| Ročník: 2016 | Volume: 2016 |
| Číslo: 2 | Issue: 2 |
| Vyšlo: 17. ledna 2017 | Published: January 17th, 2017 |
| Machková, Eva - Machek, Ondřej.
Využití případových studií při výuce účetnictví na českých vysokých školách.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#6
Zpět na obsah / Back to content
Využití případových studií při výuce účetnictví na českých vysokých školách
Using Case Studies in Accounting Education at the Czech Universitites
Abstrakt: Případové studie se stávají oblíbenou metodou výuky na vysokých školách. Je možné je využít i při výuce účetnictví. Cílem tohoto článku je provést rešerši zkušeností s využíváním případových studií při výuce účetnictví na vysokých školách, a to jak v zahraničí, tak v České republice, a na základě ní formulovat doporučení pro výuku účetnictví na českých vysokých školách. Z rešerše vyplývá, že případové studie mají pozitivní vliv na rozvoj zejména měkkých dovedností, které jsou i v účetní praxi potřebné. Zdá se však, že české ekonomické vysoké školy nedostatečně akcentují potřebu jiných než technických a řídících znalostí a dovedností a v České republice není potenciál případových studií zcela využitý.
Klíčová slova: případové studie, účetnictví, vysoké školy, Česká republika.
Abstract: Case studies have become a popular method of university education. They can also be used in accounting education. The goal of this paper is to perform a literature review of existing experience with using case studies in accounting education at universities, both foreign and Czech ones, and to present recommendations for accounting education. The results suggest that case studies positively affect especially the development of soft skills that are also required in accounting practice. However, it seems that Czech business schools insufficiently emphasize the need for other than technical and managerial skills and knowledge, and that the potential of using case studies in the Czech Republic is not sufficiently used.
Keywords: Case studies, Accounting, Universities, Czech Republic.
1. Úvod
Praxe účetních je různorodá a nevyžaduje pouze technické znalosti, ale také schopnost týmové spolupráce, prezentační schopnosti, a řadu dalších znalostí a dovedností. Případové studie (case studies) jsou přitom stále oblíbenější metodou výuky, a to zejména na kvalitních zahraničních univerzitách.
Tradiční způsoby výuky založené na memorování nebo řešení jednoduchých, umělých příkladů jsou dnes považovány za nepříliš efektivní. Přednášky, které jsou klasickou formou pasivní výuky, jsou z pohledu studentů nejen „nudné“, ale také velice neefektivní. Využití aktivních forem výuky má na studijní výsledky mnohem příznivější vliv (Freeman et al., 2014).
Boyce et al. (2001) rozlišují mezi povrchním učením (surface learning) a hlubokým učením (deep learning). Povrchní učení se spoléhá více na paměť než porozumění, zatímco hluboké učení je založeno na porozumění podstatě problému. Starší metody výuky vedou k povrchnímu učení zaměřenému na znalosti momentálních poznatků. Účelem vzdělávacího systému však není pouze poskytnout znalosti, které mohou být okamžitě využitelné (např. znalost aktuální legislativy), ale také vychovávat absolventy pro budoucí profesní život, ať už bude jejich profese jakákoliv. Povrchní učení může být užitečné krátkodobě, ale v dlouhém období, dlouho po úspěšném ukončení studia, se naučené poznatky stávají zastaralé a důležitá je schopnost absolventa orientovat se v nových podmínkách, adaptovat se a samostatně se vzdělávat.
Zároveň se zdá, že účetní praxe a výuka účetnictví se do určité míry liší a jedním z přístupů, jakým lépe propojit výuku a praxi, je využívání případových studií při výuce účetnictví. Zdá se však, že v současné době není jejich využití při výuce účetnictví v České republice příliš rozšířené.
Cílem tohoto článku je provést analýzu současného využití případových studií ve světě i v České republice a na základě ní formulovat doporučení pro výuku účetnictví na českých vysokých školách. Analýza bude provedena formou rešerše literatury dostupné v databázi Google Scholar. V první části se zaměříme na úvod do problematiky využití případových studií ve výuce obecně. V další části bude popsáno využití případových studií při výuce účetnictví ve světě. Následující část se bude zabývat poznatky z České republiky. V poslední části článku bude provedeno závěrečné shrnutí.
