#5

Zpět na obsah / Back to content

Participace mládeže aneb výchova demokratického občana v České republice

Youth Participation or Democratic Citizenship Education in the Czech Republic

Radana Kroutilová Nováková - Hana Toncrová

Abstrakt: Příspěvek pojednává o participaci mládeže, konkrétně o možnostech, jak lze prvky aktivního občanství zařazovat do středoškolského vzdělávání. V rámci pilotního šetření jsme ověřovali vliv programu s názvem „Změň to!“ na schopnost mládeže orientovat se v oblasti participace ve volném čase. Zaměřili jsme se na názory mládeže na participaci před a po aplikaci programu. Pilotní šetření prokázalo statisticky významné rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou. Po aplikaci programu jsme tedy dosáhli významného posunu názorů mládeže na participaci, což potvrzuje vliv programu na jejich změnu.

Klíčová slová: participace mládeže, aktivní občanství, názory mládeže na participaci, program „Změň to!“.

Abstract: The paper discusses the participation of youth, in particular the possibilities of how to incorporate the elements of active citizenship into secondary education. As a part of a pilot survey the authors tested the effect of a training program called “Change it!” on the ability of youth to focus on participation in their leisure time. The youths’ opinions on participation were monitored prior and after they took part in the program. The result of the pilot study indicated statistically significant differences between the experimental and control groups. The application of the program led to a significant shift in views on youth participation amongst the attendees and therefore confirmed the potential of the program to impact and alter the opinions of the target group.

Keywords: Participation of Youth, Active Citizenship, Opinions of Young People, Program “Change it!”

Úvod

Výchova k demokratickému občanství představuje množinou zahrnující školní, ale i mimoškolní aktivity, díky kterým může jedinec jednat jako odpovědný a aktivní občan po celý svůj život. (MŠMT, 2003) Jde o široký komplex integrující v sobě řadu znalostí, dovedností, schopností - kompetencí. Jako významné se dnes ukazují kompetence multikulturní (Hladík, 2010), jejichž osvojení si žáky je z hlediska výchovy k demokracii velmi podstatné. Jakým způsobem zapojit mládež do školních a mimoškolních aktivit, „které by představovaly skutečnou cestu podpory občanské společnosti?“ (Kavan, 2012) Žák by měl umět konstruktivně řešit problémy a dbát na zachování lidské důstojnosti, respektovat druhé. To vše realizovat s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatněním slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. (RVP, 2007) Nejde tedy o vytváření soustavy poznatků, ale o budování vztahu k demokracii, vlasti, míru, o schopnosti řešit konflikty nenásilnou cestou, spolupracovat, diskutovat, nepodléhat propagandě, kriticky hodnotit předkládané informace, analyzovat společenské jevy a problémy, být tolerantní, respektovat názory druhých, zajímat se o dění v obci, ve státě i ve světě, řídit se principem spravedlnosti, být citlivý pro zkoumání a řešení sociální problémů. (Stará, 2004)

Aniž bychom chtěli snížit význam mimoškolní výchovy a vzdělávání, škola nadále zůstává nejdůležitějším místem, kde si mladí lidé formulují své názory, životní představy a kde probíhá participace. Škola by proto měla mládeži prostřednictvím nejrůznějších činností umožnit získat více zkušeností s fungováním demokracie, protože pokud se mladí lidé chtějí podílet na životě společnosti, musí k tomu účelu získat nebo rozvinout určité schopnosti.

Současný stav poznání

Chceme-li relevantně shrnout aktuální stav poznání v oblasti participace mládeže, musíme nejprve kriticky přijmout jisté limity tohoto tématu. Prvním limitem, chcete-li výzvou, jsou skutečnosti sociodemografické. Vlivem rychle se měnící společnosti dochází k diferenciaci kultury mládeže, která je do značné míry autonomní vůči kultuře dospělých. Početní nerovnováha mezi mladou a starší generací, může mít vliv na kvalitativní stránku vzájemných vztahů - na otázky angažovanosti, solidarity, tolerance. Vzhledem k rychlému vývoji v čase by tudíž bylo korektní zmínit pouze aktuálně dokončená šetření. Pak bychom však museli ignorovat některé významné výzkumy uplynulé dekády.

