PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2016Volume: 2016
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 17. ledna 2017Published: January 17th, 2017
Foudová, Miroslava - Slowík, Josef. Profil na jednu stránku a jeho využití v procesu individuálního plánování u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami . Paidagogos, [Aktualizováno: 2017-01-17], [Citováno: 2017-12-17], 2016, 2, #9. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2016/2/article.php?id=9>

#9

Zpět na obsah / Back to content

Profil na jednu stránku a jeho využití v procesu individuálního plánování u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

One page profile and its use in the process of individual planning for pupils with special educational needs

Miroslava  Foudová - Josef Slowík

Abstrakt: Příspěvek představuje „profil na jednu stránku“ jako nástroj efektivně využitelný při vzdělávání nejen žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve srovnání s běžně používanou formou individuálního vzdělávacího plánu nabízí přesnější, podrobnější a prakticky lépe uplatnitelný prostředek úpravy a indiviualizace vzdělávacího přístupu k těmto žákům v běžné škole. Na vzorku případů několika žáků vybrané školy v Plzeňském kraji jsou stručně zachyceny, vyhodnoceny a interpretovány výsledky aplikace profilu i obecně platné výhody použití tohoto nástroje zejména u žáků vzdělávaných na základě individuálního vzdělávacího plánu.

Klíčová slova: Profil na jednu stránku, individuální vzdělávací plán, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, škola, vzdělávání.

Abstract: The contribution introduces „a one page profile“ as a tool effectively usable not only in the education of pupils with special educational needs. Compared to the commonly used form of individual education plan, one page profile provides more accurate, detailed and practically applicable tool of better adjustment and indiviualization of educational access to these pupils in mainstream school. On a sample of a few cases of students at one selected primary school in the Pilsen region there are briefly captured, analyzed and interpreted results of an application of one page profile, and generally there are also summarized some benefits of using this tool for pupils educated according to individual educational plan.

Keywords: One page profile, individual educational plan, pupils with special educational needs, school, education.




Úvod

Mezi osvědčená podpůrná opatření využívaná při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami patří již řadu let individuální vzdělávací plán. Jde o závazný dokument vypracovaný na základě doporučení školského poradenského zařízení, který do značné určuje podmínky vzdělávání konkrétního žáka s postižením nebo znevýhodněním, resp s mimořádným nadáním zejména v prostředí běžné třídy v běžné škole. Do procesu jeho vytváření i realizace by neměli být zapojeni pouze žákovi učitelé, ale i jeho rodiče, výchovný poradce, pracovníci příslušného školského poradenského zařízení (tedy pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálněpedagogického centra) a pokud je to možné, i samotný žák. Všichni společně by se pak měli pokusit vytvořit skutečně funkční individuální vzdělávací plán (dále jen „IVP“), který bude odpovídat potřebám a možnostem konkrétního žáka.

Praxe se velmi často od výše popsaného ideálu poněkud liší. Při tvorbě IVP obvykle třídní učitel spolupracuje především s učiteli jednotlivých předmětů a společně se snaží vyhledat a nastavit efektivní metody a cesty, které povedou k dosažení stanovených vzdělávacích cílů; v mnoha případech přitom do přípravy IVP nejsou přímo zapojeni rodiče ani samotné dítě. Tímto postupem může snadno dojít k vytvoření formálního dokumentu, který dostatečně nezohledňuje potřeby konkrétního žáka a jehož efektivita coby podpůrného nástroje při vzdělávání tohoto žáka je značně omezená a sporná. Aktivně zapojit do procesu tvorby vzdělávacího plánu rodiče i samotného žáka naopak velmi dobře umožňuje nástroj označovaný jako „profil žáka na jednu stránku“, který se již začíná i v některých našich školách postupně (i když zatím ojediněle) prosazovat. Možnostem jeho využití, přednostem, které nabízí, ale i jeho rizikům či omezením se věnujeme v následujícím textu, který představuje rovněž výsledky malého výzkumného šetření realizovaného v jedné z běžných škol v Plzeňském kraji.

1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Speciální vzdělávací potřeby žáků s postižením nebo znevýhodněním jsou obvykle saturovány za pomoci využití takzvaných podpůrných opatření. Ta zahrnují především speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály, předměty speciálněpedagogické péče, poskytování pedagogicko-psychologických služeb a služeb asistenta pedagoga, úpravu organizace vzdělávání (včetně např. i snížení počtu žáků ve třídě) – a rovněž možnost vzdělávání žáka podle individuálního vzdělávacího plánu (viz § 16, odst. 2 zákona 561/2004 Sb., v aktuálně platném znění). Souhrně lze podpůrná opatření popsat jako „nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáků“ (Michalík et al., 2015, s. 6). Novelizovaná legislativa již nekategorizuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle zdravotní diagnózy, ale fakticky budou podpůrná opatření i nadále poskytována především

Školský zákon vyhrazuje řediteli školy právo povolit v uvedených případech vzdělávání žáka podle IVP (v poslední novele školského zákona, tedy v zákoně 82/2015 Sb., se jedná o § 16, odst. 2f) a § 18). Jestliže pomineme zatím minimální zkušenosti s vytvářením a realizací školního plánu pedagogické podpory u žáků s nejnižším stupně potřebné podpory ve vzdělávání (kde není vyžadována např. ani spolupráce s odborníky ze školských poradenských zařízení), je IVP tedy základním a obyvkle i jediným prostředkem vyžadujícím realizaci komplexního procesu individuálního plánování při vzdělávání žáků s vyšší potřebou podpory v našich školách.

2. Indiviuální vzdělávací plán

Zatímco dříve se zaměnitelně používala označení individuální studijní plán, individuální výukový plán, individuální plán a individuální vzdělávací program (Kaprálek; Bělecký, 2011, s. 14–15), moderní školská legislativa kodifikovala jednoznačný termín individuální vzdělávací plán. Navzdory tomu Mertin (1995, s. 51) upozorňuje, že terminologická přesnost v tomto případě není až tak podstatná, protože všechna uvedená označení jsou ve skutečnosti synonymy, jejichž konkrétní použití při poskytování podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nehraje žádnou zásadní roli. Podobně uvažuje např. i Zelinková (2011, s. 172), která definuje „individuální vzdělávací program jako závazný pracovní materiál sloužící všem, kteří se podílejí na výchově a vzdělávání integrovaného žáka. Vzniká na základě spolupráce mezi učitelem, pracovníkem provádějící reedukaci, vedením školy, žákem a jeho rodiči (zákonnými zástupci), pracovníkem pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra“. Kaprálek a Bělecký (2011, s. 16–18) vymezují individuální vzdělávací program jako „dokument sloužící plánování kurikula (obsahu vzdělávání) jednotlivého žáka podle jeho specifických potřeb“.

Je nutné zde upozornit, že záměna pojmů „vzdělávací plán“ a „vzdělávací program“ může vést k určitým zmatkům a nesprávnému porozumění, neboť individuální vzdělávací plán je podle legislativního vymezení úpravou školního vzdělávacího programu pro konkrétního jednotlivého žáka, nikoliv tedy samostatným speciálním (odlišným) vzdělávacím programem. Terminologická důslednost a jasné vymezení jsou proto v tomto případě velmi důležité.

Individuální vzdělávací plán je tedy závazným dokumentem, který vychází ze školního vzdělávacího programu a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice (Vyhláška MŠMT ČR č. 27/2016 Sb.). Podkladem pro jeho zpracování jsou doporučení a závěry speciálněpedagogického (popřípadě psychologického) vyšetření školským poradenským zařízením a vyjádření zákonného zástupce nebo zletilého žáka (Kaprálek; Bělecký, 2011, s. 14).

2.1 Práce s individuálním vzdělávacím plánem

Individuální plánování ve vzdělávání je poměrně složitý a komplexní cyklický proces, který by měl probíhat v několika následujících fázích (Kaprálek; Bělecký, 2011):

  1. Audit;
  2. Konstrukce;
  3. Implementace;
  4. Evaluace.

Audit předchází samotné tvorbě IVP a zahrnuje zejména pedagogickou diagnostiku prováděnou učitelem a speciálně pedagogickou (nebo psychologickou) diagnostiku, která probíhá ve školských poradenských zařízeních (v pedagogicko-psychologické poradně nebo speciálněpedagogickém centru), event. i zdravotnickou diagnostiku. Předpokladem pro vzdělávání žáka podle IVP je vždy nezbytný posudek školského poradenského zařízení.

