PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2019Volume: 2019
Číslo: 1Issue: 1
Vyšlo: 21. května 2019Published: May 21st, 2019
Mašát, Milan. K implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy z pohledu učitelů. Paidagogos, [Aktualizováno: 2018-11-01], [Citováno: 2019-10-19], 2019, 1, #3. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2019/1/article.php?id=3>

#3

Zpět na obsah / Back to content

K implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy z pohledu učitelů

To Implement the Theme of Shoah in the Teaching of Literary Education from the Point of View of Teachers

Milan Mašát

Abstrakt: Problematika šoa je ve společnosti stále aktuálnější, a to především vzrůstající mírou rasismu, xenofobie, nesnášenlivosti a setrvávajícími předsudky. Česká společnost by se měla snažit změnit tento alarmující stav, přičemž transformace by měla začít od nejmladší generace, žáků základních škol. Pro integraci tematiky šoa do výuky na vymezeném stupni institucionálního vzdělávání jsou vhodné různé vzdělávací obory. Mezi stěžejní obory, vedle zásadního postavení průřezových témat v dané oblasti, patří dějepis, občanská výchova a literární výchova. Příspěvek představuje výzkumné šetření, jehož hlavním cílem je zjistit názory učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy. Výzkum sestává ze tří fází. První a poslední fáze mají kvalitativní charakter, fáze druhá je kvantitativní. Článek popisuje výzkum, podrobně představuje jeho metodologii a konkretizuje vzorek respondentů. Kromě představení teoretické koncepce výzkumného šetření příspěvek prezentuje konkrétní data z již realizované první fáze výzkumu. Polostrukturované rozhovory přinesly zajímavé výsledky, ve kterých lze nalézt určité názorové tendence učitelů v oblasti implementace vymezené tematiky do výuky literární výchovy.

Klíčová slova: Šoa, holokaust, výzkumné šetření, literární výchova, učitel, druhý stupeň základní školy.

Abstract: The issue of Shoah is becoming more and more popular in society, especially with an increasing rate of racism, xenophobia, intolerance, and persistent prejudices. The Czech society should try to change this alarming state, with the transformation starting from the youngest generation, pupils of primary schools. In order to integrate the Shoah into teaching at a defined level of institutional education, various fields of study are appropriate. Among the core fields, besides the fundamental position of cross-cutting themes in the given area, are history, civic education and literary education. Contribution is a research survey, whose main aim is to find out the opinions of teachers of Czech language and literature at the second level of elementary schools on the implementation of the theme of Shoah in the teaching of literary education. The research consists of three phases. The first and final phases have a qualitative character, the second phase is quantitative. The article describes the research, details its methodology and specifies the sample of respondents. In addition to presenting the theoretical concept of the research, the contribution presents specific data from the first phase of the research. Semi-structured interviews have yielded interesting results in which some teachers' tendencies in the implementation of the defined theme can be found in the teaching of literary education.

Keywords: Shoah, holocaust, research investigation, literary education, teacher, second grade of primary school.




1. Úvod

„Šoa je univerzální lekce o pekle“ (Messadié, 2000, s. 312)

Příspěvek si klade za cíl představit výzkumné šetření zabývající se názory učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol na implementaci tematiky šoa 1 do výuky literární výchovy. Termínem šoa rozumíme prožívání jedné linie válečných událostí z pozice židů/Židů 2 V článku rovněž prezentujeme výsledky první fáze výzkumného šetření. Zjištěná data, která vykazují určité tendence v rámci vzorku respondentů na poli implementace fenoménu šoa do literární výchovy, vybavujeme komentářem. K realizaci výzkumu jsme vedeni zejména narůstající mírou nesnášenlivosti, rasismu, xenofobie, intolerance a antisemitismu ve společnosti 3 . Tato skutečnost je podtržena faktem, že v nedávné době přijal Parlament České republiky usnesení vycházející z definice antisemitismu 4 podle Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu 5 . K opakujícím se stereotypním projevům antisemitismu v kontextu současné české společnosti se vyjádřil v rozhovoru O antisemitismu v české společnosti 6 pro Židovské listy (29. 12. 2017) profesor Jan Rataj: „Dnešní antisemitismus kontinuálně opakuje stejné stereotypy v duchu předválečného náboženského, národního, sociálního, ekonomického a biologického antisemitismu. Novým prvkem je antisionismus s nenávistí ke státu Izrael a obviňování židů ze zákulisního podněcování islámského terorismu proti bílým Evropanům. Dnešní antisemité demonstrativně pózují a debatují o „židovské hrozbě“ a „neuspokojivém vyřešení židovské otázky“ u památníku vraždy Anežky Hrůzové v Polné, vydávají Rysův protimasarykovský pamflet „Hilsneriáda a TGM“ apod.“

Jak vyplývá z Ratajových slov, mezi historickými skutečnostmi a událostmi odehrávajícími se v dnešní době, lze nalézt určité paralely. Podle našeho názoru by právě odhalení těchto paralelních skutečností mělo představovat stěžejní výstup školního vzdělávání v oblasti tematiky šoa. Clementina Acedo (2010, s. 2) k danému konstatuje: „In a time of increasing globalization and migration, when many societes have reached unprecendented levels of cultural diversity, resurgent nationalism and xenophobia can remind people of the events that led to the Shoah 7 . United States Holocaust Memorial Museum 8 na svých webových stránkách shrnuje pozitiva, která žákům přináší prezentace problematiky šoa: porozumění kořenům předsudků a jejich rozvoji v konotaci s rasismem či stereotypy; uvědomění si důležitosti různorodosti a plurality v různých oblastech; rozvoj přesvědčení o zodpovědnosti jednotlivců i organizací v okruhu jejich konfrontace s porušováním občanských či lidských práv.

Domníváme se, že literární texty s tematikou šoa mají potenciál žáky základních škol zaujmout, podnítit jejich zájem, a tím na mladé recipienty vhodně působit v oblasti axiologických hodnot 9. Problematiku šoa lze podle našeho mínění rovněž využít k prezentaci významu demokracie se zdůrazněním aspektů, které vedou k udržení tohoto politického zřízení. V neposlední řadě lze literárně zpracovanou tematiku šoa využít jako prostředek k seznámení žáků s určitou historickou etapou 10 . Podle Hníka (2012, s. 143) je práce s neliterárními aspekty díla cenná, protože může „porozumění textu obohatit o mimoliterární kontexty: dobové, myšlenkové, biografické“. V tomto bodě se tedy jeví šoa-texty jako vhodný prostředek i pro seznámení žáků s jednou linií událostí druhé světové války z historického hlediska.

Výčtem některých základních aspektů, k nimž metaforicky odkazuje motto našeho příspěvku, jsme se pokusili definovat aktuálnost fenoménu šoa pro občana ve dvacátém prvním století, podtrhujeme nutnost aktivně žákům danou problematiku prezentovat, a to co nejvariabilněji v oblasti výběru knižních titulů, autorů i prostřednictvím rozličných forem a metod 11. Vzhledem k důležitosti vymezeného jevu bychom předpokládali ukotvení termínu šoa v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Při důkladné analýze zmíněného kurikulárního dokumentu jsme zjistili, že pojem šoa v něm obsažen není. S termínem holokaust/holocaust (jenž je ve značném množství případů s pojmenováním šoa synonymně zaměňován 12) se setkáme pouze v rámci vzdělávacího oboru Dějepis 13.

2. Místo tematiky šoa ve výuce literární výchovy

Domníváme se, že šoa-texty lze vnímat jako vhodný prostředek pro seznamování žáků s daným fenoménem. Jindráček (2012, s. 109) zmiňuje skutečnost, že „literatura je (…) rezervoárem paradigmat lidského jednání, nabízí alternativní řešení základních situací, nabízí možnost posuzovat hodnotu těchto řešení“. Z citace vyplývá fakt, že literární texty určitým způsobem popisují různé modely lidského chování, kterými se žáci mohou inspirovat v reálném životě, mohou komparovat negativní a pozitivní vzory jednání. V souvislosti s tímto tvrzením konstatuje Oliveira Jr. (2017), že „literature is a way of postulating reality, of inventing possible other modes of thinking and inhabiting the world“ 14 .

Primárním prostředníkem a průvodcem mladých čtenářů ve světě literárních textů jsou podle našeho názoru jejich učitelé. Podle Hníka (2012, s. 139) bychom měli „po učitelích chtít, aby žákům zprostředkovali (nikoli sdělili) především smysl textu; po žácích potom, aby četli a snažili se textům porozumět“. David H. Lindquist, odborný asistent na School of Education na Indiana University Purdue při University Fort Wayne, zdůrazňuje, že učitelé „must be aware of several unique and potentially troublesome issues that can arise as the Holocaust is presented to students, thus complicating both the teaching of the event and students´understanding of it“ 15 (Lindquist, 2010, s. 78). Pokud dochází v rámci literární výchovy k interakci mezi všemi složkami participujícími ve výuce 16 , a to všemi směry i recipročně, může dojít k naplnění stěžejního požadavku současné oborové didaktiky literatury, aby byla tato složka vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura pojata čtenářsky (Hník, 2007; 2014; Vala, 2017). Integrální součástí čtenářsky pojaté literární výchovy pak je výchova četbou a výchova ke čtenářství, po němž se v dnešní době mezi odbornou veřejností volá čím dál intenzivněji. Musí tedy docházet k naplnění zásadní podmínky, aby učitelé žáky s literaturou s tematikou šoa seznámili a aby jim tato díla vhodným způsobem prezentovali. K naplnění výše zmíněného je však nutné zjistit, jaký mají sami učitelé literární výchovy na druhém stupni základní školy na vymezenou problematiku názor, na základě čehož lze komplexně situaci popsat a navrhnout možná řešení, jak lze zjištěný stav v rámci literární výchovy zlepšit.

3. Shrnutí dosavadního stavu řešení a poznání

Souhrnná publikace věnující se názorům učitelů literární výchovy na druhém stupni základní školy na tematiku šoa dosud nevznikla. Oblast, které se v rámci výzkumu věnujeme, je tudíž neprobádaná. Podle našeho názoru budou výsledky výzkumného šetření přínosné nejen pro samotné učitele, českou společnost, ale také pro pracovníky pedagogických fakult vysokých škol. Co se týče materiálu o práci s fenoménem šoa (holokaust) ve výuce, vyšla publikace Téma: Holocaust. Informační materiál pro učitele k výuce na základních a středních školách (2005), která metodicky navádí učitele k seznamování žáků s touto problematikou. Nejedná se ovšem o zprávu o názorech učitelů v oblasti tematiky šoa. Také je nutné zmínit edukační působení českých institucí zabývajících se odkazem šoa (například vzdělávací programy Památníku Terezín, edukační akce Židovského muzea v Praze a jiné). Nejen učitelé mají taktéž k dispozici několik kvalitně zpracovaných internetových stránek, které se dané tematice věnují a jež se snaží o zprostředkování rozmanitých přístupů, jak o zmiňovaném fenoménu informovat (nejen) žáky. Jedná se například o International School for Holocaust Studies při Yad Vashem, památníku mučedníků a hrdinů. Na webových stránkách zmiňované instituce je k dispozici značné množství námětů, článků, fotografií, dobových záznamů a podobně, které lze ve výuce využít. Velké pozitivum internetových stránek Yad Vashem je jejich kompletní překlad do češtiny 17.

Velmi cenné jsou v oblasti edukace o vymezené problematice stránky Terezínské iniciativy 18, na kterých je k dispozici značné množství dobových dokumentů, jsou na nich přehledným způsobem vyloženy dějiny holokaustu a nalézá se na nich odkaz Vzdělávání, který je uveden zamyšlením, proč by se vůbec mělo o tematice holokaust vzdělávat: „Historické události nejsou uzavřenou kapitolou naší kulturní historie zejména pokud si z nich můžeme vzít ponaučení pro současnost a budoucnost. Vznik, průběh a důsledky nacistické politiky jsou jedním z nejstrašnějších a zároveň nejlépe zdokumentovaných úseků v lidských dějinách a díky tomu poskytují množství materiálů využitelných ve výuce. Význam tohoto tématu roste s narůstající četností projevů rasismu v české společnosti a – což je obzvláště varující – mezi mládeží” (Terezínská iniciativa 2017).

Výchozí stav výzkumného šetření je tedy následující: dosud jsme nenalezli publikaci či odborný příspěvek, který by byl věnován názorům učitelů literární výchovy na druhém stupni základní školy na implementaci tematiky šoa do vzdělávacího oboru Český jazyka a literatura. Konstatování je míněno v širším kontextu – na poli samotné výuky vedené těmito učiteli, jejich osobních preferencí v oblasti četby, jejich názoru na ukotvení pojmu šoa do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání nebo (ne)existence termínu šoa v rámci jednotlivých Školních vzdělávacích programů.

