WALSH, Danny. Skupinové hry a činnosti pro seniory. Přel. Jiří Foltýn. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 204 s. ISBN 80-7178-970-4
Publikace Skupinové hry a činnosti pro seniory, která vyšla v loňském roce v nakladatelství Portál, si klade za cíl předložit praktické náměty pro skupinovou práci se starými lidmi. Danny Walsh, autor knihy, pracuje v ambulantním zařízení pro psychiatricky nemocné seniory a k napsání publikace byl motivován především nedostatkem literatury věnované této problematice. Jak sám uvádí v první kapitole, pacienti s demencí jsou poněkud zanedbávanou skupinou starých lidí, neboť „panuje přesvědčení, že s nimi tak jako tak není možno smysluplně komunikovat“ (s. 16). Duševní onemocnění však není překážkou pro skupinovou práci. I psychiatricky nemocní senioři jsou otevření stimulaci a zapojení do různých aktivit pro ně může být velkým přínosem. Bohatý soubor osvědčených činností a her, který autor ve své publikaci předkládá, je pru tuto práci cennou inspirací.
Kniha je rozdělena do celkem devíti kapitol. V první kapitole jsou nastíněny hlavní cíle skupinové práce se seniory – překonávání pocitu osamění a izolace, výměna zkušeností, vzájemná podpora, upevnění sociálních a interakčních dovedností, získání důvěry k druhým lidem, sebepoznání, sebevyjádření a zvýšení sebevědomí a nezávislosti. Důležitým principem, který autor v publikaci opětovně zdůrazňuje, je společný prožitek zábavy a legrace.
Druhá kapitola pojednává o některých typech skupin. Komunitní skupiny jsou založeny na soudržnosti, vzájemnosti a sdílení pocitů, v interakčních skupinách jde především o to, aby se lidé setkali a komunikovali spolu, a kognitivní skupiny se zaměřují na korekci nízkého sebehodnocení (například u osob trpících depresí) skrze pozitivní zpětnou vazbu a podporu ostatních. Pozornost je věnována také významu neformálních způsobů setkávání a aktivitám umožňujícím reflexi vlastního stárnutí.
Následující tři kapitoly předkládají konkrétní náměty her a činností poznávacího, pohybového a uměleckého zaměření. Kvízy, hry se slovy, rčeními a příslovími či zeměpisně orientované testy, které jsou obsahem třetí kapitoly, podporují rozvoj znalostí a kognitivních dovedností klientů. Ve čtvrté kapitole lze nalézt popis různých cviků vhodných pro seniory a také podněty pro vedení relaxačních sezení. Pátá kapitola je věnována uměleckým činnostem literárního, hudebního i výtvarného charakteru a obsahuje řadu praktických rad včetně instruktivních nákresů. Jako hlavní cíl výtvarných aktivit autor označuje komunikaci a radost ze společného tvoření a upozorňuje na ošidnost přeceňování jejich psychodiagnostických možností.
Šestá kapitola je zaměřena na vnímání a orientaci, což je v případě klientů postižených demencí jedna z klíčových problematik. Vedle cvičení a her podporujících rozvoj smyslového vnímání a paměti je zde věnována pozornost také významu vzpomínání. Minulost je tím, co spoluutváří nezaměnitelnou identitu každého člověka, a vzájemné sdílení vzpomínek na uplynulý život může pro staré lidi představovat společenskou událost. Ve druhé části šesté kapitoly autor ještě představuje a srovnává specifické přístupy používané v práci s osobami postiženými demencí: realitní orientaci, validaci a rezoluci. Dospívá k pravdivému závěru, že tyto metody nejsou funkční samy o sobě – jejich efektivní aplikace musí být založena především na úctě a opravdovém vztahu k nemocnému člověku.
Obsahem sedmé a osmé kapitoly jsou další náměty a podněty pro činnosti se seniory. Přednášky odborníků tématicky zaměřené na různé životní situace a problémy, výlety, slavení svátků a výročí, společné vaření či zahrádkaření, ale i péče o zevnějšek nebo cannisterapie – to vše může významnou měrou obohatit život klientů.
V poslední kapitole autor shrnuje a zdůrazňuje některé obecné principy skupinové práce se starými lidmi. Stručně se dotýká problematiky plánování aktivit s ohledem na individuální úroveň členů skupiny, věnuje se některým aspektům přípravy a vedení činností a zmiňuje také způsoby vyrovnání se s negativními emocemi ve skupině či s pasivitou a uzavřeností některých jejích členů. V závěru knihy lze nalézt i několik podnětů pro vedení podpůrných skupin pro rodinné příslušníky psychiatricky nemocných seniorů.
Již po přečtení úvodních kapitol je zřejmé, že Danny Walsh je zkušeným odborníkem, dobře obeznámeným s problematikou péče o staré lidi. Klíčové principy této péče – úcta a respekt ke klientovi, individuální přístup, pokora, citlivost a autenticita – prolínají celou knihou, stejně jako autorův jemný smysl pro humor. Ačkoliv zábava je mnohokrát vyzdvihována jako hlavní cíl skupinových aktivit pro seniory, Walsh zdůrazňuje i nutnost pravdivého a vnímavého postoje tváří v tvář bolestným aspektům stáří. Entusiasmus a realismus jsou v jeho přístupu zastoupeny ve vzácné rovnováze.
Co se týče formální stránky recenzované publikace, je poměrně logicky a přehledně strukturovaná. Ocenit je třeba zařazení přímo použitelných nákresů a obrázků (například k pohybovým cvičením či zeměpisným kvízům), stejně jako seznam použitých pramenů a literatury pro vážnější zájemce o problematiku. Velké uznání si zaslouží také překlad Jiřího Foltýna. U odborných děl přeložených z cizojazyčných originálů můžeme běžně narazit na různé diskrepance způsobené kulturním posunem. V případě recenzované publikace by ovšem takové rozpory byly překážkou jejího efektivního praktického využití, které je do značné míry jejím účelem. Proto je velmi chvályhodné, že překladatel knihu českým čtenářům předložil v takové podobě, že s ní mohou začít pracovat takřka okamžitě, bez dalších nutných úprav jejího obsahu. Jedná se například o zařazení českých geografických reálií do kapitoly se zeměpisnými testy či o modifikaci verbálních her a kvízů.
Vzhledem k tomu, že publikací zaměřených na problematiku práce se seniory je na českém knižním trhu velmi málo, uvítají recenzovanou knihu zejména všichni, kdo pracují se starými lidmi v zařízeních ambulantní i ústavní péče. (Pouze připomeňme známé pravidlo, že pro skupinovou práci s psychoterapeutickým přesahem je třeba mít adekvátní vzdělání.) Ačkoliv hry a aktivity, které jsou v knize popsány, jsou určeny pro psychiatricky nemocné klienty, lze ji bezesporu s úspěchem využít i v práci se seniory duševně zdravými. S užitkem z ní mohou čerpat také studenti sociálních, pedagogických a medicínských oborů.
Závěrem nelze než popřát, aby publikace Skupinové hry a činnosti pro seniory přinesla mnoho dobrého všem pracovníkům i seniorům, kteří náměty v ní předložené uvedou v život. Práce se starými lidmi, zvláště s těmi, kteří trpí demencí, je velmi náročná, ale má hluboký smysl, který pochopíme, pokud najdeme odvahu se k těmto lidem přiblížit. Recenzovaná kniha nám v tomto může být velkým povzbuzením.
Mgr. Pavla Vyhnálková
Katedra primární pedagogiky
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého
Žižkovo nám. 5, 771 40 OLOMOUC
e-mail: pavla.vyhnalkova@atlas.cz