Při konstrukci dochází ke stanovení pedagogických cílů; ty musí odpovídat školnímu vzdělávacímu programu a očekávaným výstupům, které jsou stanoveny rámcovým vzdělávacím programem. Výstupy ale mohou být v jednotlivých předmětech (oblastech) a ročnících upravovány s ohledem na možnosti dotyčného žáka. Nelze provést prostou redukci obsahu učiva bez odborného posudku a konkrétních doporučení školského poradenského zařízení.

Implementace znamená vlastní pedagogický proces, zahrnuje přímou práci učitele se žákem a realizaci naplánovaných cílů. Jsou při tom využívány vhodné (doporučené) organizační formy (např. vzdělávání v běžné třídě s nižším počtem žáků, vzdělávání v běžné třídě s využitím asistenta pedagoga nebo druhého pedagoga apod.) a metody vyučování.

Evaluace pak představuje proces hodnocení, jehož smyslem je poskytnutí zpětné vazby a vyhodnocení úrovně dosažení naplánovaných cílů (výsledků). Předpokladem úspěšné evaluace je stanovení objektivních, dosažitelných a vyhodnotitelných kritérií.

2.2 Obsah a struktura individuálního vzdělávacího plánu

Jucovičová (2009, s. 30–32) shrnuje, co všechno by měl IVP obsahovat (vychází přitom ze soudobého legislativního vymezení):

Aktuální novelizovaná legislativa již zřejmě počítá s dostatečnou zkušeností škol a pedagogických pracovníků při zpracování a realizaci IVP, proto vymezuje obecný obsah plánu mnohem stručněji (viz § 3, odst. 3 a 4 vyhlášky MŠMT ČR č. 27/2016 Sb.). Oproti dosavadní praxi, kdy si školy spolu s poradenskými zařízeními vytvářely vlastní šablonu IVP (obsahující všechny nezbytné vyhláškou stanovené informace), nová vyhláška MŠMT ČR (č. 27/2016 Sb.), platná od 1. 9. 2016, již obsahuje standardizovanou šablonu IVP v příloze.

Zelinková (2011, s. 174–176) upozorňuje, že při tvorbě IVP by se mělo vždy postupovat podle určitých zásad – a sice:

  1. vycházet z diagnostiky odborného pracoviště (PPP nebo SPC): školské poradenské zařízení provádí vyšetření dítěte na základě písemného souhlasu zákonného zástupce s cílem stanovení diagnózy, volby optimálních metod a forem při práci se žákem a vhodných doporučení k jeho úspěšné integraci ve škole;
  2. vycházet z pedagogické diagnostiky učitele: provádí ji nejčastěji třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími, výchovným poradcem, metodikem prevence, vychovateli ve školní družině, vedoucími kroužků a ostatními pedagogy, kteří se žákem přímo pracují; zjišťuje se dosažená úroveň vědomostí a dovedností a emocionálně-sociální úroveň dítěte;
  3. respektovat závěry diskuze a dohody se žákem a s rodiči: pro stanovení reálné prognózy, optimálních cílů a metod je nezbytná aktivní spolupráce se žákem a zákonnými zástupci; vhodné je osobní setkání s rodiči ještě před vypracováním IVP, získání důležitých informací o rodině, o zázemí dítěte a jeho postavení v rodině, o jeho domácí přípravě, a zejména o představách a očekáváních rodičů, kteří mohou svými nápady, postřehy a zkušenostmi s dítětem pozitivně přispět k vytvoření kvalitního IVP; důležité je také ujasnit konkrétní podíl žáka a rodičů při přípravě na vyučování a zdůraznit spoluodpovědnost žáka i rodičů za výsledky vzdělávání; pokud dochází během roku k úpravám v IVP, projednává škola změny se zákonným zástupcem žáka;
  4. vypracovat plán pro předměty, kde se handicap výrazně projevuje: nejčastěji je IVP vypracováván pro český a cizí jazyk a pro matematiku, v dalších předmětech se respektují zjištěné potíže a jsou doporučena opatření, která se týkají např. písemných prací, porozumění textu, způsob hodnocení a klasifikace apod.; někdy jsou doporučení stanovena pro více předmětů současně (v případě poruch chování apod.);
  5. zapojit do vypracování všechny vyučující předmětů, pro které je IVP doporučen: v plánu je uvedeno konkrétní jméno odborníka, se kterým může každý učitel svou část IVP konzultovat.

Při porovnán s nejnovější legislativou je zřejmé, že i tato dříve publikovaná doporučení mají trvalou platnost, neboť aktuální vyhláška uvádí v podstatě shodný postup popsaný pouze mírně odlišnou terminologií.

