Recenze: Interakční psychologický výcvik

Review: Interakční psychologický výcvik

Petra POTMĚŠILOVÁ

Publikace Interakční psychologický výcvik Marka Kolaříka je rozdělena na dvě základní části. Autor sám v úvodu k publikaci toto zdůvodňuje a zmiňuje se o dvou zásadních problémech, které se vyskytují v souvislosti s publikacemi tohoto typu. První problém spatřuje v tom, že v řadě publikací jsou uvedeny pouze nejrůznější techniky a hry bez teoretického zázemí: … ve většině z nich totiž chybí to, co by mělo vydání takové publikace provázet, tedy srozumitelná a v praxi použitelná teoretická část… Druhý problém je pak, z jeho pohledu, opačný: … v rámci výuky na vysokých školách je většina času stále věnována spíše teoretické přípravě, která však nemá adekvátní praktický protipól. Cílem publikace je tedy poskytnout odborné veřejnosti syntézu teorie a praxe tak, aby využívání technik při práci s cílovou skupinou bylo smysluplné a prospěšné.

V teoretické části publikace autor přehledně uvádí zásadní teoretická východiska pro práci s výcvikovou skupinou. Informace v této části publikace jsou uváděny srozumitelně a mají logickou návaznost. Čtenář se zde postupně dozví, jaké jsou základy, na nichž stojí sociálně-psychologický výcvik (SPV), získá informace o historickém a mezinárodním kontextu těchto výcviků. Kolařík se také zabývá rozdílem mezi SPV a skupinovou terapií. Uvádí, že sice existují společné prvky těmto dvěma způsobům práce, jako je např., … posilování jasné komunikace, schopnosti vytvářet nové, hlubší mezilidské vztahy, …. schopnost kontrolovat své chování … , ale podstatnými rozdíly jsou pak odlišná pozice terapeuta ve skupině ve srovnání s pozicí vedoucího ve výcvikové skupině a dále to, kdo tvoří tyto skupiny. Výcvikové skupiny se sestávají z lidí, kteří až dosud normálně fungovali ve svých sociálních rolích… a chtějí získat vyšší úroveň sociálních dovedností… Terapeutické skupiny pak tvoří ti, kteří mají různé obtíže v životě a jejich motivací je přežití. Dále v této části publikace nechybí zmínka o skupinové dynamice, podmínkách práce ve skupině a o vedoucích skupin a jejich úkolech či stylech vedení.

Druhou část knihy lze nazvat jako praktickou – Techniky pro práci ve skupině interakčního psychologického výcviku. Před vlastním výčtem technik autor uvádí základní praktické rady pro vedoucí skupin a současně uvádí čtenáře do systému prezentace technik. Vlastní techniky jsou rozděleny do šesti tematických okruhů: Seznámení, Spolupráce, Komunikace, Důvěra, Sebepoznání a Techniky celodenní – pobytové. Celkem je možné v publikaci najít 265 technik. U každé z nich jsou uvedeny následující informace: počet osob, doba trvání, provedení a u některých pak i reflexe či poznámky. Na základě těchto údajů je možné techniky dobře realizovat. Je trochu škoda, že autor u všech technik nedoplnil i postřehy z praxe či případná rizika, která mohou být s technikou spojena.

Celkově lze říci, že kniha Marka Kolaříka patří k těm zdařilejším. Čtenář zde najde vše, co autor v úvodu slibuje. Kniha se může stát dobrou pomůckou při práci s výcvikovou skupinou.

Literatura

[1] Kolařík, Marek Interakční psychologický výcvik. 2. dopl. přep. vyd. Praha: Grada, 2019. 192 s. ISBN 978-80-271-2193-9. 

Kontaktní informace / Contact information

doc. PhDr. & Mgr. Petra POTMĚŠILOVÁ, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz