PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2017Volume: 2017
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 1. ledna 2018Published: Januar 1st, 2018
Potměšilová, Petra - Fojtíková Roubalová, Marcela. Vztah studentů středních škol ke vzdělání . Paidagogos, [Aktualizováno: 2018-01-01], [Citováno: 2018-12-12], 2017, 2, #6. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2017/2/article.php?id=6>

#6

Zpět na obsah / Back to content

Vztah studentů středních škol ke vzdělání

The relationship of secondary school students to education

Petra Potměšilová - Marcela Fojtíková Roubalová

Abstrakt: Článek reaguje na situaci, kdy v posledních dvaceti letech došlo v České republice ke značnému nárůstu vysokoškolsky vzdělaných lidí a aktuálně na vysoké školy nastupuje až 60 % z populačního ročníku. Zvyšování počtu studentů, kteří se hlásí ke studiu na vysokou školu, je možné zaznamenat i v rámci oboru Sociální pedagogika na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Z tohoto důvodu byl v loňském roce realizován první výzkum, zaměřený na postoje studentů středních škol ke vzdělání. Popis a výsledky výzkumu jsou dostupné v článku Potměšilová a Fojtíková Roubalová (2017). Níže prezentovaný výzkum je tak návazným výzkumem, jeho cílem je popsat vztah studentů vybraných středních škol ke vzdělání a získat tak hlubší přehled o studentech, kteří se hlásí ke studiu na Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Stanovené výzkumné otázky a hypotézy byly ověřovány prostřednictvím popisné statistiky, explorační faktorové analýzy a korelační analýzy. K důležitým závěrům výzkumu patří, že vztah ke vzdělávání je u výzkumného souboru ovlivněn čtyřmi faktory - ekonomickým zhodnocením vzdělání v budoucnu, schopností a ochotou pracovat, důrazem na kvalitu vzdělávání a uznáním hodnoty vzdělání jako takového. Na základě testování hypotéz bylo potvrzeno, že pozitivnější vztah ke vzdělání mají mladší respondenti, dívky a studenti gymnázií. Naopak se nepotvrdila hypotéza, že na vztah respondentů ke vzdělání má vliv dosažené vzdělání rodičů.

Klíčová slova: Vzdělání, vztah, studenti středních škol, hodnoty.

Abstract: The article describes the situation of the past two decades, during which the numbers of university graduates in the Czech Republic have increased significantly, with as much as 60% of the population cohort being admitted to university each year. These increasing numbers of applicants have also been recorded in the field of Social Pedagogy at St Cyril and Methodius Faculty of Theology, Palacký University. For this reason, pioneering research into the attitudes of secondary school students to education was carried out last year. A summary and research results are available in the article by Potměšilová and Fojtíková Roubalová (2017). The research presented below is a follow-up study and its aim is to describe the relationship of the students of selected secondary schools to education, and to gain a deeper insight into the students who will study at the St Cyril and Methodius Faculty of Theology, Palacký University. The identified research questions and hypotheses were verified through descriptive statistics, exploration factor analysis and correlation analysis. Among the conclusions of the study, four significant trends influencing an individual's relationship to education can be identified. These include the economic assessment of education in the future, the ability and willingness to work, the emphasis on the quality of education, and the recognition of the value of education as such. Our testing confirmed that younger respondents, girls, and grammar school students show more positive atitudes to education. On the other hand, the hypothesis that parents' education level determines one's relationship to education was not corroborated.

Keywords: Education, relationship, secondary school students, values.




UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY

Český statistický úřad uvádí, že v současné době je v České republice více než 1,3 milionů vysokoškolsky vzdělaných lidí, což je téměř o 134 % více, než tomu bylo před dvaceti lety. Podobné statistiky uvádí i Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Dříve na vysokou školu nastupovalo okolo 10 % daného populačního ročníku; dnes výše zmíněné statistiky uvádějí až 60 % z populačního ročníku. Od roku 2009 je snahou MŠMT, aby došlo ke snižování počtu přijatých studentů ke studiu na vysokých školách.

