtu skrze vytvoření falešného účtu, profilu či emailu. Mnohdy se také jedná o případy, kdy oběť sama útočníkovi sdělí své přihlašovací údaje, který je následně změní a účet či jinou platformu používá jako nástroj proti původnímu majiteli. S kyberšikanou se také setkáváme v rámci online her, kde může dojít opět ke krádeži účtu, virtuálních postav, herních klíčů či cenných předmětů. Veškeré projevy kyberšikany mohou být doprovázeny vyhrožováním či vydíráním, což je velmi nebezpečný projev kyberšikany. Často je tak zapotřebí řešení ze strany Policie (E-bezpečí, © 2022; Internetem bezpečně, © 2022; Kopecký, Krejčí, 2010; E-bezpečí YouTube Druhy kyberšikany, © 2022).
Kybergrooming
V rámci kybergroomingu se opět setkáváme s útočníkem a obětí. Útočník se skrze komunikační a informační technologie snaží zmanipulovat vyhlédnutou oběť a donutit ji k osobní schůzce. Tam může dojít ke zneužití, znásilnění, mučení či obdobně cílenému útoku proti oběti. Oběťmi jsou nejčastěji děti ve věku od 11 do 17 let, a to jak dívky, tak i chlapci. Manipulativní chování, skrze které se útočník snaží v oběti vzbudit důvěru a donutit ji k osobní schůzce probíhá v několika etapách. Jeho délka se může lišit podle důvěřivosti dítěte a způsobu manipulace. Jelikož útočníky bývají muži ve věku od 18 let a výše, dítě by s nimi pravděpodobně nekomunikovalo jako s dospělými. Velmi často si tak zakládají falešné profily, za které se schovávají. Změní si zde věk, jméno, umístí na profil falešnou fotografii nebo se dokonce vydávají za dívky, podle cílené skupiny potencionálních obětí. Kromě takto vytvořené falešné identity se mohou skrývat za falešně vytvořenou autoritou. Vystupují zde jako představitelé firem, kteří dětem nabízí výhody v jejich prospěch. Např. se může jednat o vyhlášení soutěže o hodnotné ceny, modelingové castingy apod. Dítě je tak nuceno dojít na vyhlášení cen, samotný casting nebo jiné falešné setkání, kde velmi často dojde k jeho zneužití. Takovýchto profilů může mít útočník vícero, aby zasáhl větší spektrum potencionálních obětí (E-bezpečí YouTube Kybergrooming, © 2021; E-bezpečí, © 2022).
Následuje navázání komunikace s dítětem, kdy se útočník snaží získat jeho důvěru. Mnohdy bývá používán tzv. efekt zrcadlení. Útočník se snaží napodobit oběť, kopírovat její zájmy či problémy. Daný efekt je založený na běžném navazování vztahů v reálném světe, kdy se mezi sebou jedinci přátelí díky obdobným zájmům a prioritám. Pokud tedy dítě útočníkovi sdělí, co vše má rádo, útočník bude dané věci mít rád též (stejné jídlo, sport, hudbu apod.). Pokud se mu dítě svěří s nějakým osobním problém, útočník bude prožívat nebo již prožil obdobnou situaci a dokáže dítě, dle jeho slov, pochopit lépe než kdokoliv jiný. Na základě toho si útočník s dítětem prohlubuje vztah a navazuje virtuální přátelství. K získání důvěry může pachatel také využít uplácení skrze zasílání dárků, ať už v podobě značkového oblečení, elektroniky nebo počítačových her (CD-key). Nejenom, že tím ze sebe dělá ještě “hodnotnějšího přítele”, ale také získává od dítěte osobní informace, které může následně zneužít proti dítěti. Celkově je snahou útočníka dítě izolovat od okolí. Snaží se tak zůstat anonymní pro rodiče, kamarády či další okolí dítěte. Pro útočníka je tak bezpečnější, že o něm dítě před nikým nemluví. Takový přístup není ovšem správný a pokud by se dítě setkalo na internetu s někým, kdo nechce, aby o něm vědělo jeho okolí, mělo by to považovat za podezřelé jednání a rozhodně se přáním virtuálního “kamaráda” neřídit. Dost často má celá manipulace ze strany útočníka cíl sexuálního zneužití dítěte. Tento sexuální podtext se predátor snaží dostat i do konverzace s dítětem ještě dříve, než se s ním setká naživo. Postupně se začne vyptávat na intimní témata, rozesílá dítěti fotografie či videa se sexuálním obsahem a následně může chtít po samotném dítěti takovéto fotografie nebo videa, kde bude odhaleno samotné dítě. Takovýto materiál pak může použít jako formu vydírání pro další zasílání intimních fotografií či videí nebo pro následnou osobní schůzku. V mnoha případech k samotné osobní schůzce dojde, ať už jde oběť dobrovolně nebo je k ní donucena na základě vydírání. Na schůzce pak velmi často dojde ke zneužití oběti (Kopecký, Krejčí, 2010; E-bezpečí YouTube Kybergrooming, © 2021).