4. Metodologie výzkumu

Výzkumnému šetření předcházela podrobná analýza primární 19 i sekundární 20 literatury s tematikou šoa. Rešerším jsme podrobili také absolventské práce 21 s vymezeným tématem. Paralelně s analýzou již vzniklých zdrojů proběhl rozbor čítanek pro druhý stupeň základních škol 22 , které v současnosti disponují doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

V první fázi výzkumu byla realizována interview s učiteli literární výchovy na druhém stupni základní školy. Na základě informací získaných z rozhovorů bude sestaven dotazník, přičemž jednotlivé dotazníkové položky budou korespondovat s postulovanými výzkumnými otázkami. Odpovědi získané polostrukturovanými interview pomohou do značné míry eliminovat množství nabízených odpovědí v rámci jednotlivých dotazníkových položek, čímž omezíme výběr odpovědi „jiné“. Tento postup je zvolen zejména z důvodu přehlednějšího a systematičtějšího statistického zpracování dat, což v důsledku může vést k přesnější interpretaci získaných údajů.

Ve druhé fázi výzkumu bude následovat vlastní dotazníkové šetření vycházející ze skladby dotazníkových položek sestavených na základě interview v rámci první fáze výzkumu. Do šetření budou zapojeni učitelé českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol v Kraji Vysočina. V plánu je testovat zhruba sto těchto pedagogických pracovníků 23. Dotazník bude obsahovat položku, která bude účastníkům šetření nabízet možnost zanechat na sebe kontakt v případě, že se chtějí zúčastnit následného rozhovoru (třetí fáze výzkumu, po-dotazníková). Účast při dotazníkovém šetření i v následném interview bude zcela anonymní a dobrovolná, kontakt mohou zanechat respondenti dobrovolně, na základě své svobodné vůle.

Na poli výzkumného šetření, zejména v jeho druhé fázi, se budeme snažit zajistit triangulaci dat, a to na základě konkrétních Školních vzdělávacích programů, které jsou volně přístupné široké veřejnosti. Budeme se snažit sloučit dotazníky a odpovědi v interview s jednotlivými základními školami. Na základě informací ze Školních vzdělávacích programů pak sloučíme odpovědi s konkrétní školou, poté budeme schopni verifikovat, či falzifikovat některé odpovědi v obsahových položkách dotazníku.

Design výzkumu je tedy složen z kvantitativní části (nestandardizované dotazníky) a kvalitativní části (polostrukturovaná interview). Výzkum má smíšený charakter.

První fáze výzkumu, ze které v příspěvku prezentujeme dílčí výsledky, proběhla s náhodně oslovenými respondenty. Interview byla nahrávána na diktafon a následně autorem příspěvku přepisována.

Výzkumný problém - jaký je názor učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy - je dále diferencován do dvou hlavních cílů výzkumu:

  1. zjistit, jaký je názor učitelů literární výchovy na druhém stupni základní školy na integraci tematiky šoa do hodin literární výchovy,
  2. nalézt možné příčiny (ne)implementace šoa-ukázek do literárních čítanek pro druhý stupeň základních škol.

Hlavní cíle výzkumné šetření jsou dále operacionalizovány do výzkumných otázek:

Výzkumné otázky byly dále upraveny, rozšířeny a rozpracovány tak, aby pokryly sémantické pole postulovaného výzkumného problému 24. V úvodu rozhovoru výzkumník uvedl, co je pojmem šoa míněno v rámci výzkumného šetření. Tím byla zajištěna stejná výchozí pozice respondentů na poli potřebných znalostí z mimo-výukové oblasti. Samozřejmou součástí polostrukturovaného rozhovoru byla otázka na věk a délku praxe učitelů. V rámci interview byla také položena otázka týkající se informovanosti o některých textech s tematikou šoa. Otázkou jsme chtěli zjistit, jak se učitelé literární výchovy orientují především v současné intencionální literatuře s tematikou šoa.

5. Vzorek respondentů

První fáze výzkumného šetření proběhla na vzorku osmi učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol v Kraji Vysočina. Daný kraj byl zvolen zejména proto, že ve zmiňovaném regionu nepůsobí vysoká škola věnující se přípravě budoucích učitelů. A priori jsme tedy předpokládali větší ochotu pedagogů zapojit se do výzkumného šetření. Tento předpoklad se potvrdil, mnozí respondenti projevili zájem zúčastnit se i následujících fází výzkumu.

Náhodně bylo osloveno osm učitelů českého jazyka a literatury na druhém stupni základních škol. Tabulka 1 představuje rozložení počtu těchto učitelů v rámci České republiky a v Kraji Vysočina. Při stanovení velikosti vzorku pro první fázi výzkumného šetření jsme vycházeli z obecně známého a uznávaného statistického vzorce pro minimální počet respondentů při kvalitativním výzkumném šetření, Nmin = 0,1*√počet (Chráska, 2007, s. 26). V rámci prezentovaného výzkumu se konkrétně jedná o zhruba čtyři učitele 25 . Abychom zajistili větší variabilitu odpovědí, zvolili jsme osm respondentů.

Tabulka 1: Počet učitelů na druhém stupni základních škol v České republice a v Kraji Vysočina (v tisících). Přepočteno na plné úvazky (ISP 2017). Údaje jsou aktuální ke konci roku 2017.

Účastníci polostrukturovaných interview byli vybíráni na základě seznamů pedagogických pracovníků dostupném na webových stránkách jednotlivých škol. Následně byli učitelé osloveni via e-mail se stručnými informacemi o daném výzkumném šetření a s možností se ho zúčastnit. Všichni oslovení učitelé s rozhovory souhlasili, poté byl domluven termín osobního setkání. Respondenti jsou zaměstnáni v osmi různých školách z osmi obcí, přičemž byla zastoupena města relativně velká i obce menší.

Stěžejním hlediskem pro interpretaci informací získaných polostrukturovanými rozhovory je délka praxe učitelů. Údaje byly získány z dokumentu Pedagogičtí pracovníci v regionálním školství podle dat z Informačního systému o platech (2017). Dokument je volně dostupný na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. 26 Seskupení dat pro délku praxe do sedmi skupin je využíváno v rámci celého výzkumného šetření. V rámci druhé fáze výzkumu bude naplněn počet testovaných učitelů dle kvót sestavených na základě dat uvedených v tabulce 1: Počet učitelů na druhém stupni základních škol v České republice a v Kraji Vysočina a v tabulce 2: Rozložení učitelů do skupin dle délky praxe v Kraji Vysočina.