V souladu s celospolečenskou situací je i na Cyrilometodějské teologické fakultě (CMTF) na programu Sociální pedagogika pozorován vyšší zájem studentů o studium, kteří by se dříve na vysokou školu nehlásili. Stále více přicházejí studenti ze středních odborných škola a učebních oborů s maturitou. Jedná se o školy, jejichž absolventi se dříve primárně připravovali na vybrané řemeslo či odbornou práci. V současné době je totiž možné zaznamenat trend, který vzdělání přisuzuje významnou roli. Matějů a Straková (2006, s. 7) se hned v úvodu publikace zmiňují o tom, že málokdo dnes pochybuje o tom, že vzdělání je v moderních společnostech klíčem k zaměstnáním zajišťujícím vyšší prestiž, vyšší výdělky, vyšší životní úroveň i celkově vyšší kvalitu života. Jedná se o celospolečenský jev, který však v praxi nemusí být pravdou, a to především v oblasti vyšších výdělku a vyšší životní úrovně. Ze statistik, které pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad, vyplývá, že výše výdělku nemusí být nutně ovlivněna výší vzdělání. Existují typy zaměstnání, kde není potřeba vysokoškolského vzdělání, a přesto si lidé na těchto pozicích vydělají více než např. vysokoškolsky vzdělaní učitelé.

Co je tedy tím motivem, který vede stále více studentů pokračovat ve vzdělávání? Keller a Tvrdý (2008) uvádějí, že jedním z nejdůležitějších indikátorů kulturnosti země je rozvoj vzdělání. Vzdělání pak dle nich umožňuje lidem hlubší odstup a vybavenost pro kritické myšlení. Autoři dále uvádějí, že v průběhu historie se měnil vztah ke vzdělání, mění se to, co je za vzdělání považováno a to, k čemu vzdělání má ve společnosti sloužit. V této souvislosti uvádějí tři základní pojetí vzdělání: vzdělání jako chrám vědění, výtah nebo pojišťovna.

Greger (2006) se zmiňuje o tom, že v demokratických zemích jsou obecně na vzdělávání kladeny dva základní požadavky, a to kvalita a rovný přístup dle možností a schopností jedinců. Dále se zamýšlí nad tím, co to vlastně je rovný přístup ke vzdělání. V roce 1967 publikovali Blau a Duncan teorii, v níž je vzdělání chápáno jako klíčové při dosahování sociálního statutu. Prostřednictvím výsledků z výzkumu autoři prokázali, že vzdělání je ve společnosti chápáno jako důležitý faktor, který ovlivňuje životní úspěch. Tato teorie koresponduje s teorií Kellera a Tvrdého (2008) - vzdělání jako výtah - kdy vzdělání umožňuje jedinci dostat se do vyšších sociálních vrstev, a tak si zaručit blahobyt. Autoři uvádějí, že právě v 60. letech 20. století dochází k nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Blau a Duncan (1967) současně prokázali, že dosažené vzdělání není podmíněno vzdělanostní úrovní rodičů. Breen a Goldthorpe (1997) přišli s tzv. teorií racionálního jednání, která je postavena na existenci primárních a sekundárních efektů, které mají vliv na vztah ke vzdělání. K primárním efektům řadí faktory psychologické a genetické a jejich působnost je spojována s nižšími stupni školského systému. Sekundární efekty jsou považovány za důležitější a do hry vstupují v klíčových okamžicích. Jsou to ty efekty, které ovlivňují názor, zda zůstat a pokračovat ve vzdělávání, či odejít a jít pracovat. Autoři uvádějí, že jedinec se vždy snaží o zvážení výhod a rizik a současně uvádějí, že toto zvažování bývá ovlivňováno rodinou situací.

V souvislosti s uvedeným zvažováním výhod a rizik je vhodné uvést tzv. Beckerovu Teorii preferencí. Becker (1997, s. 195) se zmiňuje o tom, že výnosy pro jednotlivce představují vedle zlepšení výdělků a vyhlídek na zajímavější zaměstnání také kulturní a jiné nepeněžní zisky. Při zvažování hodnoty vzdělání pak na druhou misku vah je stavěna hodnota ušlého času, který byl potřebný pro získání uvedených hodnot.

Pařízek si v roce 1995 položil otázku, jaký bude vztah ke vzdělání v 21. století. Vyslovuje domněnku, že vzdělání by mělo být užitečné pro hodnotný život. Současně se zmiňuje o tom, že lidé s vyšším vzděláním snáze nacházejí práci, a to i v jiných oborech, než vystudovali. Jasně vymezuje vztah vzdělání a práce jako cesty k lepšímu výdělku. Do jisté míry tak propojuje vzdělání jako výtah a vzdělání jako pojišťovnu tak, jak se o tom zmiňují Keller a Tvrdý (2008).