Dalším limitem je z našeho pohledu fakt, že většina těchto výzkumů je založena na deskriptivním výzkumném problému hledajícím odpověď na otázku „Jaké to je?“ Méně se setkáváme s relačními problémy, které by zjišťovaly, zda mezi zkoumanými jevy existuje vztah a jak je těsný. Obdobně absentují kauzální problémy odhalující příčinné vztahy. Výzkumy se obvykle nesoustředí výhradně na participaci mládeže ve volném čase, ale zpracovávají širší související témata (volný čas a média, kriminalitu, drogovou závislost, rodinu…) Pro potřeby našeho tématu proto ne vždy tvoří sladěný systém, který dostatečně zachycuje zkoumanou realitu a který by bezezbytku naplnil zmiňovaný tematický okruh. S ohledem na výše řečené jsme před výčtem konkrétních výzkumů upřednostnili signifikantní výroky (teze) z vybraných výzkumných šetření, které prokazují závažnost a naléhavost našeho výzkumného tématu.

Teze 1.: Mezi mládeží převládá pocit omezených vlastních možností participace na rozhodovacích procesech. (Houška, 2006)

Teze 2.: Mladí lidé se aktivně zajímají o oblasti, které se jich bezprostředně týkají, méně již o společensko-politický život ve svém bydlišti, zemi i světě. (Ipsos Tambor, 2009) Radikálně stoupl počet mladých lidí, kteří se o politické dění nezajímají vůbec. (Houška, 2006)

Teze 3.: Zájem o veřejně prospěšnou aktivitu je nízký. (Institut dětí a mládeže MŠMT, 2002) U těch, kteří se o veřejné dění zajímají, se jedná převážně o zájem okrajový, který se projevuje především sledováním veřejně dostupných informací a účasti u voleb. (Ipsos Tambor, 2009)

Teze 4.: Mladí lidé hodnotí práci státu kriticky a domnívají se, že v řešení mnoha důležitých otázek selhává. (Houška, 2006) Mimořádně negativně hodnotí vládu, politické strany a církve. Zároveň je však orientace významné části mládeže v základních pojmech, dětských právech a principech vlády nedostatečná. (Český výbor pro UNICEF, 2008)

Teze 5.: Mezi mladými lidmi nebezpečně stoupá nedůvěra v demokratický systém. Většina současné mladé generace se radikalizuje, což by v případě bagatelizace tohoto trendu mohlo vést v radikalizaci nebezpečnou pro demokratický systém. (Houška, 2006)

Cíl výzkumu

Našim cílem bylo vytvořit a experimentálně ověřit program, který by podporoval participaci mládeže. Program, který by v souladu s požadavky národních a mezinárodních dokumentů vnímal participaci jako proces učení se. Učení se vlastní odpovědnosti, samostatnosti, možnosti ovlivňovat běh věcí a spoluúčastnit se rozhodovacího procesu.

V rámci pilotního šetření jsme ověřovali vliv programu s názvem „Změň to!“ na schopnost mládeže orientovat se v oblasti participace ve volném čase. Konkrétně jsme se zaměřili na názory mládeže na participaci ve volném čase před a po aplikaci programu.

Zajímalo nás:

• zda je posun (rozdíl mezi pre-testem a post-testem) v oblasti názorů na participaci v experimentální skupině statisticky významný;
• zda je posun (rozdíl mezi pre-testem a post-testem) v oblasti názorů na participaci v kontrolní skupině statisticky významný;
• zda je v posunu (rozdíl mezi pre-testem a post-testem) v oblasti názorů na participaci mezi experimentální a kontrolní skupinou statisticky významný rozdíl.