Tabulka 2: Rozložení učitelů do skupin podle délky praxe v Kraji Vysočina (ISP 2017). Údaje jsou aktuální ke konci roku 2017.

6. Výsledky a diskuse

V rámci kapitoly představujeme a komentujeme dílčí výsledky výzkumného šetření, které byly získány polostrukturovanými rozhovory s výše uvedeným vzorkem respondentů. U komentářů k výsledkům využíváme jednotně tvar maskulina singuláru (učitel, respondent a podobně). Toto označení jsme zvolili zejména z důvodu zachování anonymity respondentů a také kvůli jednotnosti textu. Jelikož se jedná o první výzkumnou fázi, která slouží zejména k určitému vhledu do dané situace, prezentované dílčí výsledky nebudeme hlouběji interpretovat, pouze některá získaná data určitým způsobem okomentujeme. Jelikož počet respondentů dvojnásobně překračuje minimální počet testovaných osob na poli kvalitativního výzkumného šetření tak, jak bylo zmíněno výše, domníváme se, že i přes relativně malý vzorek učitelů lze v určitých okruzích vysledovat charakteristické tendence na poli námi vymezeného výzkumného problému. Proto jsme se rozhodli výsledky první fáze komplexního výzkumného šetření prezentovat.

Učitele lze na základě délky praxe rozčlenit do pěti skupin. Pro přehlednost uvádíme počet učitelů a délku praxe v tabulce 3: Respondenti první fáze výzkumného šetření a jejich délka praxe.

Tabulka 3: Respondenti první fáze výzkumného šetření a jejich délka praxe.

Všichni učitelé se ve svých odpovědích shodli na skutečnosti, že literární výchovu do výuky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura zařazují jedenkrát týdně, a to při hodinové dotaci čtyři vyučovací hodiny daného vzdělávacího oboru týdně. V jednom případě byla týdenní hodinová dotace v šestém, sedmém a devátém ročníku o jednu vyučovací hodinu vyšší, navýšení se promítlo do výuky mluvnice.

Všichni učitelé shodně odpověděli, že tematiku šoa do výuky literární výchovy zařazují. Ve čtyřech případech byla jejich volba podpořena skutečností, že se ukázky s danou tematikou vyskytují v čítankové řadě, kterou využívají. V jednom případě byl dokonce pojem šoa součástí Školního vzdělávacího programu v rámci literární výchovy. Ve třech zbylých případech učitelé danou tematiku zařazují na základě vlastní iniciativy, aby „zabránili dalšímu opakování chyb a prohřešků z minulosti“ nebo aby žákům přiblížili „hrůzy druhé světové války“. Jeden respondent uvedl, že danou problematiku do výuky literární výchovy zařazuje, protože tato tematika „varuje před extremismem a neonacismem“.

Jak z výše uvedeného vyplývá, učitelé jsou v 50 % motivováni k zařazení vymezené problematiky do literární výchovy ukázkami v čítankách. Uvědomujeme si, že z hlediska rozsahu respondentů nelze situaci zobecňovat, je však nasnadě konstatovat, že pokud dojde k navýšení zastoupení ukázek s tematikou šoa v čítankách pro druhý stupeň základních škol, zvýší se také intenzita prezentace dané tematiky ve výuce dané složky uvedeného vzdělávacího oboru.

V otázce využívání čítankové řady byly uvedené odpovědi téměř homogenní 27. V závislosti na komentáři k motivaci implementace vymezené problematiky do literární výchovy považujeme za důležité se zmínit o využívané čítankové řadě u respondentů, kteří šoa-texty volí na základě jejich uvedení v učební pomůcce. V pěti případech byla využívána čítanková řada Státního pedagogického nakladatelství 28, v jednom případě se jednalo o čítanky nakladatelství Fraus a v jednom případě o čítanky nakladatelství Prodos. Zastoupení autorů a děl s vymezením ročníků u zmiňovaných čítankových řad uvádíme v tabulce 4: Uplatnění tematiky šoa v literárních čítankách pro 2. st. ZŠ.

Tabulka 4: Uplatnění tematiky šoa v literárních čítankách pro 2. st. ZŠ (převzato z Mašát 2017, s. 74).

Na základě analýzy čítanek s důrazem na autory a díla reprezentující tematiku šoa lze konstatovat, že autoři čítanek volí známá díla, která jsou podle našeho názoru do značné míry ustrnulá a mnohé žáky zvolené úryvky příliš neosloví. Pokud tedy učitelé přistupují k prezentaci tematiky šoa žákům pouze prostřednictvím čítanek, myslíme si, že se nejedná o nejlépe zvolený přístup k představení dané problematiky v rovině literárních textů. V jistém ohledu zjištěná skutečnost ukazuje na nutnost aktualizovat úryvky s touto tematikou v čítankách, zejména v rovině integrace současné intencionální produkce šoa-textů, která může být žákům bližší.

Graf 1: Využívaná čítanková řada.

Podle názoru 75 % učitelů je množství textů s tematikou šoa v čítankách nedostatečné. V jednom případě respondent čítanku nevyužívá, čili danou situaci nemůže posoudit, v jednom případě učitel uvedl, že „v rámci spousty učiva, které musí zaznít, větší prostor není možný“.