2. Případová studie jako metoda výuky
Podle slovníku Merriam Webster je případová studie „publikovaná zpráva o osobě, skupině, nebo situaci, která byla studována v průběhu času“ nebo „situace z reálného života, která může být zkoumána nebo studována za účelem naučení se něčemu“ (Merriam Webster, 2016). Takové definice jsou však velice široké a neodrážejí fakt, že případové studie se staly poměrně standardizovanou metodou ve výuce zejména ekonomických předmětů, ale také předmětů v oblasti práva nebo medicíny.
Struktura případové studie bývá ve většině situací obdobná: student se stává rozhodovatelem, který čelí určitému reálnému a aktuálnímu problému, který musí být vyřešen. Případová studie typicky obsahuje popis kontextu, ve kterém je problém řešen (popis relevantní a aktuální politické/ekonomické/právní… situace), popis subjektu (například firmy) a další data, například v podobě tabulek, úryvků rozhovorů, obrázků a grafů, ale také videa nebo zvukových záznamů (Boston University, 2016). Následují otázky nebo úkoly, které mají studenti zodpovědět nebo vyřešit.
Z hlediska učitele obsahuje kvalitní případová studie manuál pro lektora (v anglické literatuře často nazývaný instructor’s manual nebo instructor’s guide), který může specifikovat, jak se má pedagog na hodinu připravit (např. které zdroje si přečíst), jakým způsobem pracovat se studenty nebo moderovat diskuzi, a obecně umožňuje připravit se na nejrůznější možné varianty vývoje řešení problému a diskuze.
Zadání případové studie by mělo studentům poskytnout dostatek informací k tomu, aby mohli najít řešení. Studenti by měli pochopit podstatu a kontext problému, cíl úkolů, klíčové faktory, které je třeba zohlednit, jaké jsou možné alternativy řešení, a jaké řešení by doporučili (Boston University, 2016).
Komplexnost a potřeba kvality případové studie je zohledněna ve faktu, že dobré případové studie zpravidla nebývají k dispozici zdarma, ale jsou poměrně drahé a limitované počtem studentů, což poněkud znesnadňuje jejich širší využití.
Průkopníkem ve využívání případových studií ve výuce byla Harvard Business School, která je zavedla již ve 20. letech 20. století. Podle Cinneide (1997) se při využití případových studií posouvá těžiště třídy od znalostí učitele k participativní skupinové diskuzi nad problémy řešenými v případové studii. Kromě toho, že se studenti setkávají s reálnými případy z praxe a se zkušenostmi skutečných profesionálů, dochází k rozvoji schopnosti kreativního řešení problémů. Podle Rippina et al. (2002) dochází také k rozvoji schopnosti kritického myšlení. Nedávné výzkumy (Freeman et al., 2014), ale i starší studie (viz např. Bocker, 1987) prokázaly, že využití případových studií je efektivnější než klasická přednáška ve smyslu nabytí schopnosti reprodukovat a použít znalosti a schopnosti, stejně tak jako ve smyslu dosáhnutí vyšší motivace studentů k učení.
Na druhou stranu mají případové studie určité nevýhody a omezení. Zdá se, že nejsou příliš vhodné k použití do úvodních kurzů, protože jejich řešení již vyžaduje určité znalosti a schopnost jejich propojení. Jsou tak vhodné spíše pro vyšší ročníky studia (Thompson, 1995). Protože jejich řešení vyžaduje delší čas, nejsou také vhodné pro kurzy, ve kterých není dostatek času k řešení. Z hlediska učitele je také složitější jejich hodnocení, protože zpravidla neexistuje jediná správná odpověď a na otázky nebo úkoly je možné nahlížet z více úhlů pohledu.
3. Poznatky ze světové literatury
Následující sekce je členěna do dvou částí: v první jsou definovány potřebné znalosti absolventů oboru účetnictví, které poskytnou argumenty pro použití případových studií při výuce, a v následující sekci je popsáno využití případových studií při výuce účetnictví ve světě.
3.1 Potřebné znalosti absolventů předmětů zaměřených na účetnictví
Mezi milníky určující vývoj ve světové výuce účetnictví patří tzv. Bedford Report z roku 1986 publikovaný americkou účetní asociací (AAA, 1986) a ustanovení Accounting Education Change Commission (AECC) v USA v roce 1989, jejímž cílem bylo stanovit změny v obsahu, struktuře a rozsahu výuky účetnictví (Davis, Sherman, 1996). Bedford Report stanovil, že kurzy účetnictví by měly rozvíjet schopnosti analýzy, syntézy, řešení problémů a komunikace. V článku publikovaném v roce 1990 (AECC, 1990) byl dále definován potřebný odborný profil budoucích účetních.
