| Ročník: 2018 | Volume: 2018 |
| Číslo: 1-2 | Issue: 1-2 |
| Vyšlo: 1. listopadu 2018 | Published: November 1st, 2018 |
| Provázková Stolinská, Dominika.
Informace o projektu: Společenství praxe učitelů mateřských škol jako podpora pro zvyšování kvality předškolního vzdělávání.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#9
Zpět na obsah / Back to content
Informace o projektu: Společenství praxe učitelů mateřských škol jako podpora pro zvyšování kvality předškolního vzdělávání
Project report: Společenství praxe učitelů mateřských škol jako podpora pro zvyšování kvality předškolního vzdělávání
Úvod
Na pracovišti Katedry primární a preprimární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je aktuálně realizován projektový záměr Profesní dimenze učitele primární školy v kontextu transformace školství a společnosti. Záběr katedry v rámci projektové činnosti je široký. Projektové působení respektuje strategické dokumenty jako Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020 s výhledem do roku 2025 (2015), Národní program reforem České republiky (2014), či Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (2014).
Oblastí našeho zájmu je reflexe práce mateřských škol, přičemž jejich výstupy vnímáme jako vstupní úroveň pro práci primárních škol. V rámci tohoto přesahu školských stupňů se zaměřujeme na aktuální trendy, s nimiž se potýká praxe.
Při čerpání inovativních strategií se však neomezujeme pouze na prostředí České republiky. V oblasti grantových aktivit spolupracujeme také se zahraničními kolegy. Při pregraduální přípravě učitelů se inspirujeme přístupy, jež jsou uplatňovány v zahraničí. S řadou zemí jsme již v minulosti navázali výzkumnou, koncepční a pedagogickou spolupráci - v oblasti zemí Visegrádské skupiny, Norska, Švédska, Slovinska, Rakouska, Německa, Belgie, Španělka, Chorvatska, Litvy nebo Velké Británie.
Nově jsme se zamýšleli, jak podpořit flexibilitu systému implementace vzdělávacích trendů do praxe škol. Zvolili jsme cestu vytvoření funkční profesní komunity, která se bude spolupodílet na utváření platformy předškolního a primárního vzdělávání. Zde se opíráme o myšlenku Westheimera o učící se profesní komunitě, která povyšuje profesní rozvoj jednotlivých členů na profesní učení v komunitním kontextu – tzv. kolektivní učení. Z přehledové studie van Esové je dále možné strukturovat charakteristiku učících se profesních komunit, kdy poukazuje na tři hlavní rysy - kolegiální interakci, participaci a jasné diskursní normy pro produktivní spolupráci a zaměření aktivit na výuku a na učení se dětí. (In Janík, Minaříková, Píšová, Uličná a Janík, 2016). To jsou benefity, kterých zamýšlíme při řešení projektu využít.
Článek prezentuje plán projektu, jehož hlavním záměrem je vytvoření funkční sítě společenství praxe, které by měli tvořit učitelé v celém spektru profesního vývoje (tedy studenti, začínající učitelé, učitelé s dlouhodobou praxí, experti, odborníci v oblasti přípravy budoucích učitelů – pedagogové, speciální pedagogové, didaktici a psychologové).
1. Trendy v předškolním vzdělávání jako teoretická východiska projektu
Strategie vzdělávání ve 3. tisíciletí neustále podléhá velkému zájmu odborné i neodborné veřejnosti. Vzdělávací politika České republiky směřuje obecně k rozvoji vzdělávacího systému založeného na konceptu celoživotního učení, v jehož průběhu by mělo docházet k osobnostnímu rozvoji, který přispívá ke zvyšování kvality lidského života, k udržování a rozvoji kultury jako soustavy sdílených hodnot a v neposlední řadě k přípravě na pracovní uplatnění (Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, 2014). Trendem, který ovlivňuje směr úvah je tzv. kompetenční učení, na jehož modelu můžeme organizovat výchovně vzdělávací činnost již v prostředí mateřské školy. Model kompetenčního učení je možné strukturovat do níže uvedeného schématu a charakterizovat mottem: „Kdo ví proč, dokáže jakékoli jak.“ (F. Nietzsche)
Z uvedeného schématu je patrné, že nejpevnějším stavebním kamenem jsou získané znalosti a rozvinuté dovednosti práce s nimi. Na ně plynule navazuje dosažená úroveň kompetencí, jež ruku v ruce utváří osobnostní charakteristiky dítěte, které jej na základě jejich kvalitního naplnění ovlivňují při jeho jednání a chování (srov. Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, 2014).