Metodika výzkumu

Experimentální šetření se opíralo o inovativní program s názvem „Změň to!“ zaměřený na aktivní občanství a participaci. Šetření bylo realizováno ve Zlínském kraji v průběhu školního roku 2011/2012. Výzkumný vzorek jsme zvolili záměrný dle dostupného výběru ze souboru studentů středních škol ve Zlíně a okolí. V základním souboru bylo 14 středních škol. Základní soubor byl následně snížen o počty škol, které nemají v rámci RVP průřezové téma Výchova demokratického občana. Ke spolupráci bylo osloveno 9 škol. S výzkumem nakonec souhlasila pouze jedna střední škola. Po vzájemné dohodě byly vybrány 2 třídy, ve kterých se výzkum v rámci výuky následně realizoval.

Experimentu se zúčastnilo 44 studentů ve věku 16-17 let. Experimentální skupina, ve které byl program aplikován, zahrnovala 24 studentů. V kontrolní skupině, ve které neproběhla žádná intervence, bylo testováno 20 studentů. Charakteristiku zkoumaného vzorku znázorňuje graf níže.

Program byl zaměřen na aktivizaci každého účastníka k činorodému postoji ke svému životu a své budoucnosti. Toto pojetí je také důvodem, proč jsme v názvech jednotlivých bloků zvolili osobní zájmeno „já“, které má ještě více upozorňovat na to, že program je zaměřen na každého.

Program byl rozdělen do 5 části. První část programu Já a demokracie byla zaměřena na pojetí a pochopení demokracie a demokratického fungování státu. Studenti během této části definovali, jak rozumí pojmu demokracie a jak si ji představují. V dalších aktivitách si vyzkoušeli principy volebního systému.

Uplatnění lidských práv je problematické a často se opírá o osobní žebříček hodnot společnosti a každého jedince. Proto jsme ve druhé části Já a moje hodnota navázali problematikou formování žebříčku hodnot a posilováním pocitů vlastní hodnoty. Dále jsme se zaměřili na sebepoznání prostřednictvím vzájemných interakcí. Studenti měli možnost definovat své schopnosti, dovednosti, znalosti a vlastnosti.

Třetí část Já a moje budoucnost byla zaměřena na uvědomění si vlastního času, svých možností, schopnosti plánovat svou budoucnost, vědomí zodpovědnosti za své vlastní činy a svůj život. Část byla zacílena na zaměstnatelnost a postavení na trhu práce.

Čtvrtá část Já a svět kolem mě byla orientována především na okolí bydliště – komunitu. Vedla k uvědomění, jakým způsobem funguje státní správa na místní úrovni, jakou úlohu má občanská společnost a jakým způsobem lze zasahovat do dění ve svém bydlišti.

Poslední část Já uprostřed dění byla zaměřena k aktivitě na místní úrovni, vedla studenty k hledání problémů ve svém okolí a snažila se je motivovat k jejich řešení. Studenti si v rámci této části osvojili a rozšířili své schopnosti a dovednosti v oblastech plánování, organizování, vedení týmu a vytváření úsudku. Bližší popis programu viz tab. 1.

Výsledky vztahujeme pouze ke zkoumanému souboru 44 studentů vybrané střední školy na Zlínsku a považujeme je za předběžnou zprávu o kvalitě nastartovaného programu.

V rámci pre-testů i post-testů byl vytvořen dotazník, zjišťující názory mládeže na participaci. Dotazník byl tvořen 10 tvrzeními ¹ , kdy výrok „souhlasím“ mělo nejvyšší hodnotu 4 a výpověď „nesouhlasím“ nejnižší hodnotu 1. Před analýzou dotazníku jsme ověřili normalitu dat pomocí Kolmogorov-Smirnovova testu a pro ověření homogenity dat jsme použili Leveneův test homogenity rozptylů. Testy jsme ověřovali na hladině významnosti 0,05.