2.3 Význam a rizika individuálního vzdělávacího plánu

Význam IVP je možné shrnout v několika bodech (Zelinková, 2011, s. 172):

V praxi dochází však relativně často k zásadním nedostatkům při tvorbě a realizaci IVP, které jeho praktický dopad redukují nebo přímo blokují (srov. Jucovičová, 2009, s. 34–39; Kaprálek; Bělecký, 2011, s. 53–54), např.:

  1. k individuálnímu vzdělávacímu plánu se často přistupuje formálně, do procesu tvorby jeho nejsou zapojeni rodiče ani dítě (IVP je vytvořen bez ohledu na potřeby dítěte a spolupráce zákonných zástupců a školy je opomíjena);
  2. rodiče často vnímají IVP jako dokument školy a často ani netuší, že mohou do procesu tvorby zasahovat a obohatit jej o cenné informace na základě vlastních zkušeností s dítětem;
  3. cíle jsou nekonkrétní nebo dokonce nereálné, často jsou stanoveny formálně a určovány používanými učebnicemi;
  4. požadavky pro rodiče a dítě nejsou v dokumentu zapsány konkrétně a srozumitelně;
  5. někteří učitelé dostatečně neznají úskalí jednotlivých postižení a znevýhodnění, nejsou seznámeni s jejich problematikou jednotlivých postižení nebo přímo pochybují o správnosti diagnózy u dotyčného žáka a mají tendenci nerespektovat v potřebné míře stanovená doporučení;
  6. IVP bývá vytvořen pouze pro předměty, ve kterých se obtíže nejčastěji projevují, a zapomíná se na zohlednění obtíží i v ostatních předmětech;
  7. doporučené metody a formy vyučování nejsou konkretizovány, stejně tak i jejich využití;
  8. rodiče často hledají pro své dítě pouze úlevy, nechtějí se školou spolupracovat, nedodržují doporučené postupy, nepodílí se na domácí přípravě svého dítěte, veškerou zodpovědnost za výsledky vzdělávání nechávají na škole.

Ve snaze eliminovat tato rizika, zlepšit proces individuálního plánování, a navázat take kvalitní spolupráci se zákonnými zástupci i se samotným dítětem může napomoci právě nástroj „profil žáka na jednu stránku“ (dále jen profil). Během tvorby i realizace IVP se proto doporučuje využít tohoto profilu přinejmenším v části spolupráce se zákonnými zástupci a dítětem (Němcová, 2014).

3. Profil žáka na jednu stránku

Profil na jednu stránku vytvořila původně ve Velké Británii Vzdělávací komunita (The Learning Community) ve snaze využít v přístupu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami optimálně metodu plánování zaměřeného na člověka. Cílem je vytvoření systému podpory jednotlivce, který vychází z jeho konkrétních potřeb. V zahraničí je profil využíván nejen ve školství, ale i v sociálních službách a ve zdravotnictví pro zlepšení péče o osoby postižené nebo nemocné.

Plánování zaměřené na člověka vyžaduje školu zaměřenou na dítě. Hlavní princip spočívá v aktivním zapojení dítěte do procesu plánování a poskytování podpory a pomoci v dosahování jeho cílů. Jednou z technik, které se dají použít ve škole, je právě profil žáka na jednu stránku (Sanderson; Smith; Wilson, 2012, s. 3). Metodika profilu byla přeložena do češtiny a v České republice je garantována organizací Rytmus, která zajišťuje take nabídku vzdělávání a přípravy pedagogů pro používání tohoto nástroje v praxi.

Profil na jednu stránku je souhrnem informací o dítěti, které vyzdvihují jeho silné stránky a pomáhají učiteli co nejlépe podpořit žáka při vyučování a nalézt nejvhodnější cesty k plnění stanovených cílů. Profil shrnuje vše, na čem dítěti záleží a nabízí návod, jakým způsobem jej mohou ostatní podpořit. Při využití ve školním vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami napomáhá profil vytvořit skutečně kvalitní a funkční individuální vzdělávací plán, který zohledňuje potřeby samotného dítěte. V profilu je dítě pozitivně představeno, dozvídáme se o jeho kladných vlastnostech, o jeho důležitých potřebách, které by neměly být opomíjeny, a získáváme návod, jak se žákem efektivně pracovat díky využití informací nejen od žáka samotného, ale i od dalších blízkých lidí, kteří jsou s ním v kontaktu a mají ho rádi (Sanderson; Smith; Wilson, 2012). Při tvorbě profilu tak může dítě samo nebo s pomocí ostatních ovlivnit způsob podpory, kterou mu škola poskytuje.

