PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2019Volume: 2019
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 21. prosince 2019Published: December 21st, 2019
Potměšilová, Petra - Potměšil, Miloň. Dotazník ke školní připravenosti dítěte pro učitele. Paidagogos, [Aktualizováno: 2019-12-21], [Citováno: 2024-12-09], 2019, 2, #6. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2019/2/article.php?id=6>

#6

Zpět na obsah / Back to content

Dotazník ke školní připravenosti dítěte pro učitele

Questionnaire for school readiness of a child for teachers

Petra Potměšilová - Miloň Potměšil

Abstrakt: Autoři předkládají výsledky pilotního výzkumu zaměřeného na vývoj screeningového dotazníku pro pedagogy mateřských škol. Popisem vybraných parametrů pedagog charakterizuje konkrétní dítě z hlediska jeho připravenosti ke školní docházce. Pro pilotáž byla získána data od 239 dětí. Statistickým zpracováním bylo zjištěno, že dotazník lze považovat za reliabilní i validní.

Klíčová slova: Školní připravenost, žák, hodnocení.

Abstract: The authors present the results of pilot research aimed at developing a screening questionnaire for kindergarten teachers. By describing the selected parameters, the teacher characterizes a particular child in terms of his / her readiness to attend school. For the piloting obtained data from 239 children. Statistical processing showed, that the questionnaire could consider both reliable and valid.

Keywords: School readiness, pupil, score.




Úvod

Jednou z významných životních změn je pro dítě vstup do školy. Pro úspěšné absolvování prvních kroků a postupnému vrůstání do role školáka s povinnostmi i počátečním setkáním se s odpovědností, je třeba, aby dítě bylo na školní práci připraveno. Připravenost na školu je chápána jako stav, kdy dítě vstoupí do školy dostatečně připraveno k tomu, aby se zapojilo do školních činností a mohlo těžit ze vzdělávacích situací tak, aby s ohledem na vlastní potenciál mohlo zažít úspěch. Kagan (1990) hovoří navíc o připravenosti k učení, tedy o stavu, kdy je dítě díky svému dosaženému vývoji schopno se učit jednotlivým vyučovacím předmětům. Stále si sebou nese badatelský přístup ke světu, motivaci k poznávání a učení. U dítěte se již od počátku školní docházky očekává taková vyzrálost nervového systému, která mu umožňuje rozvíjet proces učení, aniž by zátěž školní práce negativně ovlivnila jeho psychické zdraví. Obecně lze rozdělit konstrukci školní připravenosti do několika vzájemně propojených, ale koncepčně odlišných aspektů.

Z hlediska psychického vývoje je školní připravenost dítěte stav, kdy je možné využít dovednosti dětí potřebné k uspokojení jejich kognitivních, fyzických a sociálních požadavků v době vstupu do školy. (Mashburn & Pianta, 2006; Pianta, Cox & Snow 2007; Janus & Gaskin, 2013). Vývojová úroveň dítěte dává možnost bezpečně reflektovat požadavky školního vzdělávání v širším kontextu, a to v oblastech kognitivních, sociálních a emocionálních funkcí (Lemelin et al., 2007).

Pro úspěšné fungování dítěte ve škole byly stanoveny domény, které jsou považovány za významné z hlediska fungování dítěte ve škole a zároveň mohou sloužit jako oblasti pro hodnocení nebo v případě potřeby diagnostiky partikulárních funkcí. Jedná se o fyzické zdraví a pohodu, včetně potřebné úrovně rozvoje jemné a hrubé motoriky. Dále je to oblast zahrnující sociální kompetence odpovědnost a respekt, přístupy ke vzdělávání a připravenost zkoumat nové věci. (Janus & Offord, 2000). Pozornost je třeba také věnovat emoční zralosti, která zahrnuje prosociální chování, schopnost fungování ve skupině. K uvedeným doménám patří dále úroveň jazykových kompetencí a celková úroveň kognitivních funkcí v oblasti základů gramotnosti a matematických představ.

Připravenost je možno charakterizovat jako jistou úroveň rozvoje dítěte ve více doménách, které jsou potřebné pro optimální výkon ve škole. To zahrnuje fyzickou pohodu, rozvoj motoriky, přiměřenou úroveň rozvoje sociálních kompetencí, emocionální vývoj, vývoj jazyka a řeči a obecné znalosti a dovednosti – opět přiměřené věku (Bednářová, Šmardová, 2011, Těthalová,2011). Na úrovni školní připravenosti se zásadně podílí rodina dítěte, tento efekt je doplněn a někdy i nahrazen podílem práce mateřské školy. Pokud připravenost na školu není na požadované úrovni, potom je třeba zaměřit pozornost na školní zralost konkrétního dítěte, které již v předškolním věku selhává v oblasti návyku na soustředěnou práci, nemá schopnost přemýšlet a emočně nezvládá nové situace. Pro připravenost na školu se předpokládá věková hranice šesti let a většina dětí požadované úrovně dosáhne (Helus, 2004, Vágnerová, 2012). V předškolní etapě by dítě mělo být připraveno na školní práce ve všech oblastech, participujících na výchově a vzdělávání v institucionálním prostředí školy tak, aby dosáhlo maximální možné úrovně úspěšnosti s ohledem na svůj potenciál (Otevřelová, 2016).

