#6

Zpět na obsah / Back to content

Motivace k mimoškolní práci s dětmi a mládeží

Motivation to extra-curricular work with Children and young People

Kateřina Palová - Marek Kolařík

Abstrakt: V oblasti vedení dětí a mládeže ve volném čase hraje motivace vedoucích významnou roli. V českém prostředí lze ovšem najít na toto téma jen velmi málo studií, proto jsme se rozhodli na danou problematiku zaměřit. Vzhledem ke komplexnosti konceptu motivace jsme práci zúžili pouze na motivaci k výkonu. Na vzorku 171 dobrovolných a placených vedoucích ověřujeme, zda se výkonová motivace cílové skupiny liší vzhledem k běžné populaci, zda souvisí s pozicí jedince v organizaci a zda je ovlivněna případným finančním ohodnocením. K získání dat byl použit Osobní dotazník shrnující základní informace o respondentech a Dotazník motivace k výkonu – LMI autorů Schulera a Prochasky. Kromě souvislosti s případným platem byly všechny hypotézy přijaty.

Klíčová slová: výkonová motivace, volný čas, vedoucí;

Abstract: Motivation has an important role in work of youth-workers specialised in leisure time activities. Czech research papers on this topic are quite rare, that´s why we have decided to work on that. Due to the complexity of the concept of motivation we have focused only on achievement motivation. Using sample consisting of 171 both voluntary and paid workers, we tried to prove that achievement motivation of youth workers differs from the rest of the population, that it is related to one´s position in an organisation and that there is difference between paid and non-paid workers. The data were collected by means of the Personal questionnaire and the Achievement motivation questionnaire – LMI by Schuler and Prochaska. Except for the difference between paid and non-paid workers, all of the hypotheses were accepted.

Keywords: achievement motivation, leisure, youth workers

Úvod

Volný čas hraje v životě každého člověka velmi významnou roli. Toto tvrzení dokládá i výzkum Šafra a Patočkové (2010), v němž jedna třetina respondentů uvádí, že během týdne jejich volný čas činí 3 – 4 hodiny za den, o víkendu dokonce až 10 hodin. Na rozdíl od dospělých mají děti volného času ještě mnohem více. Většina z nich mu ovšem nedokáže dát smysl, efektivně jej využít. Z tohoto důvodu vnímáme právě volnočasová sdružení jako klíčovou součást výchovy dětí a mládeže, což nás přivádí k otázce motivace jednotlivých pracovníků a vedoucích k této činnosti.

Otázkou ovšem zůstává, co přesně si pod pojmem „volný čas“ představit, neboť pro každého toto slovní spojení může znamenat něco trochu jiného. O tom svědčí i množství definic, jež se snaží daný pojem objasnit. Pro účely této práce se nám zdá být nejvhodnější definice podle Hofbauera (2004, 13), který jej popisuje jako „činnost, do níž člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení“. I přesto, že pojem „volný čas“ dle této definice zahrnuje i neorganizované trávení volných chvilek, v rámci této práce se zaměřujeme výhradně na volný čas organizovaný.

Podle Freemana (2013) lze jakési počátky moderního volnočasového hnutí nalézt již v polovině 19. století, kdy vznikla ve Spojených státech YMCA. Spojující myšlenkou prvotních organizací byla podpora zdravého vývoje jedince po všech jeho stránkách. Každá organizace měla také své specifické cíle, například myšlenkou Skautů bylo přimět děti a mladé lidi k pobytu v přírodě. I přesto, že se v průběhu let mnoho změnilo, některé myšlenky zůstávají stále aktuální. Konkrétně ke zmiňovanému pobytu v přírodě se dnešní člověk vrací čím dál více. Jeho významem se ve své práci zabývá například Gomes (2013).

Dalším aspektům organizovaného volného času je věnováno mnoho zahraničních studií, například Bartko a Eccles (2003) nebo Fawcett, Garton & Dandy (2009). V českém prostředí se toto téma bohužel zatím příliš neobjevuje.

