Ročník: 2020 | Volume: 2020 |
Číslo: 1 | Issue: 1 |
Vyšlo: 25. listopadu 2020 | Published: Nov 25th, 2020 |
Potměšilová, Petra.
Recenze: Znevýhodněný žák. Deficity dílčích funkcí a oslabení kognitivního výkonu.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#12
Zpět na obsah / Back to content
Recenze: Znevýhodněný žák. Deficity dílčích funkcí a oslabení kognitivního výkonu
Review: Znevýhodněný žák. Deficity dílčích funkcí a oslabení kognitivního výkonu
Publikace Znevýhodněný žák je kolektivní monografií širokého autorského kolektivu. Publikace má podtitul Deficity dílčích funkcí a oslabení kognitivního výkonu, což jsou hlavní témata a spojovací linka celé monografie. Hned v úvodu autoři uvádějí kazuistiku, tedy konkrétní příklad dítěte, kterému se říká „hraniční“. Jedná se o děti, jejichž IQ se pohybuje těsně nad číslem 70, což je hraniční pásmo mentální retardace. (s. 9) Tyto děti tak nejsou zařazovány do základních praktických škol, ale do hlavního vzdělávacího proudu. Jedná se však o děti, jejichž schopnosti často nestačí na úspěšné absolvování škol v hlavním vzdělávacím proudu.
Publikace je rozdělena na sedm ucelených kapitol. V první kapitole autoři definují oba pojmy na základě odborné literatury. Deficit dílčích funkcí charakterizují jako snížení výkonu jednotlivých faktorů nebo prvků v rámci většího funkčního systému, který je nezbytný ke zvládnutí určitých komplexních procesů adaptace. (s. 11) Oslabení kognitivního výkonu je definováno jako snížení výkonnosti, které ještě není na úrovni mentálního postižení, ale přesto znevýhodňuje především při vzdělávání a indikuje podpůrná opatření edukativního charakteru. (s. 13) Oba pojmy autoři dávají do souvislosti s pojmy mentální postižení a mentální retardace. V druhé kapitole jsou deficity dílčích funkcí dávány do kontextu učení a poznávání. Za přínosnou lze považovat tabulku na str. 17, kde jsou přehledně uvedeny jednotlivé kognitivní funkce a jak se projevuje jejich deficit. Kromě této tabulky jsou zde podrobně uvedeny možnosti diagnostiky dílčích funkcí a odraz deficitů dílčích funkcí v osvojování trivia. Třetí kapitola upozorňuje na možnosti, jak stimulovat dílčí kognitivní funkce v procesu rozvíjení čtenářských kompetencí. Autorka této kapitoly vychází z praktických zkušeností z inkluzivního vzdělávání na Slovensku a vymezuje postupně jednotlivé složky, které se podílejí na schopnosti číst: vizuální percepce, auditivní percepce, prostorová orientace, krátkodobá verbálně-akustická paměť, auditivně-vizuální a vizuálně-auditivní intermodální vztahy a vnímání časové posloupnosti. Poté opět přehledně uvádí jak jednotlivé složky rozvíjet (s. 48 – 50). Následující kapitola navazuje na třetí kapitolu a je plná praktických ukázek, jak rozvíjet čtenářské kompetence. U většiny příkladů jsou uvedeny instrukce pro žáka a metodické postupy pro učitele. Aktivity jsou popsány srozumitelně a jsou doplněny obrazovým materiálem. Pátá kapitola je zprávou z adaptace diagnostického cvičení Sindelarové na českou populaci. Autoři uvádějí, že až na nějaké výjimky nebyly zjištěny významné rozdíly ve výsledcích podle pohlaví a věku, a z toho důvodu jsou standardy většinou uváděny společně. V kapitole Děti a žáci s oslabením kognitivního výkonu nejdříve autoři podrobně charakterizují typické obtíže děti: pomalejší psychomotorické tempo, pomalejší smyslová percepce, obtíže v koncentraci pozornosti, oslabená paměť, konkrétnější myšlení. V kapitole jsou dále uvedena základní diagnostická kritéria a ontogeneze zdravého jedince. V poslední kapitole pak autoři uvádějí možnosti speciálněpedagogické intervence v souvislosti s vybranými metodami či přístupy (např. Program instrumentálního obohacování, Strassmeierova metodika, Metoda dobrého startu či Handle přístup, …).
Monografie je doplněna o bohatou obrazovou přílohu, kterou tvoří různé pracovní listy či pomůcky pro práci s dětmi.
I když je kniha tvořena kolektivem autorů a je složena z uzavřených kapitol, působí uceleným dojmem. Čtenář má možnost seznámit se s problematikou přehledně. Pro učitele, ale i rodiče je velmi důležité teoretické a praktické propojení, které se autorům podařilo v celé publikaci. Publikaci je však vhodné doporučit i studentům – budoucím pedagogům. Znalost této problematiky totiž může pomoci samotným dětem, které jsou označovány jako „hraniční“.
Literatura
[1] Valenta, M. - Morávková Krejčová, L. - Hlebová, B. a kol. Znevýhodněný žák. Deficity dílčích funkcí a oslabení kognitivního výkonu.. Praha: Grada., 2020.
Zpět na obsah / Back to content