Bezpečnost u dětí se zrakovým postižením
Se stále větším rozvojem informačních a komunikačních technologií a stále lepším počítačovým vybavením roste i potřeba informovanosti o rizicích s nimi spojenými. Uživateli těchto technologií jsou také děti se speciálními vzdělávacími potřebami, mezi které bezesporu patří děti se zrakovým postižením. O jejich vzorcích používání internetu a jejich důsledcích je známo jen málo. Informační a komunikační technologie jsou pro děti se zrakovým postižením obzvláště cenné. Na jedné straně představují důležitý zdroj sociální podpory, neboť jim pomáhají shromažďovat informace o zrakovém postižení a usnadňují přístup k online svépomocným skupinám, zábavě, informacím a komunikaci s ostatními (Hewett a kol., 2012; Wrzesińska a kol., 2016).
Avšak trávení více času online aktivitami může vést také k zapojení do rizikových činností související s kyberprostorem. Uživatelé internetu se zrakovým postižením jsou zranitelnější vůči kybernetickým útokům z důvodu absence nebo omezení zrakových schopností. Předběžná polská studie (Wrzesińska a kol., 2016) potvrdila, že děti se zrakovým postižením tráví více času online aktivitami ve srovnání se svými vrstevníky bez postižení. Přibližně tři čtvrtiny z nich používaly internet pro účely učení a více než 60 % trávilo svůj volný čas na sociálních sítích. Tato studie byla provedena mezi malým počtem žáků se zrakovým postižením a neposkytuje žádné podrobnosti, pokud jde o souvislost mezi konkrétním rizikovým chováním na internetu a různými druhy elektronické agrese. Další polská studie (Wrzesińska a kol., 2021) ukázala, že průměrná doba, kterou žáci se zrakovým postižením trávili na internetu během dnů volna byla více než dvakrát delší než během školních dnů. Chlapci byli na internetu déle než děvčata, a to jak ve dnech školního vyučování, tak ve dnech volna. Studie také potvrdila, že internet hraje velmi důležitou roli v rozvoji znalostí u žáků se zrakovým postižením. Aktivity na internetu byly využívány především k navazování sociálních kontaktů nebo získávání informací pro rozvoj školních znalostí. U uživatelů se zrakovým postižením je přístup k elektronickým zdrojům klíčový, jak pro jejich seberozvoj a samostatnost během školní docházky, tak také v dospělosti.
Vzhledem k výše popsaným formám rizikového chování, které se vyskytují v online prostoru, je potřeba vzít v úvahu důležitost prevence nejen u dětí intaktních, ale také u dětí se zrakovým postižením. Jak se tedy zachovat, pokud se jedinec setká s kyberšikanou ze strany druhých?