Motivace k výkonu

O motivaci lze bez pochyby říct, že ovlivňuje každou naši činnost. Její význam je v posledních letech zkoumán především v rámci pracovního prostředí a to hlavně v podobě motivace k výkonu.

Mnozí autoři koncept motivace k výkonu zpochybňují, což může být důsledkem nejednoznačnosti tohoto pojmu. Jiní jej naopak považují za velmi významný prediktor profesního úspěchu. Podle Atkinsona je dokonce významnější než kognitivní schopnosti, s čímž ale mnozí jiní odborníci příliš nesouhlasí (Schuler, Prochaska, 2003).

Od 30. let 20. století se této problematice věnoval D. C. McClelland, který svou teorii představil v knize The Achievement Motive (Páleník, in Kollárik et al., 2002). Autor mluví o přibližovacím a vyhýbacím motivu, které dohromady ovlivňují právě potřebu výkonu (Schuler, Prochaska, 2003). V návaznosti na něj J. W. Atkinson prohlašuje, že „potřeba výkonu je výsledkem emocionálního konfliktu mezi snahou dosáhnout úspěchu a strachem z neúspěchu“ (Covington, Müeller, 2001, 165). Tento autor dále rozlišuje jedince orientované na dosahování úspěchu a vyhýbání se neúspěchu (Covington, Müeller, 2001).

Významnou měrou přispěli také T. Cassidy a R. Lynn (1989; in Schuler, Prochaska, 2003), kteří vymezili dva hlavní faktory (pracovní morálka a úsilí o dokonalost) a čtyři vedlejší (snaha o výdělek, soutěživost, orientace na status, úsilí o kompetenci). Následně přidali ještě sedmý faktor – faktor dominance. V současné době se používá především model Prochasky & Schulera (2003), který rozlišuje 17 faktorů.

Související výzkumy

Výzkumy zabývající se přímo motivací k volnočasové práci s dětmi a mládeží se objevují velmi vzácně. Jedinými studiemi, které kvalitně mapují tuto problematiku, jsou práce Cíglera (2008 a 2011). Autor ve svém prvním výzkumu, v němž vychází především z Friče (2001), rozlišil 5 motivačních kategorií a zjistil zastoupení jednotlivých motivů u různých jedinců. Nejvíce obsazenou kategorií je reciproční motivace, která se objevila v odpovědích u 33% respondentů, a která zahrnuje například osobní rozvoj (14%). Následuje zaměření na dítě u 31,1% respondentů s hlavními motivy výchovné působení (11,7%) a být blíže dětem (9,6%). Na třetím místě je idealistická motivace (u 22,1%), do níž mimo jiné patří hledání smyslu (10,6%). Nejméně zastoupené jsou kategorie osobní zisk a konvenční motivace (Cígler, 2008).

V mapování této problematiky autor pokračuje o pár let později. Tentokrát volí kvantitativní typ výzkumu a více se zaměřuje na motivační zdroje. Jako nejdůležitější považuje zaměření na sebe a zaměření na dítě. O něco méně významné, ale i přes to důležité, jsou dle jeho názoru nespecifická motivace a posilování sebehodnoty (Cígler, 2011).

Za dobrý zdroj informací pro tuto práci lze považovat také studie zaměřené na dobrovolnickou činnost obecně. Například Institut dětí a mládeže MŠMT ČR provedl v roce 2000 rozsáhlý výzkum, do nějž bylo zahrnuto celkem 928 dobrovolníků z ČR. Za nejdůležitější označují autoři poznávací motivy, tedy získání zkušeností (73% respondentů), vědomostí a dovedností (70%). Následuje poznání nových lidí (62%) a objevení svých schopností a hranic (60%). Z pohledu motivace k dobrovolnické činnosti jsou dále přínosné například práce Friče (2000, 2001).