Úlovcová a kol. v roce 2003 provedli výzkum, který se zaměřoval na spokojenost profesního uplatnění ve vztahu k dosaženému vzdělání. Z výsledků výzkumu je patrné, že vyšší vzdělání umožňuje lepší výběr práce a tudíž i spokojenost s pracovním uplatněním. K tomuto názoru se dle výzkumu kloní 80 % respondentů. Dále se autoři zabývali tím, zda existuje souvislost mezi vzděláním rodičů a vztahem respondentů ke vzdělání. Úlovcová a kol. (2003) uvádí, že rodiče respondentů mají spíše větší zájem na tom, aby jejich děti měly vyšší vzdělání než oni sami, výrazněji se to pak projevuje u matek. Matějů a kol. (2006) se zabývali vývojem nerovností v šancích na získání vysokoškolského vzdělání. V této souvislosti uvádějí, že před rokem 1989 bylo možné v terciárním vzdělávání zaznamenat výraznou nerovnost v přístupu ke vzdělání. Toto se podle nich v současné době již změnilo a na vysokou školu se nyní může dostat každý, dle svých individuálních schopností, nikoliv primárně ten, kdo je z odpovídající rodiny.

Z výše uvedeného vyplývá, že rovný přístup ke vzdělání umožňuje vstup do terciárního vzdělání komukoliv, kdo je toho schopen. Zvyšující se trend vstupu na vysokou školu ze středního odborného vzdělávání je tedy možné považovat za soulad s trendem rovného přístupu. Je možné, že na střední odbornou školu byli jedinci nasměrování rodiči, a teprve zde pak zjišťují, že jejich osobní kvality umožňují další studium. Vzdělání je tak vnímáno jako cesta za lepším životem, který nutně nemusí být spojen jen s vyšším výdělkem.

METODA

Cíl výzkumu

Cílem výzkumu bylo popsat vztah studentů středních škol ke vzdělání a pokusit se objasnit, co tento vztah ovlivňuje.

Výzkumné otázky či hypotézy

Na základě vytyčeného cíle byly stanoveny výzkumné otázky a hypotézy. Zajímalo nás, jaká je souvislost mezi věkem respondentů a jejich vztahem ke vzdělávání. Zda se tento vztah mění právě v souvislosti s věkem:

H1 Mezi jednotlivými faktory a věkem respondentů není statisticky významná souvislost.

Dalším otázkou pak bylo, zda na vzdělání má vliv pohlaví. Na základě dostupných výzkumů a našich zkušeností jsme předpokládali, že dívky budou více vnímat hodnotu vzdělání jako takovou:

H2 Mezi jednotlivými faktory a pohlavím respondentů není statisticky významná souvislost.

Vzhledem k tomu, že se na studijní program Sociální pedagogika hlásí studenti z různých typů středních škol, zajímalo nás, zda typ navštěvované školy má vliv na vztah ke vzdělání:

H3 Mezi jednotlivými faktory a typem navštěvované školy není statisticky významná souvislost.

Poslední otázka pak směřovala k tomu, zda na vztah ke vzdělání má vliv vzdělání rodičů. Tato otázka vycházela z předchozího zjištění, kdy bylo prokázáno, že na postoje studentů ke vzdělání mají především vliv rodiče. (Potměšilová a Fojtíková Roubalová, 2017) Předpokládali jsme, že čím bude vyšší vzdělání u rodičů, tím bude vztah respondentů ke vzdělání silnější. Předpoklad vycházel i z údajů, které jsou uváděny v odborných publikacích (viz výše):

H4 Mezi jednotlivými faktory a vzděláním rodičů respondentů není statisticky významná souvislost.

Výzkumný soubor

Výzkumný soubor tvořili žáci z pěti středních škol z Olomouckého kraje. Školy byly vybrány záměrně; jedná se o školy, ze kterých nejčastěji přicházejí studenti k přijímacímu řízení na obor Sociální pedagogika. Vzhledem k tomu, že dotazníky byly distribuovány osobně 1 , byla jejich návratnost 100%. Z 1328 vrácených dotazníků však bylo možné použít 1323. Základní soubor (n= 1323) tvořilo 438 mužů a 885 žen.