Data, získaná z pre-testů a post-testů experimentální a kontrolní skupiny, jsme uspořádali a sestavili do tabulky v programu MS Excel 2010. Pro zpracování dat jsme využili statistický program Statistica Base verze 10.

Pro zjišťování statisticky významných rozdílů jsme použili párový t-test. K ověření vlivu programu „Změň to!“ na názory v oblasti participace ve volném čase jsme vyjádřili posun mezi průměrnými hodnotami dosaženými v pre-testech a post-testech. Ke znázornění posunu jsme použili krabicové grafy.

Výsledky výzkumného šetření

V prvé řadě nás zajímalo, zda existuje statisticky významný rozdíl v oblasti názorů na participaci mezi pre-testem a post-testem u experimentální skupiny.

Studenti z experimentální skupiny v post-testech dosáhli o 0,84 průměrné hodnoty více než pre-testech. Tento rozdíl s hladinou významnosti p = 0,000 potvrdil, že mezi pre-testem a post-testem experimentální skupiny existoval statisticky významný rozdíl.

Dále jsme zjišťovali, zda existuje statisticky významný rozdíl v oblasti názorů na participaci mezi pre-testem a post-testem u kontrolní skupiny. Studenti z kontrolní skupiny získali v post-testech o 0,03 větší průměrné hodnoty než pre-testech, přesto tato hodnota při hladině významnosti p = 0,0829 nebyla statisticky významná. V názorech na participaci mezi pre-testem a postem u kontrolní skupiny tedy neexistoval statisticky významný rozdíl.

Třetím a posledním cílem bylo zjistit rozdíly v posunu u experimentální a kontrolní skupiny, které nám utvoří komplexnější pohled na změnu v oblasti názorů na participaci u jednotlivých skupin. Posun jsme vyjádřili rozdílem průměrných hodnot dosažených v pre-testu a v post-testu jednotlivých skupin. Výsledky jsme následně porovnali T-testem pro nezávislé vzorky. Tabulka uvedena níže nám ukazuje statisticky významný (p = 0,0000) posun v průměrných hodnotách experimentální skupiny oproti kontrolní skupině. Po aplikaci programu jsme tedy dosáhli významného posunu v oblasti názorů studentů na participaci, což potvrzuje vliv programu na jejich změnu.

Závěr

Našim cílem bylo sestavit a pilotně ověřit program „Změň to!“, který by v souladu s požadavky národních a mezinárodních dokumentů podporoval participaci mladých lidí ve volném čase. I když jsme si vědomi toho, že zevšeobecnění jsou v tomto případě úzká a týkají se pouze zkoumaných osob, výsledky prokázaly statisticky významné rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou. Po aplikaci programu jsme tedy dosáhli posunu názorů mládeže na participaci, což potvrzuje vliv programu na jejich změnu. Tato zjištění jsou cenná obzvláště v kontextu současných sociopolitických událostí. Nedůvěra mladých lidí v instituce je vysoká a zapojení do struktur parlamentní demokracie mizivé. Mladí lidé nemají dostatek vlastních zkušeností s demokratickou praxí ve svém přirozeném sociálním prostředí – prostředí, ve kterém žijí, vzdělávají se a ve kterém tráví svůj volný čas. Naopak jsou skrze média svědky úskoků, korupce, zatýkání vládních činitelů, což destrukci jejich postojů ještě násobí. Návrhy pro řešení tohoto tristního stavu jsou složité, dlouhodobé a komplexní. Jejich součástí je nutná proměna výuky společenských předmětů a to implementací moderních pedagogických postupů. Jedním z vhodných řešení je tvorba a nabídka programů, které budou motivovat k myšlení, vytváření vlastního úsudku, výběru a plánování, formulování myšlenek a osvojování principů participace na konkrétních životních situacích. To vše v bezpečném prostředí. Škola musí být místem s vysokou úrovní participace, které bude vychovávat k vědomému a skutečnému naplňování odpovědnosti jedince za celek. Institucí zprostředkovávajícím dětem, spolu s rodiči, první vidění světa, vštěpujícím základní životní hodnoty a normy slušného chování, učícím kooperovat a koexistovat ve vzájemné symbióze s ostatními (Vávrová, 2012). Místem vedoucím k vědomému spoluvytváření světa.