3.1 Jednotlivé části profilu na jednu stránku

Profil na jednu stránku se skládá celkem ze tří částí (Sanderson; Smith; Wilson, 2012, s. 10):

  1. Čeho si ostatní na mně cení, co na mně obdivují: V této části by se měly objevit kladné vlastnosti žáka, jeho silné stránky, vlohy, předpoklady a dovednosti, zachycuje tedy jeho potenciál;
  2. Co je pro mě důležité: Tato část by měla být velmi podrobná; zapisují se zde koníčky, zájmy, oblíbené vyučovací předměty, různé školní i mimoškolní aktivity a každodenní činnosti, jejichž vykonávání považuje dítě za významné, nezbytné nebo obohacující;
  3. Jak mě můžete podpořit: Obsahuje výčet konkrétních možností, jak dítěti pomoci; zachycuje vše podstatné, co by se ostatní lidé měli dozvědět, co by měli dělat a čeho by se naopak měli vyvarovat.

Rovněž při vytváření profilu by se mělo dodržovat několik důležitých zásad (Sanderson; Smith; Wilson, 2012, s. 27–30):

3.2 Tvorba profilu

Při vytváření profilu je velmi důležitá fáze získávání informací o dítěti. Je to dlouhodobý proces předpokládající spolupráci všech zúčastněných osob. Snahou je získat co nejvíce poznatků o dítěti, které chceme podpořit. Na tvorbě profilu se tak může podílet každý, kdo je ochotný přispět k pozitivní charakteristice dítěte. Promítají se zde nejen informace od samotného dítěte, ale i od jeho rodičů, sourozenců, příbuzných, kamarádů, spolužáků, učitelů, asistentů, vedoucích kroužků apod. Mezi nejcennější přitom patří samozřejmě informace od rodičů, kteří dítě znají nejlépe, nejvíce jim na dítěti záleží a obvykle intenzivně hledají cesty, jak mu účinně pomoci. Mohou učiteli nabídnout zkušenosti a poznatky, které by od nikoho jiného nezískal a zůstaly by mu utajeny. Ideální tedy je, pokud učitel při tvorbě profilu získá rodiče pro aktivní spolupráci (Sanderson; Smith; Wilson, 2012).

Před shromažďováním informací o dítěti je také dobré zjistit, koho by dítě chtělo mít v týmu pro tvorbu profilu. K tomu může posloužit tzv. kruh vztahů. Skládá se ze soustředných kruhů, do kterých dítě postupně zapisuje ty osoby, bez nichž si neumí svůj život představit (rodinu, kamarády, osoby se společnými zájmy a ostatní, se kterými se setkává). Ti všichni pak mohou být začleněni do týmu pro tvorbu profilu (Newton; Wilson, 2013, s. 19–20).

Pro získávání informací je využíván zejména osobní rozhovor a dotazníky pro žáky, pro učitele a pro rodiče. Dotazníky obsahují otázky týkající se vlastností a zájmů dítěte, oblíbených a neoblíbených činností doma, ve škole, ve volném čase (Sanderson; Smith; Wilson, 2012, s. 12–23). Zdrojem informací o žákovi mohou být ale i různé skupinové hry a aktivity ve třídě, které umožňují získat informace nenásilnou a přirozenou formou.

Po získání dostatečného množství informací o dítěti a jeho potřebách dochází ke konečné fázi tvorby profilu. Dítě, pro které je profil vytvářen, si přinese aktuální fotografii, kterou nalepí na list papíru o rozměru A4. Postupně se ze shromážděných informací vytvářejí všechny tři stránky profilu. Dítě vždy vybere ty, které považuje za důležité a chtělo by je v profilu mít (Němcová, 2014).