Zajímavý dílčí závěr lze uskutečnit z odpovědí na otázku, co podle učitelů může tematika šoa znamenat pro žáky na základní škole. Před uskutečněním první fáze výzkumného šetření jsme předpokládali, že daná otázka přinese značnou míru variability v odpovědích učitelů. Po vyhodnocení rozhovorů musíme konstatovat, že se náš předpoklad nenaplnil. Učitelé se v podstatě shodovali na tom, že literárně ztvárněná tematika šoa přináší žákům informace o životě Židů během druhé světové války, že daný fenomén slouží k prevenci (ve smyslu neopakování událostí jedné linie válečných událostí), učitelé také často zmiňovali skutečnost, že se na základě tematiky šoa žáci dozvědí, co to vlastně druhá světová válka byla. Odpovědi o využití dané historické etapy k prezentaci druhé světové války jako celku (z historického hlediska) nás vede k zamyšlení se nad skutečností, že v určité míře případů je tematika šoa zařazena do čítanek pro šestý, sedmý či osmý ročník základních škol, přičemž s dějinami dvacátého století (respektive s tématem druhá světová válka) se žáci seznamují v rámci vzdělávacího oboru Dějepis až v ročníku devátém. Tato ne-korespondence pak podle našeho názoru ubírá problematice šoa na svébytném postavení, a to na úkor obecného poučení o druhé světové válce. Danou situaci lze ale stěží řešit, protože zachování jisté chronologie ve výuce dějepisu je podle našeho názoru žádoucí. Nemělo by však na základě tohoto faktu docházet k implementaci fenoménu šoa do literární výchovy až v devátém ročníku. Učitelé literární výchovy tedy v určitém ohledu musí suplovat výuku dějepisu a představit žákům (alespoň zevrubně) danou dějinnou etapu a až následně se věnovat samotnému literárnímu ztvárnění vymezeného fenoménu.

Graf 2: Implementace tematiky šoa do jednotlivých ročníků ZŠ ilustruje rozložení ročníků, do nichž učitelé literární výchovy zařazují tematiku šoa. Počet ročníků je absolutní, to znamená, že pokud respondent odpověděl, že danou tematiku zařazuje například v šestém a sedmém ročníku, je hodnota uvedena u obou ročníků.

Graf 2: Implementace tematiky šoa do jednotlivých ročníků ZŠ.

Údaje ukazují určitou míru závislosti mezi duševní vyspělostí žáků a prezentací šoa textů. Jeden respondent, který uvedl, že danou tematiku zařazuje až v devátém ročníku, zároveň představil svůj názor, že „dříve by se žáci neměli seznamovat s válečnými a poválečnými hrůzami“. Jak z rozhovorů vyplynulo, většina učitelů zařazuje tematiku šoa do výuky na základě Školních vzdělávacích programů, které do značné míry korespondují s využívanými čítankami (chronologické řazení ukázek versus tematické a podobně) a s tím související uplatnění šoa-textů v těchto učebních pomůckách.

Na základě údajů zjištěných z polostrukturovaných rozhovorů lze nalézt určitou míru korespondence mezi tím, do kterého ročníku základní školy učitelé zařazují tematiku šoa a mezi rozložením ukázek v rámci čítanek, které v současné době disponují doložkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky 29 . Upozorňujeme, že uvedená data zachycují sumární počet převedený na procentuální vyjádření za všechny čítanky všech nakladatelství, které obsahují zmiňovanou doložku.

Graf 3: Rozložení ukázek s tematikou šoa do jednotlivých ročníků ZŠ (převzato z Mašát 2017, s. 73).

V rámci polostrukturovaných rozhovorů jsme se také ptali na implementaci tematiky šoa do Školních vzdělávacích programů. Graf 4: Zastoupení termínu šoa ve vzdělávacích oborech ukazuje zastoupení tohoto termínu ve vymezených vzdělávacích oborech v rámci školního kurikulárního dokumentu.

Graf 4: Zastoupení termínu šoa ve vzdělávacích oborech.

Zjištěná situace je podle našeho názoru překvapivá, a to zejména srovnatelným zastoupením pojmu šoa v rámci vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a ve vzdělávacím oboru Dějepis v rámci Školních vzdělávacích programů. Nečekaný výsledek navíc podtrhuje skutečnost, že termín šoa není ukotven v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Otázka, zda by ukotvení daného termínu do tohoto kurikulárního dokumentu učitelé uvítali, byla také součástí rozhovorů.

V pěti případech učitelé uvedli, že by ukotvení termínu šoa v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání uvítali (otázka byla položena obecně, neptali jsme se konkrétně na vzdělávací obor Český jazyka a literatura). V jednom případě bylo uvedeno, že „v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání termín šoa nahrazuje pojem holokaust, tento termín je ukotvený a zažitý ve společnosti více, takže z tohoto důvodu asi ne“. Jeden respondent uvedl: „Je mi to jedno, učím to, co sama považuji za důležité“, v jednom případě učitel odpověděl: „Myslím si, že to stačí obecně, a pak záleží na učiteli, jestli to bude ten který učitel s nimi [žáky] dělat. Jsem pro to, aby vše nebylo definováno na pevno, nechat to na autonomii škol“. Domníváme se, že značná míra pozitivní odezvy na ukotvení daného pojmu do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je ovlivněna orientací interview na tuto problematiku a možnou snahou odpovědět tak, jak se vzhledem k tématu rozhovoru nejspíše očekává. Jedna odpověď nás vede k zamyšlení nad potřebou existence Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, nad jeho „dodržováním“ a nad možnostmi evaluace jeho efektivity v edukační realitě. Domníváme se, že integrace bodů předepsaného kurikulárního dokumentu do Školních vzdělávacích programů nezaručuje jeho promítnutí do samotné výuky.

Mírným zklamáním byly odpovědi na otázku týkající se znalosti edukačních aktivit Terezínské iniciativy a webových stránek izraelského muzea Yad Vashem. Celkem sedm respondentů uvedlo, že se ani s jednou jmenovanou institucí věnující se odkazu šoa nesetkalo. V jednom případě pak učitel uvedl, že z „Terezínské iniciativy nám chodí nabídky na exkurze, zatím jsme nebyli“. Domníváme se, že v dané oblasti je zapotřebí podniknout mezi učiteli určitou osvětu, poněvadž tyto instituce poskytují značné množství materiálů vhodných k prezentaci tematiky šoa (zvláště v konotaci s časovou ne-korespondencí ukázek v čítankách a učivem o druhé světové válce ve vzdělávacím oboru Dějepis). Nezjistili jsme ani určité tendence v rámci této otázky. Očekávali jsme například, že učitelé s kratší pedagogickou praxí, v našem případě učitelé mladší, budou mít na základě předpokládané úrovně gramotnosti v oblasti informačních technologií alespoň bazální povědomí o těchto iniciativách.

Na závěr rozhovorů jsme se tázali respondentů na jejich osobní preference volnočasové četby. Tato otázka byla položena zejména proto, abychom zjistili, jestli existuje určitá závislost mezi volnočasovou četbou učitelů a implementací tematiky šoa do výuky literární výchovy. Vzhledem k tomu, že všichni učitelé z jakéhokoliv důvodu tematiku šoa do výuky zařazují, nelze tuto závislost prokázat.

