Recenze: Psychologie školní šikany

Review: Psychologie školní šikany

Petra Potměšilová

Šikana je specifický případ agresivního jednání, které je typické tím, že mezi agresorem a obětí je výrazně asymetrický vztah. Jedná se o typ jednání, které je stále velmi časté nejen ve školním prostředí. I přes množství preventivních programů se nedaří toto jednání minimalizovat.

Autoři této publikace si dali za cíl poskytnout přehled poznatků o šikaně jako o komplikovaném jevu, o teoriích, jež postihují jeho jednotlivé stránky, o výzkumných metodách i o konkrétních problémových situacích, které jsou pro ni typické.

Kniha je rozdělena do patnácti kapitol a i přesto, že je kolektivním dílem, působí uceleným dojmem. V jednotlivých kapitolách je postupně rozvíjeno ústřední téma. Už samotný úvod je pěkně strukturován a dává čtenáři jasnou představu o tom, pro koho je určena publikace a co je možné v publikaci nalézt.

První kapitola přináší informace o tom, jak se šikana v poslední době vyvíjela a jakých proměn došla. K zásadním proměnám autorky řadí to, že dříve akceptovatelné formy šikany bývají dnes posuzovány jako nepřijatelné a častěji se objevují méně nápadné formy šikany. V druhé a třetí kapitole se autorky věnují definování šikany. Je zde uvedeno několik pohledů na šikanu: šikana jako specifický případ agrese, či její širší sociokulturní pojetí. Autorky se podrobně zabývají třemi podmínkami šikany: nerovnoměrností vztahu, opakovaností a záměrností.

Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny informace, které jsou důležité při měření šikany a vyhodnocování získaných informací. Za zásadní otázku v této souvislosti autorky považují to, zda žáci opravdu dobře chápou význam definice šikany a zda jsou schopni tyto poznatky správně aplikovat na své zkušenosti. Dále si autorky uvědomují, že porozumění významu šikany je ovlivněno i věkem žáků.

Kapitoly pět až sedm tvoří psychologický rámec šikany. Šikana je zde nahlížena z úhlu reaktivní či proaktivní agrese a z pohledu psychodynamického. Autorky také pokládají zásadní otázku, zda může být šikana vnímána jako „cool“. Hned v úvodu šesté kapitoly pak uvádějí citace ze zahraniční literatury: Cool póza je častá u proaktivně agresivních jedinců a patří k nejběžnějším průvodním jevům šikany. (s. 107)

V další kapitole se autorky zabývají morálkou ve vztahu k šikaně. Zmiňují se o tzv. morálním vyvazování, kam řadí kognitivní ospravedlňování, odmítnutí osobní odpovědnosti, přehlížení důsledků vlastního chování a obviňování a dehumanizace oběti. Logickou návazností na tuto kapitolu je pak kapitola devátá, v níž autorky uvádějí pohled na šikanu z hlediska logoterapie.

V následujících kapitolách jsou podrobně rozebrány následující role aktérů šikany: oběť, zastánce, ambivalentní protagonisté. Dále je zde uvedena charakteristika celé skupina a školní třídy, v nichž se šikana může odehrávat.

Závěrečná kapitola je shrnutím poznatků o současné podobě šikany. Dle autorek se jedná o výsledky výzkumu šikany, který byl prováděn v letech 2008 – 2014 pomocí smíšené metodologie na druhém stupni základních škol.

Kapitoly jsou doplněny náměty pro práci s žáky. V příloze k publikaci jsou pak uvedeny vybrané diagnostické nástroje, které mohou pedagogům sloužit jako pomůcky při rozpoznávání šikany.

Publikace je uceleným přehledem o šikaně. Cenné a přínosné jsou různé pohledy na šikanu a jejich porovnání. Kniha je vhodná pro širokou pedagogickou veřejnost.

Literatura

[1] Janošová, P.  - Kollerová, L. - Zábrodská, K. a kol. Psychologie školní šikany. Praha: Grada, 2016. 415 s. ISBN 978-80-247-2992-3. 

Kontaktní informace / Contact information

doc. PhDr. Mgr. Petra Potměšilová

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz