#7

Zpět na obsah / Back to content

Využití technologie rozšířené reality ve výuce náboženství – příklad dobré praxe

The use of Augmented Reality technologies in Religious Education - The good example of Education

Fojtíková Roubalová Marcela - Šimonek Pavel

Abstrakt: Tento příspěvek se zaměřuje na nový materiálně didaktický prostředek, a to technologii rozšířené reality a na možnosti jejího využití ve výuce náboženství. Nové technologie se dostávají do výuky stále více a je nutné je reflektovat a hledat možnosti jejich didaktického využití. Na příkladu vánočního biblického příběhu ve výuce náboženství na prvním stupni ZŠ chceme ukázat, jak je možné zapojit tento konkrétní moderní didaktický prostředek do výuky náboženství.

Klíčová slova: Rozšířená realita, materiálně didaktické prostředky, výchovně vzdělávací proces, výuka náboženství.

Abstract: This paper focuses on a new didactic tool, the technology of Augmented Reality and the possibilities of its use in the Religion Education. New technologies are getting more and more in the classroom and it is necessary to reflect them and look for the possibilities of their didactic use. Using the example of a Christmas Biblical story in the teaching of Religion Education at primary school, we want to show how it is possible to do this particular modern didactic tool in the Religion Education.

Keywords: Augmented Reality, didactic tool, education, Religious Education, .

Úvod

Již Komenský představil zlaté pravidlo názornosti, které říká, že má žák při výuce všechno zakoušet tolika smysly, kolika je jen možné. ¹ Právě pomocí materiálních didaktických prostředků lze žákům různými způsoby účelně učivo zprostředkovat. ² Těmito prostředky je možné dosáhnout ve výchovně-vzdělávacím procesu zásady názornosti, čímž je živé nahlížení předmětů anebo jevů. Díky této zásadě se výuka stává zajímavější a přitažlivější a požadované vědomosti a dovednosti jsou trvalejší. Mezi materiální didaktické prostředky můžeme zařadit i rozšířenou realitu, nově se rozvíjející technologii, která skutečný obraz světa doplní o digitálně vytvořené objekty.

Technologie Rozšířená realita

Jedná se o inovativní technologii ³ (z anglického Augmented Reality, zkráceně AR), která skutečný obraz světa obohacuje o digitální prvky, například textové, grafické, zvukové, animované a další.

Tato technologie se rozvíjí od devadesátých let minulého století a v poslední době se začíná uplatňovat v různých oblastech lidské činnosti včetně výchovně vzdělávací oblasti. Vzestup je zapříčiněn technologickým pokrokem a dostupností potřebného technického vybavení (zejména mobilních zařízení).

Díky této relativní novosti technologie rozšířené reality a širokým technologicko-funkčním řešením narážíme na nejednotnost v ukotvení definice a názvosloví. Ty se liší podle autorů a oborů, ve kterých se rozšířená realita uplatňuje. Můžeme tak nalézt rovněž související pojmy jako augmentová realita, smíšená realita, zprostředkovaná realita, upravená realita (nebo anglické názvy Mixed Reality, Enhanced Reality aj.).

Někdy také dochází k záměně s pojmem virtuální realita (z anglického Virtual Reality, zkráceně VR). Jedná se však o jinou technologii, která představuje prostředí kompletně vytvářené počítačem v kombinaci s přídavnými digitálními prvky. Tato technologie navíc vyžaduje příslušenství, jako jsou speciální brýle a případně i další prvky.

Vzhledem k novosti technologie rozšířené reality a jejímu širokému záběru aplikací v lidském životě, není dosud celosvětově dostatečný počet výzkumných šetření a jedno z prvních ve výchovně vzdělávací oblasti provedl u nás Jeřábek v roce 2014 s tímto výstupem: „Na základě těchto výsledků, výstupů z pozorování a rozhovoru s vyučující je možné konstatovat, že při použití rozšířené reality ve výuce žáci stále více vnímali výukový význam aktivit s AR a že takto pojatá výuka uspokojivě naplnila zamýšlený didaktický záměr vyučující. Výsledky jednotlivých částí výzkumného šetření potvrdily prvotní předpoklad, že jak odborníci z oblasti vývoje rozšířené reality, tak pedagogové působící v praxi si uvědomují vysoký význam rozšířené reality pro vzdělávání. Učitelé nalézají řadu didaktických aspektů rozšířené reality i konkrétních didaktických situací, pro něž vidí využití AR jako velmi přínosné. Jako nejvýznamnější didaktické aspekty lze na základě výsledků výzkumného šetření uvést názornost, interaktivitu, prostorovost a podporu učení s aktivní činností žáka.“ ⁴ Vidíme tedy, že také podle výstupů z uvedeného výzkumu vyplývá vysoký potenciál aplikací a využití technologie rozšířené reality v celé šíři výchovně vzdělávací oblasti, ale při tom není dosud tento potenciál plně vytěžen.

