Marcela Roubalová, Jiří Pospíšil
Stejně tak jako církev i religiozita rodin prochází neustálým vývojem. Po pádu komunismu, kdy opět může každý svobodně vyznávat svou víru, je všude kolem nás množství různých náboženských skupin a rodina prochází krizí.
Ovšem právě rodinné prostředí ovlivňuje člověka v nejvyšší míře a dává mu základ pro budoucí život, vliv rodiny a hlavně rodičů je nenahraditelný, a proto i velmi důležitý. „Výchova člověka neprobíhá v nějakém uzavřeném prostředí, ale ve světě plném různých vlivů, které na něj působí. Výchova by měla být založena na znalosti jeho „přirozeného“ vývoje tělesného i duševního.“[1] Je to „uvědomělá“ péče o dítě. Žádoucí působení na osobnost, která se pak harmonicky rozvíjí, a tím se odlišuje výchova od pouhé „drezury“.[2]
Krize, kterou v současnosti rodina prochází, je výsledkem působení mnoha faktorů, které člověka ovlivňují. Duchovní život rodiny je díky soustředěnosti na jiné nezbytné životní potřeby, mezi něž patří zejména materiální zajištění, často opomenut. Důsledkem jsou pak rozpadlá manželství a děti, které nemají domov, to je místo, kam se mohou vracet.
Religiozita rodin je v současné době často diskutovaným tématem a ten, kdo dítěti zprostředkovává náboženské obsahy, také svou osobností ovlivňuje představy o Bohu. Bůh a Ježíš získávají rysy osob z nejbližšího okolí dítěte. Dítě přistupuje k Bohu jako ke starším osobám ve svém okolí. Jsou-li ovšem rodiče dítěte příliš nároční, mohou svou výchovou ovlivnit pojetí Boha u dítěte natolik, že se u něj už nikdy nemůže ustavit osobní vztah k Bohu, církvi a náboženství.
Pokud rodiče dětem zprostředkovávají náboženství pouze verbálně, nemůže dítě dospět k pochopení náboženství v celku a ani v jeho dospělém životě se náboženství nenachází. Na své náboženské otázky dostává pouze intelektuální odpovědi, které často přesahují jeho schopnosti porozumění. Rodiče mají své náboženství prakticky uskutečňovat, ale nemají dítěti bránit v jeho vlastním duchovním rozvoji. Jinak je dítě později neschopné přijímat role z náboženské tradice.“[3]
Katecheze je doprovázení člověka při přijímání evangelní zvěsti a v růstu osobní víry, etapa evangelizace[4] realizovaná hlavně v malém společenství. Výuka náboženství „v zásadě směřuje k poznání toho, co ve skutečnosti vytváří identitu křesťanství, co se křesťané snaží ve svém životě uskutečňovat svým životem.“[5] Snaží se přivést člověka k svobodnému a odpovědnému postoji vůči víře a náboženství. Díky změnám školské legislativy po roce 1989 se výuka náboženství začala vracet do státních škol a je v současné době zařazena jako nepovinný předmět na ZŠ.
Záměrem našeho výzkumu bylo zjistit současný stav religiozity v rodinách, jejichž děti navštěvují výuku římskokatolického náboženství. Snažili jsme se poukázat na prvky religiozity, které jsou v rodinách zachovány, a nalézt jejich vzájemné vztahy.
Cílem provedeného výzkumu bylo zjištění stavu religiozity v rodinách, jejichž děti navštěvují výuku římskokatolického náboženství. Protože religiozita rodiny je velmi složitým komplexem vzájemně provázaných jevů, bylo třeba rozložit základní záměr výzkumu do oblastí a tyto oblasti dále do jednotlivých dílčích výzkumných problémů (dále jen DVP). Pro každý DVP byly stanovena nulová a alternativní hypotéza (H0, HA), jejichž ověřováním jsme odpovídali na jednotlivé dílčí problémy.
Před začátkem výzkumného šetření jsme stanovili tři oblasti, které podle našeho názoru vypovídají o religiozitě rodin:
1. vztah rodiny ke svátostem.
2. postoj rodiny k bohoslužbě
3. intelektuální a sociální zázemí rodin ve vztahu k náboženství
Každá tato oblast obsahuje dále řadu dílčích výzkumných problémů, z nichž každý je zaměřen na sledování jednoho prvku religiozity v rodině, např. otázka křtu dětí a přijetí dalších svátostí, pravidelná návštěva bohoslužeb, četba Bible a další.
Pomocí srovnání jednotlivých prvků religiozity jsme dále zjišťovali, zda mezi nimi existuje nějaká souvislost. Vycházíme z předpokladu, že čím větší existuje počet elementů religiozity a čím větší je provázanost mezi nimi, tím je náboženské zázemí rodiny hlubší.
Vztah rodiny ke svátostem
V této části jsme se snažili zjistit, jaký význam má pro rodiče přijetí jednotlivých svátostí dětmi, jejich pohled na důležitost těchto svátostí a také jestli rodiče sami tyto svátosti přijali. Tyto poznatky jsme srovnávali s jinými jevy, které, dle našich předpokladů, s nimi souvisí.
DVP č.1 : Existuje vztah mezi docházkou do náboženství rodičů a uzavřením církevního sňatku?
DVP č.2 : Existuje vztah mezi docházkou všech dětí do ŘKN a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat děti pokřtít.
DVP č.3 : Souvisí docházka do náboženství s tím, zda je dítě pokřtěno?
DVP č.4 : Existuje vztah mezi tím proč dítě přihlásili rodiče do ŘKN a kým byl projeven
zájem o ŘKN jako prvním?
DVP č.5 : Souvisí přítomnost duchovní osoby v rodině s křtem dětí?
DVP č.6 : Existuje vztah mezi prvním svatým přijímáním u matek a otců?
DVP č.7 : Ovlivňuje první sv. přijímání rodičů přijetí této svátosti u dětí?
DVP č.8 : Je vztah mezi důležitostí přijetí prvního svatého přijímání a svátosti biřmování u dětí?
DVP č.9 : Ovlivňuje přijetí svátosti biřmování rodičů její přijetí u dětí?
DVP č.10 : Ovlivňuje přítomnost duchovní osoby v rodině reakci rodičů na rozhodnutí dítěte pro duchovní stav?
Tato část je zaměřena na aspekty související s návštěvou bohoslužeb a s ní spojenými úkony.
DVP č.11 : Existuje nějaký vztah mezi bydlištěm a návštěvou bohoslužeb v kostele v místě bydliště?
DVP.č.12 : Existuje nějaký vztah mezi návštěvou bohoslužeb a osobností kněze?
DVP č.13 : Souvisí návštěva bohoslužeb s četbou Bible dětem?
DVP č.14 : Je závislost mezi modlitbou v mládí u otců a matek?
DVP č.15 : Ovlivňuje pravidelná návštěva bohoslužeb modlitbu rodičů s dětmi doma?