Graf 1: Pohlaví respondentů

Věkové rozpětí respondentů se pohybovalo mezi 15 a 20 lety, což v současné době odpovídá věkovému rozpětí studentů středních škol. Průměrný věk respondentů byl 17 let.

Tabulka 1: Věk respondentů

Do výzkumu bylo zařazeno celkem pět škol z Olomouckého kraje. Jednalo se o gymnázium, střední odborné školy s maturitou a střední odborné učiliště s maturitou.

Graf 2: Navštěvovaná škola respondenty

Použité metody

Pro sběr dat byl opět použit dvaceti položkový dotazník PhDr. Anny Papřokové (2006), který byl doplněn čtyřmi položkami. Po vlastním sběru dat následovala fáze, kdy data byla přepsána do souboru v programu Microsoft Excel a pro statistické zpracování byla použita IBM SPSS Statistic 21. Jako první byla provedena popisná statistika. Explorační faktorová analýza byla použita pro seskupení položek a vytvoření faktorů. Korelace jednotlivých faktorů s nezávislými proměnnými byla zjišťována pomocí Pearsnova korelačního koeficientu.

VÝSLEDKY

POPISNÁ STATISTIKA

Kromě již výše uvedených položek (pohlaví, věk, školy) bylo dále zjišťováno nejvyšší dosažené vzdělání rodičů:

Graf 3

U všech položek byla zjišťována četnost jednotlivých odpovědí. U všech položek bylo možné zvolit jednu z možností: silně souhlasím, souhlasím, nevím, nesouhlasím, silně nesouhlasím. V níže uvedené tabulce jsou zaznamenány položky, v nichž bylo možné pozorovat výrazně významnou četnost určité odpovědi:

Tabulka 2: Vybrané jevy s významnou četností

FAKTOROVÁ ANALÝZA

Pro seskupení položek a vytvoření proměnných byla použita Explorační faktorová analýza. Nejdříve byla ověřována vhodnost dat pro faktorovou analýzu. Jako první byla zjišťována míra Kaiser-Meier-Olkin (KMO) a bylo proveden i Bartlettův test.

Tabulka 3: Údaje, ověřující vhodnost dat pro faktorovou analýzu

Dále byla vytvořena tzv. anti-image matice, kde se u všech položek hodnota MSA pohybovala nad 0,5, resp. hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0,57 – 0,85. Hodnoty komunalit byly u všech položek vyšší než 0,4. Po ověření vhodnosti využít faktorovou analýzu bylo přistoupeno k extrakci faktorů.

Na základě Kaiserova pravidla byly vybrány ty faktory, jejichž hodnota eigenvalue, byla vyšší než 1,0. Tyto faktory byly čtyři a vysvětlují více než 47 % rozptylu v položkách. Faktorová zátěž jednotlivých položek se pohybovala v rozmezí od 0,5 do 0,7. Pojmenování faktorů vzniklo na základě položek, které je sytily:

Tabulka 4: Faktory

KORELAČNÍ ANALÝZA

Extrahovaná a popsané faktory pak byly korelovány s předem vytyčenými nezávislými proměnnými (věk, pohlaví, škola, vzdělání rodičů).

H1 Mezi jednotlivými faktory a věkem respondentů není statisticky významná souvislost. Statisticky významná korelace na hladině významnosti 0,01 se ukázala u faktorů I., III. a IV:

H2 Mezi jednotlivými faktory a pohlavím respondentů není statisticky významná souvislost. Statisticky významná korelace na hladině významnosti 0,01 se ukázala u faktoru II:

H3 Mezi jednotlivými faktory a typem navštěvované školy není statisticky významná souvislost. Statisticky významná korelace na hladině významnosti 0,01 se prokázala pouze u faktoru IV:

H4 Mezi jednotlivými faktory a vzděláním rodičů respondentů není statisticky významná souvislost. Zde se neprokázaly žádné statisticky významné korelace.

DISKUSE

Z celkového počtu respondentů (n = 1323) bylo 438 (33 %) mužů a 885 (67 %) žen. Procentuální nevyváženost pohlaví je dána typem vybraných škol (viz níže v textu) a odpovídá poměru, ve kterém se hlásí studenti k přijetí na Cyrilometodějskou teologickou fakultu. Věkový průměr respondentů byl 17, medián také 17 (SD = 1,33). Tyto hodnoty ukazují, že ve vybraném vzorku respondentů nebyly výrazné odchylky v četnosti věkových zastoupení.