Z více kategorií vhodných pro aplikaci rozšířené reality, jsme pro naše účely vybrali kategorii mobilních zařízení.

Tato zařízení patří do široké oblasti technických zařízení pro aplikaci rozšířené reality, mezi něž náleží dotykové mobilní telefony a tablety. Patří mezi nejdostupnější zařízení a jejich oblíbenost a dostupnost je u žáků i učitelů je vysoká, a také mají poměrně časté zastoupení ve školách. Možností, jak využít rozšířenou realitu v mobilních zařízeních je více, nejčastěji se jedná o aplikace vyvíjené na míru specializovanými společnostmi nebo lze využít bezplatné vývojové nástroje, jako je například AR studio pro aplikaci Facebook rozšířená realita, které jsme v tomto případě také využili.

Výuka náboženství

Náboženská výchova je úzce spojena s široce chápaným pojetím výchovy, jejímž cílem je, aby dítě vnímalo a rozumělo svému místu a úkolu ve světě, vrůstalo do situace svého světa a snažilo se podle svých možností chápat samo sebe jako součást jeho dějin. ⁵ Deklarace II. Vatikánského koncilu o křesťanské výchově Gravissimum educationi v článku 1 vysvětluje: „Všichni lidé bez rozdílu rasy, stavu a věku mají v souvislosti se svou lidskou důstojností nezcizitelné právo na výchovu odpovídající cíli jim vlastnímu, nadání a různosti pohlaví, přizpůsobenou jejich kultuře a zděným tradicím a zároveň otevřenou bratrskému soužití s jinými národy v zájmu pravé jednoty a pravého míru na zemi. Správná výchova sleduje utváření lidské osoby se zaměřením k jejímu poslednímu cíli a zároveň k blahu společností, jejichž je člověk členem a na jejichž úkolech bude mít účast, jakmile dospěje.“ ⁶ Výraz náboženská výchova dnes zahrnuje množství výchovných procesů, které se týkají náboženské dimenze a náboženských jevů, jako například katecheze, náboženské výchovy v rodině či výuky náboženství ve škole. ⁷

Dokumenty Kongregace pro katolickou výchovu uvádějí v obecné rovině obsah náboženské výchovy. Doporučený dokument Osnovy k výuce náboženské výchovy římskokatolické církve v 1. – 9. ročníku základní školy upřesňuje obsah a uvádí kompetence, ke kterým má být dítě uschopněno. ⁸ Mezi tyto kompetence patří vnímání a otevírání se skutečnostem světa, který obklopuje člověka, otvírání a rozvíjení základních existenciálních zkušeností a jejich prohloubení do elementárních náboženských zkušeností ve světle víry, kterou vyznává, odpovědné jednání ve společnosti s horizontem křesťanských mravních ideálů, budování pozitivních vztahů a postojů tolerance k lidem jiných náboženských vyznání a k rozvíjení ekumenických postojů, a také vnímání křesťanských svátků a slavností a pochopení jejich významu pro život člověka.

Právo na náboženskou svobodu a s tím i související výchovu je zakotveno v mezinárodních i českých legislativních dokumentech. Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, v článku 15 uvádí: „Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru nebo být bez náboženského vyznání.“ ⁹

Kodex kanonického práva z roku 1983 říká, že církvi patří povinnost i právo na výchovu, protože jí bylo Bohem svěřeno poslání pomáhat lidem, aby mohli dospět k plnosti křesťanského života. ¹⁰ Dále Kodex uvádí, že křesťané se snaží, aby legislativa, jež upravuje vzdělání dětí a mládeže, zabezpečovala rovněž náboženskou a mravní výchovu přímo ve školách, podle svědomí rodičů. ¹¹

Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen Školský zákon) zakotvuje výuku náboženství v paragrafu 15 následovně: „Náboženství mohou vyučovat registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno zvláštní právo vyučovat náboženství ve státních školách, a to i společně na základě písemné dohody.“ ¹² V základních školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí se vyučuje náboženství jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství přihlásí ve školním roce alespoň 7 žáků školy, přičemž k vyučování náboženství lze spojovat žáky z několika ročníků jedné školy nebo více škol, nejvýše však do počtu 30 žáků ve třídě. ¹³

Mezi tři nejčastěji uváděné důvody pro důležitost výuky náboženství ve škole patří vůle rodičů, aby jejich děti byly vychovávány nábožensky, dalším důvodem je výchovný význam výuky náboženství pro žáky a v neposlední řadě také to, že výuka náboženství má sociálně-kulturní význam. ¹⁴

Materiální didaktické prostředky ve výuce

Právě materiální didaktické prostředky dovolují učiteli využívat naplňovat zásadu názornosti z různých úhlů, a umožňuje tak ve výchovně vzdělávacím procesu živé nazírání předmětů či jevů ve skutečné podobě nebo jejich zobrazení s využitím názorných pomůcek, jež umožní přiblížit předměty či jevy jinak nepostřehnutelné nebo časově i prostorově příliš vzdálené. ¹⁵ V současném výchovně vzdělávacím procesu se však nejvíce uplatňuje verbální zprostředkování poznatků, které ovšem přináší nebezpečí formalismu. ¹⁶

Jak uvádí Rambousek, který se detailněji zaměřuje na oblast technických výukových prostředků, s rozmachem vědy a techniky vstupují do výchovně vzdělávacího procesu ve stále větší míře prostředky didaktické techniky. Jedná se o smysluplně vybrané, upravené nebo speciálně vyvinuté přístroje a zařízení využívané k didaktickým účelům, zejména k prezentaci učebních pomůcek. ¹⁷ K třídění prostředků didaktické techniky je pak možné přistoupit z různých hledisek (například pedagogicko-didaktického, psychologicko-fyziologického, materiálně praktického) a mezi základní druhy řadíme výukové počítače, tedy osobní počítače a nově také mobilní zařízení (tablety, mobilní telefony aj.). ¹⁸

Mezi hlavní kritéria výběru didaktických prostředků patří následující: sledování cíle, konkrétní obsah výuky, povaha předváděných jevů, vědomostní i mentální úroveň žáků, připravenost učitele pro použití konkrétního didaktického prostředku a podmínky pro nasazení vybraného didaktického prostředku. ¹⁹

Ve výchovně vzdělávacím procesu se v posledních letech nejúčinněji ze všech didaktických prostředků podílejí na komunikaci právě počítače a mobilní zařízení, i když je třeba si stále uvědomovat, že se jedná pouze o materiální didaktické prostředky a učitel zůstane i v budoucnu rozhodujícím činitelem v celém procesu. ²⁰

Aplikace technologie do osnov výuky náboženství

Při výuce náboženství se mimo jiné žáci seznamují s dobou a okolnostmi narození a života Ježíše z Nazareta. Pomocí biblického příběhu se vyučující snaží žákům přiblížit historické události, místa a lidi spojené s dějinami spásy biblický zeměpis a reálie. Můžeme říci, že jsou tak žáci přímo vtaženi do daného prostoru i času.

Pro přiblížení technologie rozšířené relity jsme vybrali z osnov výuky náboženství biblický vánoční příběh. Vánoční téma je zařazeno do osnov každého ročníku prvního stupně základních škol, ale také se s ním setkávají děti i v dalších vzdělávacích oblastech. Z Bible jsme vybrali evangelium podle svatého Lukáše, které popisuje mimo jiné konkrétní místo a dobu příchodu Ježíše na svět (Lk 2,1-11). Zde je příhodně uveden biblický zeměpis a reálie, vhodné pro aplikaci pomocí rozšířené reality. Nosný je pro nás verš určující dobu: V těch dnech vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby se v celé říši provedlo sčítání lidu. (Lk 2,1) A dále verše určující lidi a místa: Také Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, které se jmenuje Betlém, protože byl z rodu a kmene Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu. (Lk 2,4-5) ²¹

Příklad: Izraelský oděv.