I když nejsou zaměřené přímo na naši cílovou skupinu, jsou třetím významným zdrojem informací práce týkající se motivace k výkonu. Například Přikrylová (2011) zjišťovala výkonovou motivaci u pracovníků neziskových organizací na základě dotazníku LMI – motivace k výkonu. Nejvíce respondenti skórovali ve škálách hrdost na výkon, kompenzační úsilí, důvěra v úspěch, ochota učit se a flow (pro vysvětlení jednotlivých škál viz dále). Stejný dotazník použil také Šucha (2010), který srovnával manažery v neziskovém sektoru s manažery v podnikatelském prostředí. Mezi oběma skupinami byly objeveny významné rozdíly.

I přes rozsáhlou rešerši musíme konstatovat, že problematika motivace u volnočasových pracovníků je v našem prostředí velmi málo probádaným tématem. Lze stavět pouze na malém množství výzkumů, z nichž mnohé jsou v tuto chvíli již zastaralé. Tento fakt nás podporuje v přesvědčení o významu našeho výzkumu.

Cíle výzkumu a metodologický rámec

Výzkumným problémem této práce je výkonová motivace volnočasových pracovníků pracujících s dětmi a mládeží. V návaznosti na rozsáhlou rešerši dané problematiky jsou definovány tyto cíle:

1. analyzovat výkonovou motivaci vedoucích pracujících s dětmi a mládeží a porovnat ji s výkonovou motivací běžné populace
2. srovnat výkonovou motivaci u dobrovolných a placených vedoucích
3. prozkoumat vztah mezi výkonovou motivací a pozicí, kterou jedinec v dané organizaci zaujímá.

Pro návaznou práci s daty definujeme následující hypotézy:

H1: Vedoucí pracující s dětmi a mládeží se v celkovém skóru výkonové motivace získaném na základě dotazníku LMI liší od běžné populace.

H2: Celkový skór motivace k výkonu získaný na základě dotazníku LMI se u placených a neplacených vedoucích liší.

H3: Průměrný výsledný skór výkonové motivace získaný na základě dotazníku LMI se mezi skupinami šéf, pravá ruka šéfa a běžný vedoucí liší.

Pro naplnění výše zmíněných cílů slouží dva dotazníky. Osobní dotazník zajišťuje získání základních informací o respondentech, kdežto Dotazník motivace k výkonu – LMI (Schuler, Prochaska, 2003) je zaměřený již přímo na zachycení výkonové motivace a jejích kvalit u daného respondenta.

Odpovědi získané na základě Dotazníku motivace k výkonu – LMI jsou děleny do 17 škál, z nichž každá zastupuje určitý faktor motivace k výkonu. Přesný popis jednotlivých škál lze najít v následující tabulce:

Výzkumný soubor

Cílovou skupinou tohoto výzkumu jsou dobrovolníci a placení pedagogičtí pracovníci, kteří se angažují v rámci volnočasového hnutí dětí a mládeže. Podmínkou pro účast na výzkumu je minimální věk 15 let, setkávání s dětmi či mládeží alespoň jedenkrát za měsíc a aktivní zapojení do práce pro děti (tzn. respondent není jen pasivním pozorovatelem, ale i sám aktivně něco tvoří, připravuje, stará se o děti).

Získávání respondentů je v tomto případě dvoufázové. V první fázi je použita metoda sněhové koule, následuje systematické oslovování jednotlivých organizací (dle seznamu členských sdružení České rady dětí a mládeže, který k 10. 1. 2014 čítá 99 organizací, a Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice, zahrnující 262 domů dětí a mládeže). Celkově bylo tedy osloveno 361 organizací zaměřených na volný čas nedospělé populace.

Do výzkumu se zapojilo 171 respondentů, z toho 93 žen a 78 mužů. Věk se pohyboval v rozmezí 16 a 78 let. Bližší charakteristiky výběrového souboru lze dohledat v následující tabulce:

Kategorie „vídání“ odráží intenzitu setkávání, „doba“ znamená délku zkušenosti s touto činností v letech.

Výsledky

Získaná data byla přepsána do elektronické podoby a uříděna na základě potřeb výzkumu. Následně byla provedena analýza dat a za pomocí metod statistické inference byly ověřeny stanovené hypotézy.