DVP č.16 : Je nějaká závislost mezi pravidelnou návštěvou bohoslužeb a kupováním katolických periodik?
Intelektuální a sociální zázemí rodin ve vztahu k náboženství
V této poměrně rozsáhlé oblasti jsme se zaměřili na vzdělání rodičů a celkové sociální zázemí rodin.
DVP č.17 : Je závislost mezi tím, kdo děti v ŘKN učí a tím, koho preferují rodiče?
DVP č.18 : Existuje vztah mezi docházkou do náboženství u otců a docházkou do náboženství u matek?
DVP č.19 : Existuje vztah do ŘKN u rodičů s docházkou do ŘKN jejich dětí?
DVP č.20 : Souvisí věk rodičů s docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN?
DVP č.21 : Je vztah mezi vzděláním rodičů docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN?
DVP č.22 : Souvisí přítomnost duchovní osoby v rodině s docházkou dětí do ŘKN?
DVP č.23 : Je závislost mezi vzděláním rodičů a tím, jestli mají doma Bibli?
DVP č.24 : Existuje vztah mezi četbou Bible u otců a četbou Bible u matek?
DVP č.25 : Existuje vztah mezi vzděláním rodičů a tím, jestli čtou dětem z Bible?
DVP č.26 : Souvisí vzdělání matek a tím, jestli si čtou z Bible?
DVP č.27 : Souvisí vzděláním otců a tím, jestli si čtou z Bible?
DVP č.28 : Ovlivňuje počet dětí v rodině četbu z Bible dětem?
DVP č.29 : Ovlivňuje vzdělání rodičů četbu katolických periodik?
DVP č.30 : Souvisí vzdělání rodičů s koupí katolických časopisů dětem?
DVP č.31 : Souvisí vzdělání matek s četbou knih?
DVP č.32 : Souvisí vzdělání otců s četbou knih?
DVP č.33 : Je závislost mezi četbou u matek a otců?
DVP č.34 : Existuje vztah mezi kupováním periodik pro dospělé a pro děti?
DVP č.35 : Ovlivňuje věk rodičů četbu katolických periodik?
DVP č.36 : Existuje vztah mezi věkem rodičů a koupí katolických časopisů dětem?
DVP č.37 : Ovlivňuje počet dětí v rodině četbu katolických periodik?
Použitá metoda
K získání potřebných dat jsme použili metodu dotazníku. Respondenty neboli osobami, vyplňujícími náš dotazník, byli rodiče dětí navštěvujících římskokatolické náboženství.[6]
Dostatečně vysoké úrovně validity jsme se snažili dosáhnout anonymitou dotazníku, a proto také předpokládáme, že většina dotazovaných odpovídala upřímně.
Použitý dotazník obsahoval 33 otázek.
Základní soubor
Základním souborem pro náš dotazník byly rodiny, jejichž děti navštěvují výuku římskokatolického náboženství. Z tohoto základního souboru jsme vybrali prostým náhodným výběrem 700 rodin.[7]
Do těchto rodin jsme rozeslali 700 připravených dotazníků. Správně vyplněný dotazník jsme získali od 329 respondentů.
Rozložení vzorku podle poměru měst a vesnic bylo 103:226 (31%; 69%). Návratnost z vybraných krajů nebyla rovnoměrná, takže konečný poměr byl 94:235 (28% Olomoucký kraj; 71% Zlínský kraj).
Primární analýza získaných dat
Některé vybrané charakteristiky základního souboru zachycují následující grafy :
Data získaná pomocí dotazníku jsme podrobili statistickému testování. Jelikož údaje byly zachyceny na úrovni nominálního měření, použili jsme pro zjištění korelace test nezávislosti c-kvadrát, zejména ve variantě pro kontingenční tabulku. V několika případech bylo možno použít modifikovaného testu pro čtyřpolní tabulku. Všechny závislosti jsme ověřovali na hladině významnosti 0,05.
Přijetí nebo odmítnutí nulových hypotéz má stěžejní význam pro interpretaci dosažených výsledků.
DVP č.1 : Je závislost mezi docházkou do náboženství rodičů a uzavřením církevního sňatku?
H10 Mezi docházkou rodičů do ŘKN a uzavřením církevního sňatku neexistuje statisticky významná závislost.
H1A Mezi docházkou rodičů do ŘKN a uzavřením církevního sňatku existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
Čísla v závorkách jsou očekávané četnosti
|
Uzavření církevního sňatku |
||
ŘKN m+o |
Ano |
Ne |
|
Matky |
58 (61) |
7 (4) |
65 |
Otcové |
53 (55) |
6 (4) |
59 |
Oba |
168 (163) |
5 (10) |
173 |
|
279 |
18 |
297 |
Koeficient Chí = 7,335209355
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu :
Mezi docházkou rodičů do ŘKN a uzavřením církevního sňatku existuje statisticky významná závislost.
DVP č.2 : Je závislost mezi tím, jestli chodí do ŘKN všechny děti z rodiny a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat děti pokřtít?
H20 Mezi docházkou všech dětí do ŘKN a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat děti pokřtít, neexistuje statisticky významná závislost.
H2A Mezi docházkou všech dětí do ŘKN a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat děti pokřtít, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Křest |
|
|
|
|
Docházka všech dětí |
Křest je samozřejm. |
Matka Otec |
Prarodiče Jiná osoba |
Není pokřtěno |
|
Ano |
232 (231) |
26 (26) |
8 (9) |
6 (6) |
272 |
Ne |
47 (48) |
5 (5) |
3 (2) |
1 (1) |
56 |
|
279 |
31 |
11 |
7 |
328 |
Koeficient Chí = 0,87636384
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu díky více než 20 % buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota proto musím přijmout nulovou hypotézu.
Mezi docházkou všech dětí do ŘKN a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat děti pokřtít, neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.3 : Souvisí docházka do náboženství s tím, zda je dítě pokřtěno?
Dílčí problém nebylo možno zkoumat z důvodu závislosti obou vstupních proměnných.
DVP č.4 : Je závislost mezi tím proč dítě přihlásili rodiče do ŘKN a kým byl projeven
zájem o ŘKN?
H40 Mezi tím, proč přihlásili rodiče dítě do ŘKN, a tím, kdo první projevil zájem o ŘKN neexistuje statisticky významná závislost.
H4A Mezi tím, proč přihlásili rodiče dítě do ŘKN, a tím, kdo první projevil zájem o ŘKN existuje statisticky významná závislost.
Jestliže u této odpovědi uvedli respondenti více možností, chápali jsme každou jako samostatný údaj, proto celkový počet odpovědí narostl.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Kým projeven zájem první |
|||
Proč přihlásili dítě do ŘKN |
Dítětem |
Přání rodičů |
Přání prarodičů |
|
Součást KV |
42 (41) |
205 (198) |
13 (21) |
260 |
Patří k VV |
2 (3) |
16 (16) |
3 (2) |
21 |
Přání prarodičů |
2 (3) |
11 (12) |
8 (1) |
21 |
Dítě chtělo samo |
8 (7) |
29 (31) |
4 (4) |
41 |
|
54 |
261 |
28 |
343 |
Koeficient Chí = 30,72164
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 6 stupňů volnosti = 12,591
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu díky více než 20 % buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi tím, proč přihlásili rodiče dítě do ŘKN, a tím, kdo první projevil zájem o ŘKN existuje statisticky významná závislost.