Pro první ukázku využití rozšířené reality ve výše uvedeném biblickém příběhu, jsme zvolili oděv izraelského muže a ženy, který mohli mít na sobě oblečen Josef a Marie na své cestě do Betléma. ²² Pro tento účel jsme nejprve svépomocí vyrobili z bavlny izraelský oděv muže a ženy, které jsme zjednodušeně rekonstruovali po naše potřeby podle popisů v biblických a historických zdrojích. ²³ Takto vyrobené oděvy jsme vyfotili a pomocí grafického softwaru Krita ²⁴ jsme je upravili do 2D modelů oděvu muže a ženy. Viz obrázek 1.

Tyto modely jsme importovali do vývojového nástroje AR studio, ve kterém jsme vytvořili pro každý oděv zvlášť interaktivní efekt pro rozšířenou realitu, který reaguje na lidský obličej v aplikaci Facebook rozšířená realita. V nástroji zveřejňování a správy efektů pro rozšířenou realitu jsme publikovali tyto interaktivní efekty pro veřejné využití na jakémkoliv místě světa. (Všechny výše uvedené softwarové nástroje a aplikace jsou zdarma, případně na základě bezplatné registrace.) Pro praktickou ukázku jsme spustili na podporovaném mobilním zařízení (iPhone 7+) ²⁵ připojeném k internetu aplikaci Facebook rozšířená realita. Následně jsme si zobrazili dostupné efekty a vybrali izraelský oděv muže a poté ženy. (Jestliže tyto efekty ve velkém množství ostatních efektů nelze nalézt, je možné zadat přímo odkaz do webového prohlížeče mobilního zařízení a následně zobrazit efekt v aplikaci Facebook, viz příklad níže). Přiblížením nebo oddálením mobilního zařízení do optimální vzdálenosti od postavy jsme docílili, že na displeji telefonu vypadaly oděvy jako skutečně oblečené na postavě. Viz obrázek 2.

Vyfocením postavy v takto oblečeném oděvu (viz obrázek 3.), se nám fotografie uložila do mobilního zařízení a můžeme s ní dále pracovat, například vytisknout nebo poslat emailem a jiné. Další možností je připojit mobilní zařízení kabelem nebo bezdrátově k datovému projektoru či monitoru a prezentovat obrazový výstup z mobilního zařízení také na daný zobrazovač (tzv. jej zrcadlit) pro pozorování větším počtem účastníků.

Příklad: 3D mapa Izraele

Pro druhou ukázku využití rozšířené reality související s biblickým příběhem o narození Ježíše jsme vybrali 3D mapu. Vánoční příběh se odehrával v zemi nazývané Palestina, ale v dnešní době je převážně území Palestiny součástí státu Izrael. To platí pro město Nazaret, ze kterého cestoval Josef s Marií i pro město Betlém, kde byl cíl jejich cesty. A protože skutečná 3D mapa Palestiny stará dva tisíce let není dostupná, využijeme současnou 3D mapu státu Izrael.

Tento druhý příklad 3D mapy je již náročný na zpracování pomocí rozšířené reality z více pohledů. Prvním je pohled geoinformatický a kartografický, protože je nutné optimalizovat 3D mapu pro zpracování různými typy mobilních zařízení a s tím plynoucími omezeními jejich výkonu (paměť atd.), protože zpracování těchto map je velmi náročné na výpočetní výkon daného zařízení. Dalším důvodem je nutnost specializovaného vývoje a programování samostatné aplikace, jestliže chceme dosáhnout maximálního využití 3D mapy v rozšířené realitě. Jen tak můžeme integrovat vhodné interaktivní prvky, typicky tlačítka a reakce na dotyky prstů. Proto je tento příklad popsán jen jako teoretický koncept a níže uvedený obrázek 4 je jen ilustrací možné aplikace 3D mapy Izraele v rozšířené realitě. Použitým zdrojem pro mapu jsou stránky https://earth.google.com/ (ze dne 8.10.2018, 15:48 hodin).