Účetní praxe vyžaduje určité znalosti a dovednosti, které jsou pro tuto profesi specifické. Kromě samotných znalostí principů účetnictví, které jsou pro výkon tohoto zaměstnání nezbytné, je v rámci výuky třeba se naučit týmové práci (Jackling, De Lange, 2009) a řešení reálných problémů (Wells et al. 2009). Mezi další důležité znalosti a dovednosti patří schopnost pracovat s informačními technologiemi (Rhodes, 2012), komunikační a prezentační dovednosti (Cheng, 2007) i znalosti cizích jazyků. Účetní praxe dále vyžaduje analytické myšlení (Tonge, Willett, 2009). Někteří současní autoři také zdůrazňují potřebu výuky etiky a zodpovědnosti (Madison, Schmidt, 2006).
Van der Merwe (2013) představuje přehled, na základě kterého je možné shrnout následující potřebné znalosti a dovednosti:
Jak bude uvedeno v dalším textu, právě případové studie se jeví jako vhodný nástroj k výuce výše zmíněných znalostí a dovedností.
3.2 Využití případových studií při výuce účetnictví ve světě
Vývoj didaktiky účetnictví doprovází názor, že účetní praxe a role účetního ve firmě se neustále vyvíjí, ale výuka účetnictví tento vývoj dostatečně neodráží (Albrecht, Sack, 2000). Dále je možné se v literatuře setkat s názory, že příklady probírané ve výuce účetnictví jsou prezentovány jako jednoduché, což vyvolává mylný dojem, že účetní v profesní praxi řeší jednoduše strukturované problémy (Mayer-Sommer, 1990), přičemž praxe je od této představy značně odlišná.
Zároveň začal být kladen důraz na takový způsob výuky, který by spíše než technické dovednosti účetnictví rozvíjel abstraktní schopnosti a dovednosti, které mohou být absolventem využívány po celý jeho zbývající profesní život (Candy et al., 1994).
V reakci na soudobé nedostatky ve výuce účetnictví vznikla potřeba změny, která by vedla k využití modernějších metod výuky, které by aktivně zapojily studenty do procesu výuky, a to konkrétně formou případových studií (Hassal et al., 1998). Případové studie tedy začaly být využívány ve výuce účetnictví stále častěji (Hassal, Milne, 2004).
Adler et al. (2004) a Wynn-Williams et al. (2008) popsali použití případových studií při výuce kurzu účetnictví na Novém Zélandu. Autoři předpokládali, že případové studie umožní studentům být více samostatní a budou rozvíjet schopnosti se dále učit. Autoři testovali hypotézu, že studenti účetnictví, kteří používali případové studie, měli lepší úspěchy ve schopnosti se dále učit. Tyto výzkumy však byly podrobeny kritice z důvodu metodologických nedostatků (Duff et al., 2008).
Výzkum Healy a McCutcheona (2010) na základě analýzy devíti rozhovorů s učiteli účetnictví v irských podmínkách doporučil využití případových studií pro zlepšení znalostí a rozvoje tzv. měkkých dovedností (soft skills), ale zároveň upozorňuje na to, že je třeba brát ohled na způsob, jakým učitelé účetnictví případové studie používají. Tyto výsledky jsou tedy ve shodě s článkem Boyce et al. (2001), kteří také doporučují využití případových studií ve výuce účetnictví jako nástroje pro zlepšení schopnosti učit se a rozvoje měkkých dovedností.
Výzkum Cullena et al. (2004) na vzorku 57 studentů účetnictví v Sheffieldu (Velká Británie) nasvědčuje tomu, že využití případových studií při výuce účetnictví vede ke spokojenosti studentů ve smyslu dosáhnutí požadovaných výsledků učení a rozvíjí také schopnost týmové spolupráce a komunikace. Podle těchto autorů však je třeba, aby byly případové studie voleny tak, aby byly pro studenty zajímavé a motivující. Dalším požadavkem Cullena et al. (2004) bylo využití pro studenty známých pojmů a názvů. Tento požadavek sice intuitivně dává smysl, avšak dosud není empiricky podložený (Finney, Pyke, 2008).