7. Závěr

Současná oborová didaktika literatury sestává na předpokladu, že centrální místo v literární výchově zaujímá text (srov. Hník, 2014; 2015). Na základě jeho recepce pak lze čtenáře formovat v oblasti vlastností žádoucích v dané společnosti (axiologické hodnoty, ochrana demokracie, zachování principů občanské společnosti a podobně). Domníváme se, že literární texty s tematikou šoa jsou vhodným prostředkem pro takto pojatou výuku literární výchovy s přesahem k formování pozitivních charakterových vlastností jedinců.

Příspěvek představil poměrně rozsáhlé výzkumné šetření, jehož cílem je zjistit názory učitelů literární výchovy na druhém stupni základních škol na implementaci tematiky šoa do výuky jedné složky vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, a tím popsat současnou situaci na poli vymezené problematiky.

Výsledky první fáze výzkumného šetření, interview s osmi učiteli literární výchovy z Kraje Vysočina, ukázaly, že implementace daného fenoménu je kvalitativně i kvantitativně závislá především na prezentovaných úryvcích v čítankách. Pokud tedy stojíme o zlepšení dané situace – vzhledem k narůstající míře projevů nesnášenlivosti ve všech vrstvách české společnosti bychom měli - mělo by se začít už u žáků základních škol. Na poli literární výchovy by mělo dojít k aktualizaci ukázek v literárních čítankách, a to v rovině zařazených děl, ale také v míře zastoupení šoa-textů.

Nejvýraznější problém současného stavu implementace šoa-textů do literární výchovy, který vyplynul z první fáze výzkumu, je podle našeho mínění značná rozmělněnost textů s tematikou šoa do jednotlivých ročníků druhého stupně základní školy. Tento stav vede k situaci, kdy je žákům prezentován text s vymezeným fenomén, ale žáci ještě nemají potřebné znalosti o druhé světové válce; útržkovité zařazování těchto textů nevede k prezentaci dané problematiky jako svébytného literárně ztvárněného tématu s vymezením vývoje jeho zobrazování a podobně. Podle našeho názoru by mohlo být řešením vznik tematicky orientované literární pomůcky, která by průřezově pro všechny ročníky druhého stupně základní školy prezentovala ukázky z děl, v nichž se daný fenomén vyskytuje. Učitelé by tento soubor textů mohli využívat v hodinách literární výchovy podle potřeb (projektové vyučování, tematické týdny a podobně).

Výsledky první fáze výzkumu ukázaly, že probíhající výzkumné šetření má své opodstatněné místo zejména na poli oborově-didakticky zaměřených výzkumů, protože ke zlepšení jakékoliv situace v edukační realitě může dojít až poté, co se detailně a komplexně popíše současný stav daného problému. Výsledky první fáze výzkumného šetření nám poskytly hlubší vhled do vymezené problematiky a určitým způsobem nám pomohly korigovat orientaci následujícího bádání. Za nejpodstatnější předpoklad dalších fází výzkumného šetření považujeme zjištění, že učitelé literární výchovy se nebrání implementaci tematiky šoa do výuky literatury, ale pociťují určitou bezmoc ve výběru vhodných textů (proto převažuje spoléhání se na výběr ukázek autory čítanek). Také musíme konstatovat, že míra znalostí učitelů literární výchovy o nabízených vzdělávacích možnostech institucí, které se zabývají odkazem šoa, je téměř nulová. Přitom vzdělávací aktivity těchto iniciativ mohou sloužit jako výborný zdroj kvalitních materiálů, které lze využít (nejen) v literární výchově.

Sumárně lze konstatovat, že první fáze výzkumného šetření přinesla očekávané výsledky v rovině hlubšího a komplexnějšího vhledu do zkoumané problematiky a ukázala určité názorové tendence, které se budeme snažit využít v dalších fázích výzkumu. Doufejme, že komplexní výzkumné šetření přinese řadu cenných informací, které pomohou popsat vymezenou situaci. Cesta k pozitivní změně, která začne podrobnou deskripcí, však bude dlouhá a bude záležet na mnoha faktorech, jestli propojení literárních textů a problematiky šoa v edukační realitě druhého stupně základních škol nakonec nastane.

Poznámky

1. „Shoah is the Hebrew word for „catastrophe“. This term specifically means the killing of nearly 6 million Jews in Europe by Nazi Germany and its collaborators during the Second World War. The English-speaking countries more commonly use the word Holocaust, which is Greek for ,sacrifice by fire´.“ (Mémorial de la Shoah, 2017). Česky: Šoa je hebrejský výraz pro katastrofu. Tento termín se specificky váže k zavraždění téměř 6 milionů evropských Židů nacistickým Německem a kolaboranty s tímto režimem během druhé světové války. Anglicky mluvící země častěji užívají termín holokaust, jenž je řeckého původu a znamená obětování ohněm (překlad autor příspěvku).

2. Slovo Žid označuje příslušníka židovského etnika; žid vyznavače židovské víry (Lingea, 2010).

3. Bývalý profesor historie Irwin Martin Abrams ve svém článku Elie Wiesel – Nobel Lecture říká, že šoa lze chápat jako výstrahu tomu, „who is „different“ – whether black or white, Jew or Arab, Christian or Moslem – everyone whose orientation differs politically, philosophically, sexually“. Česky: …těm, kdo jsou „odlišní“ – černoši, nebo běloši, Židé, Arabové, křesťané či muslimové – všem, jejichž politická, filozofická či sexuální orientace se odlišuje (překlad autor příspěvku). Srov. Jacoby, 2017.

4. Viz http://www.psp.cz/sqw/cms.sqw?z=12305

5. Viz https://www.holocaustremembrance.com/

6. Celý rozhovor je dostupný na: https://zidovskelisty.info/2017/12/29/o-antisemitismu-v-ceske-spolecnosti/

7. Česky: V době zvyšující se globalizace a narůstající migrace, v době, kdy mnoho společností dosáhlo nepředstavitelné míry kulturní rozmanitosti, může vzkříšený nacionalismus a restituce xenofobie lidem připomínat události, které vyústily v šoa (překlad autor příspěvku).

8. Volně převzato z: https://www.ushmm.org/

9. K danému viz Umělecká literatura v procesu osobnostní a sociální výchovy (Sladová et al., 2016).

10. Václav Jindráček (2012) v rámci svého výzkumu dospěl k závěru, že aktivity, které obohacují literární výchovu o historický a kulturní kontext, patří k nejoblíbenějším aktivitám žáků. Srov. Tinberg, 2005, s. 73 – 74.