Nyní si popíšeme několik základních možností interaktivity 3D mapy v rozšířené realitě, kterými jsou interaktivní tlačítka (viz. obrázek 4 – umístěny na pravé straně dotykové plochy iPadu) a dále interaktivitu pomocí dotyků prstů. První tlačítko nazvané Města v ovládacím menu iPadu může sloužit pro zviditelnění hlavních měst Vánočního příběhu (Nazaretu, Betlému, případně i dalších měst) na slepé 3D mapě Izraele (viz. obrázek 4 – žluté body a názvy). Druhé tlačítko pojmenované Cesta umožní doplnit 3D mapu o křivku (viz. obrázek 4 – červená křivka), která orientačně propojuje města Nazaret a Betlém tzv. horskou cestou, kterou pravděpodobně cestovali také Josef s Marií (možných cest je však více a mohou být i ony součástí 3D mapy). Třetí tlačítko s názvem Zoom by sloužilo pro změnu měřítka 3D mapy, například zvětšením měřítka osy Z vynikne velmi rozmanitý terén krajiny Izraele, jako jsou horské masivy či nížiny a jiné. V neposlední řadě je v menu tlačítko pro fotoaparát nazvané zkráceně Foto, kterým bychom uložili do mobilního zařízení 3D mapu upravenou podle potřeby dle popisů výše a můžeme s ní dále pracovat, například vytisknout nebo poslat emailem a jiné. Stejně jako v prvním příkladu 2D oděvu i zde je možné připojit mobilní zařízení kabelem či bezdrátově k datovému projektoru nebo monitoru a prezentovat obrazový výstup z mobilního zařízení také na vybraný zobrazovač, pro pozorování 3D mapy větším počtem účastníků.

Další interaktivní tlačítko a ostatní ovládání popíšeme již pouze textově, abychom zachovali na obrázku přehlednost. Poslední tlačítko označené třemi vodorovnými čárkami (tzv. hamburger menu) skrývá nastavení vlastní aplikace, doplňující informace o verzi aplikace a autorských právech, základní popis ovládání a další. Právě další možností ovládání dotykových mobilních zařízení je pomocí dotyků prstů. Například sevření dvou prstů by znamenalo zmenšení 3D mapy a naopak jejich oddálení zvětšení mapy, otáčením dvou prstů společně po směru hodinových ručiček by znamenalo otáčení celé 3D mapy doprava a stejně by to bylo možné otáčet opačným směrem nebo jiným pohybem dvou prstů by bylo možné natáčet 3D mapu i okolo své třetí osy atd.

Možné návrhy zařazení do výuky náboženství

Nejprve musíme upozornit na nutnost splnění zákonných požadavků pro zpracování osobních údajů a pořizování fotografií, které jsou obvykle vyřešeny již na začátku školního roku i pro výuku náboženství. Jestliže tomu tak není, je nutné se obrátit na ředitele základní školy, anebo administrátora dané farnosti. V opačném případě je jedinou možností níže uvedená doporučení uplatnit tak, že vyučující bude v roli žáka.

Jak jsme uvedli výše, prakticky lze využít ve výuce náboženství pouze první z uvedených příkladů s využitím technologie rozšířené reality, a to izraelský oděv muže a ženy. Obdobně však lze postupovat i pro druhý teoretický příklad 3D mapy Izraele. Dále jsou tyto v textu nazývány již jen obecně jako aktivity.

Cílovou skupinou jsou žáci prvních až pátých ročníků základních škol. Organizačně je nutná příprava a vyzkoušení aktivit v místě konání výuky náboženství před jejím vlastním zahájením. Postup je popsán výše. Počet zařazení aktivit do výuky náboženství není omezen. Vhodná doba pro zařazení těchto aktivit jsou tři až čtyři týdny před Vánocemi. Stejně tak počet žáků není omezen a je dán aktuálním počtem žáků ve výuce náboženství. Na místo výuky nejsou kladeny žádné specifické nároky, co se týká velikosti, nábytku či uspořádání a je možné vycházet z místa, kde běžně probíhá výuka náboženství. Nutnou podmínkou pro úspěšný průběh aktivit je přítomnost mobilního zařízení (dotykový mobilní telefon nebo tablet) s odpovídající aplikací (pro první případ Facebook rozšířená realita, do které je vlastník mobilního zařízení registrován) a připojení k internetu (prostřednictví mobilních dat, WiFi apod.). Výhodou pak může být vybavení místa výuky datovým projektorem nebo jiným zobrazovačem, který lze propojit s mobilním zařízením kabelem nebo bezdrátově. Cílem aktivit je, aby se žáci plněji seznámili s Vánočním biblickým příběhem o narození Ježíše z Nazareta. Dále, aby si rozšířili své znalosti z oblasti biblického zeměpisu a křesťanské kultury. Pro tyto aktivity doporučujeme vybrat jednu z následujících možností zařazení do výuky náboženství (dále uvedené citace jsou dotazy vztažené pouze k prvnímu příkladu izraelského oděvu, ale obdobně lze postupovat i ve druhém příkladu 3D mapy Izraele):

Na úvod výuky náboženství jako motivační aktivita nebo v závěru hodiny jako dynamika. Mobilní zařízení může být pro větší napětí uschováno. Žáci sedí na svých místech a jsou dotázáni: Kdo by chtěl vypadat jako Marie nebo Josef? První přihlášený žák je pozván k vyučujícímu. Vyučující na mobilním zařízení zvolí oděv muže nebo ženy, podle toho, jestli se jedná o žáka nebo žákyni. Poté předstoupí před žáka s mobilním zařízením a vytvoří fotografii, kterou pak uloží do mobilního zařízení.