Na základě poznatků ze světové literatury je tedy možné se domnívat, že využití případových studií může studentům pomoci řešit současné problémy a aplikovat nové nápady na nové situace. Studenti musí navzájem spolupracovat, komunikovat a týmově přemýšlet, což vede kromě znalostí také k rozvoji jejich měkkých dovedností.
4. Poznatky z české literatury
Podobně jako předchozí sekce, i tato je členěna do dvou částí: v první budou porovnané profily absolventů účetnictví nejvýznamnějších českých ekonomických vysokých škol a zhodnocení shody s tím, co by absolventi měli umět a znát podle sekce 3.1, v následující sekci bude zhodnoceno současné využívání případových studií při výuce účetnictví v České republice.
4.1 Potřebné znalosti absolventů předmětů zaměřených na účetnictví optikou českých vysokých škol
V České republice existuje řada vysokých škol, které nabízí předměty a studijní obory zaměřené na oblast účetnictví. Protože není realistické zjistit informace o všech předmětech zaměřených na účetnictví, které jsou aktuálně v ČR vyučované, bude představen souhrn profilů absolventů oborů zaměřených na účetnictví nejvýznamnějších českých veřejných vysokých škol (informace byly sbírány z internetových stránek jednotlivých oborů určených pro zájemce o studium, jedná se tedy o prezentaci oboru, nikoliv jeho skutečný obsah). Přehled je uveden v příloze tohoto článku. Ve stručnosti lze vytipovat následující klíčová slova:
Z přehledu vyplývá, že profily absolventů jsou prezentované tak, že hlavní je odbornost ve smyslu technických znalostí a uplatnění v praxi a finanční gramotnost, někdy také analytické, plánovací a řídící schopnosti. Zmíněné vysoké školy se v rámci popisu profilu oborů nezaměřují na rozvoj schopnosti týmové práce a řešení reálných problémů, na prezentační dovednosti, nezdůrazňují IT znalosti, nutnost kritického myšlení, etiku ani sebekritiku. V tomto ohledu je patrné, že potřebný profil absolventů oborů účetnictví, který je uveden v sekci 3.1, je nedostatečně pokrytý. Otázkou je skutečná skladba předmětů, neboť internetová prezentace uvedených oborů je poměrně obecná a ve skutečnosti tak může být profil absolventů širší, než je výše prezentováno.
4.2 Využití případových studií při výuce účetnictví v České republice
Vzhledem k poznatkům uvedeným v sekci 3 je možné konstatovat, že výuka moderního účetnictví v České republice má mnohem kratší historii, což je dáno zejména historickými důvody, kdy moderní světové poznatky začaly být vyučovány až v 90. letech 20. století. V České republice se z odborného hlediska využitím případových studií při specifické výuce účetnictví mnoho autorů nezabývalo. Na druhou stranu je i v českých podmínkách potřeba využití příkladů z dobré praxe, vyučovat schopnosti komunikace a týmové spolupráce zřejmá.
Krpálek (2015) doporučuje využití vzorů ekonomického úspěchu (mimo případových studií také např. besedy a přednášky podnikatelů a odborníků z praxe) za účelem zajistit převod ekonomických a finančních poznatků v dovednosti. Mužík (1998) uvádí, že případové studie je vhodné nechat před jejich zavedením do výuky oponovat dalšími lektory a poté pilotně ověřit na menší skupině účastníků, a dále uvádí, že další vhodnou a více dynamickou metodou výuky je simulace. Janhubová (2006) zmiňuje využití případových studií při výuce předmětu Finanční účetnictví na VŠE. Případové studie se spíše než v účetnictví používají v jiných oblastech financí, např. finanční analýze (viz např. Knápková et al., 2010). Byť je v případových studiích přípustné používat fiktivní situace, zdá se, že v České republice se zpravidla nepoužívají oponované a na pilotním vzorku otestované případové studie obsahující všechny náležitosti, např. manuál pro lektory.
Zdá se, že v podmínkách ČR jsou za případové studie často považovány umělé, byť zajímavé a užitečné příklady. Existuje řada učebnic, které ve svém názvu či obsahu zahrnují spojení „případové studie“, avšak které ve skutečnosti obsahují pouze příklady nebo „praktika“, nikoliv případové studie ve smyslu definice uvedené v sekci 2 tohoto článku. To může vyvolávat mylný dojem, že problémy účetní praxe jsou jednoduše strukturované, ačkoliv ve skutečnosti tomu tak není (Mayer-Sommer, 1990).