Do výzkumu byly zařazeny tři typy středních škol (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště). Ve všech třech typech škol studenti ukončují studium maturitní zkouškou. Nejvíce respondentů 76 % tvořili studenti ze středních odborných škol (střední pedagogická škola, střední zdravotnická škola, pedagogické lyceum). Nepoměr zastoupených škol je dána záměrným výběrem a odpovídá poměru, v jakém se hlásí uchazeči o studium na obor Sociální pedagogika. Vzhledem k tomu, že jedním z cílů studie bylo zjistit vztah studentů, kteří se hlásí na obor Sociální pedagogika, ke vzdělání, není nutné považovat nevyvážený poměr zastoupených škol za limitující, ale současně není možné výsledky výzkumu zobecnit a vztáhnout je na současnou populaci středoškoláků.

Vzhledem ke čtvrté výzkumné otázce – zda lze najít spojitost mezi dosaženým vzděláním rodičů a vztahem respondentů ke vzdělání, bylo spočítáno percentuálně zastoupení jednotlivých typů dosaženého vzdělání. Z uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce respondentů má rodiče vyučené či se středním vzděláním s maturitou. Oba rodiče s vysokoškolským vzděláním má pouze 78 (6%) respondentů.

V rámci popisné statistiky byla zjišťována četnost odpovědí na jednotlivé položky. V tabulce č. 2 jsou uvedeny významné četnosti odpovědí u některých položek. U všech položek se směrodatná odchylka pohybovala v rozmezí od 0,72 do 1,17, což znamená, že mezi odpověďmi respondentů na jednotlivé položky nebyl velký rozptyl. Z uvedené tabulky je patrné, že pouze v jedné otázce je rozptyl odpovědí vyšší (téměř stejná skupina respondentů uvedla, že s výrokem souhlasí a nesouhlasí). Dále je zde patrné, že nejvyšší výskyt nevyplněných odpovědí se pohybuje u dvou položek okolo 1%, což znamená, že respondenti odpovídali na všechny otázky a nebylo potřeba dotazníky pro neúplnost vyřazovat. Za zmínku určitě stojí položky, na něž byla zaznamenána nejvyšší četnost souhlasných odpovědí. Významně vysoký souhlas (83 %) respondentů v položce Za dobrým vzděláním se vyplatí jet do zahraničí, je možné přisuzovat stále větší nabídce studia v zahraničí, která se k nám dostává, a také tomu, že studium v zahraničí je dostupnější. V médiích je možné se setkat s odborníky, kteří studovali v zahraničí, a v současné době jsou považování za úspěšné. Za zajímavé je možné považovat to, že 87 % respondentů vyjádřilo souhlas s výrokem, že Nutné je umět pracovat a téměř stejné procento (84 %) respondentů vyjádřilo souhlas s výrokem, že Většina lidí by měla mít vzdělání. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se jedná o protimluv, ale zřejmě tento fakt ukazuje na uvědomělost studentů. Studenti vnímají význam vzdělání, ale současně zastávají názor, že samotné vzdělání nestačí, že je důležité i umět pracovat. Zde je možné odkázat na teoretické vymezení problému (viz výše), kde se jasně ukazuje hodnota propojenosti vzdělání a práce.