Problematika kompetencí je aktuálně natolik závažná, že neuniká pozornosti ani Rady Evropy, která stanovila soubor kompetencí jako stěžejní prvek vzdělávacích politik všech členských zemí. Mezi prvními ze souboru kompetencí jsou stanoveny gramotnosti. Ty jsou pravidelně sledovány i v rámci mezinárodního srovnávání žáků ve výzkumech TIMSS, PISA, PIRLS a další (Straková, 2016).
Mateřská škola je dle novely zákona 561/2004 Sb. od školního roku 2017/2018 povinným stupněm vzdělávání. Připravuje dítě na jeho úspěšný školní start. Finální úroveň kompetencí v mateřské škole představuje v rámci kontextuální návaznosti obou školských stupňů zároveň vstupní úroveň žákových kompetencí na primární škole. V rámci našeho projektu se zaměřujeme primárně na oblast čtenářské a matematické pregramotnosti a didaktiky předškolního vzdělávání, jež ovlivňují kvalitu naplňování klíčových kompetencí deklarovaných Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Za důležité z psychologického hlediska považujeme také rozvoj sociálně emocionálních kompetencí a jeho optimální úroveň při vstupu do základní školy.
Na tuto oblast se také v rámci řešení projektu zaměřujeme. Naší snahou je reflektovat podmínky praxe pro efektivní uplatňování vzdělávací nabídky mateřské školy v návaznosti na školu primární. Záměrem je eliminovat problémy související s odlišným očekáváním učitelů elementaristů a vzdělávací nabídkou učitelů mateřských škol.
2. Fáze projektu
2.1 Přípravná fáze
V rámci přípravné fáze byla vytvořena funkční síť učitelů. Proběhla analýza významných výzkumných šetření a analýza relevantních kurikulárních dokumentů (především analýza ŠVP zapojených škol) ve vztahu k řešené problematice. Všechny analýzy byly provedeny na základě zjištění potřeb cílové skupiny, tedy samotných učitelů. Ve spolupráci s učiteli zapojených mateřských škol jsme realizovali akční výzkum, kdy byly monitorovány reálné podmínky praxe, resp. byl zjišťován aktuální stav realizace výuky na zapojených školách, včetně analýzy dostupných učebních materiálů a didaktických pomůcek se zaměřením na čtenářskou a matematickou pregramotnost a didaktiku předškolního vzdělávání. Probíhaly také vzájemné hospitace a reflexe zkušeností učitelů. V této fázi byly identifikovány činnosti, v nichž pedagogové pociťují potřebu na podkladě výměny zkušenosti své didaktické kompetence zkvalitnit. Na základě toho byly vymezeny konkrétní vzdělávací obsahy, resp. témata pro vzájemná setkávání a workshopy.
Opíráme se o koncepci obsahově zaměřeného přístupu ke zkoumání a zlepšování výuky (viz Obr. č. 2). Prezentované schéma nastiňuje, že pro zkvalitňování edukačního procesu je důležité vycházet z analýzy obsahové transformace ve výuce. Nejprve je potřeba porozumět procesu, ve kterém dochází k naplňování cílů výuky. Přitom se vzájemně doplňuje deduktivní náhled na pojmovou strukturu obsahu s induktivním rozborem konkrétních postupů učitele a dětí. T. Janík a J. Slavík s výzkumným týmem a spoluautory rozsáhlé studie (2016) hodnotí, že na podkladě takto zjednaného porozumění lze posuzovat kvalitu jednotlivých situací výuky a zvažovat návrhy na zlepšení.
2.2 Realizační fáze
V rámci realizační fáze, která je pro nás nyní aktuální, probíhá intenzivní spolupráce s učiteli zapojených škol (na platformě vytvořených sítí společenství praxe) vzájemná setkávání, realizace besed, kulatých stolů, seminářů a jiných forem vzdělávání a setkávání.
Pozornost zaměřujeme na tyto konkrétní aktivity:
- Vzájemné hospitace a videohospitace v rámci jednotlivých společenství. Videohospitace budou následně sdíleny i napříč všemi společenstvími.
- Kolegiální aktivity – např. párová výuka nebo shadowing, které umožní výměnu odborných zkušeností v rámci společenství a implementaci nových vzdělávacích trendů do běžné praxe škol. Všech těchto aktivit se průběžně budou účastnit i studenti oborů Učitelství pro mateřské školy a Předškolní pedagogika s cílem lepšího propojení pregraduální přípravy s praxí.