DVP č.5 : Souvisí přítomnost duchovní osoby v rodině s křtem dětí?
H50 Mezi duchovní osobou v rodině a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat dítě pokřtít, neexistuje statisticky významná závislost.
H5A Mezi duchovní osobou v rodině a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat dítě pokřtít existuje, statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
||||
Duchovní v rodině |
Křest je samozřejmost. |
Přání rodičů, prarodičů, jiné osoby |
Dítě není pokřtěno |
|
Ano |
47 (41) |
2 (7) |
0 (1) |
49 |
Ne |
199 (207) |
38 (31) |
6 (5) |
243 |
Měli |
31 (29) |
2 (4) |
1 (1) |
34 |
|
277 |
42 |
7 |
326 |
Koeficient Chí = 8,056400677
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 9,488
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu díky více než 20 % buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi duchovní osobou v rodině a tím, kdo přišel s myšlenkou nechat dítě pokřtít neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.6 : Je závislost mezi prvním svatým přijímáním u matek a otců?
H60 Mezi přijetím prvního svatého přijímání u matek a otců neexistuje statisticky významná závislost.
H6A Mezi přijetím prvního svatého přijímání u matek a otců existuje statisticky významná závislost.
Čtyřpolní tabulka
|
Otcové |
|
|
Matky |
Ano |
Ne |
|
Ano |
237 |
51 |
288 |
Ne |
28 |
11 |
39 |
|
265 |
62 |
327 |
Koeficient Chí = 2,463092402
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 1 stupeň volnosti = 3,841
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi přijetím prvního svatého přijímání u matek a otců neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.7 : Ovlivňuje první sv. přijímání rodičů přijetí této svátosti u dětí?
H70 Mezi prvním svatým přijímáním dětí a prvním svatým přijímáním rodičů neexistuje statisticky významná závislost.
H7A Mezi prvním svatým přijímáním dětí a prvním svatým přijímáním rodičů existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
1sv. př. rodiče |
|||
1sv.př. děti |
Oba dva |
M nebo O |
Žádný z nich |
|
Ano |
232 (226) |
72 (74) |
6 (10) |
310 |
Ne |
6 (12) |
7 (4) |
4 (1) |
17 |
|
238 |
79 |
10 |
327 |
Koeficient Chí = 38,89592102
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi prvním svatým přijímáním dětí a rodičů existuje statisticky významná závislost.
DVP č.8 : Je vztah mezi důležitostí přijetí prvního svatého přijímání a svátosti biřmování u dětí?
H80 Mezi přijetím prvního svatého přijímání a svátosti biřmování neexistuje statisticky významná závislost.
H8A Mezi přijetím prvního svatého přijímání a svátostí biřmování existuje statisticky významná závislost.
Čtyřpolní tabulka
|
|||
1.sv. příjímání |
Ano |
Ne,nevíme |
|
Ano |
268 |
38 |
306 |
Ne,nevíme |
2 |
14 |
16 |
|
270 |
44 |
322 |
Koeficient Chí = 63,29922
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 1 stupeň volnosti = 3,841
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, a proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi důležitostí přijetí prvního svatého přijímání a svátosti biřmování existuje statisticky významná závislost.
DVP č.9 : Ovlivňuje přijetí svátosti biřmování rodičů její přijetí u dětí?
H90 Mezi svátostí biřmování rodičů a jejím přijetím u dětí neexistuje statisticky významná závislost.
H9A Mezi svátostí biřmování rodičů a jejím přijetím u dětí existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
|||
Sv.biřm. rodiče |
Ano |
Ne, nevíme |
|
Oba |
131 (115) |
6 (22) |
137 |
M nebo O |
110 (108) |
18 (20) |
128 |
Žádný nich |
32 (50) |
28 (10) |
60 |
|
273 |
52 |
325 |
Koeficient Chí = 56,1063273
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi svátostí biřmování rodičů a jejím přijetím u dětí existuje statisticky významná závislost.
DVP č.10 : Ovlivňuje přítomnost duchovní osoby v rodině reakci rodičů na rozhodnutí dítěte pro duchovní stav?
H100 Mezi přítomností duchovní osoby v rodině a kladnou reakcí rodičů na takové rozhodnutí u dítěte neexistuje statisticky významná závislost.
H10A Mezi přítomností duchovní osoby v rodině a kladnou reakcí rodičů na takové rozhodnutí u dítěte existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Reakce rodičů na rozhodnutí dítěte pro duch. povolání |
|||||
Duchovní v rodině |
Souhlas |
Nesouhlas., ale nebránili |
Rozmlouvali by to, rozpor, zásad.proti |
Nepřemýš. o tom |
Neví |
|
Ano |
24 (16) |
4 (3) |
1 (4) |
14 (21) |
6 (5) |
49 |
Ne |
67 (78) |
15 (16) |
16 (16) |
119 (106) |
26 (27) |
243 |
Měli jsme |
14 (11) |
2 (2) |
5 (2) |
9 (15) |
4 (4) |
34 |
|
105 |
21 |
22 |
142 |
36 |
326 |
Koeficient Chí = 18,3746
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 8 stupňů volnosti = 15,507
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi přítomností duchovní osoby v rodině a kladnou reakcí rodičů na takové rozhodnutí dítěte existuje statisticky významná závislost.
DVP č.11 : Je nějaký vztah mezi bydlištěm a návštěvou bohoslužeb v kostele v místě bydliště?
H110 : Mezi bydlištěm a návštěvností kostela neexistuje statisticky významná závislost.
H11A : Mezi bydlištěm a návštěvností kostela existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
|||||
bydliště |
(téměř) vždy |
Většinou |
občas |
téměř nikdy |
|
Vesnice |
118 (133) |
60 (52) |
28 (25) |
15 (11) |
221 |
Město |
77 (62) |
16 (24) |
9 (12) |
1(5) |
103 |
|
195 |
76 |
37 |
16 |
324 |
Koeficient Chí = 15,132866107
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi bydlištěm a návštěvností kostela existuje statisticky významná závislost.
DVP.č.12 : Je nějaký vztah mezi návštěvou bohoslužeb a osobností kněze?
H120 Mezi návštěvou bohoslužeb a osobností kněze neexistuje statisticky významná závislost.