Již v předchozím výzkumu se ukázalo jako funkční pro další zkoumání využít faktorovou analýzu. Faktorová analýza umožňuje vytvoření shluků – faktorů, jež sytí určité položky. V našem případě se jednalo o vytvoření faktorů - „hodnot“ ve vztahu ke vzdělání. Tyto faktory pak bylo možné využít pro korelační analýzu a ověření výzkumných otázek a hypotéz. Z tabulky č. 3, je patrné, že data jsou vhodná pro faktorovou analýzu. Na základě tohoto zjištění bylo přistoupeno k extrakci faktorů. Byly extrahovány čtyři faktory, které vysvětlují téměř polovinu rozptylu v položkách. Pro lepší interpretovatelnost byly faktory rotovány metodou varimax. V tabulce č. 4 jsou pak zaznamenány jednotlivé faktory a položky, které je sytí. První faktor byl nazván jako „Ekonomická hodnota“. Položky, které tento faktor sytí, ukazují na hodnotu vzdělání, v duchu teorie Kellera a Tvrdého (2008) jako na pojišťovnu – tedy něco, co může přinést dobrou práci a tím i dobrý výdělek. Na první pohled se může zdát, že se jedná o čistě materialistický pohled na vzdělání, ale na druhé straně je dobré se zmínit o tom, že studenti si vlastně uvědomují spojitost mezi teorií a praxí a považují za nutné být dobře připraven pro praxi. Opět i na tomto místě je dobré odkázat na text výše (teoretické vymezení). Zde se jasně objevuje to, že vyšší vzdělání je vnímáno jako cesta do lepšího světa. Tento fakt se jeví jako trend konce 20. a začátku 21. století. Druhý faktor byl pojmenován jako „Hodnota práce“. Položky, které sytí tento faktor odkazují i na důležitou schopnost, a to je umět pracovat. Studenti zde vlastně připouštějí, že pokud by měli pouze vzdělání, nemuselo by tento fakt stačit. Zde se tak opět objevuje „nesoulad“ mezi prvním a druhým faktorem, o němž je pojednáno v textu výše. Třetí faktor byl nazván jako „Hodnota kvality vzdělání“. Položky, které sytí tento faktor ukazují na to, že si studenti uvědomují, že nestačí jen vzdělání, ale zajímá je i kvalita vzdělání. Čtvrtý faktor byl pojmenován jako „Hodnota vzdělání“. Zde jsou položky, které ukazují na význam vzdělání jako takového.

Na základě korelační analýzy bylo možné odpovědět na předem stanované hypotézy. V případě H1 bylo možné zamítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní – tedy to, že věk má vliv na vztah ke vzdělání. V tomto případě se pak ukázalo, že mladší respondenti vnímají hodnotu vzdělání jako takovou a je pro ně důležité to, aby vzdělání bylo kvalitní. Jedním z kritérií kvalitního vzdělání se pak jeví možnost studovat v zahraničí. Mladší studenti pravděpodobně ještě chtějí studovat, u starších studentů (18 -19 let) se pak pravděpodobně více projevuje potřeba osamostatnit se a práce je tak často vnímána jako vstup do světa dospělých. U H2 bylo opět možné zamítnout nulovou hypotézu a přijmout alternativní. Dívky přisuzují důležitější význam vzdělání než potřebě umět pracovat. U H3 byla také přijata alternativní hypotéza, tedy to, že typ školy má vliv na vztah ke vzdělání, konkrétně studenti gymnázia považují vzdělání za nutnější než studenti ostatních typů škol. V případě H2 a H3 jsou výsledky shodné s tím, co jsme předpokládali a s tím, co uvádějí i ostatní statistiky (MŠMT, ČSÚ, …) V případě H4 bylo nutné přijmout nulovou hypotézu tedy to, že vzdělání rodičů nemá vliv na tvorbu vztahu ke vzdělání. Zde je možné vidět to, co opět uvádějí výše zmíněné statistiky a možná i stále zvyšující se trend rovného přístupu ke vzdělání.

LIMITY STUDIE

V souvislosti s prezentovanou studií je nutné uvést i dva limity, které studii doprovázely. Prvním limitem je samotný nástroj pro zjišťování údajů od respondentů. Vzhledem k tomu, že se jedná o navazující výzkum, považovali jsme za nutné sbírat data pomocí stejného nástroje, který byl použit i v případě prvního sběru. V dotazníku jsou dvě položky, které vyžadují následné reverzní kódování. Při diskuzi s některými respondenty jsme však zjistili, že tyto položky mohou působit nesrozumitelně či nejednoznačně, a respondenti tak vlastně odpovídají obráceně. Nicméně při statistickém zpracování tyto položky nevykazovaly žádné extrémní hodnoty. Za druhý limit je možné považovat vzorek respondentů, kteří byli vybírání záměrně. Vzhledem k tomu, že cílem výzkumu je zjistit jaký vztah ke vzdělání mají potenciální uchazeči o studium na CMTF, a vzhledem k tomu, že výsledky nejsou zobecňovány na celou populaci, je možné říci, že tento limit nebrání v prezentaci studie.