Prvním cílem tohoto výzkumu bylo srovnat volnočasové vedoucí s běžnou populací. Návazná hypotéza (H1: Vedoucí pracující s dětmi a mládeží se v celkovém skóru výkonové motivace získaném na základě dotazníku LMI liší od běžné populace) byla přijata. K jejímu ověření jsme použili jednovýběrový t-test. Osoby pracující s dětmi a mládeží tedy ve srovnání s běžnou populací skórují v dotazníku LMI méně, t(170) = - 2,34; p = 0,02 < 0,05. Nízký výsledek se objevil především u škál ochota učit se, hrdost na výkon a soutěživost.

Druhým cílem bylo srovnání dobrovolných a placených vedoucích. K ověření stanovené hypotézy (H2: Celkový skór motivace k výkonu získaný na základě dotazníku LMI se u placených a neplacených vedoucích liší) byl použit Studentův t-test pro dva nezávislé výběry. Tato hypotéza byla zamítnuta. Můžeme tedy konstatovat, že se celkový skór motivace k výkonu získaný za pomoci dotazníku LMI u placených a neplacených vedoucích neliší, t(168) = - 1,39; p = 0,17 > 0,05.

Posledním cílem této studie bylo analyzovat výkonovou motivaci volnočasových pracovníků na základě pozice, kterou zaujímají v organizaci, v níž pracují. Výběrový soubor byl pro tyto účely rozdělen do tří kategorií – běžný vedoucí, pravá ruka šéfa a šéf. Stanovená hypotéza (H3: Průměrný výsledný skór výkonové motivace získaný na základě dotazníku LMI se mezi skupinami šéf, pravá ruka šéfa a běžný vedoucí významně liší) byla na základě jednofaktorové analýzy rozptylu přijata. Pozice jedince v organizaci tedy souvisí s jeho výkonovou motivací, F(3) = 3,09; p < 0,05. Získané výsledky nám ovšem neprozrazují, mezi kterými skupinami se rozdíl objevuje. Pokračovali jsme tedy v analýze a za pomoci Tukeyho HSD testu jsme určili, že se rozdíl nalézá mezi skupinami šéf a běžný vedoucí, p = 0,015 < 0,05. Největší diference byla ve škálách vytrvalost, dominance, nebojácnost a samostatnost s vyšším skóre u skupiny šéfů.

V rámci Osobního dotazníku jsme se také zaměřili na to, proč respondenti s dětmi a mládeží pracují. Tyto informace považujeme pouze za doplňkové, proto není tato otázka zařazena mezi výzkumné cíle. Nejčastější odpovědí jsou tzv. zisky pro mě (98 respondentů), kam řadíme například kategorie zábava, radost, sebenaplnění, seberealizace či inspirace.

Diskuze a závěry

Při srovnávání placených a neplacených pracovníků se navzdory očekáváním neobjevil statisticky významný rozdíl. Lze tedy konstatovat, že případná finanční odměna nemá na motivaci k výkonu takový vliv, jak jsme očekávali. Výsledky ostatních statistických analýz dopadly dle předpokladu.

Na základě zpětné vazby od respondentů jsme došli k závěru, že by výsledky mohly být do jisté míry ovlivněny délkou dotazníku, na kterou si mnozí respondenti velmi stěžovali. Mohlo tedy dojít ke zkreslení díky únavě a snaze co nejdříve dotazník dokončit.

Dalším tématem, které respondenti mnohdy otevírali, byla nevhodnost dotazníků způsobena tím, že dotazník byl původně určen pro pracovníky, ne pro dobrovolníky. Podle Schulera a Prochasky (2003) motivace k výkonu velmi úzce souvisí s osobnostními dimenzemi zahrnutými v osobnostním dotazníku NEO, díky čemuž lze předpokládat, že výkonové nastavení je relativně stabilní.

Výsledky mohou být také částečně zkresleny motivací respondentů k účasti na výzkumu, neboť každý z nich musel projevit aktivní zájem se výzkumu zúčastnit.