H12A Mezi návštěvou bohoslužeb a osobností kněze existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
|||||
Osobnost kněze |
Pravidelně v neděli… |
Nepravidelně v neděli… |
Jen o svátcích |
Při mších za příbuzné,vůbec |
|
Ano |
10 (16) |
11 (9) |
5 (1) |
2 (2) |
28 |
Ne |
173 (167) |
90 (92) |
7 (11) |
27 (27) |
297 |
|
183 |
101 |
12 |
29 |
325 |
Koeficient Chí = 19,73069621
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme odmítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní:
Mezi osobností kněze a účastí na bohoslužbách existuje tedy statisticky významná závislost.
DVP č.13 : Souvisí návštěva bohoslužeb s četbou Bible dětem?
H130 Mezi návštěvou bohoslužeb a četbou dětem z Bible neexistuje statisticky významná závislost.
H13A Mezi návštěvou bohoslužeb a četbou dětem z Bible existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Četba dětem z Bible |
||
Účast na bohoslužbách |
Ano |
Ne |
|
Pravidelně v neděli |
103 (84) |
78 (97) |
181 |
Nepravidelně v neděli |
34 (47) |
68 (55) |
102 |
Jen o svátcích
|
5 (6) |
7 (6) |
12 |
Za příbuzné, vůbec |
8 (13) |
21 (16) |
29 |
|
150 |
174 |
324 |
Koeficient Chí = 30,4676666
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme odmítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní.
Existuje tedy statisticky významná závislost mezi účastí na bohoslužbách a četbou dětem z Bible.
DVP č.14 : Je závislost mezi modlitbou v mládí u otců a matek?
H140 Mezi modlitbou otců a matek v mládí neexistuje statisticky významná závislost.
H14A Mezi modlitbou otců a matek v mládí existuje statisticky významná závislost.
Čtyřpolní tabulka
|
Otcové |
|
|
Matky |
Ano |
Ne |
|
Ano |
109 |
78 |
187 |
Ne |
57 |
46 |
103 |
|
166 |
124 |
290 |
Koeficient Chí = 0,235985905
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 1stupeň volnosti = 3,841
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, musíme tedy přijmout nulovou hypotézu.
Mezi modlitbou otců a matek v mládí neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.15 : Ovlivňuje pravidelná návštěva bohoslužeb modlitbu rodičů s dětmi doma?
H150 Mezi pravidelnou návštěvou bohoslužeb a tím, jestli se rodiče doma s dětmi modlí, neexistuje statisticky významná závislost.
H15A Mezi pravidelnou návštěvou bohoslužeb a tím, jestli se rodiče doma s dětmi modlí, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Modlitba doma s dětmi |
|||
Návšť. bohos. |
Pravidelně |
Zřídka |
Nikdy |
|
Pravidelně |
94 (63) |
85 (105) |
4 (15) |
183 |
Nepravidelně |
15 (35) |
82 (59) |
6 (9) |
103 |
Jen o svátcích |
1 (4) |
8 (7) |
3 (1) |
12 |
Za příbuzné,vůbec |
2 (10) |
13 (17) |
15 (3) |
30 |
|
112 |
188 |
28 |
328 |
Koeficient Chí = 124,107185
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 6 stupňů volnosti = 12,592
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu díky více než 20 % buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme odmítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní.
Mezi pravidelnou návštěvou bohoslužeb a modlitbou doma existuje statisticky významná závislost.
DVP č.16 : Je nějaká závislost mezi pravidelnou návštěvou bohoslužeb a kupováním katolických periodik?
H160 Mezi četbou katolických periodik a pravidelnou návštěvou bohoslužeb neexistuje statisticky významná závislost.
H16A Mezi četbou katolických periodik a pravidelnou návštěvou bohoslužeb existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Účast na mši |
|||
Četba KP |
Pravidelně |
Nepravidelně, o svátcích |
Za příbuzné, neúčastí se |
|
Ano |
108 (73) |
20 (46) |
4 (12) |
132 |
Ne |
75 (110) |
95 (69) |
27 (19) |
197 |
|
183 |
115 |
31 |
329 |
Koeficient Chí = 61,4864511
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi četbou katolických periodik a pravidelnou návštěvou bohoslužeb existuje statisticky významná závislost.
DVP č.17 : Je závislost mezi tím, kdo děti v ŘKN učí a tím, koho preferují rodiče?
H170 Mezi tím, kdo učí děti v ŘKN, a tím, koho preferují rodiče, neexistuje statisticky významná závislost.
H17A Mezi tím, kdo učí děti v ŘKN, a tím, koho preferují rodiče, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Kdo učí |
|
|
|
Koho preferují r. |
Katecheta |
Kněz |
Oba |
|
Katechetu |
39 (56) |
47 (32) |
23 (21) |
109 |
Kněze |
18 (12) |
2 (7) |
3 (4) |
23 |
Je jim to jedno |
111 (100) |
47 (57) |
35 (36) |
193 |
|
168 |
96 |
61 |
325 |
Koeficient Chí = 215,653034
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 13,277
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi tím kdo učí děti v ŘKN, a tím, koho preferují rodiče, existuje statisticky významná závislost.
DVP č.18 : Je závislost mezi docházkou do náboženství u otců a docházkou do náboženství u matek?
H180 Mezi docházkou do náboženství u otců a docházkou u matek neexistuje statisticky významná závislost.
H18A Mezi docházkou do náboženství u otců a docházkou u matek existuje statisticky významná závislost.
Čtyřpolní tabulka
Docházka do ŘKN |
Otcové |
|
|
Matky |
Ano |
Ne |
|
Ano |
181 |
50 |
231 |
Ne |
57 |
23 |
80 |
|
238 |
73 |
311 |
Koeficient Chí = 1,669890743
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 1 stupeň volnosti = 3,841
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi docházkou do náboženství u otců a matek neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.19 : Souvisí docházka do ŘKN u rodičů s docházkou do ŘKN jejich dětí?
H190 Mezi docházkou dětí do ŘKN a docházkou do ŘKN rodičů neexistuje statisticky významná závislost.
H19A Mezi docházkou dětí do ŘKN a docházkou do ŘKN rodičů existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Doch. ŘKN m+o |
|||
Doch. dětí ŘKN |
Matka |
Otec |
Oba |
|
Ano |
54 (56) |
50 (51) |
149 (146) |
253 |
Ne |
13 (11) |
10 (9) |
25 (28) |
48 |
|
67 |
60 |
174 |
301 |
Koeficient chí = 0,943937228
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi docházkou dětí do ŘKN a docházkou do ŘKN rodičů neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.20 : Souvisí věk rodičů s docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN?
H200 Mezi věkem rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN neexistuje statisticky významná závislost.
H20A Mezi věkem rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN existuje statisticky významná závislost.
Při stanovení průměrného věku rodičů jsme pracovali s předpokladem, že žádný z rodičů – respondentů nepřesáhl 60 let.
Abychom mohli stanovit průměrný věk rodičů - respondentů, bylo třeba nejprve vypočítat
průměr pro jednotlivé škály. Tyto průměrné věky jsme přiřadili k jednotlivým respondentům a vypočítali průměrný věk rodičů z každé rodiny. Jednotlivým průměrům jsme pro další snadnější zpracování přiřadili čísla od 1 do 7.