Vzdělávací programy pro mateřské školy mají ve svém obsahu záměry podporovat jazykový rozvoj, sociálně-emoční rozvoj a školní dovednosti prostřednictvím her a aktivit, které napomáhají všestrannému rozvoji dítěte v prostředí mimo rodinu. V našem prostředí jsou pro hodnocení školní připravenosti k dispozici dva ucelené nástroje. Oba jsou principiálně založeny na vyšetření dítěte z hlediska jeho vědomostí a úrovně všeobecných informací. Jedná se o Test vědomostí předškolních dětí (Matějček, Vágnerová, 1992). Pro vyšetření školní připravenosti je také určen screeningový nástroj MaTeRS (Poláková, Vlčková, 2013), kterým lze určit aktuální vývojovou úroveň v deseti oblastech, jejichž úroveň ovlivňuje pozdější fungování dítěte ve školní práci. V obou případech se jedná o posouzení výkonu dítěte individuálně nebo ve skupině a následné vztažení výsledku testu ke stanovené normě.

Cíl výzkumu

Cílem předloženého výzkumu bylo vytvořit dotazník pro učitele mateřských škol. Tento dotazník by se mohl stát nejen součástí hodnocení připravenosti dítěte pro vstup do základní školy, ale také by mohl přinést učitelům zpětnou vazbu o tom, co je potřeba u dětí rozvíjet. Z tohoto hlediska byla pomocí získaných dat analyzována aktuální situace v oblasti připravenosti na školu s cílem identifikovat možné příležitosti pro intervenci směrem k rodině nebo předškolnímu zařízení.

Postup tvorby dotazníku

Pro sestavení dotazníku bylo využito existujícího materiálu, který byl vytvořen odborníky v oblasti předškolního vzdělávání – „Desatero pro rodiče dětí předškolního věku“. (http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/desatero-pro-rodice-deti-predskolniho-veku, cit. 2019- 03-30). Na základě tohoto materiálu byl vytvořen návrh Dotazníku pro učitele, který obsahuje 14 položek a pro konečnou podobu byly všechny položky konzultovány s učitelkami mateřských i prvních ročníků základních škol. Po potřebných modifikacích bylo přikročeno k realizaci pilotní studie.

Cílová skupina

Do studie byly zahrnuty děti, které v září následujícího školního roku nastupovaly do prvního ročníku základní školy. Dotazník vyplňovaly jejich učitelky v průběhu měsíce května. Vše probíhalo v režimu anonymity jak ve vztahu k pedagogům a dětem, tak ke každému z pracovišť.

Celkem bylo vyplněno 239 dotazníků. Jednalo se o 111 (48%) chlapců a 101 (43%) dívek. Ve 20 (9%) případech nebylo pohlaví vyplněno. Věkové rozpětí dětí bylo v době sběru dat 5 až 7 let, odklad školní docházky mělo 75 (31%) dětí.

Reliabilita a validita dotazníku

Pro zjišťování reliability a validity testu byla použita data z 239 dotazníků, z nichž bylo pro neúplné vyplnění vyloučeno sedm dotazníků, což znamená, že N= 232.

Reliabilita

Jako první bylo zjišťováno Cronbachovo Alpha, jehož hodnota dosáhla ? =0,98. Na základě této hodnoty lze konstatovat, že vnitřní konzistence testu je vynikající. (Mareš a kol., 2015) Dále byla zjišťována korelace jednotlivých položek mezi sebou a to pomocí Pearsonova korelačního koeficientu.

Tabulka 1: Korelace položek testu

Z údajů uvedených v Tab. č. 1 vyplývá, že vzájemné korelace položek jsou velmi vysoké (pohybují se v rozmezí od 0,66 do 0,97) a to na hladině významnosti 0,01. Z výše uvedených údajů vyplývá, že jednotlivé položky spolu vzájemně korelují. Lze tedy konstatovat, že položky mohou utvářet ucelený obraz o hodnoceném jedinci. Položky se vztahují k důležitým diagnostickým oblastem v předškolním věku, jako je hrubá a jemná motorika, pravolevá orientace, samostatnost, emoční oblast, jazykové kompetence a základní znalosti. Dotazník tak může poskytnout komplexní informace o tom, jak a zda je jedinec připraven pro školní vzdělávání a současně i v jakých oblastech je nutné dítě více rozvíjet.

Validita

Validita testu byla ověřována pomocí korelace výsledků v testu Zkouška znalostí předškolních dětí (Matějček a Vágnerová, 1992), a hodnotou IQ žáků 1 a vytvořeným Dotazníkem pro učitele. Pro výpočet korelace byl použit Pearsonův korelační koeficient.