3.3 Využití pofilu na jednu stránku

Po dokončení by měl být profil na jednu stránku k dispozici všem pedagogům, kteří ve třídě žáka vyučují, a měl by se případně stát nedílnou součástí (přílohou) žákova IVP. Pro potřeby IVP je přitom nejdůležitější třetí část profilu. Učitelé v něm získávají podrobné informace o možnostech, jak žáka nejlépe podpořit. Profil poskytuje přímé návody pro práci s dítětem při vyučování a zpřesňuje pomoc, která je v IVP často popsána jen velmi obecně a povrchně. Ideálním řešením je vytvořit profil ještě před vypracováním IVP a obsah profilu pak při tvorbě individuálního plánu přímo využít a zohlednit, to však nemusí být vždy prakticky proveditelné. Velký význam má profil na jednu stránku také při změně učitele a krátkodobém nebo dlouhodobém suplování. Velmi dobře může být využit i při hledání efektivní motivace dítěte ve vzdělávání (díky bližšímu poznání jeho silných stránek a zájmů). Stejně jako IVP může být i profil v průběhu roku aktualizován a dotvářen podle konkrétních potřeb žáka. Pokud učitel, žák nebo rodiče dospějí k tomu, že současný profil je již nevyhovující a neobsahuje aktuální informace, je nutné vytvořit profil nový. Jeho obnovení se doporučuje zejména při přechodu na vyšší stupeň školy (Sanderson; Smith; Wilson, 2012, s. 25).

Profil na jednu stránku není nástroj omezený výhradně pro případy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Učitel jej může vytvořit pro všechny žáky ve třídě a využít ho i k vzájemnému poznávání dětí a zlepšení vztahů ve školní třídě – tedy jako prostředek pomáhající budovat pozitivní klima třídy (Němcová, 2014).

3.4 Ověřování efektivity profilu žáka na jednu stránku

V rámci ověřování efektivity profilu na jednu stránku jsme realizovali malou kvalitativní výzkumnou sondu na jedné vybrané základní škole v Plzeňském kraji, kde byl tento nástroj využit zatím experimentálně s výhledem na jeho možné následné zavedení do standardní školní praxe. V době výzkumu bylo ve škole integrováno celkem 27 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro 15 z nich byl vypracován IVP. Pro vytvoření profilu bylo z této skupiny vybráno 6 žáků s různými druhy zdravotního postižení nebo znevýhodnění, a sice:

Dotazníky složené z otevřených otázek byly strukturovány následovně:

A. pro žáka

B. pro rodiče

C. pro učitele a asistenty

Dotazníky byly graficky navženy tak, aby žáci nebo rodiče mohli přehledně zapisovat své výpovědi do připravených oválů nebo ohraničených textových polí. Byly požadovány zecla volné a otevřené odpovědi (respondenti tedy nevybírali ze škály ani neměli k dispozici žádné návodné nebo předpřipravené výpovědi), aby byla zajištěna maximální míra individualizace získaných údajů.

Jako další nástroj pro sběr dat bylo využito polostrukturované interview (respondenti souhlasili se zpracováním odpovědí pro vytvoření profilu a jejich využitím ve vyhodnocení výzkumného šetření), které doplňovalo a rozšiřovalo výpovědi získané v inidivduálních dotaznících. Získané informace byly použity při vytváření individuálních profilů na jednu stránku pro jednotlivé žáky. Struktura každého profilu zahrnovala všechny tři základní části, přičemž nejrozsáhlejší a nejpodrobněji rozpracovaná byla vždy třetí část (Jak mi můžete pomoci), formulovaná jako výpovědi (požadavky, návrhy) samotného žáka směřované k těm, kdo ho chtějí podporovat.

Ukázka několika formulací ze třetí části jednoho konkrétního vytvořeného profilu:

Vytvořené profily jsme formou obsahové analýzy následně pomocí otevřeného kódování porovnávali se stávajícími IVP těchto žáků a významné komparativní souvislosti (soulad nebo rozpor u podobných oblastí v obou dokumentech u téhož žáka) byly zaznamenány do tabulek a vzájemně konfrontovány.

3.5 Stručné shrnutí výsledků šetření

Jak prokázala výše popsaná komparativní obsahová analýza zpracovaných profilů při jejich porovnání se stávajícími individuálními vzdělávacími plány jednotlivých žáků, formulace v profilech jsou mnohem výstižnější, konkrétnější a podrobněji popisují zejména vhodnou pomoc žákovi při vyučování. V profilu je totiž prostor například i pro popsání pocitů, které žák při výuce zažívá apod. Správně vytvořený profil tak umožňuje mnohem bližší poznání dítěte, je detailněji orientován na jeho pozitivní potenciál a zachycuje jeho pocity i stresové situace, kterými může žák při vyučování procházet, aniž to většina učitelů vůbec tuší. Po seznámení s profilem konkrétního žáka má tedy učitel možnost využít první dvě části profilu k posílení sebevědomí dítěte a k pozitivní motivaci, třetí část pak poskytuje učiteli přímý návod pro práci s dítětem. Pokud tedy chtějí vyučující žákovi skutečně pomoci, využijí třetí část profilu k podstatně efektivnější práci s ním, protože se mohou mimo jiné vyvarovat situací, které u žáka vyvolávají stres a tím zhoršují jeho výkon a podmínky pro vzdělávání.