Poř.číslo |
Věkové škály |
Průměrný věk |
Četnosti |
% |
1 |
20-25 |
22,5 |
1 |
0,3 |
2 |
26-30 |
28 |
12 |
3,7 |
3 |
31-35 |
33 |
86 |
26 |
4 |
36-40 |
38 |
115 |
35 |
5 |
41-45 |
43 |
71 |
22 |
6 |
46-50 |
48 |
26 |
8 |
7 |
51-60 |
55,5 |
18 |
5 |
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Docházka všech dětí z rodiny do ŘKN |
||
Prů.věk rodičů |
Ano |
Ne |
|
20-35 |
80 (82) |
19 (17) |
99 |
36-40 |
88 (95) |
27 (20) |
115 |
41-45 |
66 (59) |
5 (12) |
71 |
46-60 |
38 (36) |
6 (8) |
44 |
|
272 |
57 |
329 |
Koeficient chí = 8,9398635
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi věkem rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN existuje statisticky významná závislost.
DVP č.21 : Je vztah mezi vzděláním rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN?
H210 Mezi vzděláním rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN neexistuje statisticky významná závislost.
H21A Mezi vzděláním rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN existuje statisticky významná závislost.
Abychom mohli stanovit průměrné vzdělání rodičů, přiřadili jsme k jednotlivým stupňům vzdělání určité číslo.
Stupeň vzdělání |
|
ZŠ |
1 |
Vyučen/á |
3 |
SŠ |
7 |
Vyšší |
15 |
VŠ |
31 |
Součet těchto hodnot je průměr vzdělání rodičů. Čísla jsou pouze symboly pro vyjádření průměru vzdělání rodičů.
Vzdělání |
Četnosti |
|
1 |
ZŠ |
0 |
2 |
ZŠ +ZŠ |
7 |
3 |
VYUČEN/Á |
3 |
4 |
ZŠ + VYUČ. |
7 |
6 |
VYUČ. + VYUČ. |
78 |
7 |
SŠ |
7 |
8 |
ZŠ +SŠ |
3 |
10 |
VYUČ. + SŠ |
98 |
14 |
SŠ + SŠ |
53 |
15 |
VYŠ. |
0 |
18 |
VYUČ. + VYŠ. |
2 |
22 |
SŠ + VYŠŠÍ |
5 |
30 |
VYŠ. + VYŠ. |
1 |
31 |
VŠ |
1 |
32 |
ZŠ + VŠ |
1 |
34 |
VYUČ. + VŠ |
5 |
38 |
SŠ + VŠ |
32 |
46 |
VYŠŠÍ + VŠ |
2 |
62 |
VŠ + VŠ |
22 |
|
|
327 |
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Docházka do ŘKN |
||
Prům.vzděl. rodičů |
Ano |
Ne |
|
ZŠ + VYUČ. |
76 (79) |
19 (16) |
95 |
SŠ +VYŠŠÍ |
137 (140) |
32 (29) |
169 |
VŠ |
58 (52) |
5 (11) |
63 |
|
271 |
56 |
327 |
Koeficient chí = 4,6910584
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi vzděláním rodičů a docházkou všech dětí z rodiny do ŘKN neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.22 : Souvisí přítomnost duchovní osoby v rodině s docházkou dětí do ŘKN?
H220 Neexistuje statisticky významná závislost mezi duchovní osobou v rodině a docházkou dětí do náboženství.
H22A Existuje statisticky významná závislost mezi duchovní osobou v rodině a docházkou dětí do náboženství.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Duchovní v rodině |
|||
Návštěva ŘKN |
Ano |
Ne |
Měli |
|
Ano |
44 (40) |
197 (202) |
29 (28) |
270 |
Ne |
5 (9) |
47 (42) |
5 (6) |
57 |
|
49 |
244 |
34 |
327 |
Koeficient Chí = 2,522086669
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi duchovní osobou v rodině a docházkou dětí do náboženství neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.23 : Je závislost mezi vzděláním rodičů a tím, jestli mají doma Bibli?
H230 Mezi vzděláním rodičů a tím, jestli mají doma Bibli, neexistuje statisticky významná závislost.
H23A Mezi vzděláním rodičů a tím, jestli mají doma Bibli, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Bible doma |
||||
Prům.vzděl. rodičů |
Dětská |
Klasická |
Obě |
Žádná |
|
ZŠ + VYUČ. |
14 (14) |
28 (21) |
37 (51) |
16 (9) |
95 |
SŠ +VYŠŠÍ |
28 (25) |
33 (37) |
93 (90) |
15 (17) |
169 |
VŠ |
7 (10) |
10 (13) |
45 (34) |
1 (6) |
63 |
|
49 |
71 |
175 |
32 |
327 |
Koeficient Chí = 21,835382
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 6 stupňů volnosti = 12,592
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi vzděláním rodičů a tím, jestli mají doma Bibli, existuje statisticky významná závislost.
DVP č.24 : Je závislost mezi četbou Bible u otců a četbou Bible u matek?
H240 Mezi četbou Bible u mužů (otců) a četbou Bible u matek (žen) neexistuje statisticky významný rozdíl.
H24A Mezi četbou Bible u mužů (otců) a četbou Bible u matek (žen) existuje statisticky významný rozdíl.
Čtyřpolní tabulka
|
Otcové |
|
|
Matky |
Ano |
Ne |
|
Ano |
100 |
92 |
192 |
Ne |
22 |
93 |
115 |
|
122 |
185 |
307 |
Koeficient Chí = 32,61318
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 1 stupeň volnosti = 3,841
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi četbou Bible u otců a matek existuje statisticky významná závislost.
DVP č.25 : Je závislost mezi vzděláním rodičů a tím, jestli čtou dětem z Bible?
H250 Mezi vzděláním rodičů a tím, jestli čtou dětem z Bible, neexistuje statisticky významná závislost.
H25A Mezi vzděláním rodičů a tím, jestli čtou dětem z Bible, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Četba dětem z Bible |
||
Prům.vzděl.rod. |
Ano |
Ne |
|
ZŠ + VYUČ. |
31 (43) |
62 (50) |
93 |
SŠ +VYŠŠÍ |
86 (78) |
82 (90) |
168 |
VŠ |
33 (29) |
29 (33) |
62 |
|
150 |
173 |
323 |
Koeficient Chí = 9,0949811
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi vzděláním rodičů a tím, jestli čtou dětem z Bible, existuje statisticky významná závislost.
DVP č.26 : Souvisí vzdělání matek a tím, jestli si čtou z Bible?
H260 Mezi vzděláním matek a tím, jestli si čtou z Bible, neexistuje statisticky významná závislost.