Tento postup vyučující opakujeme u dětí, které se přihlásili, ale může i vybrat podle vlastního uvážení prvního žáka, jestliže se nikdo nepřihlásil, a tím probudit zájem i u ostatních (nebo hned od začátku výuky ukázat žákům mobilní zařízení k probuzení zájmu). V průběhu výuky náboženství před vlastním vyprávěním či čtením Vánočního příběhu. Žáci jsou dotázáni: Kdo by chtěl být režisérem Vánočního příběhu? Nejdříve je pozván první přihlášený žák k vyučujícímu a ten mu vysvětlí, jak vytvořit fotografii. Dále jsou zbývající žáci dotázáni: A kdo by chtěl být jednou z hlavních postav ve Vánočním příběhu? První přihlášený přijde před režiséra a vyučující na mobilním zařízení vybere oděv muže nebo ženy, jestliže se jedná o žáka nebo žákyni. Vyučující následně předá mobilní zařízení režisérovi pro zaznamenání fotografie, kterou pak vyučující uloží do mobilního zařízení.

Výše uvedený postup opět vyučující opakuje u dětí, které projevili zájem, nebo může zvolit žáka dle osobního uvážení, jestliže se nikdo nepřihlásil a tím motivovat i zbývající žáky (nebo na začátku ukázat žákům mobilní zařízení). Doporučujeme pro tento případ v místě pořizování fotografií položit na podlahu měkkou podložku, jako ochranu před rozbitím při možném pádu mobilního zařízení. U obou výše uvedených možností lze zapojit do aktivity současně celou třídu, tím že se propojí mobilní zařízení s dostupným zobrazovačem, jak jsme již uvedli. Všichni žáci v tomto případě musejí mít dobrý výhled na zobrazovač, a proto je nutné případně změnit uspořádání ve třídě. Vyučující může následně celou třídu vyzvat, aby každý ze svého úhlu pohledu doporučil při pořizování fotografie to nejlepší postavení fotografovaného žáka, například: Posuň se více dopředu nebo dozadu či doprava nebo doleva. A tak, aby fotografovanému žáku padl oděv jako ušitý na míru. Celá třída se tímto způsobem podílí na nalezení co nejlepšího výsledku pro pořízení fotografie. Tím je podporována týmovost a spolupráce všech žáků ve třídě.

V případě změněné dispozice třídy vyučující po skončení výuky náboženství uklidí vše do původního stavu. Pořízené fotografie, které jsou uložené v mobilním zařízení, následně přepošle emailem do archivu základní školy anebo farnosti k možnému dalšímu zpracování a vymaže je z mobilního telefonu. Pro následující výuku náboženství může vyučující archivované fotografie barevně vytisknout a předat jako malý vánoční dárek. Děti pak mohou tímto způsobem osobně sdílet Vánoční příběh se svými rodinnými příbuznými či kamarády a tak šířit poselství křesťanských Vánoc.

Závěr

Vysokou přidanou hodnotu má technologie rozšířené reality právě pro oblast vzdělávání. Potvrzují to i zúčastněné strany, kterými jsou vyučující, žáci i odborníci, na základě provedených výzkumů. Konkrétně učitelé nejvíce oceňují didaktické aspekty rozšířené reality, jako je názornost, interaktivita, aktivizace žáků či pomoc při jejich učení a jiné.