I přes tyto drobné nedostatky lze konstatovat, že:

1. Celková motivace k výkonu je u vedoucích pracujících s dětmi a mládeží ve srovnání s běžnou populací nižší.
2. Výkonová motivace u vedoucích pracujících s dětmi a mládeží nesouvisí s případným finančním ohodnocením.
3. Pozice jedince v organizaci má souvislost s jeho výkonovou motivací a to především v případě, kdy srovnáváme běžné vedoucí a jejich šéfy.

Věříme, že náš výzkum přispěl k vysvětlení motivace u volnočasových pracovníků. I tak se ovšem domníváme, že by si toto téma zasloužilo další pozornost vědeckých pracovníků.

Literatura

[1] BARTKO, W.T. - ECCLER, J.S. Adolescent Participation in Structured and Unstructured Activities: A Person-Oriented Analysis. Journal of Youth and Adolescence. 2003, 32, 6. S. 233-241. 

[2] CÍGLER, H. Co vede mladé lidi k dobrovolné práci s mládeží.  Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra psychologie. Diplomová práce. Vedoucí práce prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc., 2008. 70 s. 

[3] CÍGLER, H. Motivace k efektivnímu vedení dětí a mládeže.  Brno: Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra psychologie. Diplomová práce. Vedoucí práce prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc., 2011. 72 s. 

[4] COVINGTON, M.V. - MÜELLER, K.J. Intrinsic Versus Extrinsic Motivation: An Approach/Avoidance Reformulation. Educational Psychology Review. 2001, 13, 2. S. 157-176. 

[5] FAWCETT, L.M. a kol. Role of motivation, self-efficacy and parent support in adolescent. Australian Journal of Psychology. 2009, 61, 3. S. 175-182. 

[6] FREEMAN, J. The Field of Child and Youth Care: Are We There Yet?. Child & Youth Services. 2013, 34. S. 100-111. 

[7] FRIČ, P. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky – Rozhovory o neziskovém sektoru II.. Praha: AGNES, 2000. 113 s. ISBN . 

[8] FRIČ, P. Dárcovství a dobrovolnictví v České republice. Praha: NROS, AGNES, 2001. 115 s. 

[9] GOMES, M.E. Nature´s Powerful Effect on Children´s Well-Being. Tikkun Magazine. 2013, 28,  4. S. 7-13. 

[10] HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 173 s. 

[11] INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Dobrovolná služba – názory mladých lidí ve věku 15 – 24 let.  [online], [Citováno 10.10.2014] 2002. Dostupné na www: <http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1137849380.pdf>.

[12] KOLLÁRIK, T. Sociálna psychológia práce. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002. 190 s. 

[13] PŘIKRYLOVÁ, E. Motivace u pracovníků v neziskových organizacích. Zlín: Univerzita Tomáše Bati. Fakulta multimediálních komunikací. Ústav marketingových komunikací. Diplomová práce. Vedoucí práce doc. PhDr. Ing. Aleš Gregar, CSc., 2011. 58 s. 

[14] SCHULER, H. - PROCHASKA, M.  Dotazník motivace k výkonu – LMI. Příručka. Praha: Testcentrum, 2003.  s. ISBN . 

[15] ŠAFR, J. - PATOČKOVÁ, V. Trávení volného času v České republice ve srovnání s evropskými zeměmi. Naše společnost. 2010, 8, 2. S. 21-27. 

[16] ŠUCHA, M. Osobnostní struktura a výkonová motivace u manažerů neziskových organizací a manažerů v podnikatelském prostředí. E-psychologie. 2010, 4, 2. S. 1-11. 

Kontaktní informace / Contact informations

Bc. Kateřina Palová

Katedra psychologie,Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Vodární 6

779 00 Olomouc

Česká republika

katerina.palova01@upol.cz

PhDr. Marek Kolařík, Ph.D.

Katedra psychologie,Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Vodární 6

779 00 Olomouc

Česká republika

marek.kolarik@upol.cz