H26A Mezi vzděláním matek a tím, jestli si čtou z Bible, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Vzdělání matky |
|||||
Četba Bible |
ZŠ |
Vyučena |
SŠ |
Vyšší |
VŠ |
|
Ano |
9 (9) |
65 (72) |
94 (95) |
6 (5) |
27 (20) |
201 |
Ne |
5 (5) |
50 (43) |
58 (57) |
2 (3) |
5 (12) |
120 |
|
14 |
115 |
152 |
8 |
32 |
321 |
Koeficient Chí = 8,876651
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 9,488
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi vzděláním matek a tím, jestli si čtou z Bible, neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.27 : Souvisí vzděláním otců a tím, jestli si čtou z Bible?
H270 Mezi vzděláním otců a tím, jestli si čtou z Bible, neexistuje statisticky významná závislost.
H27A Mezi vzděláním otců a tím, jestli si čtou z Bible, existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Vzdělání otcové |
||||
Četba Bib. |
ZŠ |
Vyučen |
SŠ Vyšší |
VŠ |
|
Ano |
3(3) |
40 (60) |
51 (39) |
28 (20) |
122 |
Ne |
4 (4) |
110 (90) |
47 (59) |
24 (32) |
185 |
|
7 |
150 |
98 |
52 |
307 |
Koeficient Chí = 21,24689
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi vzděláním otců a tím, jestli si čtou z Bible, existuje statisticky významná závislost.
DVP č.28 : Ovlivňuje počet dětí v rodině četbu z Bible dětem?
H280 Mezi počtem dětí v rodině a četbou dětem z Bible neexistuje statisticky významná závislost.
H28A Mezi počtem dětí v rodině a četbou dětem z Bible existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Počet dětí |
|||||
Č.dětem z Bible |
Jedno |
Dvě |
Tři |
Čtyři |
Pět a více |
|
Ano |
7 (11) |
65 (75) |
41 (40) |
22 (15) |
15 (9) |
150 |
Ne |
17 (13) |
98 (88) |
45 (46) |
11 (18) |
4 (10) |
175 |
|
24 |
163 |
86 |
33 |
19 |
325 |
Koeficient Chí = 19,2596681
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 9,488
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi počtem dětí v rodině a četbou dětem z Bible existuje statisticky významná závislost.
DVP č.29 : Ovlivňuje vzdělání rodičů četbu katolických periodik?
H290 Mezi vzdělání rodičů a četbou katolických periodik neexistuje statisticky významná závislost.
H29A Mezi vzdělání rodičů a četbou katolických periodik existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Četba katolických periodik |
||
Vzdělání rodičů |
Ano |
Ne |
|
ZŠ + VYUČ. |
37 (38) |
58 (57) |
95 |
SŠ +VYŠŠÍ |
63 (68) |
106 (101) |
169 |
VŠ |
31 (25) |
32 (38) |
63 |
|
131 |
196 |
327 |
Koeficient Chí = 2,788497036
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi vzdělání rodičů a četbou katolických periodik neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.30 : Souvisí vzdělání rodičů s koupí katolických časopisů dětem?
H300 Mezi vzděláním rodičů a koupí dětských časopisů neexistuje statisticky významná závislost.
H30A Mezi vzděláním rodičů a koupí dětských časopisů existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Katolické časopisy pro děti |
||
Vzdělání rodičů |
Ano |
Ne |
|
ZŠ + VYUČ. |
18 (20) |
77 (75) |
95 |
SŠ +VYŠŠÍ |
40 (36) |
128 (132) |
168 |
VŠ |
11 (13) |
51 (49) |
62 |
|
69 |
256 |
325 |
Koeficient Chí = 1,4154968
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi vzděláním rodičů a koupí dětských časopisů neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.31 : Souvisí vzdělání matek s četbou knih?
H310 Mezi vzděláním matek a četbou knih neexistuje statisticky významná závislost.
H31A Mezi vzděláním matek a četbou knih existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Četba matky |
||
Vzdělání matky |
Ano |
Ne |
|
ZŠ |
9 (7) |
6 (8) |
15 |
Vyučena |
52 (54) |
62 (60) |
114 |
SŠ |
70 (70) |
80 (80) |
150 |
Vyšší |
3 (4) |
5 (4) |
8 |
VŠ |
16 (15) |
16 (17) |
32 |
|
150 |
169 |
319 |
Koeficient Chí = 1,517581871
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 9,488
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi vzděláním matek a četbou knih neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.32 : Souvisí vzdělání otců s četbou knih?
H320 Mezi vzděláním otců a četbou knih neexistuje statisticky významná závislost.
H32A Mezi vzděláním otců a četbou knih existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Četba otcové |
||
Vzdělání otcové |
Ano |
Žádnou |
|
ZŠ |
3 (2) |
3 (4) |
6 |
Vyučen |
33 (40) |
108 (101) |
141 |
SŠ + Vyšší |
28 (26) |
64 (66) |
92 |
VŠ |
18 (14) |
33 (37) |
51 |
|
82 |
208 |
290 |
Koeficient Chí = 4,4963011
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 3 stupně volnosti = 7,815
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi vzděláním otců a četbou knih neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.33 : Je závislost mezi četbou u matek a otců?
H330 Mezi četbou knih u matek a otců neexistuje statisticky významná závislost.
H33A Mezi četbou knih u matek a otců existuje statisticky významná závislost.
Čtyřpolní tabulka
|
Četba ot. |
||
Četba m. |
Ano |
Ne |
|
Ano |
38 |
105 |
143 |
Ne |
53 |
120 |
173 |
|
91 |
225 |
316 |
Koeficient Chí = 0,630105333
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 1 stupeň volnosti = 3,841
Hodnota testového kritéria je nižší než kritická hodnota, proto musíme přijmout nulovou hypotézu.
Mezi četbou knih u matek a otců neexistuje statisticky významná závislost.
DVP č.34 : Je závislost mezi kupováním periodik pro dospělé a pro děti?
H340 Mezi kupováním periodik pro děti a pro dospělé neexistuje statisticky významná závislost.
H34A Mezi kupováním periodik pro děti a pro dospělé existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Pro děti |
|
|
|
Pro dospělé |
Ano |
Ne |
Dostávají |
|
Ano |
50 (27) |
80 (103) |
1 (1) |
131 |
Ne |
17 (40) |
177 (154) |
2 (2) |
196 |
|
67 |
257 |
3 |
327 |
Koeficient Chí = 41,934390323
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 2 stupně volnosti = 5,991
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu díky více než 20 % buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi kupováním periodik pro dospělé a pro děti existuje statisticky významná závislost.
DVP č.35 : Ovlivňuje věk rodičů četbu katolických periodik?
H350 Mezi věkem rodičů a četbou katolických periodik neexistuje statisticky významná závislost.
H35A Mezi věkem rodičů a četbou katolických periodik existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Katolická periodika |
||
Prů.věk rodičů |
Ano |
Ne |
|
20-35 |
20 (40) |
79 (59) |
99 |
36-40 |
41 (46) |
74 (69) |
115 |
41-45 |
45 (28) |
26 (43) |
71 |
46-50 |
14 (11) |
13 (16) |
27 |
51-60 |
12 (7) |
5 (10) |
17 |
|
132 |
197 |
329 |
Koeficient Chí = 41,40948
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 9,488
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi věkem rodičů a četbou katolických periodik existuje statisticky významná závislost.
