| Ročník: 2016 | Volume: 2016 |
| Číslo: 2 | Issue: 2 |
| Vyšlo: 17. ledna 2017 | Published: January 17th, 2017 |
| Lazárková, Marie.
Platnost modelu hierarchie potřeb dle A.H.Maslowa u pacientů v terminálním stádiu – potřeba jeho modifikace pro výuku ošetřovatelství.
Paidagogos, [Aktualizováno |
#12
Zpět na obsah / Back to content
Platnost modelu hierarchie potřeb dle A.H.Maslowa u pacientů v terminálním stádiu – potřeba jeho modifikace pro výuku ošetřovatelství
Relevance of Model of A.H.Maslow´s Hierarchy of Needs at the Patients in the End of Life – Modification for Educational Process of Nursing Care is Needed
Abstrakt: Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry vyjadřuje koncept pyramidy potřeb hierarchicky utříděných dle A. H. Maslowa reálné potřeby pacientů v terminálním stádiu nemoci. Pro sběr dat (září 2013 až duben 2014) byl použit dotazník zahrnující 30 otázek. Výzkumný soubor byl tvořen zdravotnickými pracovníky zařízení typu hospic a zdravotnickými zařízeními typu léčebna pro dlouhodobě nemocné. Data byla testována pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Na základě vyhodnocených dat a provedených statistických testů bylo zjištěno, že model Maslowovy pyramidy potřeb s hierarchickými vazbami je u nemocných v terminálním stádiu nemoci významně modifikován. Tento fakt je třeba zohlednit při výuce na školách se zdravotnickým zaměřením.
Klíčová slova: sociální kontakt, terminální stádium nemoci, hierarchie potřeb dle Maslowa, potřeby pacientů.
Abstract: The goal of the study has been set as follows: to discover whether the model of A.H.Maslow´s hierarchy of needs is relevant for actual patient´s needs during the terminal stage of illness. The survey (september 2013 to april 2014) has been taken over the medicare staff in the hospices and in the hospital facilities specialized for long-term ill patients.A questionnaire of 30 relevant questions have been completed. The data have been submitted for the chi-squared test in order to discover the dependence between the observed features. On the basis of the computed results and chi-squared tests it have been stated that the model of A.H.Maslow´s hierarchy of needs is significantly modified during the terminal stage of illness. It is necessary to implement this fact into the educational process.
Keywords: social contact – terminal stage of illness – stages of dying – Maslow´s hierarchy of needs – patient´s needs.
Úvod
V archaických kulturách byla nemoc, smrt a proces umírání přirozenou součástí každodenního života, přičemž péče o nemocné probíhala velkou měrou v domácím prostředí, v němž byl pacient znám a sám se dobře orientoval. Moderní společnosti zajišťují péči o pacienty převážně ve zdravotnických zařízeních různého typu. Pro odbornou péči je systematicky připravován zdravotnický personál na školách různého stupně se zdravotnickým zaměření.
Ve výuce ošetřovatelských předmětů je významnou součástí výchova k respektování osobnosti pacienta a uspokojování jeho potřeb. V českém prostředí se při výuce potřeb nemocných na středních a vyšších zdravotnických školách uplatňuje model hierarchie potřeb dle A. H. Maslowa, který je uváděn v současných učebnicích používaných při výuce ošetřovatelství (Farkašová, 2006, s.62; Šamánková a kol., 2011,s.26;Mastiliaková, 2014, s.23; Rozsypalová, Šafránková, 2002, s.91; Trachtová a kol., 1999,s. 13).
Tento model potřeb je vyučován jako neměnný; žádné změny potřeb pacientů v něm nejsou modelovány, přestože poznatky z ošetřovatelské praxe ukazují na to, že hierarchický model dle A.H.Maslowa nemá zcela univerzální platnost.
Dle A. H. Maslowa (1954) má každý jedinec individuální systém motivů, který je však hierarchicky utříděn, protože některé z pohnutek jsou silnější než jiné. Podle tohoto konceptu teprve určitý stupeň saturace vývojově nižších potřeb (tzv. potřeb „nedostatkových“, jejichž neuspokojení ohrožuje biologickou a psychologickou rovnováhu jedince), umožňuje vynoření se potřeb vývojově vyšších. Na rozdíl od nižších potřeb, jsou potřeby vyšší velmi individuální a v životě každého vytváří konkrétní hodnotovou orientaci.