- Na základě pravidelné a dlouhodobé spolupráce akademiků a učitelů mateřských škol jsou sdíleny příklady dobré praxe, propracovány a vytvářeny aktivity pro práci s dětmi, které rozvíjí osobnost dítěte v rámci všech vzdělávacích oblastí daných Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání s cílem usnadnění přechodu dětí na základní školu. Tyto aktivity obsahují specifické aktivizační metody (např. metody kritického myšlení či metody situační, inscenační, heuristické, diskusní a didaktické hry). Následně budou navrženy učební strategie a sestaven soubor námětů edukačních aktivit.
2.3 Reflexívní fáze
– finální období, které bude prostřednictvím výstupů akčního výzkumu hodnotit úspěšnost a uplatnitelnost inovované vzdělávací nabídky škol.
Výstupem aktivity bude, na základě cílené podpory vzájemného učení, vytvořená funkční síť odborníků v oblasti předškolního vzdělávání. Bude realizována modifikace učebních materiálů (propracované výukové lekce, soubory úloh, soubory příkladů dobré praxe) a bude zhodnocena efektivita realizovaných činností. Proběhne také odborná diskuze nad zjištěnými výsledky, kdy budou formulována doporučení pro úpravu učebních materiálů a vzdělávacích programů na mateřských školách. Učitelé v mateřských školách se naučí provádět reflexi vlastní výuky a navrhovat její možné alterace. Na základě intenzivní spolupráce se zapojenými mateřskými školami budou formulována také doporučení pro úpravu pregraduální přípravy budoucích učitelů mateřských škol na třech fakultách, jež jsou do projektu zainteresovány (Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská Univerzita v Ostravě a Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích).
Závěr
V článku jsme představili funkční prvky projektu, jež realizujeme na Katedře primární a preprimární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v kooperaci s odborníky z jiných kateder (oblast matematické pregramotnosti: RNDr. Martina Uhlířová, Ph.D. a PaedDr. Anna Stopenová, Ph.D. – Katedra matematiky; oblast čtenářské pregramotnosti: Mgr. Dana Cibáková, Ph.D., Mgr. Milan Polák, Ph.D. – Katedra českého jazyka a literatury; oblast pedagogické psychologie – PhDr. Eleonora Smékalová, Ph.D. – Katedra psychologie Filozofické fakulty UP; oblast obecné pedagogiky – doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph.D. – Ústav pedagogiky a sociálních studií a oblast speciální pedagogiky – doc. Mgr. Dita Finková, Ph.D. – Ústav speciálněpedagogických studií) a ve spolupráci s dalšími dvěma univerzitami v České republice realizovat.
Naším hlavním zájmem je vytvoření platformy pro odbornou veřejnost v oblasti preprimárního a primárního vzdělávání a to skrze utvoření profesní vzájemně se učící komunity.
Řešení jednotlivých aktivit by mělo směřovat od reflexe aktuálního stavu praxe, přes předávání vlastních zkušeností a účast na odborných workshopech, besedách a seminářích, až po vytvoření funkční sítě odborníků realizujících vzdělávací praxi.
Článek prezentuje výstupy projektu Podpora společenství praxe jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000660.
Literatura
[1] Janík, Tomáš a kol. Profesní vidění učitelů a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů.. Brno: Masarykova univerzita, 2016. ISBN 978-80-210-8304-2.
[2] Janík, Tomáš. - Slavík, Jan a kol. Kvalita (ve) vzdělávání : obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2016. ISBN 978-80-210-8258-8. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.M210-8258-2016.
[3] Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020 s výhledem do roku 2025. Praha: Úřad vlády České republiky, 2015.
[4] Národní program reforem České republiky. Praha: Úřad vlády České republiky, 2014.
[5] Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Praha: MŠMT ČR, 2014.
[6] Provázková Stolinská,Dominika. - Částková, Pavlína. Možnosti sebehodnocení dítěte předškolního věku v technické výchově. In Provázková Stolinská,Dominika. Polytechnické vzdělávání v prostředí MŠ. Olomouc: PdF UP, 2015. ISBN 978-80-244-4735-3.
[7] Straková, Jana. Mezinárodní výzkumy výsledků vzdělávání. Metodologie, přínosy, rizika a příležitosti. Praha: PdF UK, 2016. ISBN 978-80-7290-884-4.
[8] Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Praha: MŠMT ČR, 2014.
[9] Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR, 2008.
Zpět na obsah / Back to content