DVP č.36 : Je závislost mezi věkem rodičů a koupí katolických časopisů dětem?
H360 Mezi věkem rodičů a koupí katolických časopisů dětem neexistuje statisticky významná závislost.
H36A Mezi věkem rodičů a koupí katolických časopisů dětem existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka (očekávané četnosti)
|
Katolická periodika |
|||
Prů.věk rodičů |
Ano |
Ne |
Dostávají |
|
20-35 |
11 (20) |
88 (78) |
0 (1) |
99 |
36-40 |
19 (23) |
93 (90) |
2 (1) |
114 |
41-45 |
25 (15) |
46 (55) |
0 (1) |
71 |
46-60 |
12 (9) |
30 (34) |
1 (0) |
43 |
|
67 |
257 |
3 |
327 |
Koeficient Chí = 20,699417
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 6 stupňů volnosti = 12,592
Zjištěné testové kritérium má ohroženou výpovědní hodnotu díky více než 20 % buněk s hodnotou menší než pět a tudíž se nemusí jednat o přesný výpočet, ovšem sloučení buněk v tomto případě nebylo možné.
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi věkem rodičů a koupí katolických časopisů dětem existuje statisticky významná závislost.
DVP č.37 : Ovlivňuje počet dětí v rodině četbu katolických periodik?
H370 Mezi počtem dětí v rodině a četbou katolických periodik neexistuje statisticky významná závislost.
H37A Mezi počtem dětí v rodině a četbou katolických periodik existuje statisticky významná závislost.
Kontingenční tabulka
|
Počet dětí v rodině |
|||||
KP |
Jedno |
Dvě |
Tři |
Čtyři |
Pět a více |
|
Ano |
8 (10) |
40 (66) |
47 (35) |
20 (13) |
17 (8) |
132 |
Ne |
16 (14) |
124 (98) |
41 (53) |
14 (21) |
2 (11) |
197 |
|
24 |
164 |
88 |
34 |
19 |
329 |
Koeficient Chí = 48,034058
Hladina významnosti = 0,05
Kritická hodnota χ2 pro 4 stupně volnosti = 9,488
Hodnota testového kritéria je vyšší než kritická hodnota, proto musíme přijmout alternativní hypotézu.
Mezi počtem dětí v rodině a četbou katolických periodik existuje statisticky významná závislost.
V dotazníku jsme se snažili postihnout ty aspekty rodinného života, které podle našeho názoru vypovídají o jejím náboženském zázemí.
Pomocí srovnávání jednotlivých položek dotazníku jsme se snažili zjistit, jak spolu jednotlivé jevy korelují nebo naopak jsou na sobě nezávislé.
Tento výzkum je zaměřen na křesťanské (katolické) rodiny a proto i posloupnost odpovědí je seřazena podle důležitosti pro křesťany.
Podstatnou informací proto, abychom zjistili, jak opravdově vnímají rodiče svátosti je jejich uzavření manželství. Z našich dotazníků vyplynulo, že sňatek v kostele uzavřelo 89% rodičů. Ve zbývajících jedenácti procentech se jedná buď o manželství uzavřená pouze před státem nebo o svobodné matky. V dnešní době vysoké rozvodovosti bylo velmi pozitivní, že ve zkoumaném vzorku bylo 91 % rodin úplných.
První svátostí každého křesťana je křest, proto i naše řazení začíná touto svátostí. Většina dotázaných rodičů, celkem 86%, považuje křest za samozřejmost. Tuto odpověď doplňují odpovědi na otázku, proč rodiče přihlásili děti do předmětu římskokatolické náboženství, kde 77% rodičů odpovědělo, že je to součást křesťanské výchovy. Z výpovědí také vyplývá, že místo křtu je závislé na tom, kdo jej prosadil, tedy, jsou –li to prarodiče, zpravidla je křest ve farnosti, odkud jeden z rodičů pochází. Jedná-li se o přání samotných rodičů, křest se uskutečnil v jejich farnosti nebo ve farnosti kněze, se kterým jsou v bližším kontaktu. V souvislosti s touto svátostí jsme srovnávali, jestli může mít na křest dítěte vliv duchovní osoba v rodině. Vzhledem k tomu, že pouze 16 % oslovených rodin má takového člena, nebyl tento vliv v případě křtu prokázán.
Další svátostí, která nás zajímala, byla eucharistie, zejména první svaté přijímání. V 72% tuto svátost přijali oba dva rodiče, v šestnácti procentech ji přijaly pouze matky a v devíti procentech pouze otcové. Za důležité považuje přijetí této svátosti 94% rodičů, 2% si myslí, že její přijetí není důležité a třem procentům je to jedno. Pokusili jsme se zjistit, zda existuje vztah mezi touto svátostí (eucharistií) a svátostí biřmování. Biřmování, svátost křesťanské dospělosti, přijalo již jen 24% matek, 15% otců a ve čtyřiceti dvou procentech ji přijali oba rodiče. Za důležitou považuje tuto svátost 84% rodičů, dvěma procentům je to jedno a 13% si myslí, že její přijetí není důležité.
Svátost kněžství jsme spojili s duchovním povoláním vůbec. Přítomnost duchovního povolání v rodině pozitivně ovlivňuje reakci rodičů na rozhodnutí pro duchovní povolání u jejich dětí. 32% rodičů by naprosto souhlasilo s takovým rozhodnutím svého dítěte, 6% by nesouhlasilo, ale nerozmlouvali by mu to, 4% rodičů by takové rozhodnutí svému dítěti rozmlouvali, ve 2% rodin by to vyvolalo rozpory mezi rodiči a 55% rodičů neví jak by se zachovalo nebo o této možnosti u svých dětí vůbec neuvažovali. Tento výsledek ukazuje, že duchovní stav je stále považován za něco spíše neobvyklého.
