Recenze: Předškolní pedagogika

Review: Předškolní pedagogika

Marcela Fojtíková Roubalová

V letošním roce vydala Grada knihu renomované pedagožky Evy Opravilové. Spolupracovnicí na několika kapitolách byla Jana Kropáčková. Publikace je rozdělena do deseti kapitol, ve kterých je postupně představována problematika předškolní pedagogiky.

První kapitola uvádí do obecné problematiky předškolního vzdělávání. Seznamuje se základními pojmy a objasňuje vztah předškolní výchovy a předškolní pedagogiky.

Druhá kapitola je pojatá jako stručný historický exkurz. Autorka se snaží ukázat, jak se vyvíjel a měnil vztah k dětem v průběhu století. Snaží se v jedné kapitole na několika stranách představit složitý vývoj postoje dítěte ve společnosti a vztahu dospělých k vlastním dětem. Snaží se dotknout několika osobností, které považuje za důležité a na jejich příkladu změnu postoje k nejmenším představuje. Kapitola může sloužit jako motivace pro hlubší studium dějin pedagogiky nebo etnografie.

Třetí kapitola se zabývá systémy v předškolní výchově a vzdělávání a jsou zde stručně představeny reformní proudy 20. století, které se snažily najít si své místo na poli pedagogiky v českých zemích v předválečném období a ty, které své místo po roce 1989 našly. Stručně se zmiňuje o dvou nejvýraznějších, kterými je pedagogika Marie Montessori a Rudolfa Steinera. Zajímavou částí kapitoly je seznámení se současnými inovativními zahraničními proudy, z nichž některé jako Kompenzační a akcelerační výchova ovlivnily reformu nejen předškolního vzdělávání u nás.

Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány cíle výchovy a některé z přístupů jak je možné na cíle nahlížet. Autorka se dotýká problematiky stanovení cílů především s ohledem na zájem dítěte a opět nabízí několik běžně používaných přístupů. Celou problematiku se snaží uvádět také v kontextu české a evropské legislativy a dalších závazných dokumentů. Právě pátá kapitola pomáhá čtenáři proniknout do jednotlivých částí kurikula a Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Dotýká se zde také problematiky kompetencí a standardů předškolní vzdělávání. Po přečtení kapitoly se čtenář nestane odborníkem na RVP PV, ale získá představu jak je RVP PV postaveno a jak jej lze teoreticky uchopit.

Následující kapitola je zaměřena na specificky dětskou činnost, tedy hru. Spojuje se zde problém hry jako činnosti, která dítě rozvíjí a nabízí mu uspokojení a hračky jako prostředku. Dotýká se zde problému komerčních a „dokonalých“ hraček, které „zaručeně“ dítě rozvinou a didakticky kvalitních, ale zejména finančně méně dostupných hraček. Srozumitelně zde objasňuje právě kritéria, která by měli dospělí brát při nákupu hraček v potaz. Ne každá hračka z reklamy je pro dítě tím nejlepším a nejbezpečnějším materiálem na hraní. Opět krátkou historickou vsuvkou představuje vývoj a funkci hraček dříve a nyní. Takovou syntézu předchozích kapitol představuje druhá část šesté kapitoly. Autorka se zde snaží objasnit podstatu učení u předškolních dětí. Zamýšlí se nad nabídkou nadstandardních aktivit u předškolních dětí a jejich přetěžováním ze strany ambiciózních rodičů. Předškolního pedagoga vidí také jako toho, kdo pomůže rodičům správně dítě poznat a navrhne spolu s nimi nejvhodnější vzdělávací program. Právě malé diagnostické kompetence předškolního pedagoga vnímá autorka jako problém. Ovšem dále se už jeho řešením nezabývá. Postavením pedagogů a jejich teoretickou přípravou popisují kapitoly sedm a deset.

V osmé kapitole je představena současná rodinná politika našeho státu a její možnosti. V následné diskusi se dotýká několika jejich aspektů jako je postavení ženy na trhu práce po návratu z mateřské dovolené nebo místo otců v péči o potomky. Velmi pozitivně se autorka přiklání k institucionální výchově do tří let a jako jeden z argumentů uvádí zvyšující se počet rozvedených nebo nestabilních rodin. Je to opravdu otázka do diskuse, protože žádná instituce dítěti do tří let nenahradí péči rodičů.

Devátá kapitola uzavírá celou problematiku předškolní výchovy. Autorka zde řeší školní zralost a vstup dítěte do školy, což je významný mezník v životě celé rodiny. Na začátku knihy se zmiňuje o určitých událostech, které mají iniciační charakter, a v průběhu dějin se měnily. Jednou z takových událostí je právě zápis a vstup do školy. Příprava na něj je tedy velmi podstatná pro další vývoj.

Autorka se snaží být v publikaci co nejobjektivnější a nestranná, což může vyvolat otázky. Na jednu stranu tvrdí, že v rámci ideologické výchovy ve 20. století v mateřských školách mohlo docházet k ideologickému nátlaku, omezování či lidskému selhání s deformujícími následky, která dále bagatelizuje a o několik stran dále při popisu reformní pedagogiky varuje, že dopad chybných kroků by mohl postihnout nejen jedince, ale celou generaci. Na druhou stranu možná právě nestrannost byla autorčiným záměrem, aby čtenáře neovlivnila, ale naopak vedla k hlubšímu zamyšlení a případnému dalšímu studiu.

Jednotlivé kapitoly mohou vést čtenáře k zamyšlení se nad nastíněnými tématy, k čemuž přispívají také otázky na konci každé kapitoly. I když v závěru publikace jsou odkazy na kvalitní zdroje, se kterými autorky pracovaly, v textu je čtenář hledá marně, což může komplikovat dohledání relevantního zdroje.

Kniha je psaná dostatečně srozumitelně, ale přesto předpokládá už poučené čtenáře, kterými budou pravděpodobně nejčastěji studenti pedagogických oborů na vysokých školách.

Literatura

[1] OPRAVILOVÁ, E. Předškolní pedagogika. Praha: Grada, 2016. 220 s. ISBN 978-80-247-5107-8. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová, PhD.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

marcela.fojtikova@upol.cz