PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2020Volume: 2020
Číslo: 1Issue: 1
Vyšlo: 25. listopadu 2020Published: Nov 25th, 2020
Navrátilová, Ingrid. Recenze: Inkluzivní vzdělávání: efektivní vzdělávání všech žáků. Paidagogos, [Aktualizováno: 2020-11-21], [Citováno: 2021-07-24], 2020, 1, #15. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2020/1/article.php?id=15>

#15

Zpět na obsah / Back to content

Recenze: Inkluzivní vzdělávání: efektivní vzdělávání všech žáků

Review: Inkluzivní vzdělávání: efektivní vzdělávání všech žáků

Ingrid Navrátilová

Autoři publikace Inkluzivní vzdělávání: efektivní vzdělávání všech žáků působí na Pedagogické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Oba autoři se věnují problematice vzdělávání žáků se zdravotním postižením, jsou součástí personální týmu Centra pro sociální inovace a inkluzi ve vzdělávání na zmíněné Univerzitě, kde je PhDr. Ladislav Zilcher, Ph.D. samotným vedoucím Centra. Monografie vznikla za podpory studentské grantové soutěže na UJEP a dále s finanční podporou Ústeckého kraje v rámci projektu „Možnosti využití edukačních aktivit pro překonávání negativních důsledků sociálních problémů a sociálního vyloučení specifických skupin obyvatel Ústeckého kraje ze sociálních a ekonomických procesů a aktivit.“

Monografie se věnuje v současnosti velmi diskutovanému tématu týkající se inkluzivních tendencí ke vzdělávání. Samotná monografie je rozdělena do třech částí – Inkluze v teorii; Inkluze v praxi; Inkluze ve výzkumu. První část knihy předkládá čtenáři základní teoretický rámec týkající se inkluzivního vzdělávání, tato část je rozdělena do dvou kapitol, které dále tvoří podkapitoly. Teoretické kapitoly se zabývají základním terminologickým vymezením, dále autoři popisují inkluzi v multidisciplinárním kontextu, představují modely přístupů k lidem s postižením a přístupy společnosti k lidem s postižením. V knize autoři udávají několik definic inkluze, sami pak na konci první kapitoly popisují inkluzivní vzdělávání několika pohledy takto: „Inkluzivní vzdělávání je z pohledu didaktického vrchol individualizace ve vzdělávání, z pohledu školní kultury je to vize plně komunitní školy a z pohledu školní politiky nastavené takové prostředí, které respektuje jakékoliv zvláštnosti a podporuje rovnost všech a to ve veškerých možných situacích“ (s. 34). Pro samotného čtenáře je první část knihy velmi přehledným podkladem pro úvod do tématu inkluzivního vzdělávání. Také v souvislosti s měnícím se paradigmatem pohledu na osoby se zdravotním postižením je tento krátký vhled do základní teorie pro čtenáře velmi přínosným. Ve druhé části knihy s názvem „Inkluze a praxe“ autoři představují vybrané modely a přístupy k utváření a rozvoji inkluzivního vzdělávacího prostředí. Tato část knihy by se mohla stát důležitým podkladem pro všechny organizace, které se chtějí směrem inkluzivním vzděláváním ubírat. Vhodně jsou zde popsány strategické postupy vytváření inkluzivního prostředí škol, autoři uvádějí zejména tři postupy a to dle Timema Knostera, Tonyho Botheema a Melema Aniscowema. Dalším představeným modelem je model rozvoje inkluzivního vzdělávání škol dle Svobody, Zilchera, Morvayové a Říčana, kteří společně pracují na projektu „Cesta k inkluzi“ a je tedy ověřován na vybraných základních školách v České republice. Představen je zde také strategický plán vytváření inkluzivního vzdělávání, proces tvorby strategického plánu vychází dle autorů; „z analýzy stávajícího stavu, přípravy školního týmu, formulace vize inkluzivní školy, vlastního plánování, hodnocení výstupů plánování, tvorby akčního plánu a jeho realizace“ (s. 99). Tento model byl ověřen na více než třeceti školách v České republice a proto lze označit za funkční nástroj pro plánování a realizaci rozvoje inkluzivní školy. Součástí druhé části monografie je také vhodně zvolena kapitola, která se věnuje inkluzivním kompetencím pedagoga, kompetence které by tak měl pedagog v takovém případě mít, nazývají autoři „inkluzivně-didaktické kompetence učitele“, zároveň uvádějí, že by pedagog inkluzivního vzdělávání měl být schopen vytvářet tzv. „univerzální design“ pro učení (s. 137). Čtenáři se v této části knihy nabízí výčet možností, rad a návodů jak vytvořit vhodné prostředí pro inkluzivní vzdělávání, v čemž shledávám obrovský přínos celé publikace. Poslední část monografie, tedy část třetí, má název „Inkluze ve výzkumu“. Ve výzkumné části se autoři zabývali zejména postoji žáků 4. a 5. tříd ke spolužákům se vzdělávacími obtížemi a v souvislosti s tím se zaměřili na možnost ovlivňování těchto postojů pedagogem. Výzkum je příhodný, zejména z důvodu, že vhodné inkluzivní prostředí tvoří také spolužáci žáka se zdravotním postižením, kteří by ke svým spolužákům se vzdělávacími potížemi měli mít pozitivní postoj, aby se tak vytvořilo vhodné klima.

Monografie je orientována na aktuální téma, autorům se podařilo vhodně propojit odborné znalosti a praktické zkušenosti, čímž si myslím, že je monografie vhodná pro všechny zainteresované osoby. Kniha se jistě může stát inspirací také pro organizace, které by chtěly k inkluzivním vzděláváním směřovat či již směřují. Mimo jiné by tato monografie měla být součástí knihoven zejména školní speciální pedagogů.

Literatura

[1] ZILCHER, Ladislav . - SVOBODA, Zdeněk.  Inkluzivní vzdělávání: efektivní vzdělávání všech žáků.. Praha: Grada., 2019. ISBN 978-80-271-0789-6. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Ingrid Navrátilová

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 40 Olomouc

Česká republika

ingrid.navratilova01@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content