Se svátostmi neoddělitelně souvisí druhá oblast náboženského života, jíž je postoj rodiny k bohoslužbě. 59% dotázaných rodin navštěvuje bohoslužby v místě bydliště, tedy ve své farnosti, převážně do „svého“ kostela chodí 23% dotázaných, 12% jen občas a 5% téměř vůbec. Zde musíme počítat také s faktem, že ve městě si zpravidla mohou lidé vybrat z více farností a kostelů, který jim vyhovuje. Velmi pozitivní bylo zjištění, že 68% rodin navštěvuje bohoslužby společně. Do tohoto čísla musíme ovšem zahrnout i rodiny, které chodí do kostela, i když celé, pouze výjimečně při mších za příbuzné apod. V 7% navštěvují bohoslužby pouze děti, 10% dětí chodí do kostela jen s prarodiči a 11% pouze s matkou. Ani jednou se nevyskytla možnost, že by bohoslužby navštěvovaly děti s otcem, pouze ve dvou procentech navštěvuje bohoslužby otec sám. Zjištěná fakta potvrzují stálé větší náboženské cítění u žen. Návštěvu bohoslužeb jsme srovnali s četbou Bible dětem a modlitbou rodičů s dětmi. Bibli dětem čte 46% rodičů. S dětmi se pravidelně modlí 34% rodičů, 36% zřídka a 21% vyjímečně. Srovnáme-li tato fakta ještě s modlitbou rodičů v mládí, kdy se s matkami modlilo 63% jejich rodičů a s otci 54% rodičů, můžeme říci, že se modlitba rodičů s dětmi mírně zlepšila. Srovnáme-li návštěvu bohoslužeb s četbou katolických periodik, zjistíme, že zájem o tato periodika je ze strany věřících poměrně nízký, pouze 40% rodičů kupuje nějaké katolické noviny nebo časopisy. K pravidelné účasti na bohoslužbách se přitom přihlásilo 55% rodin a k nepravidelné 31% oslovených rodin. Mezi kupovanými periodiky převládá Katolický týdeník, Světlo a místní farní zpravodaje. Další periodika uvádíme v pořadí podle četnosti výskytu, který však u žádného nepřesáhl 10 kusů na zkoumaný vzorek, – Rodinný život, Naše rodina, Oldin, Immaculata, Salesiánský magazín, Katolícké noviny (SK), Teologické texty, Universum. Poslední dva jmenované se objevily pouze jednou.
Poslední zkoumanou oblastí bylo intelektuální a sociální zázemí rodiny.
Ve vztahu k náboženským skutečnostem z našeho výzkumu vyplynulo, že vzdělání ovlivňuje u otců četbu knih. U matek vzdělání četbu významně neovlivňuje. Ženy čtou častěji než muži. Nejprve nás zajímala četba Bible. Z našeho výzkumu vyplynulo, že vzdělání ovlivňuje to, zda rodina doma má Bibli. Dosažené vzdělání významně ovlivňuje četbu Bible dětem i četbu Bible dospělými. Pravidelně čte Bibli shodně 5% žen i mužů, občas 57% žen a 33% mužů. Vůbec nečte Bibli 37% matek a 58% otců. Výsledky pravidelné četby Bible potvrdily, že je to záležitost vždy celého páru. Tento poznatek mluví o hlubším náboženském zázemí několika málo rodin.
Další fakt podporující a potvrzující hlubší náboženské cítění v rodinách je srovnání četby Bible dětem a počtu dětí v rodině. Ve vícečetných rodinách se podle našeho výzkumu daleko více čte dětem z Bible. Rozložení našeho vzorku podle počtu dětí v rodině je následující: 49% rodin má dvě děti, ve 27% následují rodiny se třemi dětmi, 10% rodin má 4 děti, 7% rodin má jedno dítě, 4% rodin mají 5 dětí a jedno procento zaujímají rodiny s šesti, osmi nebo devíti dětmi. Dané výsledky ukazují, že v katolických rodinách se trend jednoho dítěte příliš neprojevil.
Poměrně slabý výsledek jsme zaznamenali v četbě knih. Respondenti měli na výběr 6 druhů literatury i možnost volitelné odpovědi, avšak 232 otců a 198 matek nečetlo v posledním roce žádnou knihu. Jedinou oblastí literatury, ve které otcové předčili matky v četbě, byly církevní dokumenty, ovšem velmi nepatrně. Náboženské romány, životopisy světců a duchovní rádce čtou podstatně více ženy. Také variantu „jinou“ označil téměř dvojnásobný počet žen než mužů. Stejně tak více než jednu knihu přečetl za poslední rok dvojnásobek žen než mužů. Tímto nízkým zájmem o literaturu můžeme vysvětlit i nízký zájem o katolická periodika. Větší zájem o katolická periodika i o katolické časopisy pro děti jsme zaznamenali se zvyšujícím se věkem rodičů. I když na našem trhu není mnoho katolických časopisů pro děti, jsou dostatečně kvalitní a proto je s podivem, že tato periodika kupuje dětem jen 20% rodičů.
Vzhledem k době, v níž většina rodičů chodila do školy, je zajímavé, že pouze 81 matek a 73 otců nikdy nenavštěvovali výuku náboženství. Ostatní rodiče navštěvovali výuku nejméně dva roky na ZŠ nebo na SŠ.
Závislost jsme zaznamenali mezi tím, kdo učí děti v náboženství a koho preferují rodiče; ve většině případů jsou rodiče s vyučujícím spokojeni. Větší počet dětí vyučují kněží (70%). Rodiče si výuku knězem přejí v 33% a padesáti devíti procentům rodičů je jedno, kdo jejich děti v náboženství vyučuje. Pozoruhodným faktem je, že výuku laickým katechetou preferuje pouze 8% dotázaných.
Domníváme se, že provedený výzkum může přispět k pochopení situace současných křesťanských rodin. Od tohoto pochopení lze dále odvíjet pomoc těmto rodinám na cestě prohlubování jejich religiozity a dalšího duchovního růstu.
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1.vyd. Brno: Paido, 2000. 207 s.
ISBN 80-85931-79-6.
HOLM, N. G. Úvod do psychologie náboženství. 1.vyd. Praha: Portál, 1998. 157 s.
ISBN 80-7178-217-3.
CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 1.vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003. 193s. ISBN 80-244-0765-5.
KOMENSKÝ, J.A. Informatorium školy mateřské. 1.vyd. Praha : Kalich, 1992. 140 str.
ISBN 80-7017-492-7.
TOMÁŠEK, F. Pedagogika. 1.vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1947. 357str. ISBN neuvedeno.
Kongregace pro katolickou výchovu, Náboženský rozměr výchovy v katolické škole. (7.4.1988) , Praha : ČBK 1994. č.1, 47 str.
[1] LANGMEIER, J. Předmluva. In KOMENSKÝ, J. A. Informatorium školy mateřské. str. 20.
[2] TOMÁŠEK, F. Pedagogika. 1. vyd. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1947, str. 9.
[3] HOLM, N. G. Úvod do psychologie náboženství 1.vyd. Praha : Portál 1998. str. 79 – 80.
[4]Srov. Kongregace pro katolickou výchovu, Náboženský rozměr výchovy v katolické škole (7.4.1988) , Praha : ČBK 1994. č.1 str.26, čl. 68.
[5] Kongregace pro katolickou výchovu, Náboženský rozměr výchovy v katolické škole (7.4.1988) , Praha : ČBK 1994. č.1str.27. čl. 69.
[6] Srov. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu . Brno : Paido 2000, str. 99.
[7] Prostý náhodný výběr byl v našem případě omezen na olomoucký a zlínský kraj. Důvodem k tomuto omezení je faktická (finanční a časová) nemožnost oslovit širší skupinu respondentů. Výsledky výzkumu proto mohou být do určité míry zkreslené.