Právě výhody prvního uvedeného aspektu názornosti, si můžeme velmi jasně představit hned v našem prvním případě izraelského oděvu, kdy si žáci díky rozšířené realitě doslova obléknou oděv Josefa nebo Marie, který nosili před více jak dva tisíce lety. A ve druhém případě 3D mapy Izraele, si žáci projdou každou horu i údolí, kterými cestovali Josef s Marií při své cestě z Nazareta do Betléma. Můžeme také zohlednit výhody využívání samotných mobilních zařízení ve výchovně- vzdělávacím procesu. Mezi takovéto výhody můžeme zařadit například vlastnění mobilního zařízení školou, vyučujícím, ale i poměrně velkým procentem žáků na prvním stupni ZŠ. Z toho pak plyne znalost, jak dané zařízení ovládat, jeho používání bez omezení místa a další. U všech výhody, ale i nevýhod však vstupují do hry individuální faktory, jako je věk žáků, praxe učitele, cíle výuky a další.

Na druhou stranu musíme objektivně říci, že mobilní zařízení mají i určité nevýhody. Například nutnost vytvářet nový specializovaný obsah, který však již je většinou připraven minimálně v textové podobě. Dále nedostatečné technické parametry některých mobilních zařízení, které tak nelze ve výuce využít a jiné. Mobilní zařízení využívané pro aplikaci rozšířené reality, jsou tedy jen materiálními didaktickými prostředky, které nikdy nenahradí hlavní roli vyučujícího ve výchovně-vzdělávacím procesu.

Na úplný závěr uvedeme i další náměty na zpracování nejen biblických příběhů pomocí rozšířené reality, jako mohou být například domy, ve kterých bydleli první křesťané a jejich strava. Jiné mapy, například cesty apoštola Pavla a další. Stejně tak nemusíme být omezeni pouze výukou náboženství, ale lze rozšířenou realitu využít i například pro vstupy do škol, ve společenstvích, kostelích nebo dokonce v Bibli.

Praktická ukázka na vyzkoušení

Vyzkoušejte si izraelský oděv, jak vám osobně sluší. Stačí k tomu mobilní telefon připojený k internetu a registrovaný účet na sociální síti Facebook. Můžete zadat na svém mobilním telefonu do webového prohlížeče odkazy níže nebo načíst QR kód, který obsahuje daný odkaz.

Pro izraelský oděv muže (Josefa): odkaz pro zadání do webového prohlížeče v mobilním telefonu https://www.facebook.com/fbcameraeffects/tryit/380023612536186/

Pro izraelský oděv ženy (Marie): odkaz pro zadání do webového prohlížeče v mobilním telefonu https://www.facebook.com/fbcameraeffects/tryit/483762405477756/

Článek byl podpořen z projektu IGA_CMTF_2017_003

Poznámky

1. KOMENSKÝ, Jan Amos. Velika didaktika. In: Digitální knihovna [online]. 2017 [cit. 29. 1. 2018]. Dostupné z http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c9650370-9aeb-11e4-a808-005056827e52?page=uuid:c18ea4d0-a72f-11e4-94a8-005056827e51 s. 192.

2. Srov. Didaktické (androdidaktické) zásady [online]. 2019 [cit. 25. 3. 2019]. Dostupné z http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/didakticke-androdidakticke-zasady

3. Srov. NEUMAJER, Ondřej, ROHLÍKOVÁ, Lucie a ZOUNEK, Jiří. Učíme se s tabletem: využití mobilních technologií ve vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 150.

4. JEŘÁBEK, Tomáš. Využití prostředků rozšířené reality v oblasti vzdělávání [online]. 2014 [cit. 25.1.2018]. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150025755. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Rambousek, s. 119-120.

5. Srov. SURMA, Barbara a Krzysztof BIEL. Já jsem dobrý pastýř: průvodce programem Katecheze Dobrého pastýře. Praha: Triton, 2016, s. 15.

6. Gravissimum educationis: prohlášení o křesťanské výchově. Praha: Scriptum, 1992, čl. 1.

7. Srov. ALBERICH, Emilio a DŘÍMAL, Ludvík. Katechetika. Praha: Portál, 2008, s. 53.

8. Srov. MUROŇOVÁ, Eva a MUCHOVÁ Ludmila. Osnovy k výuce náboženské výchovy římskokatolické církve v 1. – 9. ročníku základní školy. Praha: Sekretariát České biskupské konference, 2004, s. 9-10.

9. Listina základních práv a svobod [online]. 2018 [cit. 22.1.2018]. Dostupné z https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html, čl. 15.

10. Srov. CIC 794 §1.

11. Srov. CIC 799.

12. Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jak vyplývá z pozdějších změn. In: Sbírka zákonů [online]. 2008 [cit. 22.1.2018]. Dostupné z www.mvcr.cz/soubor/sb103-08-pdf.aspx, §15.