Protože se autorům nepodařilo dohledat žádné další české odborné články, které by se touto tematikou zabývaly, je možné hodnotit využití případových studií při výuce účetnictví v České republice v současné době jako nedostatečně využité a konstatovat potenciál pro budoucí využití. Kvalitní případové studie je možné pořídit např. na stránkách společnosti The Case Centre (2016), před rokem 2013 známé jako European Case Clearing House. Využití případových studií v anglickém jazyce by mohlo přispět i k rozvoji znalosti cizích jazyků, která je v současné účetní profesi také potřebná (Mohamed, Lashine, 2003). Je však nutné podotknout, že kvalitní případové studie nebývají k dispozici zdarma, ale jsou poměrně drahé a limitované počtem studentů, kteří je v jednotlivých kurzech mohou používat. To poněkud znesnadňuje jejich širší využití, a to i v České republice, kde je podfinancování školství často uváděným problémem.
Stejně tak je možné vylepšit nebo aktualizovat profily absolventů oborů účetnictví na českých vysokých školách tak, aby zdůraznily schopnosti týmové práce, řešení reálných problémů, prezentační dovednosti, kritické myšlení, etiku a schopnost sebekritiky. Dle poznatků ze světové literatury je účetní praxe vyžaduje a právě k dosažení těchto cílů mohou být případové studie vhodným nástrojem.
5. Diskuze a závěr
Výuka abstraktních pojmů a technik zřejmě není dostačující a případové studie mohou být jedním z metod výuky v účetnictví, které mohou přispět k rozvoji širších schopností a dovedností studentů (Finney, Pyke, 2008).
Na základě uvedeného přehledu literatury se domníváme, že v českých podmínkách dosud není potenciál případových studií při výuce účetnictví dostatečně využitý. Nasvědčuje tomu neexistence publikovaných poznatků o využití případových studií v českých podmínkách a rešerše používaných metod výuky na nejvýznamnějších českých vysokých školách. Naproti tomu ve světové literatuře byla této otázce věnována poměrně intenzivní pozornost a autoři téměř bez výjimky zdůrazňují přínosy této metody pro budoucí uplatnění absolventů v účetní praxi. Ve využití případových studií při výuce účetnictví tak vidíme velký potenciál.
Mezi omezení tohoto článku patří fakt, že poznatky o využití případových studií ve výuce účetnictví v ČR mohou existovat, avšak tato skutečnost není dohledatelná v databázi Google Scholar. Je-li tomu tak, jedná se o problém nedostatečné prezentace jejich využití jednotlivými vysokými školami. Určité zjednodušení také představuje přehled prezentovaných oborů v ČR, který není vyčerpávající, a fakt, že nebyla provedena detailnější analýza kurikul jednotlivých studijních oborů.
Pro využití případových studií při výuce je možné je buď zakoupit (jsou-li komerční), převzít volně dostupné případové studie či příklady a adaptovat je na vlastní výuku, nebo napsat vlastní případové studie, což je úkol podstatně časově náročnější. Při tvorbě vlastní případové studie je možné se opřít o aktuální trendy či události, což může zkrátit čas potřebný na přípravu tematického zaměření. Pedagog může do případové studie přenést vlastní zkušenosti z praxe, pokud jimi disponuje. V tom případě také může pružně reagovat na možné scénáře vývoje řešení případové studie. Sdílení případových studií s kolegy umožní hledat nové nápady a zároveň představuje určitou formu oponentury, která je pro kvalitní případové studie typická.
Úspěšnost využití případových studií kriticky závisí na tom, jakým způsobem je učitel používá (Boyce et al., 2001). Případové studie by neměly být příliš „preskriptivní“ a neměly by tedy naznačovat, které řešení je správné. Zároveň by měly být krátké a omezené ve smyslu možných faktorů, které vstupují do řešeného problému. Počet úkolů by neměl být příliš vysoký, a to z důvodu časového omezení řešení a potřeby zacílení pozornosti.