U některých žáků s kombinovaným postižením bylo při tvorbě profilu zjištěno, že příliš obecná doporučení používaná téměř standardizovaně v případech určitého druhu postižení žákovi nevyhovují, ačkoliv jsou jinak standardně v IVP efektivně doporučována (např. doplňovací cvičení pro dysortografiky u žáka s potížemi při čtení, upřednostňování písemného projevu u žáka s koktavostí, který má zároveň vadu řeči a specifickou poruchu učení apod.).

Příklad 1:

Chlapec s koktavostí měl velký problém s vyjadřováním, silně zadrhával, mluvení bylo pro něho namáhavé a často mu bylo špatně rozumět. Při hledání vhodné podpory matka prozradila způsob, jakým chlapec cvičí řeč s logopedkou a který mu umožňuje plynulé mluvení. Tato metoda nácviku plynulého vyjadřování byla odhalena teprve při tvorbě profilu. Hned druhý den s tímto postupem byli seznámeni všichni vyučující v dané třídě a mluvení se začalo postupně zlepšovat. Po dvou měsících žák minimálně zadrhává, jeho řeč je plynulejší, srozumitelnější a žák sebejistější. Matka zhodnotila přínos profilu jako důležitý okamžik, kdy se jejímu synovi ve škole konečně začalo dařit lépe.

Příklad 2:

Vytvořený profil pro žákyni s autismem blíže specifikuje obtíže, které se u ní objevují s každou nečekanou a nepříjemnou situací (změny, hluk, stres). Projevují se u ní bolesti hlavy a břicha, které jsou někdy tak silné, že znemožňují další výuku a žákyně musí odejít domů. V profilu jsou popsány situace, které vyvolávají nepříjemné tělesné projevy a podrobně je popsán postup a pomoc žákyni v těchto situacích. Seznámením s profilem žákyně umožnilo vyučujícím lépe se orientovat v těchto situacích, předcházet jim a snížit riziko vyřazení žákyně z výuky na minimum.

Odhalení rozporu mezi obecnými doporučeními a skutečnými potřebami žáků vyvolává některé velmi podstatné otázky týkající se efektivity vzdělávání žáků s IVP. Na základě našich zjištění je možné konstatovat, že profil na jednu stránku může být pro žáky vzdělávané podle IVP skutečně velmi přínosný, protože individuální plán obohacuje o mimořádně důležité informace, které lze v procesu individuálního plánování jinak jen stěží zachytit. Na základě sledovaných případů lze tvrdit, že:

Vytvořený profil nejvíce ovlivňuje pedagogické postupy, metody a formy vyučování, způsob zadávání a plnění úkolů a způsob hodnocení. Nemůže naopak ovlivnit obsah a cíle vzdělávání stanovené jednoznačně v IVP.

Ve všech sledovaných případech se podařilo rovněž navázat velmi aktivní spolupráci mezi rodiči a pedagogy (učiteli, asistenty). Typické bylo, že všichni se snažili podávat o dítěti věrohodné a důležité (zásadní) informace, které vycházely z jejich zkušeností při práci s dítětem. Rodiče s neobvyklou důvěrou sdělovali svoje pocity a zkušenosti a velmi oceňovali možnost společného hledání podpory pro jejich dítě.

Závěr

Proces individuálního plánování ve vzdělávání žáků s potřebou podpory je v podmínkách našeho školství již neodmyslitelně spojen především s využitím individuálního vzdělávacího plánu. Ten je obvykle jediným dokumentem, který poskytuje pedagogickým pracovníkům oporu při individualizaci vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a není výjimkou, že jeho tvorba i realizace stále ještě zůstávají příliš formální a nedostatečné. Ani aktuální legislativní novelizace nezaručuje, že by se měl dosavadní proces individuálního plánování v našich školách začít dynamicky měnit. Jistou naději na změnu však přináší možnost hledání a využívání nových nástrojů, které pomohou celý proces i jeho výstupy zkvalitnit. Jedním z takových nástrojů je „profilu na jednu stránku“ – u nás zatím relativně nový a málo rozšířený, ale v řadě případů již značně osvědčený.

