Recenze: Strategie rozvíjení čtenářské gramotnosti v čítankách 1. stupně ZŠ

Ivana Gejdušová

Publikace Strategie rozvíjení čtenářské gramotnosti v čítankách 1. stupně ZŠ tvoří funkčně propojený celek s monografií Implementace úloh rozvíjejících čtenářskou gramotnost v učebnicích českého jazyka pro 1. stupeň ZŠ z roku 2010, na jejímž vzniku se vedle R. Metelkové Svobodové podílela M. Švrčková. Oba tituly jsou výstupem ze studentských grantových projektů Ostravské univerzity, které s odstupem jednoho roku řešily pod vedením výše jmenovaných pedagogů studentky oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ.

Řešitelské týmy reagovaly na aktuální potřebu sledovat a hodnotit stav čtenářské gramotnosti žáků základních škol, srovnat nově získaná data s výsledky mezinárodního výzkumu PIRLS, případně PISA a přijít s konkrétními návrhy, jak je možno ve výuce mateřštiny posilovat a rozvíjet čtenářskou gramotnost dětí mladšího školního věku.

V teoretické části monografie jsou vymezeny základní termíny úzce související se sledovanou problematikou. Pozornost je věnována tomu, jak se v průběhu 20. století proměnil obsah termínu gramotnost, co vyvolalo potřebu spojovat tento termín s blíže vymezujícími přívlastky. Autorky ve shodě se stanovisky P. Gavory, M. Rabušicové a dalších badatelů. pracují s termínem funkční gramotnost jako nadřazeným, zastřešujícím pojmem, v jehož rámci je možno rozlišit gramotnost textovou, dokumentovou a numerickou, do tohoto systému včleňují čtenářskou gramotnost , kterou chápou jako zcela zásadní „cestu k získávání poznatků a vědomostí ve všech oblastech (oborech vzdělávání)“.

Vzhledem k potřebám školního vzdělávání a snahám zlepšit výsledky našich žáků v mezinárodních výzkumech čtenářské gramotnosti je značný prostor věnován analýze metodiky těchto šetření, a protože je monografie zaměřena na rozvíjení čtenářských kompetencí, dovedností a strategií v mladším školním věku, je hlavní pozornost věnována výzkumu PIRLS. Zásadní význam má připomenutí tří aspektů čtenářské gramotnosti, s nimiž PIRLS pracuje a na jejichž základě sleduje čtenářské záměry, procesy porozumění, čtenářské postoje a chování testovaných žáků. Obdobně podstatné je vymezení čtyř procesů porozumění, jež slouží jako východisko pro tvorbu používaných testových úloh (vyhledávání informací, vyvozování závěrů, interpretace, posuzování textu) a pro stanovení čtyř úrovní čtenářské gramotnosti.

Praktická část publikace je konkrétní odpovědí na otázku, jak je v podmínkách současné české školy a výuky mateřského jazyka rozvíjena čtenářská gramotnost, zda se tak děje komplexně a v celé šíři. Výzkumný tým nejprve monitoroval hodiny literární výchovy v 2. až 5. ročnících základních škol, vždy po 15 v každém z uvedených ročníků, což souhrnně činilo 120 hodin. Pozorování byla zaměřena na stanovení četnosti výše uvedených procesů porozumění textu. Dále byly analyzovány tři čítankové řady, a to čítanky nakladatelství Alter, Nová škola a SPN (včetně pracovních sešitů k čítankám nakladatelství Alter a metodického průvodce k čítankám nakladatelství Nová škola), které jsou nejčastěji využívanými učebnicemi pro literární výchovu ve školách Moravskoslezského kraje. V centru zájmu byla skladba čítankových textů, celkový počet ukázek, zastoupení žánrů, podíl prozaických a básnických textů, zhodnoceno bylo také, v jaké míře čítankové texty podporují mezipředmětové a vnitropředmětové vztahy. Za nejdůležitější kritérium hodnocení čítanek považoval výzkumný tým kvalitu úloh a otázek přiřazených k čítankovým textům, s jejichž pomocí mají žáci pod vedením učitele analyzovat a interpretovat text. Potvrdilo se, že v obou případech – v čítankách a následně také ve výuce - zcela razantně dominují výukové postupy zaměřené na vyhledávání informací, tedy na aktivity, které rozvíjejí jen první, nejnižší úroveň čtenářské gramotnosti.

Autorky by monografii mohly uzavřít popisem neradostného stavu literární výchovy na 1. stupni základních škol a konstatováním, že žáci v literární výchově téměř stereotypně řeší úkoly „faktografického charakteru, zjišťují informace vztahující se k charakteristice postav, prostředí času…žáci však neproniknou skrze tato zadání do textu hlouběji a nejsou nuceni o něm přemýšlet či sledovat jeho význam. Lze tvrdit, že touto prací s textem nepřekračují gramotnost bázovou (základní), jelikož porozumění textu je v převážné míře ověřováno na úrovni zapamatovatelných informací.“ K dobru věci se tak neděje a závěr publikace tvoří přínosná kapitola přinášející konkrétní návrhy pro práci s uměleckým textem. Na vybraných ukázkách z analyzovaných čítanek (vždy tři texty pro 2. až 5. ročník) je názorně ukázáno, jak podstatné je promyšleně stanovit pro každou vyučovací hodinu vzdělávací cíl, ten se stává východiskem pro efektivní proces výuky. Autorky k jednotlivým ukázkám vymezují aktivity vhodné před čtením textu, jejichž cílem je zvláště motivovat žáky, aktivity realizované v průběhu čtení nebo po čtení a následné činnosti, u navržených otázek a úkolů důsledně uvádějí, které procesy porozumění stimulují.

Monografie Strategie rozvíjení čtenářské gramotnosti v čítankách 1. stupně ZŠ je cenným příspěvkem k řešení aktuálních problémů českého školství, má potenciál stát se zdrojem poučení a inspirace pro stávající učitele na základních školách, stejně dobře je publikace využitelná pro studenty, kteří se na výkon učitelského povolání teprve připravují.

Literatura

[1] METELKOVÁ SVOBODOVÁ, R.  - HYPLOVÁ, J. Strategie rozvíjení čtenářské gramotnosti v čítankách 1. stupně ZŠ. Ostrava: PdF Ostravské univerzity, 2011. 120 s. ISBN 978-80-7464-003-2. 

Kontaktní informace / Contact informations

Doc. PhDr. Ivana Gejdušová, PhD.

Katedra českého jazyka a literatury s didaktikou, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Mlýnská 5

701 03 Ostrava

Česká republika

ivana.gejgusova@osu.cz