Aby bylo využití případových studií efektivní, je nutné, aby byly kvalitní a přizpůsobené publiku, např. ve smyslu použitého slovníku nebo předpokládaných znalostí studentů. Například pro studenty nižších stupňů studia mohou být vhodné analyticky zaměřené případové studie založené na analýze většího množství dat, zatímco studenti ve vyšších ročnících by měli být lépe vybaveni ke kritickému myšlení (Thompson, 1995).
Zároveň případové studie ze své podstaty nejsou příliš vhodné pro sdělování velkého množství nových informací a nemohou tak zcela nahradit přednášku. Potenciál pro jejich využití je tedy především v rámci cvičení či seminářů na vysokých školách.
Literatura
[1] AAA. Committee on the Future Structure, Content, and Scope of Accounting Education (The Bedford Committee), future accounting education: preparing for the expanding profession. Issues in Accounting Education. 1986, 1, 1. 168–195 s. ISSN 0739-3172.
[2] AECC. Objectives of education for accountants: position statement number one. Issues in Accounting Education. 1990, 5, 2. 307–312 s. ISSN 0739-3172.
[3] ADLER, R. - WHITING, R. H. - WYNN-WILLIAMS, K. Student-led and teacher-led presentations; empirical evidence about learning styles in an accounting course. Accounting Education: An International Journal. 2004, 13, 2. 213–229 s. ISSN 0963-9284.
[4] ALBRECHT, W. S. - SACK, R. J. Accounting Education: Charting the course through a perilous future. Sarasota, FL: American Accounting Association, 2000.
[5] BOCKER, F. Is case teaching more effective than lecture teaching in business administration? An exploratory analysis. Interfaces. 1987, 17, 5. 64–71 s. ISSN 0092-2102.
[6] BOSTON UNIVERSITY Using Case Studies to Teach. Boston University. [online], [Citováno 2016-05-02] 2016. Dostupné na www: <http://www.bu.edu/ctl/teaching-resources/using-case-studies-to-teach/>.
[7] BOYCE, G. - WILLIAMS, S. - KELLY, A. - YEE, H. Fostering deep and elaborative learning and generic (soft) skill development: The strategic use of case studies in accounting education. Accounting Education. 2001, 10, 1. 37–60 s. ISSN 0963-9284.
[8] CANDY, P. C. - CREBERT, G. - O’LEARY, J. Developing Lifelong Learners through Undergraduate Education. Canberra: Australian Government Publishing Service, 1994. ISBN 978-06-443-5349-6.
[9] CHENG, K. The curriculum design in universities from the perspective of providers in accounting education. Education. 2007, 127, 4. 581–590 s. ISSN 0013-1172.
[10] CINNEIDE, B. O. The role and effectiveness of case studies: Student performance in case study vs. “theory.”. Journal of European Industrial Training. 1997, 21, 1. 3–13 s. ISSN 0309-0590.
[11] CULLEN, J. - RICHARDSON, S. - O'BRIEN, R. Exploring the teaching potential of empirically-based case studies. Accounting Education. 2004, 13, 2. 251–266 s. ISSN 0963-9284.
[12] DAVIS, S. W. - SHERMAN, W. R. The accounting education change commission: a critical perspective. Critical Perspectives on Accounting. 1996, 7, 1. 159–189 s. ISSN 1045-2354.
[13] DUFF, A. - DOBIE, A. - GUO, X. The influence of business case studies and learning styles in an accounting course: A comment. Accounting Education: An International Journal. 2008, 17, 2. 129–144 s. ISSN 0963-9284.
[14] FINNEY, S. - PYKE, J. Content relevance in case-study teaching: The alumni connection and its effect on student motivation. Journal of Education for Business. 2008, 83, 5. 251–258 s. ISSN 0883-2323.
[15] FREEMAN, S. - EDDY, S. L. - MCDONOUGH, M. et al. Active learning increases student performance in science, engineering, and mathematics. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2014, 111, 23. 8410–8415 s. ISSN 1091-6490.
[16] HASSALL, T. - LEWIS, S. - BROADBENT, J. M. The use and potential abuse of case studies in accounting education. Accounting Education: An International Journal. 1998, 7. 37–47 s. ISSN 0963-9284.
[17] HASSALL, T. - MILNE, M. J. Using case studies in accounting education. Accounting Education. 2004, 13, 2. 135–138 s. ISSN 0963-9284.
