PaidagwgÒ$
časopis pro pedagogiku v souvislostech * journal of education in contexts
Ročník: 2016Volume: 2016
Číslo: 2Issue: 2
Vyšlo: 17. ledna 2017Published: January 17th, 2017
Janišová, Ivana. Recenze: Další vzdělávání pracovníků jako andragogický problém: metodická příručka pro lektory, vzdělavatele dospělých, andragogy, hodnotitele, management a administrativu vzdělávacích programů. Paidagogos, [Aktualizováno: 2017-01-17], [Citováno: 2017-10-24], 2016, 2, #15. S. . Dostupné na www: <http://www.paidagogos.net/issues/2016/2/article.php?id=15>

#15

Zpět na obsah / Back to content

Recenze: Další vzdělávání pracovníků jako andragogický problém: metodická příručka pro lektory, vzdělavatele dospělých, andragogy, hodnotitele, management a administrativu vzdělávacích programů

Review: Další vzdělávání pracovníků jako andragogický problém: metodická příručka pro lektory, vzdělavatele dospělých, andragogy, hodnotitele, management a administrativu vzdělávacích programů

Ivana Janišová

Rozsahem útlá, sdělením obsáhlá publikace autorky, která v sobě nezapře zkušenou lektorku na jedné straně, ale také nadšenou teoretičku vzdělávání se zaměřením na dospělé na straně druhé. Autorka publikace Naděžda Fibichová založila v r.1999 Občanské sdružení za důstojné stáří, jehož cílem a zaměřením bylo zkvalitnění života seniorů v České republice, především těch, kteří jsou závislí na péči jiných, tedy klientů pobytových sociálních služeb. Nástrojem dosažení cíle pak mj. vzdělávání pracovníků v sociálních službách, když zákon o sociálních službách, platný od 1.ledna 2007, přinesl do oblasti sociálních služeb povinnost průběžné se vzdělávat.

Rozsah vzdělávání byl dán povinnou hodinovou dotací, forma a obsah však byly stanoveny jen velmi rámcově. Kvalita vzdělávání pracovníků v sociálních službách byla samozřejmě kolísavá, jeho potřeby však byly pojmenovány; v souvislosti se zmíněným zákonem a s jeho akcentem na důstojnost a kvalitu služby se vzdělávání zaměřovalo na naplňování potřeb uživatelů služby, tedy na individuální přístup k uživateli a důstojný život. Najít formu vzdělávání v pomáhajících profesích, která by učila individuálnímu přístupu k uživateli a zároveň přistupovala individuálně i k těm, kteří se vzdělávají, a jejichž vzdělávací potřeby jsou různé, bylo podmínkou kvalitního vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích.

Autorka pokládá za důležitou součást vzdělávacího procesu motivaci ke vzdělání, pojmenovává nástroje a metodiky, jak motivaci posílit či podnítit. Stejně tak jako akcent na motivaci a individuální přístup ke vzdělávajícím se, zdůrazňuje prožitek jako cestu k efektivnímu vzdělávání. Učení se pouhou teorií bez prožitku, bez sebezkušenostního zážitku, pokládá autorka za učení v případě pomáhajících profesí za vzdělávání míjející se účinkem. V kapitole o andragogických vyučovacích metodách rozlišuje autorka: vyučovací kognitivní poznávací metody, vyučovací zkušenostní a sebezkušenostní metody a praktické (dovednostní) vyučovací metody. Jejich výkladem, popisem a souvislostmi s ostatními segmenty vzdělávacího procesu ukazuje autorka na možné maximální vzdělávací působení na vzdělávaného a jako na prostředek omezení či likvidace vzdělávacího formalizmu, proti němuž vystupoval Jan Ámos Komenský (jehož autorka několikrát cituje).

Na základě dlouholeté vlastní zkušenosti (Občanské sdružení za důstojné stáří vedla až do r. 2015) se v publikaci věnuje osobnosti lektora, jako původce kvalitního vzdělávání. I v případě lektora zmiňuje jeho motivaci, typy lektorské práce a nástroje, které ke vzdělávání využívá.

Jak uvádí autorka, specifikum vzdělávání v sociálních službách obsahuje několik pozoruhodných aspektů; skupina vzdělávaných sestává z různých úrovní dosavadního vzdělání, různých úrovní zkušeností, nejen jejich délky, ale také způsobu ( dle kvality služby), které formují možnosti přijímání poznatků a získávaných dovedností. Práce s postoji a dobrá práce lektora s emocemi frekventantů kurzu a otevřená komunikace jsou tu základem úspěšnosti procesu učení.

Na závěr autorka odkazuje na kritický dopis, zaslaný Ministerstvu práce a sociálních věcí, v němž pokazuje i na grantovou politiku v oblasti vzdělávání v sociální oblasti a na absenci andragogického přístupu v řízení a podpoře dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách.

Publikace není pouhou teorií, uvádí mnohé cesty a praktické postupy, kterými se lze inspirovat v oblasti jakékoli cílové skupiny vzdělávajících se dospělých. Nejlépe se však jejím prostřednictvím mohou inspirovat ti, kteří se zaměřují na posun kvality přístupu ke klientům v sociálních službách, lidem, kteří šetrný, citlivý a přiměřeně erudovaný individuální přístup potřebují.

Literatura

[1] FIBICHOVÁ, N.  Další vzdělávání pracovníků jako andragogický problém: metodická příručka pro lektory, vzdělavatele dospělých, andragogy, hodnotitele, management a administrativu vzdělávacích programů. Strakonice: vlastním nákladem, 2016. 66 s. ISBN 978-80-270-0143-9. 

Kontaktní informace / Contact information

Mgr. Ivana Janišová

psycholožka, expert na standardy sociálních služeb

Česká republika

vavai@centrum.cz

Zpět na obsah / Back to content