V posledních desetiletích 20. století byl Maslowův model různými autory doplňován, a to o potřeby kognitivní a estetické (v sedmdesátých letech 20. století), a posléze je doplněn o spirituální a transcendentální potřeby (v devadesátých letech 20. století). Dále byly publikovány práce, které přímo zpochybňují universální platnost Maslowova hiearchického modelu potřeb. Objevují se kritiky hierarchického třídění a hierarchické závislosti potřeb (Wahba, Bridwell, 1976). Mezi hlavními kritickými argumenty zaznívá, že hierarchicky utříděný model potřeb není kulturně nezávislý (Hofstede, 1984). B. L. Goebel a D. R. Brown ve své práci argumentují, že hierarchie potřeb je závislá na věku jedince. V dětství jsou akcentovány především potřeby fyziologické a potřeba jistoty a bezpečí, u dospívajících jedinců sílí potřeba sociálního uznání a sebeúcty, u mladých dospělých jedinců se objevuje ve větší míře potřeba seberealizace, zatímco u stárnoucích jedinců je akcentována potřeba jistoty a bezpečí (Goebel, Brown, 1981).
Z vlastní zkušenosti práce v ošetřovatelské praxi (25 let) a doprovázení těžce nemocných je autorce známo, že se saturace některých potřeb nemocných ve zdravotnickém zařízení uspokojivě nedaří, ošetřující personál se soustředí často především na poskytování péče směřující k uspokojení základních tělesných potřeb pacienta.
V rámci prováděného výzkumu bylo zjišťováno, jak konkrétně se mění potřeby umírajících pacientů, kdy základní potřeby pacienta již nemohou být vzhledem k terminálnímu stádiu nemoci saturovány. Zjištěné výsledky byly převedeny do grafické podoby porovnatelné s používaným modelem dle Maslowa, který se pro svou názornost i nadále jeví velmi vhodným obecným instrumentem pro výuku tématu hierarchie potřeb člověka a rovněž pro prezentaci změn v hierarchii potřeb, k nimž dochází v životě člověka v důsledku vážné nemoci nebo jiných náročných životních situací.
Cíl
Cílem studie bylo zjistit, do jaké míry odpovídají potřeby pacientů v terminálním stádiu nemoci konceptu neměnné pyramidy potřeb dle A. H. Maslowa, který je v českém prostředí vyučován na středních zdravotnických školách jako universálně platný model potřeb nemocných.
Metodika
Design. Výzkum má charakter deskriptivní průřezové studie.
Soubor byl tvořen 215 zdravotnickými pracovníky zdravotnických zařízení typu hospic a zdravotnických zařízení typu léčebna pro dlouhodobě nemocné. Zařazujícím kritériem bylo pracoviště zmíněného typu a souhlas s výzkumem. Celkem bylo rozesláno 253 dotazníků do 8 zdravotnických zařízení typu hospic a 3 zdravotnických zařízení typu léčebna pro dlouhodobě nemocné. Vrátilo se 215 dotazníků (návratnost 85 %), které byly všechny zahrnuty do závěrečného zpracování.
Sběr dat dotazníkovou metodou probíhal od září 2013 do dubna 2014. K získání dat pro výzkum byla zvolena metoda nestandardizovaného strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval 30 otázek, z nichž bylo 27 uzavřených, 2 otevřené a 1 polootevřená. U většiny otázek bylo možné označit pouze jednu správnou odpověď, pouze u některých byla možnost volby vícečetných odpovědí. Otázky byly určeny zdravotnickému personálu, který zajišťuje péči o pacienty v terminálním stádiu nemoci. Pilotním šetřením u 10 zdravotnických pracovníků pečujících o terminálně nemocné byla ověřena srozumitelnost dotazníku. Při sběru dat byla zachována anonymita respondentů.
Výsledky
Z celkového počtu 215 respondentů, kteří vyplnili dotazník, bylo 198 žen a 17 mužů. Většina respondentů byla ve věku 31–40 let (31,6 %). Nejvíce byli zastoupeni respondenti se středoškolským vzděláním na střední zdravotnické škole (47,4 %). Absolventi odborného středního vzdělání bez maturity představovali 6,9 % respondentů, absolventi pomaturitního specializačního vzdělání nebo VOŠ 34,1 %, absolventi vysoké školy bez bližší specifikace oboru (stupeň Bc. nebo Mgr.) 9,0 %, lékaři 1,4 %. Nejčastěji uváděná praxe ve zdravotnickém zařízení byla praxe v intervalu 11 – 20 let (31,6 %). Ze zdravotnického zařízení typu hospic odpovídalo 56,3 % respondentů a ze zdravotnického zařízení typu léčebna pro dlouhodobě nemocné odpovídalo 43,7 % respondentů.
Respondenti vypověděli, že v terminálním stádiu je u pacienta pozorována jako nejméně aktuální potřeba seberealizace, což odpovídá jeho sníženým schopnostem interakce se světem a malému zájmu o dění v širším světě. Tomu odpovídá poměrně vysoká aktuálnost saturace potřeb biologických, protože zdravotní stav pacienta je v této fázi většinou velmi tíživý a je zvládán jen za kontinuální asistence zdravotníků. Spolu s významnou ztrátou samostatnosti pacienta v terminálním stádiu nemoci vystupuje do popředí potřeba bezpečí a jistoty, čemuž odpovídá i výsledek šetření.