[18] HEALY, M. - MCCUTCHEON, M. Teaching with case studies: An empirical investigation of accounting lecturers' experiences. Accounting Education: An International Journal. 2010, 19, 6. 555–567 s. ISSN 0963-9284.
[19] JACKLING, B. - DE LANGE, P. Do Accounting Graduates’ Skills Meet The Expectations of Employers? A Matter of Convergence or Divergence. Accounting Education: An International Journal. 2009, 18, 4-5. 369–385 s. ISSN 0963-9284.
[20] JANHUBOVÁ, J. Studenti k novému pojetí výuky finančního účetnictví na VŠE. In ZELENKOVÁ, M., ed. Změny účetní a daňové legislativy v roce 2007 a příprava výuky na tyto změny. Sborník pedagogické konference KFÚ VŠE. Praha: Oeconomica, 2006. 43–45 s. ISBN 80-239-8367-9.
[21] KNÁPKOVÁ, A. - PAVELKOVÁ, D. - ŠTEKER, K. Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4.
[22] KRPÁLEK, P. Didaktické a mediální aspekty ve výuce podnikové ekonomiky a financí. In CHROMÝ, J. - ŠEDIVÝ, J. - DRTINA, R. eds. - Sborník recenzovaných příspěvků mezinárodní vědecké konference Média a vzdělávání 2015. Praha: Extrasystem Praha, 2015. 116 – 119 s. ISBN 978-80-87570-30-2.
[23] MADISON, R. L. - SCHMIDT, J. J. Survey of time devoted to ethics in accountancy programs in North American colleges and universities. Issues in Accounting Education. 2006, 21, 2. 99–109 s. ISSN 0739-3172.
[24] MAYER-SOMMER, A. P. Substance and strategy in the accounting curriculum. Issues in Accounting Education. 1990, 5, 1. 129–142 s. ISSN 0739-3172.
[25] MERRIAM WEBSTER Definition of Case Study by Merriam-Webster. [online], [Citováno 2016-05-02] 2016. Dostupné na www: <http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study>.
[26] MOHAMED, E. K. - LASHINE, S. H. Accounting knowledge and skills and the challenges of a global business environment. Managerial Finance. 2003, 29, 7. 3–16 s. ISSN 0307-4358.
[27] MUŽÍK, J. Andragogická didaktika. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-52-3.
[28] RHODES, N. Gateways to positioning information and communication technology in accounting education. South African Journal of Higher Education. , 2012, 26, 2. 300–315 s. ISSN 1011-3487.
[29] RIPPIN, A. - BOOTH, C. - BOWIE, S. - JORDAN, J. A. Using the case study method to explore uncertainty and ambiguity in undergraduate business education. Teaching in Higher Education. 2002, 7, 4. 429–441 s. ISSN 1356-2517.
[30] THE CASE CENTRE The Case Centre. [online], [Citováno 2016-05-20] 2016. Dostupné na www: <http://www.thecasecentre.org/>.
[31] THOMPSON, J. L. What goes into a management strategy case study. In RICHARDSON, B. - MONTANHEIRO, L. - O’CINNEIDE, B. eds. How to Research, Write, Teach and Publish Management Case Studies. Sheffield: Sheffield Hallam University, Pavic Publications, 1995. 147–156 s. ISBN 086339485X.
[32] TONGE, R. - WILLETT, C. Learning to think: Using coursework to develop higher-order academic and practitioner skills among final year accounting students. Accounting Education: An International Journal. 2009, 18, 2. 207–226 s. ISSN 0963-9284.
[33] VAN DER MERWE, N. An evaluation of an integrated case study and business simulation to develop professional skills in South African Accountancy Students. The International Business & Economics Research Journal. 2013, 12, 10. 1137–1156 s. ISSN 1535-0754.
[34] WELLS, P. - GERBIC, P. - KRANENBURG, I. - BYGRAVE, J. Professional Skills and Capabilities of Accounting Graduates: The New Zealand Expectation Gap?. Accounting Education: An International Journal. 2009, 18, 4-5. 403–420 s. ISSN 0963-9284.
[35] WYNN-WILLIAMS, K. - WHITING, R. H. - ADLER, A. The influence of business case studies on learning styles; an empirical investigation. Accounting Education: An International Journal. 2008, 17, 1. 227–247 s. ISSN 0963-9284.
Zpět na obsah / Back to content