13. Srov. Tamtéž, §15.

14. Srov. ALBERICH, Emilio a DŘÍMAL, Ludvík. Katechetika. Praha: Portál, 2008, s. 153-154.

15. Srov. MALACH, Josef. Kategorie materiálních didaktických prostředků ve vyučovacím procesu. In: KURELOVÁ, Milena a kolektiv. Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska řízení vyučovacího proces. Ostrava: Pedagogická fakulta v Ostravě, 1990, s. 192.

16. Sov. PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s. 261.

17. Srov. RAMBOUSEK, Vladimír a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989, s. 25.

18. Srov. Tamtéž, s. 25-26.

19. Srov. PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s. 259.

20. Srov. MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno: Pedagogická fakulta MU v Brně, 2001, s. 125.

21. Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Ekumenický překlad. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1979.

22. Srov. NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956, s. 534.

23. Srov. DOUGLAS, J. D., ed. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, c2009, s. 690.

24. Webová adresa: https://krita.org

25. Parametry: Retina HD displej s úhlopříčkou displeje 5.5", rozlišení 1920x1080 při 401 pixelech na palec, čip Apple A10 Fusion, interní paměť 32GB, fotoaparát 2x 12Mpx a 7Mpx.

Literatura

[1] ALBERICH, E. - DŘÍMAL, L. Katechetika. Praha: Portál, 2008. 216 s. ISBN 978-80-7367-382-6. 

[2] BIBLE: Písmo svaté Starého a Nového zákona: ekumenický překlad. Praha: Ústřední církevní nakladatelství,  1979. 

[3] Didaktické (androdidaktické) zásady.  [online], [Citováno 25. 3. 2019] 2019. Dostupné na www: <http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/didakticke-androdidakticke-zasady>.

[4] DOUGLAS, J. D., ed. Nový biblický slovník. 2. vydání. Praha: Návrat domů, 2009. 1243 s. ISBN 978-80-7255-193-4. 

[5] Gravissimum educationis: prohlášení o křesťanské výchově. 1. vydání. Praha: Scriptum, 1992. 19 s. 

[6] HECHTOVÁ, A. Kreativní přístupy k Bibli. 2. přepracované vydání. Brno: Kartuziánské nakladatelství, 2008. 

[7] JEŘÁBEK, T. Využití prostředků rozšířené reality v oblasti vzdělávání.  [online], [Citováno 25. 1. 2018] Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Rambousek, 2014. Dostupné na www: <https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150025755 >.

[8]  Kodex kanonického práva. Praha: Zvon, 1994. 816 s. ISBN 80-7113-082-6. 

[9] KOMENSKÝ, J. A. Velika didaktika.  [online], [Citováno 29. 1. 2018] 2017. Dostupné na www: <http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c9650370-9aeb-11e4-a808-005056827e52?page=uuid:c18ea4d0-a72f-11e4-94a8-005056827e51>.

[10] KROLL, G. Po stopách Ježíšových. 2. vydání. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. 

[11] KURELOVÁ, M. a kol. Pedagogika II.: kapitoly z obecné didaktiky. 2. upravené vydání. Ostrava: Ostravská univerzita Ostrava, 1999.  168 s. ISBN 80-704-2156-8. 

[12] MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 2. vydání. Brno: Pedagogická fakulta MU v Brně, 2001. 108 s. ISBN 80-210-1661-2. 

[13] NEUMAJER, O. a kol. Učíme se s tabletem: využití mobilních technologií ve vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 

[14] NOVOTNÝ, A. Biblický slovník. 2. zcela přepracované a rozšířené vydání. Praha: Kalich, 1956. 1405 s. 

[15] PORTER, J. R. Ilustrovaný průvodce k Bibli. Bratislava: Perfekt, 1997. 

[16] POSPÍŠIL, C. V. Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel. 4. vydání. Praha: Krystal OP, 2010. 

[17] PRŮCHA, J. (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. 936 s. ISBN 978-80-7367-546-2. 

[18] RAMBOUSEK, V. a kol. Technické výukové prostředky. Praha: SPN, 1989. 304 s. 

[19] SURMA, B. Já jsem dobrý pastýř. Praha: Triton, 2016. 208 s. ISBN 978-80-7553-044-8. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Fojtíková Roubalová Marcela, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

marcela.fojtikova@upol.cz

Ing. Mgr. Šimonek Pavel

https://PavelSimonek.webnode.cz