Na žebříčku potřeb pacientů v terminálním stádiu stojí vysoko potřeba sociálního kontaktu a patří mezi tři nejaktuálnější potřeby. Aktuální četnosti odpovědí na potřeby jsou jako empirické četnosti uvedeny v tab. 1 pro výpočet testovací charakteristiky. Absolutní četnosti odpovědí uvádějících aktuálnost potřeb pacienta v terminálním stádiu nemoci ve škále 1 – 7 a potřeby dle Maslowovy klasifikace byly posouzeny pomocí testovací charakteristiky X2 jako vzájemně závislé kvalitativní veličiny (X, Y).
Jednotlivé hodnoty empirických četností byly dále vynásobeny vahami. Váhy přidělené bodovému hodnocení aktuálnosti jednotlivých potřeb dle A. H. Maslowa byly stanoveny na rovnoměrně rozdělené stupnici od 10 do 70, kdy hodnota 10 představuje nejnižší aktuálnost potřeby. Po přepočtení hodnot tabulky a grafickým vynesením hodnot v měřítku vznikla tvarově modifikovaná hierarchie potřeb dle A. H. Maslowa.
Tento výsledek je přehledně dokumentován na obr. 1, kde je patrný výrazný rozdíl mezi hierarchií potřeb dle A. H. Maslowa u běžných pacientů, jak je uváděna v odborné literatuře a výukových materiálech (obr. 1 vpravo), a změněnou hierarchií potřeb v klasifikaci dle A. H. Maslowa u pacientů v terminálním stádiu, jak bylo zjištěno provedeným šetřením (obr. 1 vlevo)
Dle A. H. Maslowa zaujímá potřeba sociálního kontaktu své místo v tzv. vyšších potřebách a její pociťování nastává teprve po saturaci potřeb nižších. V rozporu s tímto konceptem však výsledky šetření ukazují, že v terminálním stádiu nemoci je existující potřeba sociálního kontaktu velmi silná, ačkoliv tzv. nižší potřeby nemohou být uspokojivě saturovány z důvodu obtíží, které pacientovi aktuální nepříznivý zdravotní stav způsobuje.
Limitace :
Hlavní limitaci studie představuje fakt, že pracuje se subjektivním hodnocením vnímání aktuálnosti potřeb z pohledu zdravotnických pracovníků. Provedení šetření přímo u pacientů bylo vyhodnoceno jako nevhodné z toho důvodu, že oslovená zdravotnická zařízení pečující o pacienty v terminálním stádiu považují za neetické provádění různých výzkumů menšího rozsahu, které jsou zaměřeny na aspekty spojené s umíráním, přímo u pacientů.
S cílem získat standardizovaný nástroj pro široké využití v praxi byl v podmínkách České republiky v letech 2012 - 2015 řešen (Bužgová, R. & kol., 2012 a 2013) pod záštitou Ministerstva zdravotnictví projekt „Identifikace potřeb pacientů a rodinných příslušníků v paliativní péči v souvislosti s kvalitou života“, v jehož rámci byl vytvořen dotazník pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (dále jen PNAP). Tento dotazník byl pilotně testován na dospělých onkologicky nemocných pacientech a je zaměřen na zjišťování aktuálnosti potřeb a pocitu jejich naplnění. Dostupná publikovaná data z pilotního testování představují jen výběr z dotazníkem získaných údajů a nelze je graficky zpracovat do podoby Maslowovy pyramidy potřeb s cílem získat objekt porovnatelný s modifikovanou pyramidou potřeb vzniklou v rámci této studie.
Závěr
Šetřením bylo zjištěno, že v terminálním stádiu nemoci je ošetřovatelským personálem pozorována u pacienta výrazná změna v hierarchii potřeb. Ve světle zmíněných prací jiných autorů, v nichž je diskutována obecná platnost Maslowova konceptu, prezentovaný výsledek nikterak nepřekvapuje.
Přestože jde o informace získané na základě dotazování zdravotníků pečujících o pacienty, nikoli o informace získané přímo od umírajících pacientů, považuji za nutné se tímto zjištěním dále zabývat a dovoluji si formulovat následující doporučení.
- Je nutné přestat vyučovat na zdravotnických školách Maslowovu hierarchii potřeb jako neměnný koncept. Pro určité skupiny pacientů ve výuce představit a diskutovat modifikované modely potřeb a k nim přiřadit nejvhodnější zásady ošetřovatelské péče.