Nejenom prosté teoretické předpoklady, ale i v tomto příspěvku představená jednoduchá výzkumná sonda ukazují, že profil na jednu stránku může být pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami velice přínosný, a především může pomoci vhodně zkonkretizovat individuální vzdělávací plán a obohatit jej o zcela zásadní informace. Profil je totiž podrobnější a výstižnější, než bývá obvykle IVP a velmi detailně a konkrétně popisuje způsoby formální i neformální pomoci žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami. Odhaluje podstatné pozitivní i negativní pocity, které žák zažívá během výuky a které mohou zásadně ovlivňovat výsledek jeho vzdělávání. V profilu se přitom vychází z informací získaných přímo od žáka, ale také od dalších důležitých aktérů (rodiče, spolužáci). Mnohdy až příliš obecná doporučení školských poradenských zařízení tak profil významně doplňuje a zpřesňuje, někdy navíc odhaluje i nesrovnalosti mezi těmito doporučeními a skutečnými potřebami žáků. Díky tomu je možné včas nalézt vhodnější způsob pomoci. Dokonce i u žáků s kombinovaným postižením profil umožňuje vyučujícím odhalit nejzávažnější potíže, které komplikují úspěšné vzdělávání těchto žáků.

Nezanedbatelným benefitem profilu je také možnost navázání kvalitní a intenzivní spolupráce mezi školou a rodinou žáka, což v našich školách rovněž není zatím vůbec samozřejmostí. Vytvořené profily nekončí nikdy jako pouze formální dokumenty; už samotný proces jejich vytváření je velmi motivující a profil se pak stává důležitým doplněním a zpřesněním individuálního vzdělávacího plánu. Profil na jednu stránku přitom může být přínosný nejen v případech žáků vzdělávaných podle IVP, ale je samozřejmě velice dobře využitelný také u žáků s nižší potřebou podpory (vzdělávaných s využitím plánu pedagogické podpory) a prakticky stejně jej lze využít i pro všechny ostatní žáky – nejenom pro ty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Literatura

[1] JUCOVIČOVÁ, Drahomíra. Individuální vzdělávací plán pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami: se specifickými poruchami učení a chování, s mentálním postižením (v MŠ i ZŠ), se sociálním znevýhodněním, z cizojazyčného prostředí. Praha: D + H, 2009. ISBN 978-80-87295-00-7. 

[2] KAPRÁLEK, Karel. - BĚLECKÝ, Zdeněk.  Jak napsat a používat individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-824-1. 

[3] MERTIN, Václav. Individuální vzdělávací program pro zdravotně postižené žáky. Praha: Portál, 1995. 

[4] MICHALÍK, Jan. - BASLEROVÁ, Pavlína. - FELCMANOVÁ, Lenka. Podpůrná opatření ve vzdělávání. Praha: Člověk v tísni, 2015. ISBN 978-80-87456-57-6. 

[5] NĚMCOVÁ, Michaela. Profil na jednu stránku. Rodina a škola. 2014, 61, 1. S. 14-15. ISSN 0035-7766. 

[6] NEWTON, Colin. - WILSON, Derek. Vytváření Kruhů přátel: o vzájemné podpoře vrstevníků a inkluzi: metodický průvodce. Praha: Rytmus, 2013. ISBN 978-80-903598-9-5. 

[7] SANDERSON, Helen. - SMITH, Tabitha. - WILSON, Liz. Profil na jednu stránku ve škole: metodický průvodce. Praha: Rytmus, 2012. ISBN 978-80-903598-8-8. 

[8] Vyhláška MŠMT ČR č.27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potře-bami a žáků nadaných (ve znění pozdějších předpisů). Sbírka zákonů ČR. 2016, částka 10. 

[9] Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (ve znění pozdějších předpisů). Sbírka zákonů ČR. 2004, částka 190. 

[10] ZELINKOVÁ, Olga. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0044-4. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Miroslava  Foudová

Základní škola Chotěšov

Plzeňská 388

332 14 Chotěšov

Česká republika

foudova.m@zschotesov.eu

PhDr. Josef Slowík, Ph.D.

Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni

Univerzitní 8

306 14  Plzeň

Česká republika

slowik@kpg.zcu.cz

Zpět na obsah / Back to content