V prvé řadě je důležitý klid. Oběť by se měla vyvarovat přehnané reakce, ve které by se dopustila např. opětovaného útoku směrem k útočníkovi. Pokud se jedinec stane obětí kyberšikany, je zcela zásadní pro její prokázání uchovat důkazy, které na ni poukazují (smsky, emaily, zprávy z chatu, screeny obrazovky apod.). Následně je možné útočníka zablokovat, aby nám nadále neubližoval dalšími zprávami či komentáři. Nejdůležitější je však kyberšikanu oznámit dospělému – rodičům, učiteli / učitelce, jinému pracovníkovi školy (výchovný poradce, metodik prevence), kteří oběti pomohou lépe než ona sama sobě. Zároveň existuje řada odborníků, kteří jsou připraveni obětem kyberšikany pomoci, např. Linka bezpečí, Policie ČR, online poradna projektu E-bezpečí (www.napisnam.cz) a další. Dítě, které se bojí přijít za dospělým s žádostí o pomoc se také může svěřit svému kamarádovi, který mu kyberšikanu pomůže nahlásit. Také rodiče by se s riziky internetu měli seznámit. Účelem však není dítěti internet zakázat, nýbrž s ním o virtuálních problémech mluvit. Rodič by měl dítěti sám ukázat bezpečné stránky a obsah, kde je vhodné se pohybovat. Podstatný je také zájem ze strany rodičů, kdy s dítětem debatují o tom, co na internetu dělá, co ho baví, koho nebo, co sleduje, jaké hry hraje apod. Pomůckami pro bezpečnější užívání technologií jsou také např. rodičovské filtry (Krejčí, 2015).
V případě zmiňovaného kybergroomingu, ale i dalšího rizikového chování na internetu, je podstatné si uvědomit, že ne všichni, kteří se na internetu pohybují a jsou nám zcela neznámí se skrývají za falešné profily jako sexuální predátoři. Je však důležité mít se na pozoru před lidmi, které neznáme. Rozmyslet si jaké informace a obsah s nimi sdílíme. Nikomu cizímu nikdy nesdělujme své osobní informace (fotografie, rodné číslo, adresa). Nikdy nikomu neposílejme své intimní fotografie! Pokud je dítěti jakýmkoliv způsobem konverzace na určité téma nepříjemná nebo se nechce podělit o vizuální materiál, mělo by vědět, že říci NE je naprosto v pořádku. Je důležité, aby si dítě všímalo nejasností v konverzaci s nově nabytém přátelství. Je na pováženou, proč někdo chce, aby dítě udrželo jejich virtuální vztah v tajnosti.
Pro rodiče platí již výše zmíněná pravidla, stejně jako u kyberšikany. Je důležité s dítětem komunikovat a informovat se o tom, co na internetu dělá. Zejména u mladších dětí je dobré nechat počítač na místě, které je dobře viditelné i pro rodiče, ve chvíli, kdy je na něm dítě připojeno. U starších dětí je vhodné respektovat soukromí tím, že mohou mít počítač ve svém pokoji. Rodiče by však neměli ani v tomto případě zapomínat na ostražitost a měli by dbát na dodržování stanovených pravidel a adekvátní komunikaci s dítětem (ibid).
Je zřejmé, jak podstatná je prevence, avšak pokud se dítě setká s některou z forem rizikového chování, je také potřeba vědět, na koho se v tomto případě obrátit. Jestliže má dítě jakékoliv podezření, že by se za jeho novým virtuálním “přítelem” mohl skrývat takovýto útočník, mělo by informovat rodiče, popřípadě další odborníky podle závažnosti problému. Opět se jedná např. o již zmiňovanou Linku bezpečí, Policii, online poradnu projektu E-bezpečí a další možnosti. Pokud by se přeci jenom dítě seznámilo na internetu s někým, koho by chtělo poznat osobně, vždy by mělo o osobní schůzce někomu říci. Nejlépe dospělému, který ho na schůzku doprovodí.
Závěr
Bezpečné používání internetu usnadňuje život, umožňuje získávat informace, poskytuje příležitost k poznávání a komunikaci s velkým množstvím lidí. Jakkoli je však používání internetu přínosné z hlediska vzdělávání a získávání sociálních kontaktů, je také zatíženo rizikem vystavení různým typům rizikového chování. Vnímáme potřebu vzdělávat děti se zrakovým postižením prostřednictvím zvyšování povědomí o rizicích spojených s online prostorem. Taktéž je důležité posilování jejich kritického myšlení v rámci vlastní online sebeprezentace, formování správných postojů a emoční odolnosti vůči ostatním lidem.