ZÁVĚR S PŘÍPADNÝMI DOPORUČENÍMI DO PRAXE

V současné době se mluví o rovném přístupu ke vzdělání a to na všech úrovních, tedy i o rovném přístupu k terciárnímu vzdělávání. Současně se však také uvádí, že roste počet uchazečů o vysokoškolské vzdělání, kteří by se dříve neměli možnost k tomuto typu vzdělání dostat. Cílem této studie není soudit to, co je správné, ale popsat jaký mají vztah ke vzdělání potenciální uchazeči o studium na CMTF. Z tohoto důvodu byly vybrány ty školy, z nichž přichází nejvíce uchazečů. Vycházeli jsme z předpokladů, že kladnější vztah ke vzdělání budou mít dívky a studenti gymnázií, což se potvrdilo. Dále jsme předpokládali, že vzdělání rodičů bude mít vliv na vztah respondentů ke vzdělání. Tento předpoklad se nepotvrdil, což ale znamená, že se zřejmě projevuje vliv společenského trendu rovného přístupu ke vzdělání. Podstatné pro další naši práci je to, že čím mladší studenti, tím více vnímají důležitost vzdělání. Tento fakt pak může posloužit k cílené kampani v daných věkových skupinách. Za zásadní z celého výzkumu je pak možné považovat to, že studenti sice vnímají důležitost vzdělání, ale současně si uvědomují i potřebu umět pracovat. Z toho vyplývá, že vzdělání pro ně není jen jedinou hodnotou v dosažení životního úspěchu, tedy že není „jen cílem“. Ve spojení se schopností pracovat se pak vzdělání stává prostředkem pro dosažení očekávané životní úrovně.

Článek vznikl v rámci projektu CMTF_2017_003.

Poznámky

1. Velké díky patří studentce navazujícího magisterského studia, která se této práce s radostí zhostila.

Literatura

[1] Becker, G. S.  Teorie preferencí. Praha: Grada, 1997. 

[2] Blau, P. M. - Duncan, O. D. The American Occupational Structure.  New York: John Wiley and Sons, 1967. 

[3] Breen, R. - Goldthorpe, J. H. Explaining Educational Differentials. Towards a Formal Rational Action Theory. Rationality and Society. 1997, 9,  3. S. 275-305. 

[4] Matějů, P. - Straková, J. Nerovné šance na vzdělání. Praha: Academia, 2006. 

[5] Greger, D. Vzdělanostní nerovnosti v teoretické reflexi. In Nerovné šance na vzdělání. Praha: Academia, 2006. S. 21 - 41. 

[6] Keller, J. - Tvrdý, L. Vzdělanostní společnost?: chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008.  s. ISBN . 

[7] Matějů P. a kol. Dlouhodobý vývoj nerovností v šancích na získání vysokoškolského vzdělání. In Nerovné šance na vzdělání. Praha: Academia, 2006. 285 – 313 s. 

[8] Papřoková, H. Hodnota vzdělání v současné společnosti.  [online], [Citováno 2017-11-30] 2006. Dostupné na www: <https://mail.centrum.cz/download.php?msg_id=0012000000c300014850036937b1&idx=1.2&filename=dotazn%C3%ADk%20-%20%20%202006_Paprokova_Hodnota_vzdelani.pdf&r=62.62002291608355>.

[9] Pařízek, V. Vztah vzdělání k rozhodujícím sférám společenského života. Pedagogika. 1995, XLV. 114 – 121 s. 

[10] Potměšilová, P. - Fojtíková Roubalová, M. Postoje studentů středních škol ke vzdělání. Paidagogos.  [online], [Citováno 2017-11-30] 2017, 1, 4. S. 37 - 54. Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2017/1/article.php?id=4>.

[11] Český statistický úřad.  [online], [Citováno 2017-11-30] 2017. Dostupné na www: <www: https://www.czso.cz/csu/czso/statistiky>.

[12] Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy.  [online], [Citováno 2017-11-30] 2017. Dostupné na www: <http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych>.

[13] Úlovcová, H. a kol. Přístup mladých lidí ke vzdělávání a jejich profesní uplatnění. Praha: NÚOV, 2003. 

Kontaktní informace / Contact information

doc. PhDr. Mgr. Petra Potměšilová, Ph.D.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

petra.potmesilova@upol.cz

Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová, PhD.

Katedra křesťanské výchovy, Cyrilometodějská teologická fakulta, Univerzita Palackého Olomouc

Univerzitní 22

771 11 Olomouc

Česká republika

marcela.fojtikova@upol.cz

Zpět na obsah / Back to content