Poznámky

1. V budoucnu bych chtěla/a… účastnit se voleb (1), účastnit se národních voleb (2), zapojit se do komunální politiky (3), pomáhat jiným lidem (4), uspořádat akci pro jiné lidi (5), zajímat se o veřejné dění, sledovat média (6). Jak moc souhlasíš/nesouhlasíš s těmito tvrzeními: Dobrovolná činnost ti může v budoucnu pomoci k lepší práci (7), aktivity ve škole i mimo školu ti mohou pomoci se dostat na VŠ (8), při mimoškolních aktivitách můžeš poznat zajímavé lidi (9), pokud chceš něco ve svém okolí změnit, musíš pro to něco udělat (10).

Literatura

[1] Výchova k demokratickému občanství: Výchova demokratického občanství.  [online], [Citováno 6.1.2010] 2003. Dostupné na www: <http://www.google.cz/search?sourceid=navclient&hl=cs&ie=UTF-8&rlz=1T4SKPT_csCZ438CZ438&q=%5b1%5d+V%c3%bdchova+k+demokratick%c3%a9mu+ob%c4%8danstv%c3%ad%3a+V%c3%bdchova+demokratick%c3%a9ho+ob%c4%8danstv%c3%ad+>.

[2] Hladík, Jakub. Konstrukce a modely multikulturních kompetencí. Pedagogická orientace. 2010, 4. S. 26-46. ISSN 1211-4669. 

[3] Hotový, Filip. Politeia: výchova demokratického občana. Praha: Gemini, 2008. 

[4] Houška, Tomáš. Účast mladých lidí na společenském a politickém životě - 2006.  [online], [Citováno 6. 1. 2010] 2006. Dostupné na www: <http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1221126172.pdf>.

[5] Informovanost a participace mládeže  Ipsoso Tambor pro Národní institut dětí a mládeže.  [online], [Citováno 25. 7. 2013] 2009. Dostupné na www: <http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1259754857.pdf>.

[6] Kavan, Štěpán. - Dostál, Jakub. Dobrovolnictví a nestátní neziskové organizace při mimořádných událostech v podmínkách Jihočeského kraje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012. ISBN 978-80-87 472-41-5. 

[7] Kraph, Peter. - Gollob, Rolf. Teaching democracy. Belgie: Council of Europe, 2008. ISBN 928-92-871-6332-5. 

[8] Mladé Hlasy. Český výbor pro UNICEF.  [online], [Citováno 25. 7. 2013] 2008. Dostupné na www: <http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1225714651.pdf>.

[9] Mládež ČR 2002. Institut dětí a mládeže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.  [online], [Citováno 25. 7. 2013] 2002. Dostupné na www: <http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1137850023.pdf>.

[10] Národní institut dětí a mládeže MŠMT. Kompas: Manuál pro výchovu mládeže k lidským právům. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-827-3. 

[11] Pike, Graham. - Selby, David. Cvičení a hry pro globální výchovu. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-629-2. 

[12]  Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.  [online], [Citováno 6. 1. 2012] Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. Dostupné na www: <http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf>.

[13] Stará, Jana. Výchova k demokratickému občanství v primární škole. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2004. ISBN 80-7290-162-1. 

[14] Vávrová, Soňa. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0087-1. 

Kontaktní informace / Contact informations

Mgr. Radana Kroutilová Nováková , PhD.

Ústav pedagogických věd, Fakulta humanitních studií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

nám. T.G. Masaryka 1279

760 01  Zlín

Česká republika

kroutilova@fhs.utb.cz

Mgr. Hana Toncrová

Rodinné centrum Kamarád - Nenuda, o. s.,

Gahurova 5265

76001 Zlín

Česká republika

hanatoncrova@gmail.com