Tento příspěvek vznikl v rámci řešení projektu IGA 2022_007 Bezpečnost v kontextu osob se specifickými potřebami.
Literatura
[1] Co je kybergrooming?. [online], [Citováno 2022-08-30] E-bezpečí. Dostupné na www: <https://www.e-bezpeci.cz/index.php/71-trivium/1421-co-je-kybergrooming>.
[2] Česká republika 2030 - Udržitelná ČR 2030. Strategický dokument Indikátory kvality života v oblasti bezpečnost. [online], [Citováno 2022-08-31] Dostupné na www: <https://www.cr2030.cz/strategie/wp-content/uploads/sites/2/2018/05/11_Bezpe%C4%8Dnost.pdf>.
[3] E-bezpečí: Portál E-bezpečí. [online], [Citováno 2022-08-30] Dostupné na www: <https://www.e-bezpeci.cz/>.
[4] E-bezpečí. Kybergrooming – nebezpečné seznamování v online prostředí. YouTube video. [online], [Citováno 2022-08-30] 2021. Dostupné na www: <https://www.youtube.com/watch?v=mn0Fzgh_1tg>.
[5] E-bezpečí. Kybergrooming - Triky sexuálních útočníků na internetu. YouTube video. [online], [Citováno 2022-08-30] 2021. Dostupné na www: <https://www.youtube.com/watch?v=4HOZwYnvamo>.
[6] E-bezpečí. Druhy kyberšikany. YouTube video. [online], [Citováno 2022-08-30] 2022. Dostupné na www: <https://www.youtube.com/watch?v=3zkbk4FllRA>.
[7] HEWETT, R. - DOUGLAS, G. - RAMLI, A. - KEIL, S. Post-14-transition e A Survey of the Social Activity and Social Networking of Blind and Partially Sighted Young People. Technical Report. Birmingham: University of Birmingham and RNIB, 2012.
[8] Internetem bezpečně. [online], [Citováno 2022-08-30] Dostupné na www: <https://www.internetembezpecne.cz/>.
[9] KOPECKÝ, K. Co děti motivuje k tomu, aby páchaly kyberšikanu?. [online], [Citováno 2022-08-30] E-bezpečí, 2019. Dostupné na www: <https://www.e-bezpeci.cz/index.php/rizikove-jevy-spojene-s-online-komunikaci/kybersikana/1501-co-deti-motivuje-k-tomu-aby-pachaly-kybersikanu>.
[10] KOPECKÝ, K. - KREJČÍ, V. Rizika virtuální komunikace: (příručka pro učitele a rodiče). NET UNIVERSITY, s.r.o., 2010.
[11] KREJČÍ, V. Pravidla bezpečného používání internetu pro rodiče. Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.
[12] Národní ústav pro kybernetickou bezpečnost. [online], [Citováno 2022-08-31] Dostupné na www: <https://www.nukib.cz/cs/>.
[13] WRZESIŃSKA, M. - KNOL-MICHAŁOWSKA, K. - STECZ, P. - KOPYTOWSKA, M. - BINDER-OLIBROWSKA, K. Internet risky behaviours among youth with visual impairment. PeerJ 9:e12376. [online] 2021. Dostupné na www: <https://doi.org/10.7717/peerj.12376>.
[14] WRZESIŃSKA, M. - TABAŁA, K. - STECZ, P. The Online Behavior of Pupils with Visual Impairment: A Preliminary Report. Disability and Health Journal. [online] 2016, 9, 4. S. 724-729. Dostupné na www: <https://doi.org/10.1016/j.dhjo.2016.04.004>.
[15] Zákon č. 181/2014 Sb. Zákon o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti). [online] Dostupné na www: <https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2014-181>.
Zpět na obsah / Back to content