Tabulka 2: Korelace

Z údajů v Tab. č. 2 lze vyčíst, že korelace mezi výsledky vytvořeného Dotazníku pro učitele a Zkouškou znalostí a Dotazníku pro učitele a hodnotou IQ jsou statisticky významné na hladině významnosti 0,01. Jedná se o záporné korelace, což je v pořádku. Nižší výsledná hodnota v Dotazníku pro učitele znamenala vyšší samostatnost dítěte, a tedy tato hodnota koresponduje s vyšším IQ a s vyšším skóre v Zkoušce znalostí.

Limity studie a uplatnění v praxi

Silnou stránkou výzkumu je použití již ověřených nástrojů (Zkouška znalostí předškolních dětí) pro validaci Dotazníku pro učitele a předpokládaná možnost konzultací s odborníky v terénní praxi. Za limit lze považovat to, že použité nástroje jsou postaveny na reflexi pedagoga a může tedy dojít ke zkreslení subjektivitou sebehodnocení. Lze předpokládat, že použití více nástrojů tuto chybu bude minimalizovat. Na základě uvedených výsledků lze konstatovat, že vytvořený 14-ti položkový „Dotazník pro učitele“ je reliabilní i validní. Je možné jej považovat za nástroj k zjišťování míry připravenosti pro vstup do školy z pohledu učitele mateřské školy. Jedná se tak o nástroj, který může být cenným pomocníkem při zjišťování školní připravenosti dětí. Neměl by však být jediným ukazatelem, ale spíše jedním z více ukazatelů. Jeho využití autoři doporučují např. v kombinaci s Testem vědomostí předškolních dětí. Odborným zájmem autorů pak bude i zkoumání souvislosti mezi školní připraveností a temperamentem.

Výzkum byl podpořen projektem TAČR – TL 02000561,

CMTF_ IGA_CMTF_2019_006 a PdF_ IGA_ 2019_019.

Poznámky

1. Hodnota IQ byla získána na základě výsledků v testu Zkouška znalostí předškolních děti.

Literatura

[1] BEDNÁŘOVÁ, Jiřina - ŠMARDOVÁ,Vlasta.  Diagnostika dítěte předškolního věku: Co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 le. Brno: Computer Press, 2011a. 217 s. ISBN 978-80-251-1829-0. 

[2] Desatero pro rodiče dětí předškolního věku.  [online], [Citováno 2019-05-30] Dostupné na www: < http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/desatero-pro-rodice-deti-predskolniho-veku>.

[3] HELUS, Zdeněk. Dítě v osobnostním pojetí: obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Praha: Portál, 2004. 228 s. ISBN 80-7178-888-0. 

[4] JANUS, Magdalena. - GASKIN, Ashley.  “School Readiness”. Encyclopedia of quality of life research. New York: Springer Children’s School Readiness: Teachers’ and Parents’ Perceptions, 2013. 

[5] JANUS, Magdalena. - OFFORD, R. David.  Reporting on readiness to learn at school in Canada ISUMA:. Canadian Journal of Policy Research. 2000, 1, 2. S. 71-75. 

[6] KAGAN Sharon L. Readiness 2000: Rethinking Rhetoric and Responsibility. The Phi Delta Kappan. 1990, 72, 4. S. 272 - 279. 

[7] LEMELIN, Jean, Pascal at al. The Genetic-Environmental Etiology of Cognitive School Readiness and Later Academic Achievement in Early Childhood. Child Development. 2007, 78, 6. S. 1855-1869. 

[8] MAREŠ, Petr a kol. Analýza sociálněvedních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 508 s. ISBN 978-80-210-6362-4. 

[9] MASHBURN Andrew J. - PIANTA, Robert C. Social Relationships and School Readiness. Early Education and Development. 2006, 17, 1. 151–176 s. 

[10] MATĚJČEK, Zdeněk. - VÁGNEROVÁ, Marie. Zkouška znalostí předškolních dětí. Bratislava: Psychodiagnostika, 1992. 20 s. 

[11] OTEVŘELOVÁ, Hana. Školní zralost a připravenost. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1092-4. 

[12] PIANTA, Robert, C. - COX, Martha, J. et al. (eds.). School readiness and the transition to kindergarten in the era of accountability. Baltimore, MD: Paul H Brookes Publishing, 2007. 

[13] TĚTHALOVÁ, Marie. Zralost pro školu je komplexní charakteristika. Informatorium: časopis pro výchovu dětí od 3-8 let v mateřských školách a školních družinách. 2011, 18, 6. S. 12 - 14. ISSN 1210-7506. 

[14] VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 531 s. ISBN 978-80-246-2153-1. 

[15] VLČKOVÁ, Helena. - POLÁKOVÁ, Simona. Test mapující připravenost na školu (MaTeRS). Národní ústav pro vzdělávání, 2013. 37 s. 

Kontaktní informace / Contact information

doc. PhDr. & Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz

prof. PhDr. PaedDr. Miloň Potměšil, Ph.D. & Ph.D.

Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Žižkovo nám. 5

771 41 Olomouc

Česká republika

milon.potmesil@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content