- Je nutné uzpůsobit výuku ošetřovatelství tak, aby byl ošetřující personál cíleně školen správně vyhodnocovat podněty od pacientů a přizpůsobovat péči nebo ji zprostředkovat na pozadí znalostí o tom, jak se potřeby pacientů mění. Pro zjišťování aktuálnosti potřeb pacientů by bylo vhodné zavést do praxe jednotný standardizovaný nástroj (příkladem je zmiňovaný dotazník pro zjišťování potřeb nemocných), přičemž pro práci s takovým nástrojem je nutné ošetřovatelský personál prakticky vyškolit.
- Pro vypracování výukového materiálu, v němž by byly rozvedeny změny v hierarchii potřeb u různých skupin pacientů a k nim odpovídající zásady péče, je nutné provést další šetření ve zdravotnických zařízeních. Vhodné by bylo užití rovněž kvalitativních metod výzkumu – pozorování umírajících pacientů, případně hloubkové rozhovory s pacienty, pokud by to jejich fyzický a duševní stav dovoloval a byly by zachovány etické aspekty.
- Předmětem dalších výzkumů v hospicích a LDN by měly být měnící se potřeby pacientů s infaustním onemocněním s ohledem na věk umírajících, jejich rodinné zázemí, religiozitu.
- Výsledky šetření pro jednotlivé skupiny pacientů zpracovat podle jednotné metodiky do grafických schémat porovnatelných s aktuálně používaným modelem hierarchie potřeb dle A. H. Maslowa, popř. je porovnat s již zmiňovanými závěry studií, v nichž byla Maslowova koncepce podrobena kritice (Goebel. B. L. & Brown, D. R.,1981; Hofstede, G., 1984; Wahba, M. A. & Bridwell, L. G.,1976). Získané poznatky o modifikacích hierarchie potřeb dle A. H. Maslowa u pacientů v terminálním stádiu zpracované do přehledného souboru včetně grafického znázornění zjištěných modifikací publikovat pro potřeby výuky ošetřovatelství.
- Pro takto zaměřený projekt získat vyučující a týmy studentů zdravotnických oborů, kteří budou na přípravě nového výukového materiálu participovat.
Proces péče o terminálně nemocné pacienty je komplexním procesem sociálním. Vzhledem k tomu, že některé potřeby pacienta nemůže zdravotnický personál naplnit, ať už z kapacitních důvodů nebo proto, že není k tomu kompetentní, je logickým důsledkem pro ošetřovatelskou praxi ve zdravotnických zařízeních všech typů nutnost zaangažovat do péče o pacienta s takovým onemocněním mnohem širší tým, složený ze zdravotnického personálu, sociálních pracovníků, psychologů a duchovních. Budoucí zdravotníci se kromě odborných výkonů musí rovněž učit, jak zapojovat rodinné příslušníky a blízké do péče o nemocného, popř. je zaškolit do drobných úkonů ošetřovatelské péče a umožnit jim setrvání u lůžka nemocného.
Etické aspekty a konflikt zájmu
Všichni respondenti byli informováni o povaze studie a mohli se svobodně rozhodnout, zda se studie zúčastní. Svůj souhlas vyjádřili vyplněním dotazníku a jeho odevzdáním. Autorka si není vědoma žádného konfliktu zájmů.
Literatura
[1] Šamánková, M. kol. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada, 2011.
[2] Farkašová, D. Ošetřovatelství - teorie. Martin: Osveta, 2006.
[3] Mastiliaková, D. Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika v moderní ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2014.
[4] Rozsypalová, M. - Šafránková, A. Ošetřovatelství. Praha: Informatorium, 2002.
[5] Trachtová, E. a kol. Pogtřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1999.
[6] Goebel. B. L. - Brown, D. R. Age differences in motivation related to Maslow's need hierarchy. Developmental Psychology. 1981, 17. S. 809-815.
[7] Hofstede, G. The cultural relativity of the quality of life concept. Academy of Management Review. 1984, 9, 3. S. 389-398.
[8] Maslow, A. Motivation and personality. New York: Harper & Row, 1954.
[9] Wahba, M. A. - Bridwell, L. G. Maslow reconsidered: A review of research on the need hierarchy theory. Organizational Behavior and Human Performance. , 1976, 15, 2. S. 212-240.
[10] Bužgová, R. - Zeleníková, R. Vytvoření měřícího nástroje pro hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči v souvislosti s kvalitou života: Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (PNAP). Ošetřovatelství a porodní asistence. 2012, 3, 3. S. 404-414.
[11] Bužgová, R., a kol. Pilotní testování dotazníku PNAP „Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči“ na onkologickém oddělení. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2013, 4, 3. S. 628-633.
Zpět na obsah / Back to content