11. Vybrané metody seznamování žáků s problematikou šoa (holokaust) prezentuje Shulamit Imber v příspěvku The pedagogical approach to teaching the Holocaust (2013) či Grech (2000).

12. „It is generally reffered to as the ´Holocaust´, while fewer curricula use the term ´Shoah´, or else both terms in conjunction. In some cases, curricula forego both the terms ´Holocaust´ nad ´Shoah´, describing the event. With alternative terms such as ´extermination´or ´genocide´of the Jews´, with indirect references to the event (with terms such as ´concentration camp´or ´Final Solution´)“ (Carrier et al., 2015). Česky: Obecně je na tuto událost odkazováno termínem "holokaust", menší množství učebních plánů využívá termín šoa, nebo oba termíny synonymně spojují. V některých případech se v kurikulu neobjevuje ani výraz holokaust ani šoa Také se setkáme s alternativními pojmy jako je "vyloučení" nebo "genocida" Židů s nepřímými odkazy na tuto událost (koncentrační tábor, konečné řešení). Překlad autor příspěvku.

13. Jeřábek et al., 2017, s. 56. O komparaci ukotvení pojmu šoa v kurikulu českém a izraelském viz Zastoupení termínů šoa a holokaust ve vybraných kurikulárních dokumentech (Mašát, 2018). Rozšířená verze: Representations of Shoah and Holocaust Terms in Selected Curriculum Documents: A Teacher's Perspective (Mašát & Sladová, 2019).

14. Česky: Literatura je způsob postulování reality, poznávání různých modelů myšlení a objevování světa (překlad autor příspěvku).

15. Česky: Učitelé si musí být vědomi několika jedinečných a potencionálně obtížných otázek, které mohou vzniknout během prezentace tematiky holokaust žákům, což způsobuje jak výuku, tak pochopení daného tématu (překlad autor příspěvku). Srov. „Musíme zohledňovat řadu psychosociálních intencí a přiměřené exponování, výrazové vlastnosti a literární vyjadřování autorských subjektů, které se děje většinou formou sebepřekračování“ (Zajac 1989 in Urbanová, 2018, s. 257).

16. Tj. žáka, učitele a textu.

17. Viz https://www.yadvashem.org/yv/en/education/languages/czech/index.asp

18. https://www.holocaust.cz/

19. Zejména z oblasti současné literatury pro děti a mládež. Z nejnověji vydaných například: Ottla (Balajka, 2018); Poslední cesta. Doktor Korczak a jeho děti (Cohen-Janca & Quarello, 2017); Dědečkové (Čech, 2017) či Chlapec, který přežil pochod smrti (Taussig, 2018).

20. Z nejnověji vydaných odborných publikací například S holokaustem za zády. Téma holokaustu v české a překladové literatuře pro děti a mládež vydávané po roce 1989 (Urbanová, 2018); Válečné dětství a mládí (1939 – 1945) v literatuře a publicistice (Čeňková, 2016) či Ve stínu šoa. Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní (Láníček, 2018).

21. Například Magyarová, 2017.

22. Viz Mašát, 2017.

23. Viz kapitola Vzorek respondentů.

24. Viz Příloha číslo 1.

25. Nmin = 0,1*√1589,9.

26. www.msmt.cz/file/47444/download

27. Viz graf 1: Využívaná čítanková řada.

28. V grafu 1 SPN.

29. Viz graf 3: Rozložení ukázek s tematikou šoa do jednotlivých ročníků ZŠ.

Příloha

(1) Schéma polostrukturovaného rozhovoru

Literatura

[1] ABRAMS, Irwin, M. Elie Wiesel – Nobel Lecture. World Scientific Publishing CO.  [online], [Citováno 19. 10. 2017] 2017. Dostupné na www: <http://www.nobelprize.org/>.

[2] ACEDO, Clementina. Lessons from the Shoah for history, memory, and human rights. Prospect.  [online], [Citováno 1. 2. 2019] 2010. Dostupné na www: <https://link.springer.com/article/10.1007/s11125-010-9149-3>.

[3] CARRIER, Peter et al. The international status of education about the holocaust. Braunschweig: UNESCO, 2015. 235 s. ISBN 978-92-3-100033-1. 

[4] COHEN-JANCA, Irène. - QUARELLO, Maurizio, A.C. Poslední cesta. Doktor Korczak a jeho děti. Havlíčkův Brod: Petrkov, 2017. 57 s. ISBN 978-80-87595-65-7. 

[5] ČECH, Pavel. Dědečkové. Havlíčkův Brod: Petrkov, 2017. 69 s. ISBN 978-80-87595-59-6. 

[6] ČEŇKOVÁ, Jana (ed.). Válečné dětství a mládí (1939 – 1945) v literatuře a publicistice. Praha: Karolinum, 2016. 235 s. ISBN 978-80-246-3413-5. 

[7] GRECH, Leonard.  Teaching about the Holocaust. Learning and teaching about the history of Europe in the 20th century.  [online], [Citováno 10. 1. 2019] Strasbourg: Council for Cultural Co-operation, 2000. Dostupné na www: <https://rm.coe.int/1680494240>.

[8] HNÍK, Ondřej. Didaktika literatury: od polemických diskurzů po formování samostatného oboru. In STUCHLÍKOVÁ, Iva. - JANÍK, Tomáš et al. Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 41 – 66 s. ISBN 978-80-210-7769-0. 

[9] HNÍK, Ondřej. Didaktika literatury: výzvy oboru. Od textů umělecké povahy k didaktice estetickovýchovného oboru. Praha: Karolinum, 2014. 179 s. ISBN 978-80-246-2626-0. 

[10] HNÍK, Ondřej. Hravá interpretace v hodinách čtení a literární výchovy: inspirativní materiál pro učitele literární výchovy a studenty učitelství. Jinočany: H & H, 2007. 157 s. ISBN 978-80-7319-067-5. 

[11] HNÍK, Ondřej. Literární výchova a rozvoj čtenářství. In WILDOVÁ, Radka et al. Čtenářská gramotnost a podpora jejího rozvoje ve škole. Praha: Univerzita Karlova, 2012. 137 – 147 s. ISBN 978-80-7290-579-9. 

[12] CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 

[13] IMBER, Shulamit. The pedagogical approach to teaching the Holocaust. Teaching History.  [online], [Citováno 28. 4. 2018] 2013. Dostupné na www: <https://search.informit.com.au/documentSummary;dn=600252352717520;res=IELAPA>.

[14] JACOBY, Jeff. Forgeting the Holocaust. Israel: Aish HaTorah Literacy.  [online], [Citováno 22. 9. 2017] 2017. Dostupné na www: <http://www.aish.com/>.

[15] JEŘÁBEK, Jaroslav et al. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. msmt.cz.  [online], [Citováno 7. 3. 2018] 2017. Dostupné na www: <http://msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/učební-dokumenty>.

[16] JINDRÁČEK, Václav. Princip názornosti v didaktické komunikaci s uměleckou literaturou. In HÁDKOVÁ, Marie - JINDRÁČEK, Václav. Princip názornosti ve výuce českého jazyka a literatury. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2012. 75 – 129 s. ISBN 978-80-7414-469-1. 

[17] LÁNÍČEK, Jan. Ve stínu šoa. Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní. Praha: Academia, 2018. 323 s. ISBN 978-80-200-2733-7. 

[18] LINDQUIST, David, H. Complicating Issues in Holocaust Education. In Journal of Social Studies Research.  [online], [Citováno 18. 1. 2019] 2010. Dostupné na www: <https://eric.ed.gov/?id=EJ887319>.

[19] MAGYAROVÁ, Aneta. Téma holocaustu v literatuře pro děti a mládež.  [online], [Citováno 30. 11. 2018] Diplomová práce (Mgr.). Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, 2017. Dostupné na www: <https://theses.cz/id/i9g82x/DP-Magyarov_.pdf>.

[20] MAŠÁT, Milan. K uplatnění tematiky šoa v literárních čítankách pro druhý stupeň základních škol. In Jazyk – literatura – komunikace.  [online], [Citováno 7. 9. 2018] 2017. Dostupné na www: <http://jlk.upol.cz/index.php/cislo-2-2017>.

[21] MAŠÁT, Milan Zastoupení termínů šoa a holokaust ve vybraných kurikulárních dokumentech. In Recenzovaný sborník příspěvků vědecké interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů QUAERE.  [CD-ROM] Hradec Králové: Magnanimitas, 2018. ISBN 978-80-87952-26-9. 

[22] MAŠÁT, Milan. - SLADOVÁ, Jana. Representations of Shoah and Holocaust Terms in Selected Curriculum Documents: A Teacher's Perspective. Universal Journal of Educational Research.  [online], [Citováno 1. 2. 2019] 2019. S. 457 - 462. Dostupné na www: <http://www.hrpub.org/download/20190130/UJER18-19512592.pdf>.

[23] MÉMORIAL DE LA SHOAH. What is the Shoah?.  [online], [Citováno 22. 9. 2017] Paris: Mémorial de la Shoah, 2017. Dostupné na www: <http://www.memorialdelashoah.org/>.

[24] MESSADIÉ, Gerald. Obecné dějiny antisemitismu: od starověku po dvacáté století. Praha: Práh, 2000. 317 s. ISBN 80-7252-038-5. 

[25] OLIVEIRA, Wenceslao, M. Language and space: possible witnessings in education. In Educação & Realidade.  [online], [Citováno 7. 3. 2018] 2017. Dostupné na www: <http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S217562362017000301161&script=sci_arttext&tlng=en />.

[26] Pedagogičtí pracovníci v regionálním školství podle údajů z Informačního systému o platech (ISP). msmt.cz.  [online], [Citováno 6. 9. 2018] 2017. Dostupné na www: <www.msmt.cz/file/47444/download>.

[27] RATAJ, Jan. O antisemitismu v české společnosti. Židovské listy.  [online], [Citováno 31. 1. 2019] 2017. Dostupné na www: <https://zidovskelisty.info/2017/12/29/o-antisemitismu-v-ceske-spolecnosti/>.

[28] SLADOVÁ, Jana et al. Umělecká literatura v procesu osobnostní a sociální výchovy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2016. 134 s. ISBN 978-80-244-5101-5. 

[29] Slovník současné češtiny. Lingea.  [online], [Citováno 6. 11. 2017] 2017. Dostupné na www: <https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/%C5%A1oa?>.

[30] TAUSSIG, Pavel. Chlapec, který přežil pochod smrti. Praha: Grada Publishing, 2018. 198 s. ISBN 978-80-271-0410-9. 

[31] Téma: Holocaust. Informační materiál pro učitele k výuce na základních a středních školách. Praha: Tauris, 2005. 50 s. ISBN 80-211-0364-7. 

[32] TINBERG, Howard. Taking (and Teaching) the Shoah Personally. College English.  [online], [Citováno 25. 1. 2019] 2005. Dostupné na www: <https://www.jstor.org/stable/30044665?seq=1#page_scan_tab_contents>.

[33] URBANOVÁ, Svatava. S holokaustem za zády. Téma holokaustu v české a překladové literatuře pro děti a mládež vydávané po roce 1989.. Ostrava: Ostravská univerzita, 2018. 323 s. ISBN 978-80-7464-992-9. 

[34] VALA, Jaroslav.  Didaktika literární výchovy: vybrané kapitoly pro učitele základní školy.  [CD-ROM] Olomouc: Hanex, 2017. ISBN 978-80-7409-086-8. 

[35] Webové stránky Českého statistického úřadu.  [online] Dostupné na www: <https://www.czso.cz/>.

[36] Webové stránky International Holocaust Remembrance Alliance.  [online] Dostupné na www: <https://www.holocaustremembrance.com/>.

[37] Webové stránky Parlamentu České republiky:.  [online] Dostupné na www: <https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?akk=7 >.

[38] Webové stránky Terezínské iniciativy.  [online] Dostupné na www: <https://www.holocaust.cz/; http://www.terezinstudies.cz/>.

[39] Webové stránky Unites States Holocaust Memorial Museum.  [online] Dostupné na www: <https://www.ushmm.org/>.

[40] Webové stránky Yad Vashem.  [online] Dostupné na www: <https://www.yadvashem.org/yv/en/education/languages/czech/index.asp>.

Kontaktní informace / Contact information

Mgr.  Milan Mašát

Pedagogická fakulta, Palackého Univerzita v Olomouci

Žižkovo nám. 5

771 40 Olomouc

Česká republika

milan.masat01@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content